LETTRE INTERNATIONALE 

V programovém prohlášení prvního čísla redakce proklamovala jednak potřebu otevřenosti malých středoevropských a východoevropských národů vůči tzv. velkým evropským kulturám, jednak snahu o rehabilitaci delších publicistických žánrů jako reportáž, esej, interview, kterým běžný každodenní provoz „věku předžvýkaných informací“ neposkytuje dost místa. Časopis byl svou koncepcí blízký Literárním novinám (resp. Literárním listům a Listům) konce 60. let; vedle obnovy mezinárodních vazeb české a slovenské kultury patřilo k jeho hlavním cílům pozvednutí intelektuální úrovně domácí žurnalistiky a veřejného života. Zaměření bylo široké, v každém čísle převládaly tři až čtyři základní tematické okruhy. Největší část obsahu se pokaždé dotýkala aktuálních kulturních a společensko-politických problémů současné Evropy, zvláště střední a východní, dále se objevily bloky věnované osobnostem a dílu F. Kafky (č. 1), W. A. Mozarta (4), J. A. Komenského (8), Rusku (1 a 4), Rakousku a Maďarsku (5), Jeruzalému a Skandinávii (9), Jižní Africe (11), Albánii (12), smyslu poezie (2), morálce a otázkám exilu (3), zneužívání jazyka (5), erotice (6 a 9), objevení Ameriky (6 a 8), spisovatelským biografiím (7), Pražskému jaru (9), ženám a vztahu Praha-Paříž (10), filmu a televizi (12) apod. Zvolená témata byla pojednávána z různých hledisek a v různých žánrech, příspěvky byly voleny tak, aby vytvářely volné předivo vzájemných souvislostí a metaliterárních vazeb (tomu napomáhalo i grafické členění listu, umožňující uveřejňovat na okrajích stránek výběrové bibliografie k představovanému tématu).

Autorský okruh listu tvořili vedle prominentních kulturních osobností evropského a světového věhlasu spisovatelé, filozofové, politologové a publicisté z velkých i menších evropských zemí i ze zámoří: mj. Andrej Bitov (Vědomí nesmrtelnosti, esej o V. Nabokovovi – č. 8), Yves Bonnefoy (Poezie a svoboda – 2), Pascal Bruckner (Žiť bez nepriateľa – 1), René Depestre (Lidská práva v životě básníka – 1), Tom Engelhardt (Éra reklamy – 3), Hans Magnus Enzensberger (Evropa v rozvalinách – 2; Nenávidět bližního jako sebe samého? – 9), Ferenc Fehér (Historický román a posthistória – 7), Vilém Flusser (Alfanumerická společnost – 5), André Gauron (Liberální šok – 9), Fazyl Iskander (Homo ideologicus – 4), Drago Jančar (Vzpomínky na Jugoslávii – 3), Danilo Kiš (Variace na téma Střední Evropa – 3), Leszek Kolakowski (Po smrti historického človeka – 1), Jurij Lotman (Literární biografie v historicko-kulturním kontextu – 7), Claudio Magris (Střední Evropa: realita a mýtus – 3), Nikita Michalkov (Jsme Eurasie – 10), Czesław Miłosz (básně a esej Poezie na Západě a na Východě – 2), Edgar Morin (Komplex lásky – 6), Péter Nádas (O dobru a zlu – 7), Georges Nivat (Rusko dnes, po smrti bohů – 9), Octavio Paz (Hledání přítomnosti – 3), William Pfaff (Absencia ríše – 11), Arturo Uslar Pietri (Existuje iberoamerické společenství? – 6), David Rieff (Globální kultura? – 12), Jacques Rupnik (Revoluce? Restaurace? – 5), Salman Rushdie (Nič nie je sväté – 10), Susan Sontagová (AIDS v metaforách – 2), Tzvetan Todorov (Fragmenty o morálce – 3), Philippe Videlier (Comics a mládí světa – 11), Kurt Vonnegut (Biafra, zrazený národ – 7), Derek Walcott (Antily: fragmenty epické paměti – 9). Převládajícím žánrem byl esej, publikovány byly též rozhovory (mj. s Friedrichem Dürrenmattem, Umbertem Ecem, Octaviem Pazem), drobnější prozaické útvary (John Berger, Anthony Burgess, Peter Esterházy, Nadine Gordimerová, Peter Handke, Jan Kott, Miklós Mészöly, Harry Mulisch, Taťjana Tolstaja), dramata (Alan Bennett, Zakes Mda, Fritz J. Raddatz) a poezie (Gennadij Ajgi, Jacques Alvarez-Péreyre, Hans Carl Artmann, Blaga Dimitrovová, Zbigniew Herbert, Ernst Jandl, Blaže Koneski, Josip Osti, János Pilinszky, Ezra Pound, Štefan Strážay, Jože Udovič, Tomas Venclova aj.). Část příspěvků byla původních, část tvořily články převzaté z jiných časopisů, úryvky z knih apod. Stálými rubrikami byly Dokument (projevy autorů při přebírání prestižních cen apod.) a Dopisy a komentáře (časté příspěvky mj. Giulio Giorello, Adam Michnik, Milan Šimečka, Marina Warnerová).

K českým autorům (domácím i žijícím v zahraničí), kteří do listu přispěli, patří mj. básníci Petr Borkovec, Vratislav Färber, Petr Král, Ludvík Kundera, Michal Novotný, Jiří Rulf, Karel Šiktanc, Ivan Wernisch, prozaici Michael Konůpek, Eda Kriseová, Milan Kundera, Libuše Moníková, Milada Součková, Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík, Jaroslav Vejvoda, esejisté Tereza Brdečková, Petr Fidelius, Petr Fleischmann, Ivan Gabal, Ladislav Hejdánek, Daniela Hodrová, Václav Jamek, Ivan Klíma, Karel Kosík (Naše tehdejší - nynější krize – č. 4; „Konec dějin“ a šaušpíler – 12), Josef Kroutvor, Martin C. Putna (Ruská Praha 1921-1945 – č. 10), Nikolaj Savický (O magii řádu a evropském kouzelnictví – 11), Zdeněk Vašíček aj. S listem spolupracovalo množství překladatelů, do češtiny překládali mj. Helena Beguivinová, Jarmila Bělíková, František Benhart, Kateřina Brabcová, Petr Dudek, Vlasta Dufková, Věra Dvořáková, Jarmila Fialová, Dana Gálová, Tomáš Glanc, Šárka Grauová, Anna Hánová, Jiří Hanuš, Jasna Hloušková, Anna Kareninová-Fureková, Hanuš Karlach, Dušan Karpatský, Yveta Kasalická, Jana Koubová, Tomáš Kratěna, Zlata Kufnerová, Lubomír Martínek, Eva Masnerová, Vladimír Mikeš, Alena Morávková, Hana Müllerová, Ivan Ozarčuk, Jiří Pelán, Luba a Rudolf Pellarovi, Erich Sojka, Hana Štěpánková, Evžen Turnovský, Hana Žantovská.