CESTY K DNEŠKU
První svazek shromáždil metodologicky značně různorodé studie devíti brněnských autorů, druhý již mohl využít toho, že kolem Hosta do domu krystalizovalo názorově a generačně vyhraněnější uskupení vědců a publicistů (pětici Brňanů doplnil Jiří Opelík). Předmětem studií byla většinou tvorba moravských spisovatelů, úhel pohledu nebyl však regionalistický. Autoři i pořadatel sborníků měli ambici podílet se na formulaci obecně platných myšlenek a na utváření soudobé české literatury jako celku. V obou svazcích byli zastoupeni Zdeněk Kožmín, Milan Suchomel a Oleg Sus. Zdeněk Kožmín napsal pro první svazek kritický medailon Zdeňka Pluhaře, v druhém se zaměřil na stylový rozbor poezie Ludvíka Kundery a charakterizoval ji jako lyriku odstupu a stanoviska. Suchomelovy studie Cesty k dospělosti (o prózách z přelomu 50. a 60. let) a O potřebě mýtů (o několika prozaických knížkách první půle 60. let) mapují prostřednictvích dílčích analytických sond směřování české literatury od empirického záznamu všednosti k intelektualizaci a obnově mýtotvorných funkcí umění. Oleg Sus se v prvním svazku zamýšlel nad ironií v poezii Jana Skácela, v druhém otiskl dvě studie o estetickém projektu české avantgardy (Poetistický modus vivendi neboli člověkotvorba a Totožnost člověka uprostřed víru – Antropologická konstanta v surrealismu).
K výrazným příspěvkům prvního sborníku patří ještě stať Milana Uhdeho O bláznovství dobrém a moudrém, vsazující Halasovu sbírku A co? do kontextu poezie mladších básníků jako Kolář, Kainar a Mikulášek; v druhém svazku se Vladimír Blažek pokusil o filozofickou konfrontaci díla Karla Čapka s vývojem vědy a techniky a J. Opelík docenil přírodní prózy Jaromíra Tomečka jako podnětnou a osobitou součást dobové literatury. Další příspěvky prvního svazku si všímají próz J. Trefulky (Pavel Pešta), I. Kříže (Bohumír Macák), Č. Jeřábka (Štěpán Vlašín), vztahu mezi brechtovským divadlem a dramatikou L. Kundery (Dušan Jeřábek) a Skácelovy tvorby pro děti (František Tenčík), druhý svazek doplňuje stať Bohumila Marčáka o spolupráci Devětsilu s deníkem Rovnost. Některé studie vyšly původně časopisecky (hlavně v Hostu do domu, ale i v Plameni, Tváři aj.), pro publikaci ve sbornících byly však většinou upraveny nebo přepracovány.