Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 František BĚHOUNEK

* 28. 10. 1898, Praha 
† 1. 1. 1973, Karlovy Vary 
 
Prozaik, autor a překladatel populárněnaučných prací
 Otec byl strojním zámečníkem. Manželka Lída Běhounková (1907–1976), absolventka FF UK, asistovala při literární činnosti svého muže a pod pseudonymem V. S. Martin sama psala fantastické romány. – Po maturitě na pražské reálce (1916) studoval Běhounek přírodní vědy na Univerzitě Karlově (do 1920, obory matematika a fyzika, RNDr. prací z optiky 1921). Výrazně se zajímal o radiologii, v letech 1920–1922 proto absolvoval stipendijní pobyt u Marie Curie-Skłodowské v Institut du Radium v Paříži. V letech 1922–1926 připravoval zřízení Státního radiologického ústavu v Praze. Jako odborník na měření kosmického záření se zúčastnil dvou výprav do Arktidy: roku 1926 s Roaldem Amundsenem, Lincolnem Ellsworthem a Umbertem Nobilem, 1928 s Nobilovou vzducholodí Italia. V roce 1929 byl jmenován docentem, 1934 mimořádným a 1954 řádným profesorem radioaktivity a atmosférické elektřiny na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1929–1945 zároveň vedl Státní radiologický ústav v Praze, v letech 1946–1955 výzkumné fyzikální oddělení Státního radioléčebného (později Onkologického) ústavu na Bulovce. Od roku 1956 byl vedoucím oddělení radiologické dozimetrie v Ústavu jaderného výzkumu ČSAV v Praze a vedoucím katedry dozimetrie ionizujícího záření na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT. Od roku 1972 řídil samostatnou Laboratoř radiologické dozimetrie. Členem korespondentem ČSAV byl zvolen v roce 1953, akademikem v roce 1960. Jako expert čs. ministerstva zahraničí působil od roku 1956 v UNESCO a ve vědecké komisi OSN pro výzkum atomového záření.
 

Vedle původní odborné literatury publikoval i řadu překladů z vědeckých oborů, jimž se věnoval; je rovněž autorem četných předmluv a doslovů ke knihám odpovídajícím jeho literárnímu a odbornému zaměření, přispíval do řady vědeckých a odborných časopisů domácích i zahraničních. Od konce 20. let 20. století v hojnější míře spolupracoval s periodiky Právo lidu, Národní osvobození Mladý hlasatel, později s Lidovými novinami, Dneškem, Haló nedělními novinami, s týdeníkem Vpřed; od 50. let otiskovaly jeho práce Květy, Kultura, Zlatý máj aj. Populárně naučné články často publikoval rovněž v časopisech pro děti a mládež (zvláště Věda a technika mládeži). Běhounek rovněž spolupracoval s Československým rozhlasem (hra Rudý medvěd startuje, 1949) i Československou televizí. Na motivy jeho prací o ztroskotání vzducholodě a záchraně Nobilovy polární expedice napsal Frank Tetauer divadelní hru Ledoborec Krasin (1953). Táž událost se stala tématem dokumentárního filmu Vzducholodí k severnímu pólu (1968, scénář a režie Vladimír Kabelík), kde byly propojeny autentické filmové záznamy s rekonstrukcí tehdejších událostí a v němž František Běhounek a Umberto Nobile herecky ztvárnili sami sebe.

 Běhounkova literární tvorba je věnována zejména mládeži. Lze ji zhruba rozdělit do tří vzájemně si blízkých skupin, které se odlišují poměrem mezi naučně popularizující a čistě beletristickou složkou. K prvnímu typu patří knihy bezprostředně vycházející z autorovy zkušenosti ze ztroskotání vzducholodi Umberta Nobila a pobytu v polárních krajích (Trosečníci na kře ledové, V říši věčného ledu a sněhu aj.). Dramatičnost těchto románů, novel a naučných povídek je dána samotnou tematikou, opírá se o reportážní záznam autentických událostí. Informativní složku posilují i četné výkladové pasáže přírodovědné a exkurzy do historie objevitelství. Motiv trosečníků izolovaných od civilizace volně přechází i do druhého typu próz, v nichž např. reálie z historie mořeplavby (Robinzoni z „Kronborgu“, Robinzoni Želvích ostrovů) nebo z oblasti vědeckého výzkumu (výroba tzv. „těžké vody“ za druhé světové války v próze Rokle u Rjukanu) jsou podřízeny bohatě fabulovaným příběhům románových hrdinů. Třetí skupinu Běhounkova literárního díla pak tvoří prózy volně fabulované, v nichž vědecký prvek více než k účelu naučnému slouží k detailní ilustraci dramatického děje – např. detektivní próza Případ profesora Hrona či cyklus sci-fi (Akce L, Robinzoni vesmíru, Projekt Scavenger).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Trosečníci na kře ledové (P 1928; přeprac. pro ml. s tit. Trosečníci polárního moře, 1955); V říši věčného ledu a sněhu (PP pro ml., 1936); Lidé a póly (PP pro ml., 1941); Mořeplavci a objevitelé (PP pro ml., b. d., 1941); Kletba zlata (PP pro ml., 1942; oprav. 1977); Tajemství polárního moře (R pro ml., 1942; přeprac. 1977); Fregata pluje kolem světa: Dobrodružství námořního kadeta Karla Kaliny (R pro ml., 1942); Kniha Robinzonů (PP pro ml., 1944; část vydána samostatně s titulem Robinzoni Želvích ostrovů, 1965); Robinzoni z „Kronborgu“ (R pro ml., 1944); Ledovou stopou: Polární dobrodružství Jana a Finna (R pro ml., 1946); Na sever od Zambezi (P pro ml., 1946); Ponorka Narwhal-2 (P pro ml., b. d., 1947); V horách Větrné řeky (PP pro ml., 1947; 1. přeprac. s tit. Ostrov draků, 1958; 2. přeprac. 1963); Děla hřmí u severního pólu (P pro ml., 1947); Případ profesora Hrona (R 1947; přeprac. s tit. Dům zelených přízraků, 1968); Komando plukovníka Brenta (R pro ml., 1948); Únik z atomového města: Tajemství kolem vynálezu (P pro ml., 1948); V zajetí Matabelů (R pro ml., 1948); Lovci paprsků (R pro ml., 1949); Swansonova výprava (R pro mládež, vyd.a skartováno 1949, nové vydání 2001); Příběhy staré řeky (PP pro ml., 1955); Akce L: Příběhy z atomového věku (R sci-fi pro ml., 1956, přeprac. 1972); Robinzoni vesmíru (R sci-fi pro ml., 1958); Tábor v lese (R pro ml., 1960); Projekt Scavenger (R sci-fi pro ml., 1961); Dobrodružství na nové řece (P pro ml., 1962); Rokle u Rjukanu (R pro ml., 1966); Na dwóch planetach (R pro ml., Katowice 1967); Mlha nad Atlantikem (PP pro ml., 1969); Cesta do neznáma (P 1973).
Souborné vydání: Knihy F. B. pro mládež (Albatros, 1967–78, 13 sv.); Dům zelených přízraků; Akce L (1999).
Ostatní práce populárně naučné
: Radium a paprsky X (1924); Sieben Wochen auf der Eisschole (Leipzig 1929); Od atomu k vesmíru (1939; přeprac. 1954); Neviditelné paprsky (1939; rozšíř. 1947); Země, planeta neznámá (1941); Svět nejmenších rozměrů. Čtení o atomu a těch, kteří se jím zabývali (1945); Cesta za objevem. Tajemné záření vesmíru (1945); Atom děsí svět. Od Jáchymova k Bikini (1947); K jádru hmoty (1948); O zářící hmotě (1954); Atomový věk (1956); Zářící atomy (1956); Pierre Curie (1957); Lidé a radioaktivita (1960); Atomy dnes a zítra (1962); Atomy vládnou. Člověk v atomovém věku (1972); Newton by se divil. O fyzikách a fyzicích (1975, s I. Boháčkem a Z. Pincem).
Překlady: E. Larsen + G. M. Lerburger: Ten chlapík je blázen (1940); H. Römpp: Chemické pokusy, které se podaří (1941) + Chemie kovu (1944).
Příspěvky ve sbornících: Příprava a vědecké výsledky výpravy Italie (Gotha 1929); Jak Češi objevovali svět (1941).
Uspořádal a vydal: Škola v kostce (1938, s dalšími); Jeden svět nebo žádný (1947); Frédéric Joliot-Curie (1965).

LITERATURA

Knižně: František Běhounek: 27. 10. 1898 Praha – 1. 1. 1973 Karlovy Vary: vzpomínky a archivní dokumenty (ed. E. Těšínská, vyd. Organizační výbor vědecké konference jaderných oborů Nukleonika ´98, 1998); Vědcovo velké dobrodružství (čtenářská beseda k 10. výročí úmrtí, rozmnož., Knihovna města Ostravy, 1983).
Studie a články: J. Kunský: Čeští cestovatelé 2 (1961); O. Neff in Něco je jinak: komentář k české literární fantastice (1981); H. Krubnerová: Dobrodružství polárních dálek v literatuře, ZM 1989, č. 9; M. Šrámek: Dobrodružství v polárním moři, Naše rodina 1993, č. 1; S. Vodinský: Badatel v zářivém i ledovém nekonečnu, Haló noviny 24. 2. 1996; P. Toufar: Galerie nesmrtelných (1998); J. Novák: František Běhounek, Mladý svět 2000, č. 2; Š. Kašpárková, doslov in F. B.: Swansonova výprava, 2001; O. Janka in Příběhy českých cestovatelů (2001); J. Czaplinska in Dziedzictwo robota (Szczecin 2001); J. Novák, Český trosečník polárního moře, Právo (příloha Věda), 17. 10. 2002; R. Kolomný: František Běhounek v Nobileho polární expedici vzducholodi Italia v roce 1928, Meteorologické zprávy 2005, č. 6; (fh, mh): Český vědec a snílek, Magazín 2000 záhad, 2008, č. 20; L. Y. Koláček: Ztroskotance zachrání lenost!, History revue 2008, č. 5; R. Kolomný: Účast Františka Běhounka na polárních výpravách v letech 1926 a 1928, Rozhledy matematicko-fyzikální 2008, č. 3; R. Kolomný: Vzducholoď Italia 15. dubna 1928 nad Moravskou Třebovou, Moravskotřebovské vlastivědné listy 2009; P. Sládeček: Učenec a generál. František Běhounek a Umberto Nobile ještě po 20 letech, Dějiny a současnost 2012, č. 5.
Recenze: Trosečníci polárního moře: O. Syrovátka, RP 31. 3. 1957 * Robinzoni vesmíru: V. Frýbová, Kultura 1959, č. 13 * Tábor v lese: v. (Z. Vavřík), LitN 1960, č. 45 * Robinzoni Želvích ostrovů: O. Chaloupka, ZM 1965, č. 8/9 * Rokle u Rjukanu: A. Hájková, Impuls 1966, č. 8 * Na sever od Zambezi: I. Zítková, ZM 1971, č. 3 * V horách Větrné řeky: V. Nezkusil, ZM 1972, č. 2 * Kniha Robinzonů: V. N. (V. Nezkusil), ZM 1975, č. 3 * Swansonova výprava: M. Reissner, České slovo 2. 3. 2001; M. Reissner, Ladění 2001, č. 2; M. Reissner, NK 25. 4. 2001.
K životním jubileím: Č. Jech, Vesmír 1959, č. 1; A. Fiedlerová, Deník Karlovarské noviny, 29. 12. 1992; (lap), Ladění 1992, č. 4; F. Knopp, LidN 27. 10. 1998; I. Kraus, HN (příloha Na víkend), 4. 9. 1998.
Nekrology: Č. Jech, Vesmír 1973, č. 4; A. Berková, ZM 1973, č. 7, příl.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Michaela Nondková (1994)
Aktualizace hesla: 3. 7. 2006 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu