Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Alžběta ŠERBEROVÁ

* 23. 8. 1946, Příbram 
 
Prozaička
 Narodila se v Příbrami, od roku 1949 žila rodina v Mostě; otec byl typograf, matka v domácnosti. Protože nebyla z kádrových důvodů přijata na jedenáctiletou střední školu (její dědeček vlastnil do roku 1948–1949 v Příbrami a posléze v Mostě tiskárnu), nastoupila na střední odborné učiliště v Chomutově (1961), kde se učila jemnou mechaničkou. Po roce přešla tamtéž na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou (obor silnoproudá elektřina), kterou dokončila v Praze (maturita 1965). Poté pracovala jako myčka vagonů, mechanička šicích strojů, pokojská, uklízečka, listonoška, provozářka Obvodního podniku bytového hospodářství, korektorka zvuku v Divadle hudby, knihovnice v Obvodní knihovně v Praze-Žižkově. Od roku 1967 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii (abs. 1974 diplomovou prací Humor jako filozofie v dílech Gogola, Dostojevského a Čechova). Od roku 1972 byla redaktorkou kulturní rubriky časopisu Sedmička pionýrů, v roce 1980 si zvolila svobodné povolání. V letech 1984–1988 pracovala jako vedoucí oddělení dopisů v redakci Svobodného slova, 1990–1992 jako redaktorka Týdeníku Rozhlas, od února 1993 do zániku časopisu v roce 1997 byla redaktorkou týdeníku Ahoj na sobotu. V letech 1998–2003 byla šéfredaktorkou interního periodika Kriminalistického ústavu Kriminalistický sborník.
 Časopisecky Šerberová debutovala roku 1966 v Literárních novinách, prózy, reportáže, fejetony a glosy publikovala v časopisech, v nichž působila, a dále v periodikách: Sešity pro mladou literaturu, Dialog, Mladý svět, Vlasta, Průboj (Ústí nad Labem), Pionýr, Tvorba, Zemědělské noviny, Květy, Čs. voják, Literární měsíčník, Svět práce (zde v č. 1/1988 ukázka z nepublikovaného románu Černý oprán) a Práce, po 1989 mj. Iniciály, Mona, Playboy, Ikarie, Lidové noviny, Divoké víno, Romboid, Týdeník Rozhlas a časopis pro mládež Delfín. Soubor povídek Láskou zkameníš, připravený v roce 1997 k vydání v berounském nakladatelství Bena, a další texty zůstávají v rukopise. – Podle povídky Mysli si ženu (později vyšla v souboru Ta druhá) vznikl stejnojmenný filmový scénář Stanislava Ulvera, publikovaný v samizdatovém časopise K (1976, č. 8 /srpen–říjen/). – Užívala šifer aš a šer.
 V próze Dívka a dívka vykreslila Šerberová prožitky dvojice mladých hrdinek, jimž jejich vzájemný cit proměňuje každodennost ve smyslové dobrodružství. Do literárního kontextu vnesla poetiku snově metaforického ovzduší a křehké estetizující stylizace, oscilující mezi výjevy z všední skutečnosti a exaltovanými vizemi. Svou expresivní výpověď Šerberová kultivovala také v dalších prózách, tlumočících citový svět dívčích postav, které hledají protiváhu k nepoetické banalitě přítomnosti zejména v milostných vztazích (román Manekýnka, Ptáci na zemi a ryby ve vodách). Román Sbohem, město M., dokončený již na počátku sedmdesátých let a situovaný do zdevastovaného severočeského Mostu, je pokusem o obraz autorčiny vlastní generace a její snahy udržet si v souladu s romantickými ideály mládí nonkonformní a smysluplný život. Do psychologické atmosféry hledání vnitřních jistot a milostných reflexí zasazují soukromá dilemata protagonistů také autorčiny povídky, někdy s fantaskními motivy a blížící se až žánru sci-fi (K mé kávě tvá dýmka, Žena v síti, Ta druhá).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Dívka a dívka (P 1970); Manekýnka (R 1974); Prsten s kamejí (PP 1974, + O. Chaloupka + B. Ohlídková); K mé kávě tvá dýmka (PP 1976); Ptáci na zemi a ryby ve vodách (P 1979, původní tit. Ptáci na nebi, ryby ve vodách změněn nakladatelstvím); Vítr v síti (PP 1982); Žena v síti (PP 1987); Sbohem, město M. (R 1991); Ta druhá (PP 1993).
Výbor: Poslouchali jsme Let it be (PP 2002).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986); Listopad ’92 (1992); Malý almanach Klubu českých spisovatelů (1993); Allskin and Other Tales by Contemporary Czech Women (Všekožka a jiné příběhy, Seattle 1998); Městopis (2000); Nevěry (2005).

LITERATURA

Studie a články: V. Dostál: Mladá literární posila, Tvorba 1974, č. 40, též in V. D., Zrcadla podél cesty (1987); J. Pelc: doslov, in Ptáci na zemi a ryby ve vodách (1979); Š. Vlašín: Prozaičky o "ženské otázce", Kulturní práce 1985, č. 19.
Recenze: Dívka a dívka: A. Jelínek, ZN 29. 10. 1970; mjv (= M. Janů-Veselá = M. Jungmann), Práce 9. 12. 1970; jad (= J. Dvořák), Texty 1970, č. 10 * Manekýnka: Z. Kufnerová, RP 23. 7. 1974 * Prsten s kamejí: J. Špaček, Romboid 1974, č. 11; J. Pavelka, LM 1975, č. 1; Š. Vlašín, Brněnský večerník 18. 2. 1975 * K mé kávě tvá dýmka: J. Strouhal, RP 27. 10. 1976; vln (= V. Novotný), ZN 8. 11. 1976; M. Janů, Práce 10. 11. 1976; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 48; F. Novotný, Tvorba 1977, č. 9 * Ptáci na zemi a ryby ve vodách: vln (= V. Novotný), ZN 1. 2. 1980; J. Heřtová, RP 18. 4. 1980; Š. Vlašín, Rovnost 27. 5. 1980; P. Bílek, LM 1980, č. 8 * Vítr v síti: M. Jungmann, Obsah (smz.), únor 1982, též in Průhledy do české prózy (1990); V. Píša, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 3; J. Lukeš, Brněnský večerník 13. 7. 1983; A. Hájková, LM 1983, č. 5 * Žena v síti: V. Novotný, ZN 30. 5. 1987; M. Suchomel, Brněnský večerník 1. 7. 1987, též in M. S., Co zbylo z recenzenta (1995); V. Píša, RP 13. 7. 1987; R. Holub, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 28; J. Lukeš, SvSl 19. 11. 1987; H. Hrzalová, LM 1987, č. 10 * Sbohem, město M.: M. Jungmann, LitN 1991, č. 10, též in V obklíčení příběhů (1997); A. Halada, Tvar 1991, č. 11; D. Vlašínová, Tvorba 1991, č. 19; M. Krausová, Občanský deník 21. 3. 1991; V. Novotný, MFD 23. 4. 1991 * Ta druhá: rav (= V. Šibrava), NK 1993, č. 41.
Rozhovory: P. Kovařík, SvSl 21. 6. 1973; D. Ouřadová-Sedlická, MF 29. 7. 1977; Z. Frýbová, Tvorba 1984, č. 42, příl. Kmen č. 42; fr (P. Frýbort), Tvorba 1986, příl. Kmen č. 36; L. Falteisek, Tvar 1990, č. 25; (šim), SvSl 28. 2. 1991; P. Machačová, ZN 21. 3. 1991; E. Pavlatová, LD 28. 1. 1993; (elf), Práce 16. 7. 1997.
K životním jubileím: A. Slezáková, MFD 21. 8. 2021, příl. Scéna.
Nekrology: L. Falteisek, Divoké víno 2021, č. 107 (zde); V. Novotný, Pandora 2022, č. 1.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 15. 2. 2023 (ap)
 
zpět na hlavní stranu