Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Pavel  BOJAR

* 18. 5. 1919, Strakonice 
 
Básník, prozaik a překladatel
 Původním jménem Karel Krejčík, literárního pseudonymu Pavel Bojar používal od 30. let, úředně si nechal jméno změnit 1946. Se svou první ženou Olgou Bojarovou (* 1925, roz. Hůlková, dnes Bojarová-Zemanová, sňatek 1945; samostatně vydala mj. 1964 psychologickou novelu z lékařského prostředí Čtvrté, páté ráno) spolupracoval 1945–1961 na překladech z ruštiny a francouzštiny a při psaní prozaických knih. Od poloviny 80. let psal prózu a překlady společně se svou druhou ženou Marií Bojarovou (* 1921, roz. Knausová, sňatek 1965, publikuje i pod jménem Jakubcová).
Bojar vyrůstal v rodině textilního dělníka. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Strakonicích (1938) začal studovat češtinu a francouzštinu na FF UK v Praze. V listopadu 1939 byl zatčen a do června 1940 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. 1940–1945 byl postupně pomocnou vědeckou silou v České akademii věd a umění, úředníkem reklamní agentury Reklub, překladatelem a recenzentem, spolupracovníkem nakladatelství Antonín Dědourek; byl zapojen v hnutí odporu. Studia dokončil 1947 při zaměstnání. 1945, 1948–1949 a 1969–1971 byl politickým pracovníkem aparátu ÚV KSČ, dále šéfredaktorem (1946–1947) a vedoucím redaktorem (1966–1967) nakladatelství Svoboda, vedoucím tajemníkem SČSS (1949–1951), spisovatelem z povolání (1951–1956), šéfredaktorem časopisu Květy (1957–1962), pracovníkem tiskového odboru ministerstva zemědělství (1962–1966) a Vládního výboru pro cestovní ruch (1967–1969). 1971–1976 byl velvyslancem v Brazílii, poté do 1979 zaměstnancem federálního ministerstva zahraničních věcí. Po odchodu do důchodu přesídlil 1980 z Prahy do Družce u Kladna.
 Od 1937 přispíval do Studentského časopisu, později zejména do periodik: České slovo, Kulturní politika, Květy, Lidové noviny (v jejichž redakci externě 1949–1951 pracoval), Literární noviny, Nový život, Plamen, Rudé právo, Tvorba; po 1970 do Literárního měsíčníkuMladé fronty. Užíval šifer ar, Boj., boj., PB, pb.
 

Bojar je autorem lyrických sbírek, povídek a románů, veršů a próz pro děti, překladatelem. Těžiště jeho tvorby leží v reflexivních básních a společenských románech inspirovaných životem venkova. První sbírky, vydané za války (Modravá šerka, Hoře milovati, Trysk), navazovaly svým prostým veršem a hudebností intimní a přírodní lyriky na impresionistickou dikci; ve sbírkách poválečných však byly bolestné pocity mládí, sugestivní vyznání vztahu k přírodě rodných jižních Čech a Šumavy i touha po smysluplné budoucnosti vystřídány popisnou poezií budovatelského patosu (Mladost světa, Hlavou i srdcem) a didaktickou, filozofizující lyrikou vyrůstající z ideologické vize beztřídní společnosti (Jediná, Zde v rodné zemi, Doporučeně).
Dobové představy o politickém vývoji determinují rovněž Bojarovu prózu, která se vyznačuje detailním popisem, vnějškovou charakteristikou postav a ilustrativně pojatým dějem. Po lyrizovaném románu Siné roky (o dospívání v proletářském prostředí rodiště) následovala kronikářsky široce pojatá trilogie s tematikou poválečného osidlování a kolektivizace pohraničí (Slunečný širý svět) a románový pokus o analýzu citových a mravních postojů mladé generace zasažené zkušeností války (Milenci). O zachycení současnosti usilují také prózy z 80. let, v nichž se autor prostřednictvím námětů poukazujících na dílčí společenské a mravní nedostatky (maloměšťáctví, selhání řídících pracovníků apod.) snažil postihnout „dočasné těžkosti“ při budování socialismu.
Bojarova překladatelská činnost je věnována skoro výhradně ruské klasické nebo sovětské budovatelské literatuře, po roce 1990 překládal dobrodružnou beletrii z angličtiny.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Modravá šerka (BB 1942); Hoře milovati (BB 1943); Trysk (BB 1945); Radost (BB pro ml., 1946); Siné roky (R 1947); Mladost světa (BB 1950); Hlavou i srdcem (BB 1952); Jarní vody (1. díl R trilogie Slunečný širý svět, 1952); Horké dny (2. díl R trilogie Slunečný širý svět, 1953); Vraní svatby (PP 1954, s O. Bojarovou); Diamantové hory (PP 1955, s B. Eiseltem); Milenci (R 1956, s O. Bojarovou); Květy východu (pohádky, 1958, s O. Bojarovou a A. M. Jelaginem); Detektivové v trenýrkách (R pro děti, 1959, s O. Bojarovou); Úroda (3. díl R trilogie Slunečný širý svět, 1961, s O. Bojarovou); Místo mezi lidmi (B 1964); Jediná (BB 1972); Jmenuji se Geriňa (P pro děti, 1980); Zde v rodné zemi (BB 1982); Doporučeně (BB 1983); Byl pánbůh Brazilec? (P 1984, s M. Bojarovou); Pohled do té kotliny (R 1986); Předpoklad ke katastrofě (R 1988, s M. Bojarovou).
Překlady
: B. L. Gorbatov: Vojácká duše (1945, s O. Hůlkovou, později Bojarovou); M. M. Prišvin: Okouzlený poutník (1946, s O. Bojarovou) + Kořen života (1951, s O. Bojarovou) + Kouzelný vdoleček (1956, s O. Bojarovou) + Zlatý palouk (1959, s O. Bojarovou) + Na lovu (1961, s O. Bojarovou); N. V. Gogol: Mrtvé duše (1947, s O. Bojarovou); M. Iljin: Sto tisíc proč (1947, s O. Bojarovou); Ch. De Coster: Svatební cesta (1948, s O. Bojarovou); A. N. Tolstoj: Křížová cesta (1948, s O. Bojarovou); A. G. Malyškin: Pád Dairu (1954, s O. Bojarovou) + Sevastopol (1969, s O. Bojarovou); V. A. Obručev: Plutónie (1956, s O. Bojarovou); E. G. Kazakevič: Dům na náměstí (1957, s O. Bojarovou); V. F. Panovová: Vánice (1960, s. O. Bojarovou); C. Londonová: Čas lásky (1992, s M. Jakubcovou); D. Browningová: Raněný jestřáb (1993); F. Herbert: Spasitel Duny (1993, s M. Jakubcovou); M. Smith: Ďáblův kejklíř (1997, s. M. Jakubcovou).
Příspěvky ve sbornících: Chvála slova (1940); Krajiny radostné jistoty (katalog, 1941); Bez práce nejsou koláče (B pro děti, 1947); Korea a Čína v kresbách a obrazech J. Šámala (katalog, 1959); Oheň a růže (1961).
Uspořádal a vydal: Věčná Rus (1945).

LITERATURA

Recenze: Modravá šerka: J. Janů, KM 1942, s. 323 * Hoře milovati: J. B. Č. (J. B. Čapek), Naše doba 50, 1942/1943, s. 377 * Siné roky: J. Čech, Tvorba 1947, s. 926 * Radost: vpa, Svobodné noviny 21. 5. 1947 * Hlavou i srdcem: M. Petříček, LitN 1953, č. 14 * Jarní vody: B. Macák, LitN 1953, č. 5 * Horké dny: A. Jelínek, LitN 1954, č. 10 * Milenci: J. Vohryzek, Kultura 1957, č. 4 * Úroda: M. Jungmann, LitN 1961, č. 37 * Místo mezi lidmi: J. Šimůnek, RP 9. 9. 1964 * Zde v rodné zemi + Doporučeně: J. Rumler, LM 1984, č. 2 * Byl pánbůh Brazilec?: J. Polák, LM 1985, č. 9 * Pohled do té kotliny: Š. Vlašín, Tvorba 1987, č. 21, příloha Kmen * Předpoklad ke katastrofě: S. Polant, Tvorba 1989, č. 14; R. Holub, Kmen 1989, č. 11 * překl. F. Herbert: Spasitel Duny: J. Petr, Ikarie 1994, č. 4.
K životnímu jubileu: (vl) (Š. Vlašín), Naše pravda 1999, č. 21.
Nekrolog: (vs), Haló noviny 24. 11. 1999.
Autor hesla: Petr Šisler (1995)
Aktualizace hesla: 21. 1. 2007 (kb)
 
zpět na hlavní stranu