Slovník české literatury po roce 1945
Vítězslav RZOUNEK
* 2. 5. 1921, Vlašim
† 11. 2. 2001, Praha
Literární kritik, ideolog, vůdčí představitel normalizační literární vědy
Syn živnostníka. Vystudoval reálné gymnázium v Benešově (mat. 1940). Rok byl zaměstnán na Městském úřadě ve Vlašimi a 1941–1945 jako úředník v kladenské Poldině huti. Po studiu češtiny a filozofie na FF UK (1945–1949, PhDr. 1950) se stal redaktorem nakladatelství Orbis. 1951–1952 byl šéfredaktorem Státního nakladatelství dětské knihy, poté semestr asistentem na FF UK a referentem ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Od 1954 přednášel na Vysoké škole politické ÚV KSČ, 1958–1961 studoval na Akademii společenských věd při ÚV KSSS v Moskvě (CSc. 1961 prací Puti razvitija čechoslovackoj prozy v novejšij period). Do 1967 opět přednášel na Vysoké škole politické ÚV KSČ (vedoucí katedry kulturní politiky), kde se 1964 habilitoval prací K některým otázkám československé kultury a kulturní politiky v období 1945–1964. Souběžně pracoval i na ideologickém oddělení ÚV KSČ. 1967–1971 byl kulturním přidělencem na čs. velvyslanectví v Itálii, poté rok prvním tajemníkem ministerstva zahraničních věcí. Od 1972 až po odchod do důchodu v roce 1989 byl vedoucím katedry české a slovenské literatury na FF UK. 1975 jmenován profesorem a zároveň mu byl udělen titul DrSc. (za práci K teoretickým základům literární vědy, publikovanou s titulem Tajemství krásna).
Přispíval do periodik: Rudé právo, Nová mysl, Literatura ve škole, Květy, Tvorba,
Impuls, Český jazyk a literatura,
Literární měsíčník, O knihách a autorech,
Nové knihy aj. V letech 1976–1989 redigoval v nakladatelství Čs. spisovatel edici Portréty spisovatelů.
Práce literárního kritika a historika
Vítězslava Rzounka jsou založeny na ideologickém a politickém výkladu uměleckých děl. Zpočátku se zabýval českými spisovateli 19. století (zejména v doslovech), v 60. letech se projevil jako oponent literárních směrů, které vybočovaly z rámce úzce chápaného socialistického realismu. Polemické práce z této doby – knižně vydané až v následujícím desetiletí, kdy se Rzounek stal vůdčím představitelem oficiálního normalizačního pojetí literatury – vycházely z přesvědčení o „explozi tvorby po Únoru“, která „rozvíjí a prohlubuje socialistickou svobodu, protože jiná reálná svoboda neexistuje“ (Proti proudu). Také řada jeho knih ze 70. a 80. let vznikla sebráním časopiseckých příspěvků (Realismus a soudobá próza, Řád socialistické tvorby). V souboru Tajemství krásna zdůrazňuje Rzounek ideologickou povahu umění a jeho specifičnosti se snaží dobrat pomocí pojmů metoda, obraznost, a především stranickost. Za aplikaci tezí z předchozího titulu na konkrétní materiál označil sám autor soubor Tajemství básnického tvaru, v němž prezentuje hodnocení jednotlivých literárních děl podle toho, nakolik odpovídají požadavkům údajného revolučního společenského procesu. Podobně je tomu v monografii Ivan Skála (v níž autor sice uznal uměleckou slabost básníkových sbírek ze začátku 50. let, avšak pokládal je za nutnou vývojovou etapu předcházející spisovatelově tvorbě „vrcholné“), ale i ve dvojici monografií věnovaných dalším ze spisovatelů, které Rzounek považoval za klíčové postavy české literatury: Vilému Závadovi a Janu Otčenáškovi. Dokladem literárních dějin nahlížených z perspektivy normalizačních postulátů je Nástin poválečné české literatury (1945–1980).
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Dějiny české literatury od nejstarších dob až do poloviny 19. století (skripta, 1957); Vložka k čítance pro 9. ročník všeobecně vzdělávacích škol (1958); K některým otázkám československé kultury a kulturní politiky v období 1945 až 1964 (1965); Realismus a soudobá próza (soubor studií, 1973); Tajemství krásna (soubor studií, 1974); Proti proudu (soubor studií, 1974); Základy marxistické estetiky a estetické výchovy (1974, s V. Jůvou a F. Holešovským); Řád socialistické tvorby (soubor studií, 1977); Vilém Závada aneb O smyslu poezie (monografie, 1978); Ivan Skála (monografie, 1980); Tajemství básnického tvaru (soubor studií, 1980); Teoretické základy literatury a soustava literární vědy (skripta, 1982); Nástin poválečné české literatury (1945–1980) (skripta, 1982; knižně 1984); Literatura pro 4. ročník gymnázií (1982); Jan Otčenášek (monografie, 1985); Postavy a dílo 1 (soubor studií, 1986); Literatura. Přehled vývoje a směrů (učebnice pro 4. ročník středních škol, 1987).Překlady: G. I. Kunicyn: V. I. Lenin o stranickosti a svobodě tisku (1974).
Účast v týmových pracích: Nástin dějin české literatury od počátku národního obrození až do současnosti (skripta, 1952); Učební text jazyka českého pro učiliště státních pracovních záloh, 1. a 2. ročník, část literární (skripta, 1953); Kapitoly z metodologie marxistické literární vědy (skripta, 1973); Základy marxistické estetiky a estetické výchovy (osnovy přednášek, 1974, s. V. Jůvou a F. Holešovským).
Příspěvky ve sbornících: Voprosy bolgarskoj i čechoslovackoj literatury (Moskva 1962); O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); K některým problémům ideologie a nadstavby (1966); Úkoly české a slovenské marxistické uměnovědy (1973); 2. sjezd Svazu českých spisovatelů (1977); Československo-sovětské vztahy 6 (1977); Tradice české meziválečné marxistické kritiky a budování socialismu v Československu (VO 1975; 1978); Mezinárodní vědecká konference. Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR... (1981); Protokol 3. sjezdu Svazu českých spisovatelů (1982); Acta Universitatis Carolinae–Philologica. Slavica Pragensia (1984); Přednášky z 27. běhu Letní školy slovanských studií v roce 1983 (1985).
Uspořádal, vydal a redigoval: Božena Němcová v obrazech a dokumentech (1951; přeprac. 1959); K. V. Rais: Výminkáři a jiné povídky (výbor, 1951); K. Světlá: Povídky (1951) + Černý Petříček a jiné povídky (1955); A. Jirásek: Starý Plšek (výbor, 1952); K. Havlíček: Tyrolské elegie (1954); B. Němcová: V zámku a podzámčí a jiné povídky (1954); A. Heyduk: Cymbál a husle (výbor, 1956); Čítanka pro 9. ročník všeobecně vzdělávacích škol (1955, s J. Machytkou a M. Štěpánkem; od 5. vyd. s tit. Čítanka pro 1. ročník střední všeobecně vzdělávací školy); Aktuální problémy literární vědy (1973, s E. Fojtíkovou, též přisp.); Strana literatuře – literatura straně (1976, též přisp.); Acta Universitatis Carolinae, Philologica – Slavica Pragensia 18: K poválečnému vývoji české literatury a některých literatur evropských (1977, též přisp., vyd. 1984); J. Pilař: Země, zelená louka (1977, s J. Nejedlou); I. Skála: Osudová (1978) + Básně (1979) + Kontinuita 1, 2 (1980) + Posel přichází pěšky (výbor, 1983) + Oheň spěchá; bermudský trojúhelník (výbor, 1985); J. Petrmichl: Literatura mého srdce (1979, s J. Štěpánem); Československý literárny kontext (Bratislava 1980, též přisp.); Říjen 1917 a společenské vědy v ČSSR (1980, též přisp.); J. Taufer: Citoslovce (1981); J. Rybák: Co o sobě říkám, nejsem já (1982); A. M. Píša: Ivan Olbracht (1982); Dělnické písně a dělnická poezie 1858–1948 (1985); Antologie české literatury 19. století 1, 2 (1986, s J. Hošnou a E. Štědroňovou); Antologie de la poésie tcheque et slovaque (Paris 1987, se S. Wollmanem); B. Hrabal: Můj svět (1988).
LITERATURA
Studie a články: V. Novotný: Causa V. R., dinosaurus české literatury, Reflex 1990, č. 34; K. Bláhová: V čase bezčasí: SČS a oficiální literární život, Host 2005, č. 6; A. Mikulášek: Werfel očima Rzounka, Obrys-Kmen 2005, č. 34.Recenze: Realismus a soudobá próza: F. Buriánek, Tvorba 1974, č. 11 * Tajemství krásna: V. Štěpánek, Tvorba 1975, č. 11 * Proti proudu: J. Nejedlá, RP 18. 2. 1975 * Vilém Závada aneb O smyslu poezie: (pp) (= P. Prouza), SvSl 21. 12. 1978 * Nástin poválečné české literatury (1945–1980): Š. Vlašín, Rovnost 11. 10. 1984; J. D. (= J. Dresler), Národní politika (Mnichov) 1985, č. 12; M. Jungmann in Cesty a rozcestí (Londýn 1988) * Antologie de la poésie tcheque et slovaque: J. Vladislav, Acta 1 (Scheinfeld) 1987, č. 1.
K životnímu jubileu: M. Blahynka, ČL 1981, s. 548.
Nekrolog: V. Hrouda, Haló noviny 13. 2. 2001.
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998)
Aktualizace hesla: 17. 10. 2006
(kb)
Aktualizace bibliografie: 17. 10. 2006
(kb)