SKLIZEŇ SVOBODNÉ TVORBY 

 Sborník chtěl být skupinovou literární tribunou a kladl si za cíl zajišťovat české literatuře to, co jí doma nejvíce chybí, tedy kontakt „/.../ s cizí tvorbou, i přímo s jejími nositeli. /.../ Soustředěnou péči je třeba věnovat i hodnocení naší vlastní tvorby, abychom vybředli z extrému přátelských a sekernických recenzí /.../“ V souladu s těmito východisky dával vydavatel příležitost představitelům zahraniční literární vědy, zejména bohemistiky (Magdalena Hansenová, William E. Harkins, Leif Maehle, Walter Nash, Else West Neuhard), příležitostně zařazoval překlady ze světové beletrie (Johannes Urzidil). Původní exilovou literární tvorbu reprezentují vedle vydavatele (též pod pseudonymy Jiří Kavka a Alfa) Jaroslav Havelka, Ivan Jelínek, Jan Ještědský, Antonín Kratochvil (v č. 2 úryvek z románu Trosečník neznámých oceánů), František Listopad, Ludvík Sláma, Milada Součková a Vladimír Zelený. Domácí i světovou literární tvorbu analyzovali a recenzovali Petr Den (vl. jménem Ladislav Radimský), Ivan Jelínek, Jaroslav Jíra (přehledová stať Česká poesie v exilu v č. 2), František Listopad (v č. 1 stať Vidoucí o Alainu Robbe-Grilletovi) a Věra Stárková, výtvarnému umění byly věnovány studie a články Jarmily Dvořákové, Jaroslava Jíry a Vladimíra Vaňka. Dále přispěli Adolf Mokrý, Otakar Odložilík, Juraj Slávik, Zdeněk Suda a Pavel Želivan (vl. jménem Karel Vrána). V závěrečném dvojčísle Robert Vlach uvádí, že na pravidelné vydávání sborníku se mu nedostává finančních prostředků. Knižní edice nicméně vycházela dále, a to dokonce i po Vlachově smrti (1966).