ČESKOSLOVENSKÉ DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO
Československé dokumentační středisko nezávislé literatury (ČSDS) založila skupina kulturních pracovníků československého exilu (Jiří Gruša, František Janouch, Josef Jelínek, Ivo Kunstýř, Ivan Medek, Jiří Pelikán, Vilém Prečan, Karel Schwarzenberg, Pavel Tigrid, Jan Vladislav a Ľubomír Ďurovič) v březnu 1986 v Hannoveru (SRN). Právně bylo konstituováno podle německého spolkového zákona jako registrovaný spolek sledující veřejně prospěšné cíle (německý název Dokumentationszentrum zur Förderung der unabhängigen tschechoslowakischen Literatur). Prvním předsedou spolku byl Jan Vladislav, vedoucím střediska byl od počátku historik Vilém Prečan (*1933), který se stal v lednu 1994 Vladislavovým nástupcem v předsednické funkci. Hlavním cílem ČSDS byla podpora vědeckého bádání v oblasti české a slovenské kultury, historie a politiky, zejména shromažďování, uchovávání a zpracovávání dokumentace českého a slovenského nezávislého myšlení po roce 1948. Významnou nedeklarovanou funkcí střediska bylo získávání domácí původní tvorby pro publikaci v exilových a zahraničních nakladatelstvích i pro archivní účely (v Praze zprostředkovávala zejména Jiřina Šiklová) a zasílání exilových knih a časopisů do Československa, jakož i zajišťování jakékoli jiné pomoci domácím občanským iniciativám. Na přesunu literatury, dokumentů i technických prostředků se podíleli zejména pracovník velvyslanectví SRN v Praze Wolfgang Scheur a Peter Bakewell z kanadského velvyslanectví, k dalším spolupracovníkům patřili Vilém Brzorád, Markéta Goetz-Stankiewiczová a předseda akademické rady ČSDS Harold Gordon Skilling. V listopadu 1986 byly sbírky střediska uloženy a zpřístupněny badatelům na zámku Karla Schwarzenberga v Scheinfeldu (SRN). Vedle spolku nadále působícího v Německu vznikla na jaře 1995 v Praze Nadace ČSDS (v prosinci 1998 transformovaná na obecně prospěšnou společnost) a středisko začalo vyvíjet činnost i v České republice. Od roku 1997 sídlilo v Dobřichovicích u Prahy, kam byly v roce 2000 převezeny veškeré sbírky ČSDS ze Scheinfeldu. V roce 2003 darovalo ČSDS svůj archiv i knihovnu Národnímu muzeu (NM); v rámci struktury NM tak vznikl samostatný referát vedený bibliografkou Jitkou Hanákovou, jenž nyní sídlí v Oettingenském paláci v Josefské ulici v Praze na Malé Straně. Jsou zde uloženy osobní fondy osobností československého disentu i exilu, fondy spolků, institucí, exilových nakladatelství a samizdatových dílen, sbírky audio a videozáznamů a především rozsáhlá sbírka periodik i neperiodických publikací samizdatových i exilových. Součástí sbírky jsou i publikace polského exilu a samizdatu a cizojazyčné publikace o československé a východoevropské problematice.
Vlastní publikační činnost ČSDS organizoval historik Vilém Prečan, který se též rozhodující měrou podílel na získávání dokumentů. Publikace, vydávané zpravidla ve spolupráci s dalšími institucemi (zejména s Nadací Charty 77) nejprve v Hannoveru a později v Scheinfeldu, byly zaměřeny k badatelskému zájmu Střediska a tematicky většinou navazovaly na publikace, které Prečan předtím redigoval pro exilová nakladatelství Index a Rozmluvy. V němčině vyšla reedice sborníku Unabhängige Geschichtsschreibung in der Tschechoslowakei 1969–1980, původně připraveného pro účastníky historického kongresu v Bukurešti, který se konal v srpnu 1980, v angličtině pak sborník k 10. výročí Charty 77 a v edici Acta creationis (1988–1990, 6 sv.) sborník nezávislého masarykovského bádání T. G. Masaryk and our times a výbor z prvních dvou čísel časopisu O divadle nazvaný About Theatre. Českému čtenáři byla určena publikace o událostech let 1968–1969 Naděje a zklamání Jiřího Vančury (pseud. Miroslav Synek) a především soubor publicistických textů a esejů Václava Havla z let 1983–1989 Do různých stran. Edici uzavřel rozsáhlý sborník dokumentující vývoj Charty 77 od jejího vzniku až k sametové revoluci roku 1989, který již vyšel v Praze (týž svazek současně zahájil dále nerozvíjenou edici Dokumenty demokratické revoluce). Edice Dossier (1988) přinesla ve svém jediném sešitu dokumentaci k vzniku Hnutí za občanskou svobodu, avšak významnou publikační položku tvořily též kopie shromažďovaných samizdatových textů, rozmnožované jako rukopisy pro vědecké a studijní účely a deponované v různých vědeckých knihovnách (Londýn, Toronto, Vídeň, Brémy aj.). Na vydání některých publikací přispěla Společnost pro vědy a umění. V letech 1987–1989 vydávalo ČSDS čtvrtletník Acta (celkem 12 čísel v redakci Jana Vladislava za spolupráce Jiřího Gruši a Viléma Prečana).
Po roce 1989 se charakter publikací vydávaných ČSDS (samostatně, i ve spolupráci s jinými nakladateli) výrazně nemění. Vrcholem dokumentační práce střediska je třísvazková edice pramenů k dějinám Charty 77 (2007, ed. Blanka Císařovská a Vilém Prečan), kterou vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, významné studie a edice přinesly i obě dosud vydané Ročenky ČSDS (v ročence 2003 mj. Prečanova edice korespondence mezi exilovými nakladatelstvími Index a Sixty-Eight Publishers). Několika osobnostem disentu i exilu vydalo ČSDS jubilejní sborníky (Wolfgang Scheur, Jiřina Šiklová, Jan Vladislav), další publikace mapují podstatné události mezinárodněpolitického vývoje v poválečném období (tzv. helsinský proces v monografii Daniela C. Thomase či masová emigrace občanů NDR v říjnu 1989 ve sborníku Ke svobodě přes Prahu, který připravil Vilém Prečan). V edici Dokumentace československého exilu (od 2001, do roku 2009 3 sv.) vyšel výběr článků z poúnorové exilové revue Skutečnost, výklad dějin exilové Čs. strany sociálně demokratické z pera Radomíra Luži a zejména rozšířené vydání bibliografie Ludmily Šeflové České a slovenské knihy v exilu.
Acta creationis (1988–1990, 6 sv.); Dossier (1988, 1 sv.); Dokumenty demokratické revoluce (1990–1990, 1 sv.); Dokumentace československého exilu (od 2001, do roku 2009 3 sv.).
LITERATURA
Knižně: Acta contemporanea. K pětašedesátinám Viléma Prečana (1998, ed. J. Pecka); J. Hanáková (ed.): Archiv svobody na zámku Schwarzenbergu (2011).
Články: V. Prečan: Československé dokumentační středisko nezávislé literatury. Poslání, cíle, úkoly. Acta 1987, č. 1; Grád (= J. Gruntorád): Č.S.D.S., Jazzstop (smz.) 1988, č. 6; V. Sůva: Scheinfeldský památník písemnictví, NK 1990, č. 11; J. Hanáková: Scheinfeldský poklad, Knihy 91, č. 15; SV: O budoucnost dokumentačního střediska. Národní politika (Mnichov) 1992, č. 6; Scheinfeldská výzva, Listy 1992, č. 4; L. Koubská: Ježíšek v exilu. LidN 26. 6. 1993, příl. Nedělní LN; J. Šonka: Cena pro Scheinfeld, LidN 15. 10. 1993; M. Zelinský: Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, ČL 1994, č. 6; V. Prečan: Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu–Schwarzenbergu, in Česká nezávislá literatura po pěti letech v referátech (1995); ČTK: Exilový archiv je definitivně doma, MFD 5. 9. 2000; J. Hanáková: Československé dokumentační středisko 1948–1989, Muzeum 2008, č. 2, s. 48-52; V. Prečan: O ediční řadě Dokumentace československého exilu 1948–1989, in L. Šeflová: České a slovenské knihy v exilu (2008); J. Šiklová: Knihy na zámku Schwarzenberg, Grand Biblio 2009, č. 4; K. Schwarzenberg: Historik a pašerák, MFD 5. 1. 2013.
Rozhovory: V. Prečan: Jak se bádá o našich soudobých dějinách aneb Veselý zázrak (připr. Jan Lukeš), LidN 30. 1. 1993, příl. Nedělní LN; V. Prečan: Zpověď dítěte socialistického věku (připr. I. Hoffman), Mosty 1998, č. 40–43; V. Prečan: Mnoha lidem se minulost nevydařila, jak by si přáli (připr. P. Šustrová), LidN 8. 9. 2000.