Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jan CIMICKÝ

* 23. 2. 1948, Praha 
 
 
Prozaik, publicista, psychiatr
 

Vyrůstal v rodině právníka. Středoškolské vzdělání získal na humanitně zaměřené SVVŠ (maturita 1966); v tomto období začal psát pro amatérský divadelní soubor. Mezi lety 1966–72 studoval Cimický na Fakultě všeobecného lékařství UK (i zde působil v amatérském divadelním souboru). V roce 1977 na několikaměsíční stáži ve Francii v Institutu Marcela Riviera; obhájil doktorát a stal se zahraničním asistentem na pařížské lékařské fakultě. CSc. získal 1983 prací Theatroterapie a scénický výraz v institucionální léčbě duševně nemocných.
Od počátku své lékařské dráhy se specializoval na psychiatrii: pracoval nejprve jako sekundární lékař v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích, mezi lety 1981–96 zde byl primářem socioterapeutického a rehabilitačního oddělení, v roce 1996 otevřel v Praze soukromé Centrum duševní pohody Modrá laguna, v němž do současnosti působí.
Je čestným předsedou České sekce Mezinárodní organizace autorů dobrodružné a detektivní literatury AIEP, členem Obce spisovatelů, dále členem Psychiatrické a akupunkturní společnosti J. E. Purkyně a francouzské psychiatrické společnosti F.I.F.P.

 

První báseň uveřejnil v roce 1961 v Pionýrských novinách, od 1970 otiskuje své povídky, básně, texty pro děti, odborné i populární úvahy v periodikách: Rudé právo, Práce, Tvorba, Kmen, Československý voják, Mladá fronta, Vlasta, Učitelské noviny, Zdravotnické noviny, Světová literatura (zde překlady z francouzštiny, mj. 1980 a 1985 minidramata Roberta Thomase, ale také dramatické překlady z Jeana Anouilha, Christiana Guidicelliho, Julese Romainse), Literární měsíčník, Kulturní rozvoj, Žena a móda, Sextant, Nové knihy, Signál aj.
Kriminální novely uveřejnil na pokračování v Naší rodině (1978 zde Podivný útěk, 1983 Poslední návrat), ve Svobodném slovu (1982–83 zde Dívka z přehrady, spolu se Zdeňkem Volným, 1985 Křižovatky), v Ahoji na sobotu (1989 zde Noční pacient) a Domácím lékaři (1991 zde Veliký případ). Po roce 1990 publikuje v Právu, Učitelských novinách, Nových knihách, DokořánMladé Frontě Dnes, přispívá též do různých sešitů původních detektivních povídek, distribuovaných v prodejnách denního tisku.
Jako televizní hry byly uvedeny jeho kriminální novely Poslední návrat (1982, r. Petr Tuček, který se též podílel na scénáři), Klíč k pachateli (1988, s názvem Opožděná vražda, r. JaromírPleskot, sc. + Miroslava Besserová) a Poslední zastávka smrt (1989, r. Anna Procházková, sc. + Miroslava Besserová). Po roce 1990 působil jako odborný poradce u filmů Městem chodí Mikuláš (1993, r. Karel Kachyňa, sc. Jan Procházka), Čas dluhů (1998, r. + sc. Irena Pavlásková), Tvůj svět (1995, r. Ondřej Kepka, sc. + Ivan Řezáč), hrál ve filmech Tvůj svět Waterloo po česku (2002, r. + sc. Vít Olmer).
Cimický spolupracoval s Českým rozhlasem na pořadech MikroforumRádio na polštář; Česká televize v 90. letech vysílala jeho poradenský pořad Co mám dělat, když...?
Texty i mluveným slovem se podílel na vzniku magnetofonových kazet Doteky lásky (1994); spolu s Pavlem Drešerem Relaxace I–IV; Keltský rok 1–4 s Daliborem Jandou; Znamení stromokruhu (1997), Sami proti stresu (2000), s Daliborem Jandou, spoluatorem textů Petr Žižkovský; a na relaxační videokazetách Moře barev Zahrada květů.
Celkem třikrát získal Cenu Jiřího Marka (1998 za detektivní prózu Dívka za přehrady; 1999 za detektivní prózu Oddychový čas, 2004 za prózu Vražedná past).
Výjimečně užívá pseudonymů Jan Mareček, Martin Guard a šifry -ck-.

 

Od konce 70. let publikoval knižně své detektivní příběhy (Případy doktora Dvořáka a další). Inklinoval v nich k tradičnímu pojetí detektivního žánru, dramatický syžet však často relativizoval scénami z kriminalistické a psychiatrické praxe. Jeho cílem byla „detektivka všedního dne“, opírající se o žánrovou drobnokresbu a o sociografická líčení s morálním podtextem. Narativní, dobrodružný a k zábavné literatuře odkazující rozměr próz byl kombinován s aspektem odborným a populárně didaktickým. S tímto záměrem vytvořil Cimický dvojici protagonistů většiny svých „psychopříběhů s napětím“ – psychiatra a kriminalistu. V konkrétních příbězích preferoval hledisko lékařovo, v interpretaci zločinu a jeho motivace byl nezřídka zdůrazněn moment psychické deformace. Některé detektivní novely byly situovány do Francie (např. Případ pro Maigreta).
Problematikou stáří, generačních vztahů a morální lability a kriminality mládeže se autor zabýval v psychologických novelách (Poslední návrat) a v románové reportáži Útěk do klece, na sociální a psychologické problémy české společnosti po roce 1990 se nově zaměřil v povídkové sbírce Podivný host.
Zhruba od poloviny 90. let se z jeho tvorby počíná vytrácet detektivní povídka i próza a jeho žánrový záběr se rozšiřuje směrem k populárním formám, vznikají průvodce (Pařížská zastavení), popularizační příručky (Minimum proti stresu, Sám sobě psychiatrem), cestopisy (Nefritový drak, Most přes Dlouhou řeku), pohádky (Vrch čajové konvice), kuchařské knihy (Harmonie vaření a lidská duše), prózy pro dospívající dívky (Superstar Story), příležitostně i sbírky kratších rýmovaných textů (Ty a já) a další.
Úsilí o hlubší psychologický ponor a seriózní výklad provází vyprávění v historické próze Tzimiskis, předkládající obraz života byzantského císaře Joanna Tzimiska (vládl v letech 969–976), kterého autor pokládá za svého jmenovce.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie, populárně naučné a publicistické práce: Případy doktora Dvořáka (P detekt., 1976); Případ pro Maigreta (P detekt., 1979); Poslední zastávka smrt (P detekt., 1980); Případ Bílá skála (P detekt., 1981); Klíč k pachateli (P detekt., 1981); Případ zatoulané pohlednice (P detekt., 1982); Gang smrtících snů (P detekt., 1985); Šedobílý démon (P detekt., 1988); Záhada počátkem léta (P detekt. 1988); Poslední návrat (P detekt. 1988); Útěk do klece (P 1990); Vražda v divadle Marigny (P detekt., 1990, pod pseud. Martin Guard); Neznáme my se odněkud? (fejetony a úvahy 1990, s Marií Formáčkovou); Anonym (P detekt., 1991); Hrůza obchází městem (P detekt., 1992); Osudová havárie (P detekt., 1992); Psychoterapie slov (BB 1992); Atentáty na de Gaulla (dokumentární črty, 1993); Křižovatky (P detekt. 1993); Klíč k pachateli (P detekt. 1993); Noční pacient (P 1993); Stopami dláždění (BB 1993); Podivný host (P 1993); Obyčejný dopis a další tři krimi povídky (PP detekt. 1993); Pařížská zastavení (průvodce, 1994, se Zbyňkem Stárkem); Našinec v ohrožení (příručka duševního zdraví 1994); Jak se z básníka stává psychiatr a naopak (vzpomínková kniha 1995, se Z. Stárkem); Rána z milosti (P detekt. 1995); Psychiatr v kapse (příručka duševního zdraví 1995); Poslední návrat (P 1995); Minimum proti stresu (příručka duševního zdraví 1996); Lásko šílená (BB 1996); Země česká, domov můj (texty k fotografické publikaci 1997, s dalšími, fotografie Karol Benický); Pohlazení duše 1998 (relaxační nástěnný fotografický kalednář s texty J. C. 1997, fotografie Karol Benický); Oběti života (P 1997); Dívka z přehrady (P detek. 1997, se Zdeňkem Volným); Zlatá Praha (text k fotografické publikace 1998, fotografie Karol Benický); Oddychový čas (P 1998); Pavilon 4 (populárně-naučná publikace, 1999); Nekonečná pouť (P 1999); Co vy na to, doktore? (populárně-naučná publikace, 1999); Zlaté návrší (psychoterapeutické črty 2000); Rozcestí spravedlivých (P detekt. 2000); Nefritový drak (P cestopis. 2000); Medicína pro duši (popularizační příručka pro mládež 2000); Sám sobě psychiatrem (populárně-naučná příručka 2001); Rákosová flétna (BB 2001); Příběhy za plotem (PP 2001); Popraviště v parku (P detekt. 2001); Kouzelné zahrady (P 2001); Harmonie vaření a lidská duše (kuchařské recepty, 2001); Cizí světy (P 2001); Pohádkové korálky z cest (PP pro děti, 2002); Mansarda v podkroví (P 2002); 2 x v Paříži (PP detekt. 2002); Vražda na ostrově (PP detekt. 2003); Strážce majáku (P 2003); Pro Tebe, má lásko (BB 2003); Andělský prášek (P 2003); Vražedná past (P detekt. 2004); Superstar story (P 2004); Srdce a skalpel (P 2004); Mladý Maigret (P detekt. 2004); Tzimiskis (P 2005); Diagnóza: Náhlá smrt (P detekt. 2005); Záhada piktogramu (PP detekt. 2006, s dalšími); Vrch čajové konvice: Čínské pohádky (PP pro děti 2006); Truhla s tisíci zámky (P 2006); Most přes Dlouhou řeku (cestopis 2006, s Evou Kantůrkovou a Václavem Duškem); Jeřabiny z Chang-čou (P 2006); Ty a já (BB 2007); Trápení lásky (P 2007); Pěšinky času (P 2007)
Příspěvky v kolektivních publikacích: Křižovatky vesmírných cest (1978); Jen jednou ponejprv (1981); Adélko, miláčku a další krimi povídky (PP detekt. 1993); To nebyl Ježíšek a další krimi povídky (PP detekt. 1993); Tancovačka a další krimi povídky (PP detekt. 1993); Poslední striptýz a další krimi povídky (PP detekt. 1994); 27 českých obrazů očima 27 českých spisovatelů (texty s barevnou obrazovou přílohou 2001); Žena – věčná inspirace (2002) aj.
Vybral a uspořádal: Čínské bajky a povídky (PP, též překlad 2003).
Překlady: Robert Thomas: Past na osamělého muže (P detekt. 1992) + Vražedné dědictví (D, rozmnož. 1993, uváděno též pod názvem Bastardi); J. Prévert: Jsem jaký jsem (1983, s dalšími); Jidi Majia: Čas (BB 2006); scénicky: Robert Thomas: Druhý výstřel (1983) + Mandarinkový pokoj (1984) + Turecká kavárna (2000) + Dostanu tě zubama (2000); Christian Giudicelli: Premiéra mládí (1992) + Nezoufej, stádečko (1994).

LITERATURA

Recenze: Případy doktora Dvořáka: L. Soldán, Rovnost 15. 12. 1976; Z. Volný, Tvorba 1977, č. 1 * Útěk do klece: A. Veselá, Tvar 1990, č. 17; V. Píša, RP 9. 8. 1990; R. Škvařil: NK 1990, č. 18 * Psychoterapie slov: V. Píša, Tvar 1993, č. 10; P. Šrut, LN 1993, č. 16; I. Wernisch, LitN 1996, č. 44 * Atentáty na de Gaulla: F. Cinger, RP 20. 4. 1993 * Podivný host: J. Šimůnek: NK 1993, č. 35; L. Sedláková: ref. Pařížská zastavení, Denní Telegraf 4. 8. 1994 * Stopami dláždění: P. Žantovský: SvSl 6. 1. 1995 * Oběti života: F. Cinger, Právo 15. 10. 1997 * Dívka z přehrady: D. Lukeš, LidN 30. 5. 1998, příl. Nedělní LN Krvavá neděle * Pařížská zastavení: J. Jírů, MFD 13. 8. 1998 * Zlaté návrší: I. Zítková, Tvar 2000, č. 9 * Rákosová flétna: R. Kopáč, MFD 25. 9. 2001; R. Krumphanzl, KPRR 2001, č. 21 * Tzimiskis: R. Kindlerová, A2 2005, č. 4 * Most přes dlouhou řeku: B. Správcová, Tvar 2006, č. 10; * Ty a já: Š. Vlasáková, Literární novinky 2007, č. 4.
Rozhovory: M. Besserová, Scéna 1984, č. 10; M. Besserová, Scéna 1984, č. 21/22; F. Cinger, RP 26. 2. 1987; P. Žantovský, Práce 28. 12. 1989; M. Zindelová in M. Z.– M. Dietlová: Obyčejné rozhovory (1992); E. Palatová, Denní Telegraf 25. 11. 1995, příl. Telegraf na víkend; O. Brůna, Divadlo 1996, č. 3; V. Rogl, Večerník Praha 2001, č. 12; J. Stern, Krásná paní 2006, č. 3.

Autor hesla: Vladimír Novotný (1995); Klára Kudlová (2007)
Aktualizace hesla: 13. 7. 2007 (kk)
 
zpět na hlavní stranu