STRAHOVSKÁ KNIHOVNA
Ve sborníku byly uveřejňovány především materiálové a pramenné stati týkající se historických knihoven, jejich obsahové skladby i dějin, knihovnické praxe, starých rukopisů a tisků, knižní kultury, tiskáren a tiskařů, korespondence významných osobností, starší domácí literatury psané česky i latinsky. Objevovaly se však i bibliografické a knihovědné stati a přehledy, monografické studie o literárních osobnostech a dílech, nálezové zprávy, drobné edice starých památek a komentáře k nim, stati o výtvarném umění, historiografické práce aj. Příspěvky byly podle rozsahu a závažnosti řazeny do dvou až tří oddílů (v druhém a třetím vycházely drobné články, dokumenty a prameny, zprávy apod.). Ke všem větším příspěvkům byla připojována resumé v některém ze světových jazyků.
Studie a stati o starší literatuře v Čechách a na Moravě uveřejnili mj. František Michálek Bartoš (Hus a jeho účast na staročeské bibli – 1968), Jan Blahoslav Čapek (Kosmova Kronika ve světle vztahů mezi starobylou epikou a kronikami – 1976), Václav Černý (Třináct posledních let Jakuba Casanovy – 1967), Josef Hejnic (Šimon Fagellus Villaticus – 1976, aj.), Jaroslav Kolár (mj. K českým politickým satirám z třicetileté války – 1972, K otázce alegorických plánů v staročeských povídkách o Štilfridovi a Bruncvíkovi – 1974, K typologii české historické prózy v 16. století – 1975, Český kronikář Marek Bydžovský z Florentina – 1977/78, edice časových písní Šporkova okruhu – 1981/82), Oldřich Králík (Kosmova chronologie počátků pražského biskupství – 1970/71), Vladimír Kyas (Význam staročeského Evangelia sv. Matouše s homiliemi – 1970/71), Jan Lehár (Nejstarší české legendy – 1981/82), Jan Martínek (O významu a potřebě zpracování příležitostného latinského básnictví z období humanismu – 1970/71, Vnitřní členění humanistických spisů – 1972, k datování listů Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic – 1979/80, 1981/82, aj.), Emanuel Michálek (K jazykovým prostředkům Blahoslavovy Filipiky – 1975), Julie Nováková (Několik poznámek k interpretaci spisů J. A. Komenského – 1970/71), Emil Pražák (mj. K datování, interpretaci a otázce autorství tzv. Zlomků rýmované kroniky české – 1968, Ktož jsú boží bojovníci – 1969, K interpretaci veršované satiry Zbarvení mnichové – 1970/71), Bohumil Ryba (Strahovské Zjevenie. Český husitský výklad na Apokalypsu a jeho latinská lollardská předloha – 1966, Obrat v posuzování priority prokopských legend a Břetislavových dekretů – 1968, Kadaňská Passio Christi s českými překladovými vsuvkami – 1972, a četné další), Zdeňka Tichá (Umělá poezie 17. století a lidová slovesnost – 1973), František Všetička (studie o kompozici starších děl). Z pozůstalosti byl editován fragment studie Stanislava Součka Ke Komedii vánoční o narození Syna božího, pocházející z Vlachova Březí (1977/78, editor Jan Lehár). K novější době byly zaměřeny stati Růženy Grebeníčkové (o Máchově Zápisníku – 1981/82), Josefa Johanidese (František Vladislav Hek. Příspěvek k jeho životu a dílu – 1974-75), Mojmíra Otruby (Literární příloha ku Věnci, 1834-1844. Historie časopisu – 1981/82), Pavla Preisse (o původu kajícnických témat v české romantické baladistice – 1977/78), Elišky Škeříkové (vzpomínky na nakladatelství Symposion – 1981/82) aj.
Běla Pražáková ve sborníku otiskla řadu statí o Strahovské knihovně a jejích bibliotékářích, zejména o Bohumíru Janu Dlabačovi, dějinami Strahovské knihovny se zabývala i Věra Břeňová. Jiří Hrubeš psal opakovaně o evropské publicistické próze 16.-17. století, Pravoslav Kneidl o libretech italské opery v Praze 18. století, selském divadle v severovýchodních Čechách, Kronice trojánské a dalších tématech, Josef Javůrek o předních českých ilustrátorech 19. a 20. století, Bohumír Lifka o historických knihovnách. Marie Bajerová otiskla stať o knižní tvorbě Josefa Váchala (1972), Jarmila Kryšková o významu Moderní revue pro rozvoj české knižní kultury (1979/80). Zdeněk Kalista se zabýval přemyslovskou tematikou v Dantově Božské komedii (1968). O výtvarném umění psali mj. Josef Kroutvor, Pavel Preiss a Anna Rollová.
Jako příloha ročníků 1966–1979/80 vycházel Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, jehož autorem byl Karel Chyba (opravy a doplňky v ročníku 1983/84). Ročník 1970/71 byl věnován Bohumilu Rybovi k jeho sedmdesátinám (obsahoval i soupis jeho prací), ročník 1976 byl zčásti monotematický a byl věnován památce Františka Palackého (autory příspěvků mj. Pavel Křivský, Marie Pavlíková, Josef Polišenský, Zdeněk Šamberger).
Strahovská knihovna představovala ojedinělý typ sborníku zejména pro svůj interdisciplinární charakter. Na tuto tradici navazuje sborníková řada Bibliotheca Strahoviensis, kterou od 1995 vydává klášter premonstrátů na Strahově (první část příspěvků v těchto sbornících je věnována dějinám klášterů, druhou s titulem Ex bibliotheca zaplňuje z větší části dřívější autorský okruh Strahovské knihovny).