Slovník české literatury po roce 1945

Květa KOŽEVNIKOVÁ

* 5. 2. 1930, České Budějovice

† 5. 10. 1981, Praha

Básnířka a prozaička

Dívčím jménem Bartůňková. Studovala na gymnáziu v Českých Budějovicích, od roku 1945 žila v Praze, kde maturovala na francouzském gymnáziu (1949). Po studiu ruštiny a švédštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1949–1954) nastoupila do Čs.-sovětského institutu ČSAV jako vedoucí oddělení teorie překladu. V letech 1955–1978 působila jako odborná asistentka na katedře rusistiky FF UK. V roce 1967 získala prací Reprodukce běžně mluvených projevů v moderní ruské próze titul PhDr. a CSc. – Sestra divadelní historičky Drahomíry Čeporanové (1926–2005).

Publikovala v Novém životě, Plameni a Kultuře, především však v odborných časopisech Sovětská věda–jazykověda, Ruský jazyk, Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury, Praha–Moskva, Čs. rusistika, Estetika, Slavia aj., posmrtně v Souvislostech. Jako vědecká pracovnice se věnovala stylistice, teorii překladu a teorii mluveného jazyka. Byla rovněž spoluautorkou různých jazykových učebních pomůcek a učebnic ruského jazyka a autorsky se podílela na Švédsko-českém slovníku (1966). Svým jménem zaštítila překlad povídek P. G. Antokoľského Pohádky času (1973, přeložil Luboš Dobrovský). V rukopisu zůstává sbírka povídek Obrysy statečnosti a nedokončená básnická sbírka Radosti mého života.

Literárním debutem Koževnikové byla na počátku šedesátých let rozsáhlá básnická skladba O nemocném slunci, v níž se autorka pokusila lyrickoepickým příběhem evokovat jeden mimořádný lidský osud. Později se k literatuře vrátila souborem cestopisných causerií, velmi osobitě rozvíjejících čapkovskou tradici a se smyslem pro výstižný detail, neotřele a přitom poeticky popisujících všední skutečnost (ze SSSR, Francie, Dánska, Švédska a dalších zemí – Zpětné zrcátko). Také v knize Aby řeč nestála zůstala Koževniková věrná žánru vtipné causerie; jejím základním tématem je však tentokrát jazyk a jeho různé aspekty – způsoby, jakými jazykové projevy reagují na složitost lidského života.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: O nemocném slunci (B 1963); Zpětné zrcátko (PP 1977); Aby řeč nestála (PP 1984).
Ostatní práce: Spontannaja ustnaja reč v epičeskoj proze (monografie, 1971).
Účast v kolektivních lingvistických publikacích: Sbírka pravopisných, interpunkčních a akcentologických cvičení z jazyka ruského (skripta, s D. Brčákovou a O. Kafkovou, 1960); Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české II. Studie syntaktické (vysokoškolská učebnice, s R. Mrázkem, C. Bosákem, V. Strakovou a J. Bauerem, 1961); Audio-aktivní kurs ruské akcentologie (skripta, D. Brčákovou a V. Nekolovou, 1963); Mluvte s námi rusky (učebnice, s V. Barnetem, D. Brčákovou a I. Krjukovou, 1964); Rusky se správným přízvukem (programovaný kurs, s D. Brčákovou a V. Nekolovou, 1966); Švédsko-český slovník (1966, s R. Kejzlarem a M. Frydrichem); Audiovizuální kurs ruské konverzace (skripta, s D. Brčákovou a O. Kafkovou, 1966); Mluvte s námi rusky (skripta, jazyková cvičení ke stejnojmenné učebnici, s V. Barnetem a D. Brčákovou, 1969, 2. doplněné. vyd. 1976); Z dějin ruské kultury I. Texty k ruské konverzaci (skripta, s O. Kafkovou, 1970); Ruština v mluveném a psaném projevu (audioorální program s učebním textem pro SŠ, s V. Barnetem, D. Brčákovou a O. Kafkovou, 1972); O ruské literatuře v audioorálním nácviku (učebnice pro střední školy, s V. Barnetem, D. Brčákovou a O. Kafkovou, 1977).
Uspořádala: Ruská literatura v českém překladu (antologie, s I. Camutaliovou a J. Vávrou; 1. Starší literatura a poezie, 1977; 2. Próza a drama, 1978).
Příspěvek ve sborníku: Mladé víno (1961).
Překlady: V. Korostylev: O krále Pif-Pafa vůbec nejde (D, rozmn. 1960, s D. Čeporanovou); F. Nilsson: Kozel zahradníkem (P, s R. Kejzlarem, 1963); A. P. Jakubovskij: Oko Antikristovo (povídky a tit. novela, 1973).

LITERATURA

Studie a články: D. Hajná, doslov in Zpětné zrcátko (1977); A. Stich, doslov in Aby řeč nestála (1984, pod jménem Jaroslava Meda); N. Svozilová: O knížce Aby řeč nestála, Naše řeč 1986, č. 5; K. K. (biografická poznámka k ukázkám z rukopisné pozůstalosti), Souvislosti 1992, č. 4.
Recenze: O nemocném slunci: F. Vrba, LitN 1963, č. 35; M. Blahynka, Červený květ 1963, č. 9 * Zpětné zrcátko: iz (= I. Zítková), NK 1977, č. 35; V. Macura, LM 1978, č. 4, příl. Dílna; J. Heřtová, RP 18. 10. 1977 * Aby řeč nestála: Z. Heřman, MF 8. 5. 1984; J. Lukeš, SvSl 12. 7. 1984; J. Poláček, Rovnost 14. 8. 1984; V. Michálková, Rovnost 18. 8. 1984; J. Heřtová, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 30.
Nekrolog: V. Barnet – D. Brčáková, Čs. rusistika 1982, č. 4.
K životním jubileím: V. Kolářová, Svoboda 14. 10. 1986; H. Štěpánková, Kmen 1990, č. 7.
Archiv: LA PNP: Osobní fond.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví

Autor hesla: Jaroslav Med (1995)

Aktualizace hesla: 31. 3. 2021 (ap)

Aktualizace bibliografie: 31. 3. 2021 (ap)

zpět na hlavní stranu