Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Eva BERNARDINOVÁ

* 4. 11. 1931, Praha 
 
 
Básnířka, prozaička, autorka knih pro děti a mládež
 Dívčím jménem Raimová. – Bernardinová maturovala na gymnáziu v Praze (1951), studium češtiny a literární vědy na FF UK ukončila roku 1956 diplomovou prací Boj Karla Čapka proti fašismu, která se také stala základem její práce doktorské (PhDr. 1967). V letech 1956–59 působila jako redaktorka literární redakce Československého rozhlasu. V roce 1959 odešla s manželem na stavbu Orlické přehrady do obce Solenice, kde do roku 1961 pracovala jako knihovnice. Poté byla v domácnosti a spisovatelkou z povolání. V letech 1983–84 pracovala jako redaktorka časopisu Kmen (tehdy literární příloha Tvorby), 1984–87 byla vedoucí kulturně výchovného oddělení v Památníku národního písemnictví. Spolupracovala se školami pro nevidomé a počátkem 90. let 20. století se zasloužila o zrod projektu Book handicap.
 Ve svých začátcích publikovala literární recenze v Květnu (1957), později beletrii a publicistiku především v Literárním měsíčníku, dále v Ohníčku, TvorběKmeni.
 Pro tvorbu Evy Bernardinové je příznačné autobiografické východisko, které zejména její poezie odhaluje s drsnou upřímností. Krátké básně, psané prozaizovaným volným veršem, rozvíjejí s ironickým odstupem milostné téma: nejprve ve zlhostejnělém vztahu manželském a později v neméně neúspěšném vztahu mileneckém (Slunovrat, Strom z ráje). Protipólem citových proher je mateřství coby základní životní jistota v údělu ženy. V básnické sbírce Domů se pak autorka vyznává z bolestného života bez milovaného muže. Také prozaické knihy místy potvrzují, že autorčina síla spočívá – i přes její snahu vyhovět dobovým požadavkům „angažované“ tematiky – v otevřenosti osobní výpovědi (Raněná řeč).
Jako autorka dětské literatury se etablovala dvoudílným románem Kluci, holky a Stodůlky, plasticky zachycujícím svět venkovských dětí a jejich rodičů v 70. letech 20. století. Kronikářská kompozice a volba hrdinů, korespondujících s dobovými ideály, dodaly tomuto dílu určitou sociologickou platnost. Počátkem 90. let 20. století vstupuje Bernardinová pentalogií o Blance, kterou sleduje od počátků puberty až po hrdinčinu dospělost, i na pole dívčí četby. Otevřeně přitom rozkrývá řadu témat, do té doby v české literatuře pro mládež tabuizovaných (sexuální výchova a identita, náboženská výchova, mentální handicap aj.). Slabinou pentalogie je její tezovitost a umělecká rozkolísanost. Úspěšným propojením instruktivnosti se zážitkovostí se vyznačuje próza Ahoj, bráško!, v níž Bernardinová čerpá z vlastních zkušeností s prací pro handicapované a přináší pohled na život rodiny, který se proměnil narozením nevidomého dítěte.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Slunovrat (BB 1969); Strom z ráje (BB 1974); Kluci, holky a Stodůlky (P pro děti, 1. díl 1975, 2. díl 1978); Dobré slovo (PP 1976); Raněná řeč (PP 1982); Domů (BB 1985); Děti na vodě (P pro děti, 1989); Blanka, obyčejná holka (R pro ml., 1993); Blanko, usmívej se (R pro ml., 1994); Blanko, představ si (R pro ml., 1995); Ahoj Blanko! (R pro ml., 1998); Blanka a Jirka (R pro ml., 2003); Ahoj, bráško! (P pro děti, 2004).
Výbor: Láska (BB 1989).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Mláďátka z herbáře (1973); Básnický almanach 1973, 1974 (1974, 1975); Píseň o rodné zemi (1975).

LITERATURA

Studie a články: M. Šubrtová: K pojetí dětského hrdiny v příběhové próze pro děti v 70. letech 20. století, in Žánrové kontexty v literatúre pre mládež (2001).
Recenze: Strom z ráje: J. Pavelka, LM 1975, č. 3 * Kluci, holky a Stodůlky: O. Chaloupka, ZM 1976, č. 3 * Dobré slovo: – ra (= V. Macura), ZN 29. 5. 1976; * Kluci, holky a Stodůlky 2: O. Chaloupka, ZM 1979, č. 1; N. Sieglová, LM 1979, č. 4 * Raněná řeč: D. Sedlická, MF 18. 11. 1982 * Domů: (mlg), SvSl 20. 2. 1986 * Děti na vodě: J. Čeňková, ZM 1990, č. 6 * Blanka, obyčejná holka: V. Stanovský, ZM 1994, č. 3/4 * Blanko, představ si: R. Ditmar, ZM 1996, č. 1 * Ahoj, Blanko!: R. Ditmar, NK 1998, č. 41 * Ahoj, bráško!: A. Červenková, Ladění 2004, č. 2.
Rozhovory: K Hvížďala, ZM 1975, č. 5; K. Sýs, LM 1977, č. 6.
K životním jubileím: O. Rafaj, LM 1981, č. 9; mš (= M. Šubrtová), Ladění 2006, č. 4.

Autor hesla: Anna Blažíčková (1995); Milena Šubrtová (2007)
Aktualizace hesla: 30. 11. 2007 (mš)
Aktualizace bibliografie: 30. 11. 2007 (mš)
 
zpět na hlavní stranu