LITERÁRNÍ NOVINY (3) 1967-68; Kulturní noviny, 1968
Zelenkovy LitN trpěly nedostatkem kvalitních příspěvků a dobrých spolupracovníků, většina spisovatelů a publicistů je bojkotovala. Vypomáhaly si hlavně překlady, přetisky ze zahraničních médií a ukázkami z knih připravených k vydání (interview Playboye s Jimem Garrisonem Znám pravdu o atentátu na Kennedyho, montáž z názorů na tajemství osobnosti B. Travena, komentované ukázky z pamětí Stalinovy dcery Světlany Alilujevové, výňatky z knihy Otakara Štorcha-Mariena Ohňostroj). Hojné byly překlady z ruské literatury (Viktor Někrasov, Konstantin Paustovskij, Andrej Platonov aj.) a rozhovory se sovětskými umělci a evropskými levicovými intelektuály (mj. s Ernstem Fischerem a György Lukácsem). K výročí Říjnové revoluce uspořádaly LitN anketu (přispěli Jarmila Glazarová, František Kubka, Josef Věromír Pleva, Josef Sekera aj.). Snaha redakce oponovat sílící společenské kritičnosti se projevovala v převaze úvah a komentářů bránících mocenský monopol KSČ a ideologické usměrňování kultury (Miloslav Brůžek, Jaroslav Kučera, Jan Lipavský aj.). List také pořádal besedy o kulturní politice a otiskoval rozhovory s funkcionáři státních institucí. V liberálnější atmosféře roku 1968 se pokoušel zatraktivnit svou náplň např. články Karla Tomáška (pseudonym Tomáše Řezáče) o generálu Šejnovi, Jiřího Ondráčka o „případu“ Rudolfa Baráka nebo úvahami Michala Lakatoše o politickém systému, ve většině příspěvků však nadále převažovaly propagandistické stereotypy minulosti (mj. historické seriály Čestmíra Čepelky o izraelsko-palestinském konfliktu a Marty Vartíkové o nedávné minulosti Slovenska).
Z domácích básníků do listu přispěli Klement Bochořák, František Branislav, Ivo Odehnal, Jiří Ostaš, Ivan Skála, Vlastimil Školaudy, František Valouch, Vladimír Vokolek, Josef Zimmer aj., z prozaiků Vojtěch Cach, Peter Jaroš, Václav Kaplický, Jan Kloboučník, Eduard Pergner, Marie Podešvová aj., zážitky z pobytu v Americe otiskla Olga Scheinpflugová. Ze zahraničních autorů se objevili James Aldridge, Simone de Beauvoirová, Jerzy Putrament, Tennessee Williams aj. Fejetony psal mj. Tomáš Řezáč pod pseud. Karel Tomášek. Literaturou se zabývali Jan Černý, Bořivoj Kopic, Jaromír Lang, Jaroslav Pecháček, Oldřich Rafaj, divadlem Jaroslav Pecháček, Josef Schnabel a Karel Valtera, filmem a televizí Lída Grossová a Vladimír Solecký, hudbou Vladimír Šefl a Jaroslav Volek, výtvarným uměním Luboš Hlaváček, Jana Hofmeistrová, Jaroslava Javůrková aj.
Řada redaktorů listu se po sovětské okupaci aktivně zapojila do procesu tzv. normalizace a získala významné posty v kulturních institucích: Jan Zelenka se stal ředitelem Československé televize, Oldřich Rafaj šéfredaktorem Literárního měsíčníku apod.
LITERATURA
Knižně: D. Hamšík: Spisovatelé a moc (1969), M. Jungmann: Literárky – můj osud (Brno 1999)
Články: J. Zelenka: úvodník, LitN 1967, č. 40 + Zasláno, LitL 1968, č. 4; Kdo je kdo, LitL 1968, nulté č.; M. Lakatoš: Kulturní noviny – to be, or not to be, Kulturní noviny 1968, č. 14; O etice a taktice aneb O jednom duplicitním týdeníku konkrétně (dopis J. Schnabela + red. stanovisko), RP 11. 4. 1968; Poslední slovo redaktorů Kulturních novin, tamtéž, č. 17; J. Schnabel: Vážený ing. Josefe Grohmane, tamtéž; J. Balcar: Jsem rozhořčen, tamtéž; /-jpš-/ (= J. Pištora): Sebeiluze až k hořkému konci, SML 1968, č. 21.