Slovník české literatury po roce 1945
Miroslav RAFAJ
* 25. 4. 1934, Zubří (u Rožnova pod Radhoštěm)
† 5. 12. 1987, Opava
Prozaik
Bratr, dvojče literárního kritika a básníka Oldřicha Rafaje. Vyrůstal v rodině krejčího. Měšťanskou školu vychodil v Odrách, kam se rodina přestěhovala 1945. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Jičíně (1953) studoval v Brně obor inženýrské stavby lesnické, a to nejprve na Vysokém učení technickém, od 1954 na Vysoké škole zemědělské a lesnické (Ing. 1958). Od 60. let žil v Opavě. 1960–68 zde působil jako stavbyvedoucí, později projektant v podniku zemědělských meliorací (zároveň byl redaktorem časopisu Zemědělské meliorace, který 1960 založil). Od 1968 řídil opavskou Okresní správu silnic, 1971–72 byl vedoucím odboru výstavby Městského národního výboru ve Vítkově. 1973 se stal šéfredaktorem nakladatelství Profil v Ostravě a tuto funkci vykonával až do předčasného úmrtí. Zároveň byl od 1977 tajemníkem severomoravské pobočky SČS.
První příspěvek otiskl v mládežnickém časopise Vpřed (1948), dále publikoval v časopisech a novinách Směna, Nová svoboda (Ostrava), Zemědělské noviny, Červený květ (Ostrava), Rudé právo, Práce, Literární měsíčník, Tvorba, Kmen, Učitelské noviny, Pravda, Ľud (oba Bratislava),
Ostravský kulturní zpravodaj, Ostravský večerník, Rovnost, Mladá fronta aj. Podle Rafajova námětu byl natočen film Muž s orlem a slepicí (1978, r. Ivo Novák, sc. Milan Ležák). Pro Čs. rozhlas napsal hry Hrst země (1972; námět zpracoval též v próze Obtíže rovin), Vánice (1973; na týž námět i próza Slaný sníh) a Chléb s medem (1975). Prózu Obtíže rovin upravil rovněž na stejnojmennou dvoudílnou televizní inscenaci (1976, r. Alois Müller). Ostravské televizní studio mu dále uvedlo hry Chuť na rozinky (1977, r. Otakar Kosek), Most naděje (1980, r. Radim Koval) a Slaný sníh (1984, r. Otakar Kosek). Byl i scenáristou televizních medailonů malíře Jana Hrnčárka (Podzimní paleta, 1981, r. J. Večeřa) a básníka J. V. Sládka (Hukvaldské miniatury, 1984, r. J. Flak). Výjimečně užíval pseudonymu Josef Černý (v Nové svobodě) a šifry -vj-.
Rafaj námětově čerpal zejména z pracovních prostředí, která osobně poznal. Jeho prózy jsou vesměs založeny na syžetovém schématu překonávání pracovních těžkostí a dočasných nedorozumění mezi lidmi: exponují vyhrocené situace, v nichž protagonisté zapomínají na osobní zájmy, ve společném díle nacházejí cestu k sobě navzájem, a demonstrují tak zrání „nového“ socialistického člověka. Znalost konfliktní povahy života se přitom střetá s autorovou harmonizační vůlí, se snahou uzavřít příběh nadějným výhledem. Zatímco prvotina nevzbudila větší pozornost, v letech tzv. normalizace byly Rafajovy knihy vyzvedány jako vzor tzv. angažované literatury obnovující budovatelskou tradici 50. let. V románech z prostředí zemědělských meliorací (Obtíže rovin) a zimní údržby silnic (Slaný sníh) staví autor do středu dění postavy posedlé prací, které však jdou za svým cílem až zaslepeně, bez ohledu na důsledky. Vyhýbá se přitom introspekci, postavy charakterizuje prostřednictvím děje a dialogu, hodně pozornosti věnuje deskripci pracovní technologie a přírodních proměn. Svůj stabilní charakterový typ pak postupně prokresluje zdůrazněním vazeb mezi jedincem a jeho „rodným“ společenstvím (partyzánská minulost valašských hor v souboru próz Hořící kůň, mizející folklorní a řemeslná tradice kraje v Průzkumu větrných mlýnů v Oderských vrších). Rafajovy povídky mají komorní ráz, pracují většinou s venkovskými reáliemi, jejich protagonisty jsou často osamělci a podivíni, kteří těžko hledají cestu k jiným lidem (Výzvy k soukromým slavnostem, Zahrada po rodičích). S rozšiřováním tematického záběru a s narůstáním autorovy izolace od reality v nich sílí rysy jazykové stereotypnosti (stírání stylových rozdílů mezi autorským partem a dialogem) a vypravěčské proklamativnosti (Obklopen blaženými postavami, Pěší lidé).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Neustále kolem tebe (PP 1963; pět povídek z celkových osmi znovu ve Slepé koleji); Obtíže rovin (R 1973); Výzvy k soukromým slavnostem (PP 1975); Slepá kolej (PP 1975, zkrác. reedice prvotiny rozšíř. o povídku z Výzev k soukromým slavnostem); Slaný sníh (R 1976); Zahrada po rodičích (PP 1979); Průzkum větrných mlýnů v Oderských vrších (R 1979); Hořící kůň (PP 1980); Obklopen blaženými postavami (PP 1984); Moravské noci (EE, bibliof., 1984); Pěší lidé (PP 1985); Ti, kteří kopají studnu (F, bibliof., 1987); scénicky: Dostihy v Odrách (1976); Cesta do vnitrozemí (1976). Výbor: Čas bez slitování (PP 1986, ed. I. Šeiner).Příspěvky ve sbornících: Oheň (1964); Píseň o rodné zemi (1975); Čas dobré naděje (1975); Příběhy našich let (1980); Živý proud. Česká povídka 1945–1985 (1986) aj.
LITERATURA
Studie a články: R. R. Kuzněcovová: Novost konfliktu a problém osobnosti v románech Miroslava Rafaje, ČL 1979, s. 301; J. Svoboda: doslov, in Čas bez slitování (1986); J. Svoboda: Miroslav Rafaj (heslo) in Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7 (1996).Recenze: Neustále kolem tebe: J. Svoboda, Červený květ 1964, č. 1 * Obtíže rovin: M. Blahynka, Romboid 1974, č. 3, též in Denní chléb (1978); J. Sekera, Tvorba 1974, č. 12 * Slepá kolej: Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 25 * Výzvy k soukromým slavnostem: M. Pávek, LM 1976, č. 3 * Slaný sníh: D. Moldanová, LM 1977, č. 8 * Zahrada po rodičích: J. Svoboda, Nová svoboda 4. 8. 1979 * Průzkum větrných mlýnů v Oderských vrších: M. Zahrádka, RP 24. 9. 1979 * Hořící kůň: J. Kudrnáč, Brněnský večerník 25. 5. 1981 * Čas bez slitování: M. Blahynka, Kulturní měsíčník 1987, č. 3.
Rozhovory: V. M. Nejtek, O knihách a autorech, zima 1980, s. 6; J. Hříbek, Nová svoboda 21. 12. 1983; B. Rywiková, Ostravský večerník 13. 7. 1984; E. Světlík, Tvorba 1986, č. 49, příloha Kmen.
Nekrology: M. Blahynka, LM 1988, č. 8.
Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (1998)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2006
(ap)
Aktualizace bibliografie: 30. 9. 2006
(ap)