DIALOG (3)
Záměr založit nakladatelství v Mostě vznikl v roce 1967, kdy zde nově vytvořená ediční rada (Jiří Dojáček, Josef Jedlička, Emil Juliš, Dalibor Kozel a Vladimír Šmahel) připravovala bibliofilsky zaměřenou Edici Most. O rok později se podařilo využít společensko-politických okolností a kontaktů s ústeckým vydavatelstvím severočeského Krajského národního výboru (KNV), pod jehož hlavičkou vycházel v letech 1966–1969 kulturně-politický měsíčník Dialog. Odštěpením od ústeckého vydavatelství vzniklo při Tiskovém a informačním středisku severočeského KNV nakladatelství a vydavatelství Dialog, které převzalo původní ediční plány z chystané Edice Most. K zakladatelům patřili Dalibor Kozel, který přijal funkci vedoucího redaktora, prozaik a redaktor Josef Volák a básník Emil Juliš, který působil v měsíčníku Dialog (od ledna 1969 jako jeho šéfredaktor) a s nakladatelstvím spolupracoval externě, stejně jako překladatel Vladimír Farský či prozaik Josef Jedlička. O výtvarnou podobu knih se starali zejména Bedřich Dlouhý, Miloslav Fulín a Zdeněk Veselý.
V červenci 1970 se stal Dialog spolu s libereckým Severočeským nakladatelstvím terčem politické kampaně, která byla oběma podnikům osudná (její "věcnou" podstatou bylo zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ČSR a Komise lidové kontroly severočeského KNV, že v letech 1968–1969 obě nakladatelství vydávala knihy „vyhraněně protispolečenského obsahu“ od autorů působících mimo severočeský region). Do konce roku 1970 Dialog vydal již připravené publikace a od 1. ledna 1971 byl převeden pod Severočeské nakladatelství
v Ústí nad Labem. Část bývalé redakce ještě počátkem sedmdesátých let krátce působila v Mostě jako detašované pracoviště Severočeského nakladatelství.
Produkce Dialogu v letech 1968–1970 obsáhla přibližně 50 titulů; některé vyšly v takřka bibliofilské podobě, doplněné grafickými listy (většinou tištěno v mostecké Severografii). – Nakladatelství sídlilo v Koněvově ulici č. 330 v Mostě.
V roce 1990 bylo nakladatelství obnoveno coby Vydavatelské družstvo Dialog; předmětem jeho činnosti byla také literární a umělecká agentura. Družstvo bylo spojeno s osobnostmi předlistopadové severočeské literární scény: zakládali je Jiří Švejda (původně ředitel Severočeského nakladatelství, s nímž Dialog vydal některé z prvních svazků v koedici), Vladimír Páral, Petr Novotný, Josef Trhlík a Josef Volák. Vydavatelství sídlilo v Litvínově (zde v původně Fučíkově, později Seifertově ul. 1480) a v Liberci (ul. Vítězná 7), odkud byla především řízena distribuce. Tu později převzal velkoobchod Victory, spojený s Josefem Trhlíkem, který se posléze osamostatnil a nadále se staral o časopiseckou produkci Družstva (týdeník Spirit ad.). Vzhledem k vnitřním rozporům bylo Družstvo v roce 1994 po dohodě rozpuštěno a nakladatelskou činnost pod hlavičkou Dialogu převzaly dva subjekty. V Liberci (Markova ul. č. 3) pokračoval Petr Novotný sám jako fyzická osoba i jako šéfredaktor nakladatelství, přičemž své podnikatelské zájmy rozšířil o knižní velkoobchod. V Litvínově se o nakladatelskou činnost nadále staral Jiří Švejda. – Polistopadový Dialog vydává ročně kolem 30 titulů s proměnlivým nákladem (na počátku 90. let nebyly výjimkou náklady přesahující 50 000 výtisků). S obnoveným Dialogem spolupracovali např. Jiří Hájek, překladatelé Libuše a Luboš Trávníčkovi, Jiří Vodvárko ad., na výtvarné podobě produkce nakladatelství spolupracuje mj. Roman Karpaš.
Vedle zájmových, odborných a popularizačních textů vztahujících se k severočeskému regionu zamýšlelo mostecké nakladatelství vydávat nové beletristické práce autorů, které jiná nakladatelství opomíjela. Ediční koncepce se soustředila zejména na původní poezii: kromě knih regionálních básníků (Petr Suk) zde vyšla díla Ivana Diviše či Jana Kameníka a v edici Křižovatka (1969–1970, 3 sv.) Jiřího Koláře (Návod k upotřebení) či Maxe Ernsta (Paramýty). Knižnice Labyrint, která později přešla do Severočeského nakladatelství (v Dialogu 1969–1970, 5 sv.), přinášela původní práce i překlady z oblasti populární prózy (mj. Jaroslav Velinský či Josef Volák). Kniha Josefa Jedličky Vyšla hvězda nad Betlémem, jejíž vydání pokryl svým jménem Josef Volák, byla roku 1969 vytištěna ve dvou verzích; náklad první verze s názvem Život pána Ježíše Krista a s doslovem Vladimíra Vokolka byl zničen ještě před distribucí.
Pro potřeby regionálních institucí (Krajský pedagogický ústav v Ústí nad Labem, Školská správa ONV, Okresní knihovna v Chomutově) vydával Dialog knihy zaměřené na pedagogiku, z nichž některé byly zařazeny do Edice pedagogických aktualit (též ozn. Pedagogické aktuality, 1969, 2 sv.). Školám byly určeny také soubory básnických a prozaických Textů k rozborům, které sestavili Emil Gebauer a Miroslav Kovářík (1969, 4 sv.). Další publikace byly věnovány historii kraje (pro ONV v Mostě) či důlní problematice (pro Dům techniky Severočeských hnědouhelných dolů). V roce 1968 převzal Dialog z mosteckého archivu ročenku Regionální studie, kterou vydával do roku 1969. Z libereckého Severočeského nakladatelství
sem přešel Sborník Severočeského muzea (v Dialogu 1970), jehož vydávání posléze převzalo ústecké Severočeské nakladatelství.
Náklady knih Dialogu se v tomto období obvykle pohybovaly mezi 800 a 3000 výtisků, výrazně vyšší byly u titulů edice Labyrint (10 000 – 65 000).
Po roce 1990 se nově vzniklé Družstvo soustředilo převážně na oddechovou beletrii, knihy pro děti a mládež, vydávalo též křížovky, snáře, IQ testy apod. Liberecká odnož se později věnovala zejména populárně naučné literatuře (např. knihy Josefa Jonáše o makrobiotické stravě) a knihám o záhadách a tajemstvích. Vzhledem k jejich obchodnímu úspěchu převzalo nakladatelství část katalogu od německého vydavatelství Langen Müller a v edici Největší záhady světa (od 1993, 125 sv.) vydává zejména překlady nejrůznějších esoterických, místy až triviálně laděných textů (např. Záhady posmrtného života); další podobné edice (Svět divů, tajemství a záhad nebo Tajemství) se příliš nerozvinuly. V samostatné volné řadě vycházely Knihy Ericha von Dänikena (1991–1993, 5 sv.). Překlady životopisů nejrůznějších historických osobností (Stalin, Tito), doplněné beletrizovanými portréty masových vrahů (mj. Kanibal z Milwaukee od Dona Davise), byly zařazovány do edice Kontroverzní postavy minulosti (uváděno od 1996, cca 8 sv.). Jistou odchylku od naznačených parametrů populárně naučných knih představuje historická práce Karla Kaplana Poúnorový exil 1948-1949. V roce 1990 vydal Dialog knihu Jiřího Navrátila Uvedení do Zenu v rámci edice Jádra, kterou původně i nadále vydávalo Severočeské nakladatelství.
K autorům, kteří v obnoveném Dialogu publikovali nejčastěji, patří mj. Václav Pavel Borovička, Michal Černík, Vladimír Páral, Jiří Švejda nebo Markéta Zinnerová, své překlady, doplněné historickými komentáři, zde vydával Jiří Hájek (mj. Hitlerův Mein Kampf. Z bible německého nacionálního socialismu). Dále se Dialog soustředil na tvorbu britské autorky Daphne du Maurier (Edice Sebraných spisů Daphne du Maurier, 1991–2001, 17 sv.) a na oddechovou četbu jak překladovou (reedice Věčné Ambry Katheleen Winsorové a její pokračování), tak původní (knihy Vladimíra Párala ad.). Beletristickou produkci nakladatelství tvoří reedice románů kmenových autorů, objevila se zde však i nová jména (Jiří Kimla, Jaroslava Ž. Melounová, Jakub Praibiš). Nakladatelství příležitostně vydává též obrazové a fotografické publikace, týkající se zejména severočeského regionu (Ústí nad Labem a okolí; Litvínov v proměnách času ad.). Litvínovská pobočka Dialogu se vedle toho zejména na počátku 21. století věnovala také populárním pracím z historie regionálního ledního hokeje. Trvalou součástí produkce obou poboček jsou nejrůznější typy učebnic a čítanek pro základní školy, popřípadě jazykové příručky.
Edice pedagogických aktualit (1969); Křižovatka (1969–1970); Labyrint (1969–1981, v Dialogu 5 sv.). – Zelený strom (1990–1991); Knižnice týdeníku Spirit, příp. Knihovnička Spiritu (1990–2001); Knihy pro děti z Dialogu (1991); Velké kriminální případy (1991); Knihy Ericha von Dänikena (1991–1993); Sebrané spisy Daphne Du Maurier (1991–2001); Světové kriminální případy (1993); Největší záhady světa (1993–2009); Svět divů, tajemství a záhad (1995–2001); Kontroverzní postavy minulosti (uváděno od 1996); Edice světového horroru (1999); Vzrušující příběhy (1999); Škola hrou (1999); Tajemství (od 2005); Člověk a jeho svět (2007–2009).
V 60. letech Václav Daneš, Bedřich Dlouhý, Miloslav Fulín, Zdeněk Veselý. Po roce 1990 Roman Karpaš – Milan Cais; Jan Černoch; Václav Daneš; Milan Janáček; Vlasta Švejdová.
V letech 1968–1970 celkem cca 50 svazků. Některé knihy vyšly v takřka bibliofilské podobě, doplněné grafickými listy (většinou tištěno v mostecké Severografii). Po roce 1989 každoročně 20–30 svazků, knihy tištěny v severočeských pobočkách Severografie (v Mostě a Ústí nad Labem), později v Tiskárnách Vimperk, Těšínské tiskárně v Českém Těšíně, pražské Typografii ad.
LITERATURA
Ediční plány: Ediční plán nakladatelství Dialog na rok 1969, Kulturní kalendář Mostecka 1969, č. 3, s. 22-23, též in Dialog 1969, č. 4, s. 27.Články a studie: zh (= Z. Heřman): Věšet hlavu, věšet se, nebo..., Plamen 1968, č. 12; -rek (= K. Borek, tj. D. Kozel): Knihy z Mostu, Kulturní kalendář Mostecka 1968, č. 9; -r- (= K. Borek, tj. D. Kozel): Zprávy z Dialogu, Kulturní kalendář Mostecka 1968, č. 10; jv (= J. Volák): Mostecké nakladatelství Dialog..., NK 1969, č. 25 + týž: Nakladatelství Dialog..., Sešity pro literaturu a diskusi 1969, č. 28; (bek) (= J. Beránek): Nové knížky z našeho kraje. Průboj 17. 7. 1969; J. Koloničný: „Knihy vzdoru“ za státní peníze. Nad výsledkem prověrky v Severočeském nakladatelství a vydavatelství Dialog, Průboj 28. 7. 1970; (lc): Místo literatury protispolečenské pamflety, RP 29. 7. 1970 (zde); (zk) (= Z. Kukurová): Nové nakladatelství v Ústí nad Labem, LD 29. 12. 1970; Severočeský Dialog v novém. Severočeský deník 21. 2. 1991; V. Novák: Nakladatelství Dialog, příspěvek k duchovní obrodě severozápadních Čech, Pontanus 2007, č. 7 (zde).
Rozhovory: D. Kozel: Edice Most (připr. V. Novák), Kulturní kalendář Mostecka 1968, č. 2; D. Kozel: Další rozhovor o Dialogu (připr. -bk- /= K. Borek, tj. D. Kozel/): Kulturní kalendář Mostecka 1969, č. 2; V. Farský: A plány příští? (připr. /bk/ /= K. Borek, tj. D. Kozel/): Kulturní kalendář Mostecka 1969, č. 6.
Související odkazy
J. Halada: Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006Bibliografie edice Labyrint
Stránky nakladatelství Dialog