Milan RUSINSKÝ
* 10. 2. 1909, Litovel
† 8. 11. 1987, Ostrava
Prozaik, literární historik a překladatel
Otec byl profesorem na české reálce v Litovli (a autor cizojazyčných slovníků), kde také Rusinský začal 1919 studovat. Po roce však přešel na reálku v Moravské Ostravě (mat. 1926). Po doplňovací zkoušce z latiny (v Litovli) vystudoval 1927–31 na FF UK češtinu a němčinu (jeho učiteli byli mj. Otokar Fischer, Miloslav Hýsek, Jan Jakubec a Jaroslav Vlček). Při studijním pobytu v německém Münsteru (od 1931) se seznámil s ruským folkloristou Pjotrem Bogatyrjovem, který jej doporučil ke studiu v Paříži (zde se 1932 setkal s Iljou Erenburgem). Po návratu (1933) nastoupil do ostravské redakce Čs. rozhlasu. Prošel nejrůznějšími funkcemi: byl hlasatelem, dramaturgem, vedoucím literárního oddělení a programovým vedoucím (od 1945). 1954–60 pracoval jako tajemník ostravské pobočky SČSS. 1960–62 byl kronikářem a archivářem propagačního oddělení Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, poté (až po odchod do důchodu 1969) bibliografem Krajské knihovny v Ostravě. Spoluinicioval založení Slezského ústavu a Památníku Petra Bezruče v Opavě.
Příspěvky, především recenze o knihách a divadle, publikoval v novinách a časopisech Národní listy, Národní osvobození, Čs. republika, Literární noviny, Čtenář, Kolo, Kolotoč, Lidová demokracie, Literární noviny, Literární měsíčník, Práce, Rudé právo. Hojně také přispíval do periodik ostravských (Černá země, Červený květ, Moravskoslezský deník, Nová svoboda, Ostravský večerník,
Ostravský kulturní měsíčník, Kulturní měsíčník, Ostravský kulturní zpravodaj, Severní Morava) a opavských (Listy Památníku Petra Bezruče, Slezský sborník). Je autorem scénáře k filmu Poslední výstřel (1950, r. Jiří Weiss, podle stejnojmenné povídky) a rozhlasové hry Ondráš (1946). Pro ostravskou redakci Čs. rozhlasu také připravil řadu dramatizací: Ladislav Třenecký: Parta (1936), Vojtěch Martínek: Než se kořeny uchytí (1937), František Sokol Tůma: Pasekáři + Staříček Holuša (1938) + Gorali (1958); Alois Jirásek: Pan Johanes (1946). Užíval pseudonymů a šifer Pavel Janda, František Erem, Jan Klapetek, Anna Rokytová, Jan Olbrecht, Dolina, Alexej, Mirus, Rský, M. R.
Rusinský debutoval na počátku 30. let souborem tří realistických povídek o tom, jak první světová válka zasáhla do životů vesnických lidí (Návrat a jiné prózy). V próze Hladové dni, prvním ze tří autorových románů vydaných za války, je vykreslen příběh slezského malíře, který po období citových zmatků v době studií vyzrává postupně během pobytu v Paříži jak ve vztahu k matce a sourozencům, tak také k rodnému kraji. Obdobné téma nese i Bludička slávy, román vyprávějící o tragickém životním osudu slezského sociálního básníka Antonína Hüttlera – Čechoslava Ostravického (v panoramatickém záběru od narození v chudé rodině na úpatí Beskyd až po trpké stáří v americkém Clevelandu). Román Cesta k horám je vystavěn na protikladu dvou sociálních prostředí: slezské vesnice a průmyslové Ostravy. Touha mladého chlapce po naplnění snů ve městě je tu trpce zklamána situací hospodářské krize, rodný venkov se stává po této zkušenosti novou významnou hodnotou. Posledním autorovým beletristickým dílem – vydaným po odmlce až na konci 60. let – je povídkový soubor Návštěvníci. Zachycuje konkrétní lidské osudy v jejich dotyku s „velkými dějinami“ (německá okupace, osvobození, únor 1948). – Jako literární historik a kritik se Rusinský – již před válkou a zejména po ní – věnoval především osobnostem spjatým s jeho rodným krajem. V esejisticky laděných textech vyznavačsky připomínal především Petra Bezruče, ale také Vojtěcha Martínka, Frana Směju aj. Překladatelské dílo Milana Rusinského je soustředěno na německou a polskou prózu a drama, ale překládal také z bulharštiny a lužické srbštiny.
BIBLIOGRAFIE
Próza a práce o literatuře: Návrat a jiné prózy (PP 1932); Němečtí Slezané (studie, 1933); Česká beseda v zemi pruského krále (studie o A. Vaškovi, 1935); Slezské besedy (P, bibliof., 1939); Hladové dni (R 1940); Bludička slávy (R 1940); Cesta k horám (R 1945); Kapitolky ze Slezska (soubor studií, 1946); Bard prvý z Beskyd. Jak Petra Bezruče přijalo Slezsko (soubor studií, 1947); Epik Ostravska (studie o V. Martínkovi, 1947); Porobeného národa bard. Vyprávění o P. Bezručovi a kraji jeho básní (1947); Světlou stopou (E, bibliof., 1947); Z trosek roste nový život (FF 1947); Země vítá člověka (EE 1948); Slezska hlas (studie, bibliof., 1948); Čtyři hrudky vzpomínek na Petra Bezruče (EE 1959); Petr Bezruč – co o něm vědí ve světě (studie o hesle P. B. ve světových encyklopediích, 1967); Návštěvníci (PP 1969); Návrat k domovu (EE 1974); metodické texty a bibliografie: Romanopisec slezské dědiny (o F. Smějovi, rozmnož., 1959); Básník Ostravy Vilém Závada (rozmnož., 1965; rozšíř. 1966); Řečí našich přátel (bibliogr. českých knih přeložených do polštiny, rozmnož., 1966); Společnou cestou. Studie o polské literární tvorbě v našem kraji. Soupis literárního díla našich polských autorů (rozmnož., 1966); Z blízkého sousedství (bibliogr. knih polských autorů, rozmnož., 1966; též s tit. Ze sousedových luhů, rozmnož., 1966); Básníkem proti své vůli (k 100. výročí nar. P. Bezruče, rozmnož., 1967); Cesty za poznáním (bibliogr. knih o SSSR, rozmnož., 1967); Lidé, doba, události (pásmo ze života a díla P. Bezruče, rozmnož., 1967); Plamenný hlasatel pravdy (medailon a bibliogr. I. Erenburga, rozmnož., 1967); A. C. Nor. O jeho slezských románech (rozmnož., 1968); František Palacký 1798–1876 (rozmnož., 1968); Heinrich Böll (rozmnož., 1968); Josef Filgas (medailon a bibliogr., rozmnož., 1968); Lid se rozhodl (k 100. výročí nar. J. Kvapila, rozmnož., 1968); Objevitel arabského světa (k 100. výročí nar. cestovatele A. Musila, rozmnož., 1967); Tři medailony k výročí ruské literatury. Nikolaj Gavrilovič Černyševskij, Alexej Nikolajevič Tolstoj, Ivan Sergejevič Turgeněv (rozmnož., 1968); Zdeněk Šmíd – básník a překladatel (medailon a bibliogr., rozmnož., 1968); Cestou z ticha (medailon a bibliogr. H. Jasiczka, rozmnož., 1969); Hledání domova (medailon a bibliogr. Z. Bára, rozmnož., 1969); Drsný život (o F. Horečkovi, rozmnož., 1969; přeprac. 1974); Pomocný kulturní kalendář pro knihovny Severomoravského kraje na rok 1970 (rozmnož., 1969); K základům tvůrčího díla (o F. Smějovi, rozmnož., 1969); Kraje za Opavicí. Hlučínsko v literatuře (rozmnož., 1970); Španělská literatura (rozmnož., 1970); Pomocné kulturní kalendarium pro knihovny Severomoravského kraje na rok 1972 (rozmnož., 1971).Překlady: A. Scholtis: Baba a její děti (1935) + Železárny (1940); E. Glaeser: Poslední civilista (1936); A. Fierla: Haldy (1936); B. Isajev: My z Balkánu (1938); H. Fallada: Staré srdce jde do světa (1938); T. Dolęga-Mostowicz: Šarlatán (1939); J. Kopetz: Miss Universum (1939); F. Bischoff: To všechno voda (1941); M. Haussmann: Chlapec s harmonikou (1942); W. Steinberg: Hudba nocí (1943); E. Strauss: Křižovatky (1944); V. Baumová: Velký výprodej (1946); A. Kurella: Žiji v Moskvě (1951); A. Ścibor-Rylski: Havíři z Anny Veroniky (1952); A. Fredro: Dámy a husaři (1959); L. Bielas: Slavná jako Sarajevo (1977); J. Laras: Šachty pod Beskydami (1978); scénicky: E. Niziurski: Cestující (1936); G. Rienössl: Tajemný houslista (1936); G. Stern: Bílé světlo (1937); J. Wechsberg: Zlato pro Rovennu (1938); H. Sudermann: Domov (1941); E. Q. Kolbenheyer: Most (1942); G. Hauptmann: Forman Henšl (1943); F. Field: Návrat (1948); K. Jaworski: Případ Anny Kosterské (1953).
Příspěvky v almanaších a sbornících: Náš hlas. Almanach slezského písemnictví (1935); Kniha vzpomínek na Petra Bezruče a jeho dílo (1937); Slezsko Bezručovi (1937); Vojtěchu Martínkovi k sedmdesátce (1957); Čas dobré naděje (1975); Ostrava 8, 9 (1975, 1977); Frygickou čapku mám... (1978); Jiří Mahen – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983).
Ostatní práce: Vítkovické železárny na výstavbě republiky (1946, se S. Pěničkou).
Uspořádal, vydal a redigoval: Č. Ostravický: Zpěvy podbeskydské (výbor z pozůstalosti, 1937); Zhynulá naděje (sb. na paměť A. Balcárka, 1940, též přisp.); Kytice z domova (sb. k šedesátinám V. Martínka, 1947; příspěvek M. R. s tit. Próza V. Martínka vyšel též jako sep., 1947); Slezské hlasy (1970, s F. Smějou a Z. Bárem, též přisp.).
LITERATURA
Bibliografie: P. Musálková: Milan Rusinský - Personální bibliografie (Okr. knihovna Karviná, 1989); M. Rusinský: bibliografie překladů (brožura k 65. výročí narození, Ostrava, 1974, usp. autor).
Knižně: A. Sivek: Milan Rusinský padesátiletý (rozmnož., 1959, metodický text, zde též výběrová bibliografie); O. Lányová – M. Hoňková: Milan Rusinský (rozmnož., 1969, medailon a bibliografie); R. Kubela: Vzpomínka na spisovatele Milana Rusinského (bibliofilie, 1989).
Studie a články: D. Šajtar in Pět studií ve znamení Petra Bezruče (1958); V. Martínek in Živné zdroje (1972); J. Urbanec: Beletristické dílo Milana Rusinského, Časopis Slezského muzea 1972, č. 1; J. Skutil in sb. Čtyřicet let literatury v Severomoravském kraji a aktuální problémy regionalismu (1989); Biografický slovník Slezska a severní Moravy 1 (1993).
Recenze: Cesta k horám: A. Kraus, ZN 3. 8. 1945 * Kapitolky ze Slezska: Vop. (J. Vopařil), Národní osvobození 17. 9. 1946; C. Vymetal, Slezský sborník 1946, s. 123 * Země vítá člověka: a. z. (A. Závodský), Slezský sborník 1949, příloha Slezská tvorba, s. 20 * Bard prvý z Beskyd: A. Závodský, Slezský sborník 1947, s. 186; -ok- (O. Králík), Osvobozený našinec 4. 11. 1947 * Čtyři hrudky vzpomínek na Petra Bezruče: V. Ficek, Opavsko 1959, č. 1 * Návštěvníci: L. Petr, Červený květ 1969, č. 4;
Rozhovor: V. Brtníková, Nová svoboda 13. 2. 1986.
Nekrolog: J. Svoboda, LM 1988, č. 3.
Archiv: Osobní fond: Slezské zemské muzeum Opava.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRDatabáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Miroslav Zelinský (1989)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2006
(ap)
Aktualizace bibliografie: 30. 9. 2006
(ap)