Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jiří  RULF

* 22. 3. 1947, Praha 
† 12. 4. 2007, Praha 
 
Básník, prozaik, literární kritik a novinář
 

Jiří Rulf vyrůstal v úřednické rodině v Praze na Smíchově, kde také roku 1965 absolvoval SVVŠ. V letech 1965–1970 studoval na FF UK češtinu a dějepis (diplomová práce Charakter světa v básnickém díle Jiřího Wolkera). Poté krátce působil v PNP a po jednoroční vojenské službě (1970–1971 v Praze) v Okresním archivu Nymburk, pobočka Lysá nad Labem. V říjnu 1971 nastoupil do ČTK – Pragopress, od roku 1977 pracoval v Tiskové agentuře Orbis (oddělení kultury, článková redakce), v letech 1985–1989 v kulturní rubrice Zemědělských novin. V lednu 1990 nastoupil do Lidových novin jako vedoucí kulturní rubriky. Od konce roku 1991 redigoval původní poezii v nakladatelství Mladá fronta, od února 1994 byl redaktorem kulturní rubriky týdeníku Reflex, v posledních letech života s tímto časopisem spolupracoval externě. – Jeho pratetou byla Helena Rudlová (1897–1965), autorka dramat a knih pro děti. První manželka Milena Švehlová (1947–2002) byla lingvistka, druhá manželka Kateřina Rulfová (1946–2011) novinářka a nakladatelská pracovnice.

 

Za středoškolských studií Rulf přispíval do školního časopisu Lampa. V roce 1968 debutoval v Sešitech pro mladou literaturu, poté publikoval v Hostu do domu. V sedmdesátých letech psal články a glosy z českého literárního prostředí, které vycházely v různých jazykových mutacích časopisu Československý svět vydávaných v Pragopressu a později Orbisu (Czechoslovak Life, La vie Tchécoslovaquie, Socialističeska Čechoslovačka aj.) a byly přetiskovány v zahraničních periodikách. Od osmdesátých let uveřejňoval básně, glosy, fejetony a kritiky ve Světové literatuře, Zemědělských novinách, Svobodném slovuLidové demokracii, od roku 1990 též v Lidových novinách, Tvaru, Literárních novinách, Týdeníku Televize, Iniciálách, Lettre internationale, Zápisníku, Hořických občasných novinách a zejména v Reflexu. Čtvrtletník Souvislosti věnoval Jiřímu Rulfovi v č. 1/2014 blok vzpomínek a básní. – Své básnické juvenilie autor shrnul do rukopisných sbírek Stařec z hrušně (1977) a Pták Hrom (1978). – Pro pražskou Státní operu Rulf přebásňoval operní libreta. Spolupracoval s Českým rozhlasem (pořad Psáno kurzivou) a účinkoval ve filmu Vyžilý Boudník (1990, r. Václav Křístek). – Od roku 1980 probíhá v Doubravě u Hořic neformální podzimní setkání literátů, historiků aj. pod názvem Rulfova Doubrava. V roce 1987 připravili jeho přátelé rukopisný sborník Básníkovi k čtyřicátinám (1987, ed. Vladimír Novotný). – Příležitostně užíval pseudonymu Stanislav Lípa a šifer jir, jrf.

 Po rukopisných sbírkách z konce sedmdesátých let vydal Rulf vlastním nákladem básnický cyklus Polední příběh a skladbu Dopis Vencovi, v nichž jeho bohatá imaginace nabývala podoby nadčasové symboliky a emfaticky tvořených metafor, reflektujících kosmickým pojetím současné civilizace a lidské situace obecné otázky krize kultury a ohrožení existence lidstva ve 20. století. – Rulfovým oficiálním knižním debutem se stala až sbírka Prospekt na rozhlednu, po níž následoval Dech vítězůRádio Netopýr, shrnující texty z 1983–1987. V Rulfových zralých knihách se do popředí dostává básnický subjekt, který do svého hypercitlivého nitra manifestačně vstřebává záchvěvy soukromého a společenského časového dění. Vypovídá o nich prostřednictvím svérázného lyrického zápisníku, v sérii subjektivně laděných básnických záznamů a reflexí každodenního bytí, které zejména ve sbírce Nebezpečné dny přerůstají v symboly údělu tvůrčího individua. Temné existenciální reflexe rozvíjí ve sbírce Maloměstské elegie, kde filozofující výpovědi spojuje s konkrétním básnickým viděním a privátními vzpomínkami. U výrazně prozaizovaného volného verše, opírajícího se o přirozenou mluvní intonaci, setrvává i ve sbírce Přebytečný rok. V ní se výrazněji uplatňuje užití literárních aluzí a citací a také prvků grotesknosti, sebeironie a humoru, které vyvažují temnou, apokalyptickou atmosféru sbírky. S ironií a sarkasmem Rulf karikuje soudobou populární kulturu ve sbírce Navštěvovat želvu; představuje zde pesimistickou vizi světa, v němž se vytrácí mezilidská blízkost a nad nímž osudovou moc získávají masmédia.
V Rulfově pozdním románovém debutu Let chroustů dominuje vzpomínková, silně autobiografická linie, kterou autor rozvíjí na pozadí významných dějinných událostí dvacátého století. Časová posloupnost vyprávění je přerušována reminiscencemi a anticipacemi, příběhy postav se skládají z drobných epizod a fragmentů. Podle podobného schématu je vystavěna i novela Jmenuji se Offenbach, v níž se „malé“ dějiny milostného vztahu stárnoucího spisovatele a mladé ženy odvíjejí paralelně s příběhem dějin „velkých“. Významnou vrstvu obou próz tvoří úvahové pasáže, v nichž vypravěč ostře kriticky reflektuje soudobý stav české společnosti a kultury. – Pro časopis Reflex psané rozhovory s literárními a kulturními osobnostmi (mj. Emilem Julišem, Karlem Šiktancem, Karlem Peckou, Jaroslavem VejvodouVladimírem Macurou) autor shrnul do knihy Jací jsme. Esejistické portréty českých spisovatelů dvacátého století, původně psané pro rubriku Causa téhož týdeníku, souborně vydal pod názvem Literáti. Ze svých fejetonů sestavil knihu Stvořitel času a jiné neuvěřitelné příhody.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Polední příběh /Dejá vu/ (B, vl. n. 1983); Dopis Vencovi (BB, vl. n. 1985); Prospekt na rozhlednu. Konverzační sešit z let 1982–1986 (BB 1988); Dech vítězů. Verše z let 1987–1991 (BB 1992); Rádio Netopýr (BB 1992); Nebezpečné dny. Konverzační sešit z let 1992–1995 (BB 1996); Jací jsme. Rozhovory pro Reflex z let 1993–1997 (rozhovory, 1997); Maloměstské elegie (BB 1999); Literáti. Příběhy z dvacátého století (EE 2002); Let chroustů. Neúplná autobiografie (R 2003); Přebytečný rok (BB 2003); Jmenuji se Offenbach aneb Sněžení (P 2006); Navštěvovat želvu. Verše z let 2003–2007 (BB 2007); Stvořitel času a jiné neuvěřitelné příhody (soubor fejetonů, 2007); Večerní škola. Eseje z let 1986–2006 (EE 2007).
Výbor: Srdce metronomu. Vybrané básně z let 1979–2004 (2005, obsahuje též básně dosud knižně netištěné).
Uspořádal a vydal: Předěly staletí. České a světové dějiny v horizontech věků (2000).
Příspěvky ve sbornících: Zelené peří (1988); Europese Lente (Leuwen 1991); O české a švédské literatuře (1996); Antologie české poezie II. díl (2007).
Překlady: A. Thomas: Mignon (operní libreto M. Carré – J. Barbier, 1992); J. Offenbach: Hoffmannovy povídky (operní libreto M. Carré – J. Barbier, 1992); J. Prieur: Duše zvířat (1994, př. veršů A. Lamartina, F. Jammese a V. Huga, s V. Dvořákovou a L. Šavlíkovou).

LITERATURA

Studie a články: P. A. Bílek in "Generace" osamělých běžců (1991); P. Janáček: Záloha na portrét básníka Rulfa, in J. R., Srdce metronomu (2005); M. Patřičný: Rekreanti zeměkoule, LitN 2011, č. 28; J. Zelenka: Z e-mailu (2. 10. 2013), Souvislosti 2014, č. 1; J. Vilímek: Kuželky a hodiny, Souvislosti 2014, č. 1; Š. Nosek: Je tu úzko, Souvislosti 2014, č. 1; J. Hájek: Antarktida je špatně (Causerie), Souvislosti 2014, č. 1; J. P. Kučera: Nic neviditelné elektrárny, Souvislosti 2014, č. 1; J. Beranová: Dopis Sylvě Fischerové k rulfovskému bloku Souvislostí 1/2014, Souvislosti 2014, č. 2.
Recenze: Prospekt na rozhlednu: Z. Heřman, MF 1. 3. 1989; (ýn), SvSl 22. 3. 1989; M. Zelinský, BV 3. 4. 1989; E. Lukeš, Kmen 1989, č. 9; V. Vondra, SvSl 6. 6. 1989; R. Svoboda, Rt 7. 6. 1989; A. Vrbová, Práce 27. 9. 1989 * Dech vítězů: V. Šlajchrt, MFD 5. 1. 1993; J. Vanča, Práce 8. 1. 1993; R. Matys, NK 1993, č. 9; P. A. Bílek + L. Kasal + E. Murrer + M. Kovářík, Iniciály 1993, č. 33 * Rádio Netopýr: P. Janáček, LidN 2. 9. 1993, příl. Národní 9; V. Šlajchrt, MFD 9. 9. 1993; J. Peňás, NK 1993, č. 33; J. Vanča, Práce 20. 10. 1993; P. A. Bílek, Tvar 1993, č. 45–46 * Nebezpečné dny: M. Langerová, Týden 1997, č. 21; V. Novotný, LidN 24. 5. 1997, příl. Národní, č. 21; M. Exner, Tvar 1997, č. 11; V. Šlajchrt, Respekt 1997, č. 26; J. Vanča, Týdeník Rozhlas 1997, č. 35; J. Štolba, LitN 1997, č. 23 * Jací jsme: (H. Dědek, Rock & Pop 1998, č. 2; A. Pilátová, Týdeník Rozhlas 1998, č. 9 * Maloměstské elegie: R. Matys, NK 1999, č. 48; V. Novotný, Týdeník Rozhlas 1999, č. 50; M. Langerová, LidN 7. 12. 1999; R. Kopáč, MFD 29. 1. 2000; P. Jančík, Host 2000, č. 2; F. Valouch, LitN 2000, č. 11; P. Hrbáč, Neon 2000, č. 4; M. Vajchr, KPRR 2000, č. 18; J. Staněk, Tvar 1999, č. 21 * Literáti: P. Kovařík, Večerník Praha 17. 10. 2002; V. Novotný, Tvar 2003, č. 2; O. Bezr, Rock & Pop 2003, č. 1 * Let chroustů: M. Jungmann, LidN 6. 11. 2003 + týž, Mosty 2003, č. 25; J. Chuchma, MFD 28. 11. 2003; K. Piorecký, Host 2004, č. 2 * Přebytečný rok: M. Jungmann, LidN 6. 11. 2003; R. Kopáč, Tvar 2003, č. 16; J. Straka, Weles 2003, č. 17 * Srdce metronomu: O. Horák, LidN 9. 1. 2006; J. Holub, Babylon 2005/2006, č. 5; M. Exner, Tvar 2006, č. 2; O. Stehlíková, MFD 27. 1. 2006; J. Zizler, A2 2006, č. 24; V. Novotný, Host 2007, č. 5 * Jmenuji se Offenbach aneb Sněžení: J. Chuchma, MFD 13. 12. 2006; K. Turek, A2 2007, č. 2; P. Šrut, Právo 18. 1. 2007, příl. Salon č. 502; R. Kopáč, Právo 26. 1. 2007; J. Holub, Reflex 2007, č. 9; J. Vaníček, LitN 2007, č. 15 * Navštěvovat želvu: J. Štolba, LidN 21. 4. 2007, příl. Orientace; J. Řehák, Tvar 2007, č. 19; J. Chrobák, Aluze 2007, č. 2 * Večerní škola: H. Sellnerová, Litenky 2007, č. 1 (27); R. Krumphanzl, LidN 1. 12. 2007, příl. Orientace; J. Němec, Host 2008, č. 4; K. Kadlecová, Reflex 2008, č. 5.
Rozhovory: J. Paterová, Kulturní práce 1988, č. 9 + LD 16. 3. 1988; M. Švagrová, SvSl 12. 8. 1989, příl. Příloha; V. Sůva, NK 1989, č. 10; V. Šibrava, NK 1993, č. 37; P. Janáček, Tvar 1997, č. 15; P. Janíček (= P. Janáček), Knihy 99, 1999, č. 35; J. Mlejnek, Týdeník Rozhlas 1999, č. 35; M. Balaštík, Host 2001, č. 8; J. Holub a S. Škoda, Babylon, 2002/2003, č. 3.
Nekrology: O. Horák, LidN 13. 4. 2007; R. Kopáč, Právo 13. 4. 2007; J. Chuchma, MFD 13. 4. 2007; P. Kovařík, Brněnský deník Rovnost 13. 4. 2007; P. Bílek, Reflex 2007, č. 16; O. Formánek, Reflex 2007, č. 16; J. Vanča, Týdeník Rozhlas 2007, č. 19; R. Krumphanzl, RR 2007, č. 67; P. Janáček, Host 2007, č. 5; M. Huptych, Dokořán 2007, č. 42; V. Kremlička, Reflex 2007, č. 30.

Autor hesla: Vladimír Novotný (1998); Karel Piorecký (2007)
Aktualizace hesla: 9. 3. 2017 (jar)
 
zpět na hlavní stranu