
Slovník české literatury po roce 1945
Alžběta ŠERBEROVÁ
* 23. 8. 1946, Příbram
Prozaička
Narodila se v Příbrami, od roku 1949 žila rodina v Mostě; otec byl typograf, matka v domácnosti. Protože nebyla z kádrových důvodů přijata na jedenáctiletou střední školu (její dědeček vlastnil do roku 1948–49 v Příbrami a posléze v Mostě tiskárnu), nastoupila na střední odborné učiliště v Chomutově (1961), kde se učila jemnou mechaničkou. Po roce přešla tamtéž na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou (obor silnoproudá elektřina), kterou dokončila v Praze (mat. 1965). Poté pracovala jako myčka vagonů, mechanička šicích strojů, pokojská, uklízečka, listonoška, provozářka Obvodního podniku bytového hospodářství, korektorka zvuku v Divadle hudby, knihovnice v
Obvodní knihovně v Praze-Žižkově. Od roku 1967 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a historii (abs. 1974 diplomovou prací Humor jako filozofie v dílech Gogola, Dostojevského a Čechova). Od roku 1972 byla redaktorkou kulturní rubriky časopisu Sedmička pionýrů, poté (1980) si zvolila svobodné povolání. V letech 1984–88 pracovala jako vedoucí oddělení dopisů v redakci Svobodného slova, 1990–92 jako redaktorka Týdeníku Rozhlas, od února 1993 do zániku časopisu v roce 1997 byla redaktorkou týdeníku Ahoj na sobotu, poté opět ve svobodném povolání. 1998–2003 byla šéfredaktorkou interního periodika Kriminalistického ústavu Kriminalistický sborník.
Časopisecky Šerberová debutovala roku 1966 v
Literárních novinách, prózy, reportáže, fejetony a glosy publikovala v časopisech, v nichž působila, a dále periodikách:
Sešity pro mladou literaturu,
Dialog, Mladý svět, Vlasta, Průboj (Ústí nad Labem), Pionýr,
Tvorba, Zemědělské noviny, Květy, Čs. voják,
Literární měsíčník a Práce, po 1989 mj.
Iniciály, Mona, Playboy, Ikárie, Lidové noviny, Divoké víno a časopis pro mládež Delfín. – Užívala šifer aš a šer.
V próze Dívka a dívka vykreslila Šerberová prožitky dvojice mladých hrdinek, jimž jejich vzájemný cit proměňuje každodennost ve smyslové dobrodružství. Do literárního kontextu vnesla poetiku snově metaforického ovzduší a křehké estetizující stylizace, oscilující mezi výjevy z všední skutečnosti a exaltovanými vizemi. Svou expresivní výpověď Šerberová kultivovala také v dalších prózách, tlumočících citový svět dívčích postav, které hledají protiváhu k nepoetické banalitě přítomnosti zejména v milostných vztazích (román Manekýnka, Ptáci na zemi a ryby ve vodách). Román Sbohem, město M., dokončený již na počátku 70. let a situovaný do zdevastovaného severočeského Mostu, je pokusem o obraz autorčiny vlastní generace a její snahy udržet si v souladu s romantickými ideály mládí nonkonformní a smysluplný život. Do psychologické atmosféry hledání vnitřních jistot a milostných reflexí zasazují soukromá dilemata protagonistů také autorčiny povídky, někdy s fantaskními motivy a blížící se až žánru sci-fi (K mé kávě tvá dýmka, Žena v síti, Ta druhá).
BIBLIOGRAFIE
Próza: Dívka a dívka (P 1970); Manekýnka (R 1974); Prsten s kamejí (PP 1974, + O. Chaloupka + B. Ohlídková); K mé kávě tvá dýmka (PP 1976); Ptáci na zemi a ryby ve vodách (P 1979, původní tit. Ptáci na nebi, ryby ve vodách změněn nakladatelstvím); Vítr v síti (PP 1982); Žena v síti (PP 1987); Sbohem, město M. (R 1991); Ta druhá (PP 1993).Výbor: Poslouchali jsme Let it be (PP 2002).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986); Listopad ’92 (1992); Malý almanach Klubu českých spisovatelů (1993); Allskin and Other Tales by Contemporary Czech Women (Všekožka a jiné příběhy, Seattle 1998); Městopis (2000); Nevěry (2005).
LITERATURA
Studie a články: J. Pelc: doslov, in Ptáci na zemi a ryby ve vodách (1979); V. Dostál: Mladá literární posila, Tvorba 1974, č. 40, též in Zrcadla podél cesty (1987); M. Jungmann: Co stačí k životu, Obsah (smz.1982), též in Průhledy do české prózy (1990).Recenze: Dívka a dívka: A. Jelínek, ZN 29. 10. 1970; mjv (M. Janů-Veselá = M. Jungmann), Práce 9. 12. 1970; jad (J. Dvořák), Texty 1970, č. 10 * Manekýnka: Z. Kufnerová, RP 23. 7. 1974 * K mé kávě tvá dýmka: vln (V. Novotný), ZN 8. 11. 1976; Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 48 * Ptáci na zemi a ryby ve vodách: vln (V. Novotný), ZN 1. 2. 1980; P. Bílek, LM 1980, č. 8 * Vítr v síti: J. Lukeš, Brněnský večerník 13. 7. 1983; V. Píša, Tvorba 1983, č. 3, příloha Kmen * Žena v síti: V. Novotný, ZN 30. 5. 1987; M. Suchomel, Brněnský večerník 1. 7. 1987, též in Co zbylo z recenzenta (1995); J. Lukeš, SvSl 19. 11. 1987 * Sbohem, město M.: M. Jungmann, LitN 1991, č. 10, též in V obklíčení příběhů (1997); V. Novotný, MFD 23. 4. 1991; A. Halada, Tvar 1991, č. 11 * Ta druhá: rav (V. Šibrava), NK 1993, č. 41.
Rozhovory: P. Kovařík, SvSl 21. 6. 1973; fr (P. Frýbort), Tvorba 1986, č. 36, příloha Kmen; L. Falteisek, Tvar 1990, č. 25; E. Pavlátová, LD 28. 1. 1993; (elf), Práce 16. 7. 1997.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 15. 12. 2008
(ap)
Aktualizace bibliografie: 15. 12. 2008
(ap)