Slovník české literatury po roce 1945
Václav ERBEN
* 2. 11. 1930, Náchod
† 19. 4. 2003, Dobříš
Prozaik, autor detektivních románů
Po ukončení školní docházky (1944) a krátkém pobytu v Baťově škole práce ve Zlíně (obor chemicko-gumárenský) pracoval v náchodském Baťově závodě jako pomocný dělník. Po válce absolvoval obchodní akademii v Náchodě (1945–1949). V letech 1949–1953 studoval na DAMU divadelní dramaturgii, od roku 1952 i rozhlasovou režii (diplomové práce Jiráskova Lucerna a doba její premiéry a Specifika rozhlasové režijní práce). V posledním roce studia již působil v ostravské pobočce Československého rozhlasu. Po vojenské službě na jižní Moravě (1953–1955) získal stipendium Literárního fondu na knihu o mládežnických brigádách v pohraničí (jednotlivé prózy vyšly jen časopisecky). Od roku 1957 pracoval jako redaktor v časopisech Požární ochrana a Protipožární technika, dále v Osvětové práci (1957–1960), v domácím zpravodajství
ČTK, v Československém vojáku a v agentuře Vojenské zpravodajství (1962–1966). V období 1966–1972 se věnoval literatuře, v letech 1972–1977 vedl oddělení beletrie v nakladatelství Mladá fronta, mezi léty 1977–1990 působil jako dramaturg a scenárista FS Barrandov (od roku 1982 jako vedoucí tvůrčí skupiny). V letech 1991–1993 byl náměstkem ředitele vydavatelství Magnetpress, poté v letech 1993–1996 tiskovým mluvčím předsedy České strany sociálně demokratické, v letech 1994–2000 působil jako člen Rady České televize.
První povídky napsal pro ostravský rozhlas. Časopisecky debutoval prózou Hrdina (Československý voják 1954). Dále publikoval v Osvětové práci, Mladém světě, Kultuře, Tvorbě, Literárních novinách, Rudém právu (v roce 1967 zde na pokračování román Smrt Jana Krempy, později vydaný knižně s tit. Bláznova smrt), Mladé frontě (zde v roce 1972 na pokračování román Kopyta osla Kiang, později knižně s tit. Osamělý mrtvý muž), Lidové demokracii (zde v roce 1989 na pokračování román Trable anglického šlechtice v Čechách), České politice aj. Zfilmovány byly jeho detektivní prózy Poklad byzantského kupce (1966, r. Ivo Novák, sc. +
Zdeněk Podskalský a
Ivo Novák); Čas pracuje pro vraha (podle románu Efektivně mrtvá žena, 1979 r. + sc.
Jiří Hanibal); Smrt talentovaného ševce (1982, r.
Jan Schmidt, který je též spoluautorem scénáře). Podle Erbenových literárních předloh vznikly televizní filmy a inscenace Bláznova smrt (1973, sc. Vladislav Čejchan, r. Zdeněk Kubeček); Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí (1986, i sc., r. Jan Prokop). Československý rozhlas uvedl dramatizaci románu Pastvina zmizelých (1987, studio České Budějovice; sc. Jan Poš, r. Dobroslav Zborník), studio Československého, resp. Českého rozhlasu Hradec Králové připravilo dramatizovanou četbu na pokračování z románů Trapný konec rytíře Bartoloměje (1991) a Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad (2005; obě sc. Vladimír Zajíc, r. Pavel Krejčí). – Od roku 1989 byl Erben prvním předsedou České asociace autorů detektivní literatury. – Používal šifry VER.
Erbenova próza má široké žánrové rozpětí, avšak její jednotlivé linie jsou vzájemně motivicky svázány a spojeny autorovým pojetím literatury jako hry založené na kombinačním důmyslu a mystifikaci. Václav Erben začínal povídkami o vojácích (Bez civilu) a do vojenského prostředí zasadil vedle detektivní prózy Znamení lyry i psychologické romány Srdce nebylo zasaženo a Týden žurnalisty Korina. Konfrontoval v nich prostřednictvím složitých kompozičních postupů (v prvním kontrapunktické prolínání časových a vypravěčských rovin, v druhém princip románu o románu parafrázující stavbu hudební symfonie) citovou svobodu a životní velkorysost s lidskou průměrností. Největšího čtenářského ohlasu dosáhl detektivními prózami s postavou kapitána Exnera, modifikací tzv. velkých detektivů světové literatury. S mírnou ironií představuje Exnera jako elegantního a duchaplného muže, který k řešení svých případů dospívá spíše pomocí ležérní konverzace než pracnými kriminalistickými metodami. Neobjasněné okolnosti mocenského vzestupu „husitského krále“ inspirovaly apokryfní Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad, kterými se Erben zapojil do demytizující linie české historické prózy, polemizující s oslavným pojetím národních dějin. Král Jiří je tu zobrazen jako machiavelistický vládce, který se svým poručníkem Ptáčkem z Pirkštejna
bez skrupulí těží ze zmatků doby, v níž se někdejší revoluční ideály mění v zástěrku pro osobní ambice. V další tvorbě (Trapný konec rytíře Bartoloměje) se Erbenova záliba v mystifikaci stává nástrojem rozmarného i posmutněle ironického, stylově vytříbeného vypravěčství, jež se hlásí k vančurovskému vzoru. V pozdějších letech se Erbenova tvorba dále žánrově rozšiřuje o parodie na televizní „příběhy ze života“ (Podivuhodný oddechový čas Richarda Bartoně) a pohádky (Šest pohádek od Václava Erbena, O strašidlech).
BIBLIOGRAFIE
Próza: Bez civilu (PP 1961); Srdce nebylo zasaženo (R 1963); Poklad byzantského kupce (R detekt., 1964); Zákon celých mužů (PP 1964, + V. Michna + R. Kalčík); Znamení lyry (R detekt., 1965); Bláznova smrt (R detekt., 1967); Vražda pro Zlatého muže (R detekt., 1969); Efektivně mrtvá žena (R detekt., 1970); Pastvina zmizelých (R detekt., 1971); Na dosah ruky (R detekt., 1971); Týden žurnalisty Korina (R 1971); Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad (R, 1. díl Dětství 1974; 2. díl Jinošství 1977; 3. díl Zrání 1981; souborně 1989); Osamělý mrtvý muž (R detekt., 1975); Smrt talentovaného ševce (R detekt., 1978); Denár v dívčí dlani (R detekt., 1980); Trapný konec rytíře Bartoloměje (R 1984); Poslední pád mistra Materny (R detekt., 1987); Podivuhodný oddechový čas Richarda Bartoně (R 1988); Šest pohádek od V. E. (1989, později in O strašidlech, 2002); Trable anglického šlechtice v Čechách (R detekt., 1991); Vražda ve společnosti Consus (R detekt. 2001); O strašidlech (2002, obs. též pohádky vydané v Šesti pohádkách).Spisy: 12x kapitán Exner (nakl. Svoboda, 1990–1994), proponováno 12 sv., vyšlo: 2. Znamení lyry; 3. Bláznova smrt; 4. Vražda pro zlatého muže; 5. Efektivně mrtvá žena; 6. Na dosah ruky; 7. Pastvina zmizelých; 9. Smrt talentovaného ševce; 10. Denár v dívčí dlani; 12. Trable anglického šlechtice v Čechách.
Souborná vydání: Dva případy kapitána Exnera (1970, obsahuje Poklad byzantského kupce a Znamení lyry); 3x kapitán Exner poprvé (2002, obsahuje Vražda pro Zlatého muže, Bláznova smrt a Znamení lyry); 3x kapitán Exner podruhé (2002, obsahuje Efektivně mrtvá žena, Osamělý mrtvý muž a Pastvina zmizelých).
Příspěvek ve sborníku: Kapitán Exner uvádí (1975).
LITERATURA
Studie a články: J. Hrabák: Dobrodružství Michala Exnera, Tvorba 1972, č. 27; M. Blahynka: doslov, in Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad (1981); W. Nawrocki: Komentarze do rozwoju czeskiej powieści historycznej, in Współczesność i historia (Katowice 1982).Recenze: Bez civilu: J. Čutka, Tvorba 1962, č. 1; Z. Mráz, LitN 1962, č. 16 * Srdce nebylo zasaženo: J. Čutka, Kulturní tvorba 1964, č. 31; Z. Mráz, LitN 1964, č. 29; M. Blahynka, RP 4. 7. 1964 * Poklad byzantského kupce: jnk, LitN 1964, č. 42 *Zákon celých mužů: gs (= O. Sus), LitN 1964, č. 47 * Znamení lyry: M. Blahynka, Impuls 1966, č. 3 * Týden žurnalisty Korina: iz (= I. Zítková), ZN 27. 7. 1971 * Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad: V. Dostál, Romboid (Bratislava) 1974, č. 8, též in Zrcadla podél cesty (1987); J. Pecháček, LM 1974, č. 10; D. Moldanová, LM 1978, č. 4; B. Dokoupil in Čas člověka, čas dějin (1988); Š. Vlašín in Léta zrání (1989); K. Milota, LidN 12. 7. 1990, příloha LitN, č. 15 * Osamělý mrtvý muž: M. Veselá, Práce 28. 4. 1976 * Denár v dívčí dlani: fr (= P. Frýbort, MF 1. 8. 1981; dg (= D. Grozdanovičová), NK 1981, č. 26; Gr (= P. Grym), Dikobraz 1981, č. 41 * Trapný konec rytíře Bartoloměje: J. Lukeš, SvSl 10. 1. 1985; B. Dokoupil, Tvorba 1984, č. 45; M. Blahynka, LM 1985, č. 4 * Poslední pád mistra Materny: Š. Vlašín, Rovnost 5. 9. 1987 * Podivuhodný oddechový čas Richarda Bartoně: V. Novotný, ZN 24. 3. 1989; Z. Heřman, Kmen 1989, č. 3; mík, NK 1989, č. 4 * Šest pohádek: Z. Heřman, Tvar 1990, č. 17; L. Vacina, Pochodeň 25. 10. 1990 * Trable anglického šlechtice v Čechách: MK, Knokaut 1991, č. 7/8 * O strašidlech: M. Blahynka, Obrys-Kmen 2002, č. 41.
Rozhovory: P. Frýbort, MF 13. 6. 1980; P. Frýbort, Tvorba 1985, č. 23, příloha Kmen; P. Frýbort + O. Neff, Kmen 1988, č. 20; J. Tušl, Véčko – Voják 1992, č. 11.
Nekrology: F. Cinger, Právo 22. 4. 2003; J. Cimický, Dokořán 2003, č. 26; M. Blahynka, Obrys-Kmen 2003, č. 19.
Archiv: LA PNP: Osobní fond uspořádaný v 1. stupni evidence.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRLiterární archiv Památníku národního písemnictví
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963, dodatky A-M
Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (1995)
Aktualizace hesla: 1. 7. 2019
(ap)
Aktualizace bibliografie: 1. 7. 2019
(ap)