Michal BAUER
V letech 1995–2004 pravidelně publikoval studie, edice a literární publicistiku především v Tvaru (několik rozsáhlejších edic zařazeno do edice Tvary), dále v časopisech Aluze (mj. edice rukopisného sborníku Skupiny Ra Roztrhané panenky), Česká literatura, Dokořán, Estetika, Intelektuál, Jih aj. Od vydání své první knižní monografie významně omezil časopisecké publikace a nadále se soustředí především na další knižní studie a na práci v rámci kolektivních projektů. Časopisecky publikuje zejména v revue Slovo a smysl, sporadicky též v A2, Literárních novinách a Tvaru; ukázky z edice materiálů II. sjezdu Svazu československých spisovatelů přinesly Aluze a Britské listy (zde). Příležitostně publikoval také v zahraničních časopisech (Slovo /Paris/; Slavica Occitania /Toulouse/; Homo bohemicus /Sofija/). Bauer je též autorem řady předmluv či doslovů, mj. ke knihám Arnošta Lustiga a Zdeňka Lorence.
Michal Bauer se dlouhodobě zabývá především vztahem umění a totalitního systému; faktograficky saturovaný výklad, opřený mj. o rozsáhlý výzkum archivních materiálů, se prolíná se snahou reflektovat problematiku totality a moci také z hlediska psychologického, sociologického i filozofického (etického). Ve zkoumání konkrétních projevů vztahu literatury a ideologie se zaměřuje především na období přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Časopisecky publikoval řadu materiálových studií o literárním životě a dějinách literárních institucí tohoto období; edicemi také zpřístupnil některé dosud nepublikované prameny. Syntetizujícímu výkladu této problematiky se věnuje v monografii Ideologie a paměť, v níž se pokouší definovat ideologicko-estetickou normu tohoto období, zabývá se proměnami literárních institucí a kampaněmi, jež utvářely dobový literární život. Posmrtná recepce básnického díla Františka Halase jako symptomatická událost české poúnorové literatury je předmětem publikace Tíseň tmy. Autor sleduje jednak Štollovu ideologickou dezinterpretaci Halasova díla, jednak způsob, jakým se s Halasovou poezií i Štollovým pojetím v následujících letech vyrovnávala literární historie a kritika. Jako mocenský ideolog a normotvůrce má Ladislav Štoll ústřední postavení také v knize Souvislosti labyrintu. Zde se Bauer zabývá nejen postupnou konstitucí a kodifikací ideologicko-estetické normy v období od třicátých do šedesátých let 20. století, ale i dobovými polemikami a diskusemi, jež narušovaly Štollem a dalšími dogmatiky diktovaný rigidní tvůrčí a interpretační koncept. Kniha je doplněna edicí stenografických zápisů z plenární schůze o poezii, pořádané Svazem československých spisovatelů v lednu 1950. Bauerovy nejrozsáhlejší ediční počiny představují kompletní (dvousvazková) edice materiálů z II. sjezdu Svazu československých spisovatelů v dubnu 1956 a literárně-výtvarná antologie Skupiny Ra Automatická madona, v obou případech doprovázené autorovou vstupní studií. Vedle drobnějších básnických výborů (Bohuslav Reynek, Zdeněk Lorenc, Tristan Tzara) uspořádal též svazek vzpomínek příslušníků rodiny Jana Čepa.
Důležitou součástí Bauerových badatelských aktivit je účast v kolektivních vědeckých projektech českobudějovické a pražské filozofické fakulty, které jako pokus o metodologicky nový přístup k dějinám (české) literatury vyústily ve tři svazky Dějin nové moderny, Heslář české avantgardy a v kolektivní monografii mapující myšlení moderny Pokušení neviditelného.
Autorský tým (mj. Jiří Brabec, Petr A. Bílek, Libuše Heczková, Vladimír Papoušek, Josef Vojvodík, Jan Wiendl ad.), inspirovaný poststrukturalistickými východisky, se pokouší zachytit dobové střetávání literárních (kanonických i z dnešního pohledu marginálních) a neliterárních textů v kontextu proměn uměleckých, filozofických a vědeckých paradigmat i sociálních dějin; k vybrané problematice se snaží přistupovat v nadnárodních a intermediálních souvislostech.
Jako básník Bauer debutoval sbírkou Architektura paměti, v níž navázal na tradici holanovského a ortenovského básnického existencialismu. Klíčovou roli ve sbírce sehrává téma dějin a moci, k němuž se v cyklu Válka pojí zcela konkrétní historické konotace a také řada literární aluzí. Bauer zobrazuje člověka zraňovaného a poníženého v soukolí dějů, které není v jeho silách ovlivnit. Temné ladění sbírky podtrhují strohý, značně prozaizovaný verš a výrazná epizace. Existenciální ladění má i druhá básnická kniha Barvy doslova, jež je podobně jako ta první ilustrovaná výtvarným dílem Josefa Istlera, s nímž tentokráte vede dialog mj. i prostřednictvím často využívaného lexika, resp. tropů z oblasti výtvarného umění. Přesun těžiště zájmu do oblasti tělesně a emocionálně prožívané subjektivní intimity dává existenciálnímu zaměření veršů ještě naléhavější vyznění. Podobně jako v první sbírce i zde vystupuje do popředí téma času a motivy s ním spjaté (osudově ztracená minulost, unikající přítomnost a nejistá budoucnost; vzpomínka, uplývání, nemožnost návratu, spění k neodvratnému konci), a téma řeči, slov, resp. (ne)možnosti vyslovení. Chvilkové barevné okamžiky setkávání, sdílení, souznění nakonec vždy ústí do úzkostného vědomí neodvratné bolesti, samoty, marnosti, prázdnoty, do prostoru tmy, ticha a mlčení.
Bauer též publikoval knihy rozhovorů s Arnoštem Lustigem a Jiřím Kolářem.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Odpovědi (rozhovory s A. Lustigem, 2000, s H. J. Cargassem, rozšíř. 2003); Ideologie a paměť. Literatura a instituce na přelomu 40. a 50. let 20. století (monografie, 2003); Z každého z nás postupem let něco zmizí (rozhovor s J. Kolářem + E, 2005); Tíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948 (monografie, 2005); Architektura paměti (BB 2006); Souvislosti labyrintu. Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století (monografie, 2009); Barvy doslova (BB 2019).
Účast v týmových pracích: Slovník české literatury po roce 1945, sv. 2 (1998); Kindlers Literatur Lexikon (2009); Dějiny nové moderny. Česká literatura 1905–1923 (2010); Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908–1958 (2011; též angl. pod tit. A glossary of catchwords of the Czech avant-garde: conceptions of aesthetics and the changing faces of art 1908–1958); Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 (2011); Jazyky reprezentace (2012); Jazyky reprezentace 2 (2014); Dějiny nové moderny 2. Lomy vertikál. Česká literatura v letech 1924–1934 (2014); Dějiny „nové“ moderny 3. Věk horizontál. Česká literatura v letech 1935–1947 (2017);
Polidštěné zvíře. Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře (2017); Československo 1918–1938/2018 (2018); Pokušení neviditelného. Myšlení moderny (2019); Tematická příručka k československým dějinám 1948–1989, sv. 2 (2019); Slovníky modernistů a paradigmata moderny (2020); Ostrov v literaturách a kulturách střední Evropy (2020).
Uspořádal a vydal: Z. Lorenc: Pít z kterékoliv strany (2001) + Kontinent nikoho (2008); Neznámý člověk Milada Součková (sb. 2001; též přisp.); Česká próza 90. let 20. století (sb. 2002, též přisp.); Reflexe baroka v české literatuře 20. století (sb. 2003, s V. Šťástkou, též přisp.); Hledání expresionistických poetik (sb. 2006, též přisp.); T. Tzara: Daroval jsem svou duši bílému kameni (2007; z pozůstalosti Z. Lorence); Jan Čep ve vzpomínkách své rodiny (2007); B. Reynek – J. Škoch: Pastýř osamělých výší (2009); II. sjezd Svazu československých spisovatelů. 22.–29. 4. 1956 (2011, 2 sv.); Automatická madona: antologie Skupiny Ra (2011–2012; též přísp.).
Příspěvky ve sbornících: Česká literatura 1948–1956 (1993); Časopis Květen a jeho doba (1994); Bloudění časem a prostorem – Jaroslav Durych známý i neznámý (1997); Rok 1947 (1998); Neznámí /autoři/ – neznámé /texty/ (1999); Konference o díle Jana Čepa (1999); Jak reflektujeme českou literaturu vzniklou v zahraničí (2000); Zdeněk Kalista a kulturní historie (2000); "Zlatá šedesátá" (2000); The Phoney Peace (London 2000); Český jazyk a literatura na sklonku 20. století – Jezyk i literatura czeska u schylku XX wieku (2001); Česká literatura na konci tisíciletí 2 (2001); Katolická církev a totalitarismus v českých zemích (2001); Život je jinde...? (2002); Jarmila Glazarová 1901–2001 (2002); Aloys Skoumal /1904–1988/ v průsečíku cest české kultury 20. století (2004); Legionář, diplomat a spisovatel Zdeněk Němeček (2004); Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004); Literatura určená k likvidaci (2004); Nadnárodní kontexty národní kultury (2004); Ruralismus, jeho kořeny a dědictví. Osobnosti – díla – ideje (2005); Víra a výraz (2005); Škvorecký 80 (2005); Hledání literárních dějin v diskusi (2006; příspěvky v diskusi); Literatura určená k likvidaci II (2006); Literatura určená k likvidaci III (2006); Sozialistischer Realismus. Lyrik des 20. Jahrhunderts in Ost-Mittel-Europa II (Berlin 2006); Osobnost Mojmíra Trávníčka v české literatuře (2007); La politique et la poétique dans l´œuvre de Václav Havel (Toulouse 2007; speciální číslo revue Slavica Occitania); V průsečíku pohledů (2007); Désaccords parfaits. La réception paradoxale de l´œuvre de Milan Kundera (Grenoble 2009); Literatura určená k likvidaci IV (2009); Bohemica Olomucensia – Umělecký experiment (2010); Ludvík K. 22. 3. 1920 (2010; bibliofilie); Hommage à Bohuslav Reynek (2011; katalog výstavy); Jihočeský sborník historický (2012, č. suppl. 4); „Vše rozpadá se, střed se zevnitř hroutí“: Lomy, vertikály, refrakce (2017); Víno, ženy, zpěv. V(d)ěčné téma literárních dějin. Studie z literatury ad honorem Dalibor Tureček (2017).
LITERATURA
Recenze: Ideologie a paměť: M. Drápala, Dějiny a současnost 2004, č. 5; A. Jelínek, Tvar 2004, č. 6; J. Knapík, Soudobé dějiny 2004, č. 1/2 + Bohemia (München) 2004, č. 45/2 * Z každého z nás postupem let něco zmizí: J. Chuchma, MFD 2. 12. 2005; M. Trávníček, Tvar 2006, č. 1; P. Boháč, Souvislosti 2006, č. 4 * Tíseň tmy: M. Drápala, Dějiny a současnost 2006, č. 11; J. Jílek, A2 2006, č. 8; K. Ondřejová, LitN 2006, č. 9; P. Šrámek, Souvislosti 2006, č. 4; M. Trávníček, Tvar 2006, č. 5; V. Schmarc, A2 2007, č. 22 * Jan Čep ve vzpomínkách své rodiny: M. Doležel, Respekt 2008, č. 3; K. Přikrylová, Tvar 2008, č. 12 * Souvislosti labyrintu: E. Klíčová, Tvar 2010, č. 9; J. Zizler, Souvislosti 2010, č. 1; M. Drápala, Dějiny a současnost 2011, č. 8 * II. sjezd Svazu československých spisovatelů: J. Křesťan, Soudobé dějiny 2011, č. 1/2 * Automatická madona: antologie Skupiny Ra: P. Král, Tvar 2013, č. 10, též in Vlastizrady: eseje, články, kritiky a polemiky 1960–2014 (2015); M. Habaj, Romboid 2013, č. 4; J. Poláček, ČL 2014, č. 1; T. Šnellerová, A2 2014, č. 5.Rozhovor: B. Správcová – L. Kasal, Tvar 1999, č. 14.