Slovník české literatury po roce 1945
František TENČÍK
* 24. 10. 1912, Vídeň (Rakousko)
† 12. 6. 1974, Brno
Literární historik, autor literatury pro děti
Otec byl tovární dělník, do 1919 rodina žila ve Vídni. Tenčík vystudoval reálku (1930) a abiturientský kurz při učitelském ústavu (1931) v Brně, kde pak učil na obecných a později na měšťanských školách. Na jaře 1938 nastoupil v brněnském rozhlase jako referent vysílání pro školy a mládež a působil zde až do 1946 (od května 1945 byl členem vedení
Čs. rozhlasu v Brně). 1946–1954 řídil odbor estetické výchovy v brněnské pobočce Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského. Od 1946 externě vyučoval literaturu pro mládež na
PedF UP v Olomouci a současně na této fakultě studoval (PaedDr. 1951 prací K otázce úlohy literatury ve výchově dětí a mládeže). 1954–1955 byl zastupujícím tajemníkem pobočky Svazu československých spisovatelů v Brně, 1955 se zde stal odborným asistentem na
Vyšší pedagogické škole. Začátkem 1960 přešel na
FF UJEP, kde téhož roku obhájil kandidátskou práci Četba mládeže v počátcích obrození (CSc.). 1963 se habilitoval prací Josef Věromír Pleva, docentem byl ustanoven 1964.
Tenčík byl vůdčím teoretikem a kritikem tzv. Skupiny brněnských, která od konce 30. let vystupovala proti tradičnímu pedagogickému utilitarismu v oblasti tvorby pro děti a mládež. 1937 byl iniciátorem vzniku brněnského Kruhu přátel literatury pro mládež, později (1939) reorganizovaného pod názvem Sdružení pro výchovu mládeže literaturou a uměním. Od 1940 až do zrušení (1948) byl jeho předsedou a spoluredigoval také jeho publikace. Dramaturgicky a režijně se podílel na činnosti scény pro děti při brněnském Zemském divadle, po válce spolupracoval s Městským divadlem mladých.
Tenčík byl vůdčím teoretikem a kritikem tzv. Skupiny brněnských, která od konce 30. let vystupovala proti tradičnímu pedagogickému utilitarismu v oblasti tvorby pro děti a mládež. 1937 byl iniciátorem vzniku brněnského Kruhu přátel literatury pro mládež, později (1939) reorganizovaného pod názvem Sdružení pro výchovu mládeže literaturou a uměním. Od 1940 až do zrušení (1948) byl jeho předsedou a spoluredigoval také jeho publikace. Dramaturgicky a režijně se podílel na činnosti scény pro děti při brněnském Zemském divadle, po válce spolupracoval s Městským divadlem mladých.
Debutoval v Indexu (1936), stati o literární, divadelní, filmové a rozhlasové tvorbě pro mládež, kritiky a glosy publikoval zvláště v časopisech Úhor, List Sdružení moravských spisovatelů, Blok
(v příloze Blok P), Nový život,
Host do domu,
Česká literatura, Čs. loutkář, dále v deníku Rovnost a také v periodikách, která redigoval nebo spoluredigoval: v příloze Literatura pro mládež Moravskoslezského učitele (1937–1939), vlastivědném časopise pro mládež Moravěnka (1940–1941), kritické revui
Štěpnice (1946–1949 s dalšími, 1949–1952 sám) a
Zlatém máji (1961–1963). Redigoval Knižnici teorie dětské literatury (1953–1956). Je spoluautorem scénářů filmů Malý Bobeš (1961, sc. +
Otakar Kirchner) a Malý Bobeš ve městě (1962, oboje r. + sc.
Jan Valášek, podle
Josefa Věromíra Plevy). Podle Tenčíkovy prózy Chlapec v bílém svetru natočil
Josef Pinkava film Panter čeká v 17. 30 (1971). Byl autorem televizních dramatizací Útěk do Budína (1966, r.
Eugen Sokolovský, podle
Vladislava Vančury) a Malá Dorritka (1967, r.
Věra Jordánová, podle Charlese Dickense), televizních pásem a medailonů a více než dvou set rozhlasových relací nejrůznějšího druhu. V 70. letech inicioval a svým jménem kryl vydání práce
Ludvíka KunderySlovníček literárních pojmů (1976), pro niž napsal asi deset hesel z oblasti literatury pro děti. Používal pseudonymu Předčitatel Kapky vody (Index 1936) a šifer -ft-, FT, ten, -ten-, tn, -tn-, čk.
Tenčík se zabýval jak teoretickými otázkami písemnictví pro mládež, tak i jeho historickým vývojem od obrození po současnost. V metodice literární výchovy zdůrazňoval nutnost interpretace textů důsledně z hlediska jejich estetické působivosti a umělecké hodnoty, v níž viděl nezbytný předpoklad pro skutečně výchovné působení literatury na čtenáře. Usiloval o to, aby se knihy pro děti staly plnohodnotnou součástí národní literatury. Ústředním bodem jeho koncepce byl pojem „četba mládeže“, pod nějž zahrnoval jednak literaturu vytvářenou přímo pro mládež (intencionální složka četby mládeže), jednak ta díla z literatury pro dospělé, jež mládež čte a přijímá za svá (složka neintencionální). Z tohoto hlediska přistoupil i k historickému zkoumání v průkopnické knize Četba mládeže v počátcích obrození. Z celoživotního vztahu k
Josefu Věromíru Plevovi, jehož docenění soustavně probojovával, vyrostla monografie, ve které vyložil spisovatelovu osobnost v celistvosti její tvorby pro děti i pro dospělé. Soustavně se Tenčík zamýšlel nejen nad zvláštními funkcemi slovesnosti pro děti, ale i nad jim určenou divadelní a hereckou tvorbou (Umění dětem); nepominul ani loutkový film (Hermína Týrlová).
Jako prozaik Tenčík přibližoval malým dětem v drobných příbězích poeticky a s něhou věci a jevy kolem nich, učil je rozumět jim a milovat je (Ivánek), ve větších se pak snažil rozvíjet základní etické principy (Barevná svítilna). V novele ze života starších dětí na sídlišti Chlapec v bílém svetru využil k zachycení zápasu v nitru dětských postav romantické napínavosti a dobrodružné chlapecké hry a současně chtěl čtenáře aktivizovat a vybídnout k vlastnímu domýšlení příběhu.
Jako prozaik Tenčík přibližoval malým dětem v drobných příbězích poeticky a s něhou věci a jevy kolem nich, učil je rozumět jim a milovat je (Ivánek), ve větších se pak snažil rozvíjet základní etické principy (Barevná svítilna). V novele ze života starších dětí na sídlišti Chlapec v bílém svetru využil k zachycení zápasu v nitru dětských postav romantické napínavosti a dobrodružné chlapecké hry a současně chtěl čtenáře aktivizovat a vybídnout k vlastnímu domýšlení příběhu.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře a próza pro děti: Děti rodičům (pásmo pro školní besídky, 1940, s V. Pazourkem, režijní poznámky J. Bezdíček, hudební poznámky Z. Blažek); Práce s knihou se žáky osmileté školy (metodická příručka, 1954, s A. Stromšíkovou a F. Vítkem); Ivánek (PP 1954; přeprac. 1957); Výchova k socialistickému vlastenectví. Poznámky k textům z umělecké literatury v čítankách pro 2.–5. postupný ročník (1956); Barevná svítilna (PP 1959); Kam se poděly děti? (P 1961); Chlapček Strapček (P, slovensky, Bratislava 1962, překl. J. Štítnická); Úvod do studia českého jazyka a literatury (skripta, 1962, s M. Čejkou a J. Hrabákem; přeprac. s tit. Úvod do studia české literatury, 1965, s J. Hrabákem); Četba mládeže v počátcích obrození (studie, 1962); Hermína Týrlová (monografie, 1964); Úvod do studia literatury (1970, s J. Hrabákem); Chlapec v bílém svetru (P 1971; též in J. Foglar – F. Tenčík – J. Tomeček: Tajemná Řásnovka a jiné příběhy pro chlapce, 1990); Umění dětem (soubor studií, 1972); Josef Věromír Pleva (monografie, 1979, ed. P. Pešta).Překlady: scénicky: J. Pavičić: Děti země (1949); M. Lovrak: Družina Petra Součka (1949).
Účast v týmových pracích: Literatura pro mládež (kritický přehled současné tvorby, 1940; též redig. s V. Pazourkem; rozšíř. 1941); Literatura pro mládež (příručka pro pedagogické školy, 1956, s J. Červenkou a dalšími); Slovníček literárních pojmů (1976; hesla o literatuře pro mládež; svým jménem kryl L. Kunderu).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Pozdravujeme Norberta Černého k 25. 11. 1940 (1940); J. V. Sládek (1946); Česká škola mateřská do nového údobí (1947); Sovětská literatura pro děti a mládež ve výchově socialistického člověka (1953); Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada literárněvědná (D) (1961, 1963, 1972); O literatuře (1958); Děti ho mají rády. Sborník k šedesátinám zasloužilého umělce J. V. Plevy (1959); Václavkova Olomouc 1960 (1961); O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); Bedřich Václavek (1963); Cesty k dnešku (1964); Divadlo je divadlo (1969); Literárněvědné studie (1972).
Uspořádal, vydal a redigoval: Radostné dětství v domově Dagmar (1941, též přisp.); Altajské pohádky (1947); Vybíráme knihy pro mládež (1949); Čítanka pro 2. třídu středních škol (1950, s J. Hrabákem a O. Audym); J. Hora: Sen o zítřku pracujících (1950); K. J. Erben: Kytice z pověstí národních (1953, neúplné vyd.; úplné vyd. 1965) + Mateřídouška vlasti naší milé (1956) + Výbor z Kytice z pověstí národních K. J. E. (1956); J. Kožíšek: Na výsluní (1954; rozšíř. 1957) + Ráno (1960) + Jak Martínek sluníčko hlídal (1962) + Žabka, panáčik, pán (slovensky, 1966, překlad M. Rázusová-Martáková a M. Haľamová; rozšíř. 1977); M. Majerová: O dětské literatuře (1956) + Africké vteřiny (1958); J. Tomeček: Zelená ozvěna (1959, s J. Hrabákem); Sněhurka (pohádková vystřihovánka, b. d., 1958, podle bratří Grimmů); M. J. Sychra: Povídky a jiné práce (1961, s K. Palasem); J. V. Pleva: Svět dítěte a kniha (1962); Umění – předsudky – kritika (1967, s J. Tichým); A. Zhoř: Učedník kouzelníka Čaryfuka (1973).
LITERATURA
Knižně: F. T. 1912–1974 (sb. 1982).
Bibliografie: M. Horáková: F. T., Personální bibliografie (1992, s některými nepřesnostmi a mezerami).
Studie a články: P. Pešta: doslov, in Josef Věromír Pleva (1979); J. Hrabák in Život s literaturou (1982); Z. Zapletal: Historik – iniciátor, ZM 1982, s. 451; týž: Iniciátor poznávání literatury pro mládež, in sb. Škola – jazyk – literatura (1984); N. Sieglová: F. T. 1945–1969, ZM 1992, s. 263; Z. Zapletal: Iniciátor, ZM 1992, s. 328; (jur)(= J. Uher): Otevíral obzory..., Rovnost 23. 10. 1992.
Recenze: Ivánek: V. Stejskal, LitN 1954, č. 50; V. Pazourek, HD 1954, s. 560 * Barevná svítilna: D. Šafaříková, ZM 1960, s. 183 * Četba mládeže v počátcích obrození: J. Červenka, ZM 1963, s. 393; N. Černý, Komenský 1963, s. 613 * Hermína Týrlová: O. Sus, Rovnost 24. 2. 1965 * Úvod do studia literatury: O. Sus, Vlastivědný věstník moravský 1971, č. 3 * Chlapec v bílém svetru: D. Kořínková, Rovnost 15. 8. 1972; J. Voráček, ZM 1972, s. 481 * Umění dětem: Z. Zapletal, Komenský 98, 1973/1974, s. 58; N. Sieglová, Český jazyk a literatura 1973/1974, č. 2; J. Voráček, ZM 1973, s. 335 * Josef Věromír Pleva: Z. Zapletal, ZM 1980, s. 443; S. Mazáčová, ČL 1982, s. 275; A. Hájková, Rovnost 7. 3. 1980.
K životním jubileím: J. Hrabák, ZM 1972, s. 514; K. Palas, Sborník prací FF brněnské univerzity, řada D 19, 1973, s. 186.
Nekrology: J. Hrabák, Rovnost 14. 6. 1974 + LM 1974, č. 7; D. Jeřábek, ČL 1975, s. 567.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRJaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Pavel Pešta (1998)
Aktualizace hesla: 16. 8. 2006
(kb)
Aktualizace bibliografie: 16. 8. 2006
(kb)