První ročník časopisu pro kritickou reflexi umělecké, především však literární tvorby pro mládež vydával jako měsíčník od dubna 1946 do března 1947 redakční a vydavatelský sbor v nakladatelství Práce za spolupráce s Výzkumným ústavem pedagogickým J. A. Komenského (VÚP JAK) v Praze, jeho pobočky v Brně a Svazu české mládeže (SČM) v Praze. Řídili jej
Pravoslav Hykeš,
Břetislav Mencák a
František Tenčík
s redakční radou; za redakci odpovídal
Jaroslav Jelínek. Ročník 1948/49 začal vydávat po delší přestávce (od listopadu 1948) redakční a vydavatelský sbor v nakladatelství Mladá fronta a ke spolupracujícím institucím se připojil Masarykův lidovýchovný ústav (MLÚ) v Praze; od dvojčísla 2/3 se časopis stal orgánem VÚP JAK v Praze, jeho pobočky v Brně a SČM v Praze, spolupráce MLÚ zůstala zachována. Č. 1/1948-49 řídili
Jiří Cirkl (odpovědný redaktor),
Karel Polák,
Antonín Sychra a
Jan Šnobr, další čísla ročníku
Oldřich Kryštofek
(odpovědný redaktor),
Karel Polák,
Josef Šlajer a
František Tenčík
(obě sestavy s neuvedenou redakční radou). Ročník 1949/50 vydávalo Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK) za spolupráce Československého svazu mládeže, Svazu československých spisovatelů a VÚP JAK v Praze a Brně. Ve čtvrtém ročníku (od září 1950) se k českému vydavateli připojilo Štátne nakladatelstvo a ke spolupracujícím institucím Štátny ústav pedagogický (obojí v Bratislavě). Od č. 4/1950-51 (prosinec 1950) se vydavatelem stalo ministerstvo školství, věd a umění a list vycházel ve Státním nakladatelství učebnic (od března 1952 Státní pedagogické nakladatelství); spolupracující instituce se nezměnily. Č. 1-2/1949-50 řídili
Oldřich Audy,
František Holešovský,
Oldřich Jendrůlek,
Stanislav Neumann,
Josef Šlajer a
František Tenčík
(odpovědný zástupce listu); od č. 3/1949-50 řídil časopis
František Tenčík
s redakční radou (vedle toho tiráž uváděla ještě řadu dalších spolupracovníků), odpovědným zástupcem listu byl až do začátku roku 1951
Stanislav Neumann, redakční tajemnicí od 1951
Vlasta Brychtová. Od č. 4/1950-51 uvádí tiráž početnou redakční radu jako členy redakce. V prvním ročníku byla vedle pražské redakce uváděna i adresa brněnská, od třetího ročníku sídlila redakce pouze v Brně.
Vývoj časopisu věrně odráží změny kulturněpolitické situace v letech před únorem 1948 a po něm. Prvnímu ročníku dominovala představa tvorby pro děti a mládež jako oblasti, v níž se mají organicky prostupovat hodnoty výchovné s estetickými a která má být plnohodnotnou součástí národní literatury. Redakce seznamovala publikum se situací dětské literatury, divadla a ojediněle i dalších oborů nejen v SSSR, nýbrž i v Polsku, Velké Británii nebo USA. Od počátku však bylo patrné, že hlavní spolupracovníci listu se opírají o sovětskou teorii a vzory k následování nacházejí především v SSSR. Od kritiky brakové literatury pro mládež, skautských časopisů a Foglarových Rychlých šípů přešla redakce již v ročníku 1948/49 k výrazně ideologickým stanoviskům. Didaktická dikce se spojuje s normativními stalinistickými tezemi, tvorbu pro děti a mládež chápe Štěpnice
jen jako prostředek socialistické výchovy. V literárních dílech je preferována jejich společenská funkce se zřetelným akcentem agitačním. V časopise se tak postupně zcela prosadil koncept literatury, který posluhoval vládnoucí ideologické doktríně.
V ročníku 1946/47 a 1948/49 převažovaly teoretické úvahy o principech tvorby pro děti a mládež a články s přehledným literárněhistorickým nebo kritickým zaměřením (Oldřich Audy, Vladimír Pazourek, Karel Polák, František Tenčík
aj.), objevovaly se i portréty jednotlivých autorů (K. Polák
o Dominiku Filipovi a Eduardu Štorchovi); ojedinělé byly stati o tvárných aspektech děl pro děti a mládež (např. Mukařovského
starší studie Poetika jako základ literární výchovy na střední škole nebo články Josefa Šlajera o rýmu u Hrubína a Hiršala). Recenzní rubrika O knihách (Oldřich Audy, Jiří Cirkl, Jindřich Heller, Růžena Kapounová, Karel Polák
aj.) pokrývala hodnotově i autorsky širokou škálu nových knih. Od ročníku 1949/50 naproti tomu větší část čísel zaplňovaly didaktické návody k využití literárních i jiných děl jako nástroje přímé třídní a ideologické indoktrinace dětí při výchovném procesu (v rubrikách Předčítáme pionýrům, Čteme dětem předškolního věku, Čteme dětem na nižším/vyšším stupni národní školy, Výchova uměním v praxi, K teorii a historii umění pro děti, Co dělat, Zápisník i mimo ně; František Holešovský, Josef Hrabák, Božena Koubková, František V. Kříž, Adolf Sedláček, Josef Šlajer, František Tenčík, František Vítek, po rozšíření redakčního zázemí o slovenské přispěvatele také Lena Dedinská, Zlatko Klátik, Rudo Moric, Ĺudmila Rampáková aj.); demonstrační materiál byl přitom vybírán především ze sovětských zdrojů a časté byly i překlady statí z ruštiny. Větší články (Oldřich Kryštofek, František Tenčík
aj.) hodnotily z ideologických pozic vývoj domácí literární tvorby a normativně určovaly principy socialistického realismu v tvorbě pro děti. Recenze (Knihy a časopisy dětem a mládeži, Kritika) se zaměřovaly převážně na překlady sovětských prací. V tomto období časopis věnoval pozornost i oficiálním kulturním kampaním a aktivitám (Soutěži tvořivosti mládeže apod.) a pionýrskému hnutí.
Vedle literatury si Štěpnice všímala i jiných oblastí umění pro děti a mládež (hudební a pohybové výchovy, dětského filmu, loutek, zařazena byla rubrika Poznáváme výtvarné umění aj.). Knižním ilustracím se systematicky věnoval zejména František Holešovský, rozhlasové tvorbě Jindřich Heller. Štěpnice
otiskovala zpočátku pravidelně, později s přestávkami bibliografické přehledy nové knižní produkce pro děti a mládež (sestavoval Jaroslav Frey).
Periodicita: Měsíčník. – I (12 č., dvojčísla 3/4, 5/6, 7/8, duben 1946 - březen 1947); II (10 č., dvojčísla 2/3, 4/5, 6/7, 8/9, listopad 1948 - červen 1949), III-IV (po 10 č., od září do června, 1949/50-1950/51), V (13 č., září 1951 - červen 1952, září - listopad 1952).
Podtituly: Kritická revue tvorby pro děti a mládež (1946/47), Kritická revue tvorby pro mládež (1948/49), Měsíčník pro tvorbu pro děti a mládež (1949/50-1950/51), Měsíčník pro výchovu dětí a mládeže uměním (1951/52).
Členové redakční rady: Redakční rada (od č. 4/1950-51 členové redakce) uvedena jen v ročnících 1946/47, 1949/50-1951/52: O. Audy (1946-47, 1949-52), J. Barešová (1950-51), B. Bartáková (1951-52), P. Bojar (1950-51), L. Dedinská (1951-52), E. Dolejšová-Kaslová (1950-52), D. Foll (1950-51), S. Hauser (1951-52), Z. Havelková (1950), J. Heller (1946-47), F. Holešovský (1946-47, 1949-52), J. Hořec (1946-47), P. Hykeš (1950-51), J. Jelínek (1946-47), O. Jendrůlek (1949-51), R. Kapounová (1950-51), Z. Klátik (1951-52), L. Kyselová-Jurajová (1950-52), B. Lacina (1950-51), R. Moric (1950-52), S. Neumann (1949-52), O. Neumannová (1950-51), J. Nový (1950-51), V. Pazourek (1946-47), K. Polák (1946-47), V. Rzounek (1951-52), A. Sedláček (1951-52), A. Sychra (1946-47), J. Šlajer (1946-47, 1949-52), J. Šnobr (1946-47), V. Šrobár (1950-51), E. Veselá (1951-52), V. Váňová (1951-52), M. Vaňorná (1951-52). – V ročníku 1949/50 navíc uvedeni spolupracovníci: P. Denk, J. Frey, S. Hauser, Z. Horal, F. Huber, P. Hykeš, R. Kapounová, S. Krejčová, O. Kryštofek, B. Lacina, J. V. Pleva, J. Průša, R. Puchýř, O. Sekora, V. Simanov, A. Stromšíková, A. Šebestík, O. Zukal (v některých číslech ještě další).
Technické informace: 21x15 cm; 32 str. (dvojčísla 64 str., 1946/47, 1949/50), 16 str. (dvojčísla 32 str., 1948/49), 48 str. (1950/51-1951/52); paginace průběžná; obsahy ročníků.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Dokumentární fotografie (hlavně z filmů a divadelních představení), reprodukce ilustrací i jiných výtvarných děl (M. Aleš, K. Čapek, J. Lada, A. Ladová, J. Lauda, V. Makovský, J. Novák, A. Strnadel, K. Svolinský, J. Trnka, dětské kresby), většinou na obálce, v roč. III-V také na dvojlistu uprostřed čísla.
-ska: Kritická revue literatury pro mládež, Var 2, 1949, č. 8, s. 252; N. Sieglová: Sovětská literární teorie v časopise Štěpnice, ZM 1984, s. 114; J. Čeňková: Čtyřicet let vzniku Štěpnice, ZM 1986, s. 84; B. Gabrielová + B. Marčák: Štěpnice. Od estetiky k propagandě v tvorbě pro děti, in: Kapitoly z dějin brněnských časopisů II (2003).
