Slovník české literatury po roce 1945

SKLEPNÍK

1988 - 1994

Časopis vycházel od dubna 1988 v Hořicích v Podkrkonoší, zpočátku jako strojopisný samizdat zhruba ve dvouměsíčních lhůtách. Hlavním cílem redaktora Pavla Fraita bylo zpřístupňovat a šířit zajímavé texty vzniklé v prostředí exilu a disentu. V samizdatovém období tak Sklepník přejímal texty hlavně z ineditních a exilových periodik či knih. Původní tvorba zde byla zastoupena v menší míře. Větší podíl v obsahu získala až po roce 1989, kdy časopis začal vycházet jako standardní tiskovina. Na redakční práci se vedle Pavla Fraita podíleli mj. Miloš Müller, Eva Némethová a Jindřich Tluka.

K periodikům, z nichž Sklepník přejímal příspěvky, patřily především ročenky Listů Čtení na léto, Listy, Index, Infoch, Prostor, Revolver Revue, Sešity pro literaturu a diskusi, Střední Evropa, Svědectví. Ze zahraničních pak např. Die Zeit, The Financial Times, Unesco Courier. K základním rubrikám, které se ustavily už v prvním čísle časopisu, se řadily K současnosti (komentáře a články reflektující především politické dění), Próza, Poezie (ukázky z děl zapovězených autorů – např. Ivan Diviš, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hutka, Josef Kostohryz, Milan Kundera, Lenka Procházková), Rozhovor (k zajímavým počinům patřilo přetištění části rozsáhlého rozhovoru Bohumila Hrabala s maďarským publicistou László Szigetim datovaným roky 1984–1986 Kličky na kapesníku), Historie (zvláště po roce 1989 je zde patrný stupňující se zájem o minulost sovětského Ruska), Hudba (především překlady textů zahraničních skupin), Divadlo (nepravidelná rubrika, v níž byly otiskovány drobné recenze a příležitostné texty), A jiné (aktuality, často zpracované formou eseje, např. Bohumil Hrabal: Hra o pravdu, Ivan Klíma: Zločiny a paradoxy umlčování, Jan Trefulka: Bloudění s mapou). Od č. 2 přibyla rubrika Studie (delší úvahové a analytické texty, např. Georgij Marčenko: Karl Marx, Jacques Charpier: George Orwell, Vilém Hejl – Karel Kaplan: Věrtušky odjíždějí na východ) a od č. 5 rubrika Křesťanství.

I poté, kdy časopis začal vycházet jako oficiální periodikum, uchoval si členění do rubrik zformovaných už v období samizdatu, zvýšil se však podíl původní tvorby. K autorům, jejichž texty se v časopise objevily vícekrát, patří např. Bohumil Hrabal a Ladislav Klíma (prozaické texty), Jindřich Tluka (poezie pod pseud. Indych), Jiří Moravčík (přispíval především do hudební rubriky), Alois Hlavatý (jehož próza vycházela na pokračování pod názvem Z bláta do louže). K zajímavým příspěvkům patřily zvláště rozhovory např. s Petrem Cibulkou, Jiřím Gruntorádem, Svatoplukem Karáskem, Václavem Malým (součástí příspěvku v č. 3/1991 byla i Karáskova studie Křesťan v těžké životní situaci) či Josefem „Pepínem“ Maraczim. Regionální východisko časopisu, které bylo výhodou v samizdatovém období, se nakonec obrátilo proti němu. Kvalitativní úroveň zužujícího se autorského okruhu, vycházejícího především z možností místa vzniku, prudce klesala. Tato skutečnost vedla spolu s nedostatkem finančních prostředků nejprve k radikálnímu snížení počtu výtisků, posléze k jednodušším formám tisku a nakonec k zániku časopisu.

Periodicita: Dvouměsíčně, nepravidelně. – V prvních dvou (samizdatových) ročnících kontinuální číslování: I (6 č., 1988, od dubna), II (5 č., 1989, 7-11), dále číslování po ročnících: III-V (po 3 č., 1990-92), VI (2 č., 1993), VII (1 č., 1994).

Podtituly: Kulturně–politická revue (č. 2/1990: Kulturně–společenská revue).

Technické informace: A4 (1988-89), A5 (1990-92); 100-187 str.; bez paginace nebo se samostatnou paginací jednotlivých příspěvků, paginace přetržitá (od 1990).

Grafická úprava a výtvarný doprovod: Kresby, fotografie; obálka D. Kopecký.

Náklad: 11-12 (č. 1-11), 2000 (č. 1-2/1990), 150-200 (č. 3/1990-1992).

LITERATURA

P. Chrzová: Sklepník z Hořic v Podkrkonoší, Slovo (PedF MU Brno), 1994, č. 1 (rozhovor s P. Fraitem).

Autor hesla: Tomáš Kubíček (2002)

Aktualizace hesla: 28. 2. 2007 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 28. 2. 2007 (mlp)

zpět na hlavní stranu