Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miroslav HANUŠ

* 15. 5. 1907, Praha 
† 26. 9. 1995, Chrudim 
 
Prozaik
 Otec byl pekařským dělníkem, později úředníkem. Hanuš maturoval v Praze na gymnáziu (1926), dále studoval dějepis a zeměpis na FF UK (1931). Po absolvování vojenské prezenční služby učil nejprve na měšťanských školách na severní Moravě: 1933–35 v Horní Olešné (Hrabišín) u Šumperka, 1936–37 v Šilperku (Štíty) u Zábřeha; pak až do odchodu do důchodu (1968) na středních školách v Chrudimi. 1946–48 jezdil do kladenských dolů na nedělní brigády. Podnikl několik cest do ciziny, kde shromažďoval materiál pro své práce: 1947 do Norska (Setkání na pakku), 1957 do Holandska a 1959 do Maďarska (obě k románu o J. A. Komenském).
 Debutoval 1946 v Kytici a Době, dále přispíval do periodik: Lidové noviny, Literární noviny, Svoboda (Kladno), Nový život, Evangelický kalendář, Plamen, Host do domu aj. Podle románu Já – spravedlnost natočil Zbyněk Brynych stejnojmenný film (1967, sc. + Miloš Macourek).
 Hanuš je představitelem ideově zaměřené psychologické prózy, v níž se jednotlivé situace spíše než předmětem psychologické analýzy stávají podnětem úvah. Důrazem na problematiku jedincova vnitřního zápasu, nedeterminovaného časovými a společenskými vztahy, odpovídají zejména Hanušovy prózy, vydané během okupace, dobovému básnickému programu „nahého člověka“ (Kamil Bednář). Jejich kolísaví hrdinové bývají určováni spíše svými názory, problémy, neměnnou povahou a často též osudem, než formováni proměnlivými zkušenostmi. První dva Hanušovy romány rozvíjejí – především na ženských postavách – téma milostných vztahů a mravní očisty. Ženy hrají ústřední roli rovněž v životě hrdiny hanušova čtenářsky nejúspěšnějšího románu Méněcennost, v jehož závěru nezakotvený introvertní lékař dosahuje vnitřního míru útěkem ze společnosti k prostému životu uvnitř evangelické sekty. Na Méněcennost navazuje román Petr a Kristina: lékařův syn jako energický představitel nové generace touží po nápravě společnosti. Skutečnost, že sociální problematika je pro Hanuše především otázkou mravní, demonstruje i pozdější utopicky pojatá Legenda o Tomášovi, ve které je boj za sociální spravedlnost inspirován křesťanskou vírou. Hanuš často využívá detektivních a fantastických prvků, konstruuje příběhy tak, aby hrdinu postavily do vyhraněné krizové situace, a to i v románech o reálných osobnostech. Deník Richarda E. Byrda (z Antarktidy) poskytl věcný podklad k líčení deformujícího vlivu samoty (román Bílá cesta mužů). Hypotézu, jaký by mohl být poválečný osud Adolfa Hitlera, rozvíjí zcela fiktivní román Já – spravedlnost. Román Setkání na pakku (o expedici Roalda Amundsena na pomoc vzducholodi Italia) naopak opouští dokumentární rovinu pouze ve fiktivním závěru. Vyvrcholením historizující linie Hanušovy tvorby je dvoudílný román Osud národaPoutník v Amsterodamu. S obřadnou archaizující syntaxí a s bohatým využitím autentických výroků autor sleduje druhou polovinu života J. A. Komenského. Zejména první díl se přitom pozvedá nad podrobnou životopisnou kroniku zřetelem k ideové problematice, především ke konfliktu mezi učencovými plány a pokořujícími poměry. Od poloviny 60. let vydává Hanuš (s výjimkou románového pokusu o psychologicky pojatou science fiction Expedice Élauné) kratší prózy. Dvě novely ze studentského prostředí (Jana, Slunce toho rána), historické a utopické povídky spojené mravní problematikou (Čtvrtý rozměr) i povídky o duševně narušených, ale nadprůměrných osobách (Znepokojiví hosté) jsou variacemi na téma vzájemné lidské odkázanosti. V prózách pro mládež nabylo toto konstantní Hanušovo téma podobu kamarádství, zvláště v autobiografických příbězích zpracovávajících zážitky brigádníka mezi havíři (Ze světa zkamenělého slunce).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Na trati je mlha (R 1940); Pavel a Gertruda (R 1941); Slyším tvou krásu (PP 1941); Méněcennost (R 1942; přeprac. 1972); Bílá cesta mužů (R 1943; přeprac. 1970); Příběh starého mládence (P 1944; poté in Dva příběhy o pomoci); Petr a Kristina (R 1944); O bláznivém knížeti (pohádky, 1945); Příběh o pomoci (R 1945; poté in Dva příběhy o pomoci, s tit. Příběh Emilčin); Strach (P pro ml., 1946); Já – spravedlnost (R 1946; přeprac. 1969); Dva příběhy o pomoci (P, R 1947); Legenda o Tomášovi (R 1947); Cvičný let (P 1948); Býti zrnkem soli (R 1949); Setkání na pakku (R 1950); Ze světa zkamenělého slunce (PP pro ml., 1954); Osud národa (1. díl R o J. A. Komenském, 1957); Poutník v Amsterodamu (2. díl R, 1960); Jana (P 1963); Slunce toho rána (P 1966); Čtvrtý rozměr (PP 1968); Tři variace na lásku (PP 1981); Znepokojiví hosté (PP 1982); Expedice Élauné (R 1985); Útesy pod hladinou (PP 1987); Dary snů a času (PP 1992); Konkláve (P 1994).

LITERATURA

Studie a články: J. Pinkava: Glosy k dílu Miroslava Hanuše, Kritický měsíčník 1948, s. 134; J. Šanda: Psychologický romanopisec, doslov in Bílá cesta mužů (1970); H. Krubnerová: Dobrodružství polárních dálek v literatuře, Zlatý máj 1989, č. 9; A. Haman: Historická postava jako románový hrdina, ČJL 48, 1997/98, s. 145n.; J. Dvořák: Smyčka historie: Spisovatelovo uvažování o světě, in sb. Život je jinde-? (ed. J. Matonoha, 2002, s. 289-295).
Recenze: Na trati je mlha: V. Černý, KM 1940, s. 417 * Pavel a Gertruda: B. Fučík, Akord 9, 1941/42, s. 302 * Méněcennost: K. Polák, KM 1942, s. 274; F. Listopad, Řád 1943, s. 202 * Bílá cesta mužů: J. Morák, Řád 1943, s. 367 * Petr a Kristina: K. P. (K. Polák), Národní práce 25. 3. 1945 * Já – spravedlnost: J. Grossman, Lidová kultura 1946, č. 43 * Setkání na pakku: J. Marek, LidN 10. 12. 1950 * Osud národa: M. Jungmann, LitN 1958, č. 2 * Poutník v Amsterodamu: M. Suchomel, HD 1961, s. 183 * Jana: A. Stich, Knižní kultura 1964, s. 286 * Slunce toho rána: -gs- (Oleg Sus), Rovnost 13. 8. 1966 * Čtvrtý rozměr: J. Dvořák, Texty 1970, č. 5 * Expedice Élauné: J. Dvořák, Tvorba, příloha Kmen, 1985, č. 37 * Útesy pod hladinou: V. Píša, Kmen 1987, č. 35 * Dary snů a času: J. Hájková, LitN 1994, č. 1 * Konkláve: M. Nyklová, Tvar 1995, č. 4; J. Hájková, LitN 1995, č. 22
K životním jubileím: M. Jungmann, LitN 1967, č. 20; kp (František Knopp), LD 15. 5. 1982; J. Šanda, In: O knihách a autorech, jaro 1987
Archiv: LA PNP: Osobní fond, částečně uspořádáno. – Další část fondu: Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě.
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu