Slovník české literatury po roce 1945
PULS
Nakladatelská a tisková služba zajišťující redakční přípravu a vydávání publikací různých institucí a zájmových spolků
Ostravské zakázkové nakladatelství mělo podle záměru zakladatelů vyřešit praktické problémy zejména slezských a severomoravských podniků a sdružení, které sice disponovaly vydavatelským oprávněním, nikoli však dostatečným redakčním a technickým zázemím. Jeho vznik inicioval na jaře 1968 básník a publicista Stanislav Sohr (1925–2000). Po několikaměsíčních administrativních odkladech zahájil podnik nazvaný Puls, tisková služba Klubu Máj Karviná svou činnost koncem roku 1968. Od následujícího roku již působil v Ostravě jako Puls, tisková a kulturní služba a Stanislav Sohr byl jmenován jeho ředitelem. Do funkce podnikového právníka (a posléze vedoucího právního a personálního oddělení) nastoupil básník a prozaik Jaromír Šavrda, který zastával také práci lektora, podobně jako Zdeněk Bár, Ivan Binar, Karel Biňovec, Věnceslav Juřina, Milan Kyselý, Eduard Světlík a další externí spolupracovníci. Po ustavení Socialistického svazu mládeže (SSM) na počátku normalizace v roce 1970 se stal Puls jeho hospodářským zařízením. Stanislav Sohr zprvu sice zůstal ve funkci ředitele, avšak další provoz nakladatelské agentury, zcela se vymykající ideologické kontrole i závazným parametrům socialistického hospodářství, nový zřizovatel nepodporoval. Nástupnickou organizací Pulsu se stal Krajský podnik služeb mládeže, většina původních zaměstnanců však byla propuštěna a nakladatelství tak v polovině roku 1971 definitivně zaniklo.
Produkce Pulsu jen nepatrně přesáhla desítku neperiodických knižních publikací (včetně souborných svazků kresleného seriálu Rychlé šípy), o jejichž tisk se staraly především olomoucký a opavský provoz Moravských tiskařských závodů. – Agentura sídlila v Ostravě ve Stodolní ul. č. 9, redakce časopisů v Pivovarské ul. č. 23, od podzimu 1969 v Dimitrovově č. 15. Expedici zajišťovalo Knihkupectví mladých v Karviné, sídlící na třídě Rozvoje 1514.
Produkce Pulsu jen nepatrně přesáhla desítku neperiodických knižních publikací (včetně souborných svazků kresleného seriálu Rychlé šípy), o jejichž tisk se staraly především olomoucký a opavský provoz Moravských tiskařských závodů. – Agentura sídlila v Ostravě ve Stodolní ul. č. 9, redakce časopisů v Pivovarské ul. č. 23, od podzimu 1969 v Dimitrovově č. 15. Expedici zajišťovalo Knihkupectví mladých v Karviné, sídlící na třídě Rozvoje 1514.
Deklarované záměry začal Puls plnit od prosince 1968, kdy od Městského výboru Československého svazu mládeže (ČSM) převzal praktickou péči o vydávání měsíčníku ostravského sdružení České tábornické unie Tramp. Od února 1969 využíval nakladatelského servisu Pulsu také Park kultury a oddechu (PKO) při vydávání Ostravského kulturního zpravodaje (OKZ), jehož byl Stanislav Sohr šéfredaktorem. Na stránkách OKZ se dostalo značné publicity knihám Jaroslava Foglara, které na konci šedesátých let po dlouhé přestávce znovu vycházely v četných reedicích, a právě s Foglarovým dílem jsou spojeny nejvýznamnější ediční počiny Pulsu. Již v roce 1968 vyšla zásluhou Kulturního střediska Dolu 1. máj v Karviné pod hlavičkou knižnice Puls – Edice zájmových nákladů první Foglarova biografie Zase zní píseň úplňku od Stanislava Sohra. Poté se Puls připojil k ostravskému PKO jako vydavateli sešitových komiksů Rychlé šípy (péčí PKO vycházely z podnětu Stanislava Sohra již od listopadu 1967), které se od února 1970 proměnily v časopis zahrnující textovou část a posléze i další kreslené seriály. Na třídílném souborném vydání Rychlých šípů nejprve Puls spolupracoval s Mladou frontou (první svazek vyšel roku 1969 v Knihovničce ABC), další svazky již vydal ve spolupráci s PKO. V edici Knihovnička Rychlých šípů vyšel roku 1970 Foglarův Zápisník třinácti bobříků a ve spolupráci s Mladou frontou publikace Rychlé šípy v televizi o vzniku televizního seriálu Záhada hlavolamu. Na mimořádný zájem několika generací čtenářů zareagoval Puls také vydáním omalovánek, společenských a karetních her, výrobou vlaječek, razítek, hlavolamu „ježek v kleci“ a dalších předmětů s motivy Foglarova seriálu. Romány Stínadla se bouří a Záhada hlavolamu vycházely v letech 1967–1969 jako samostatná příloha OKZ; v tradici vkládaných příloh pokračoval OKZ i v době, kdy byl Puls jeho spoluvydavatelem (v letech 1969–1971 takto vyšly romány Eduarda Fikera Černý blesk a Společnost věčné punčochy).
V roce 1969 začal Puls uskutečňovat vydavatelské plány literární sekce Sdružení umělců slezských (SUS), které po Ministerstvu kultury marně žádalo povolení k obnově někdejšího nakladatelství Iskra (působilo v Hrabyni, Ostravě a Opavě v letech 1929–1949). SUS v Pulsu vydalo sborník prací svých členů Slezské hlasy, soubor převyprávěných beskydských pohádek a pověstí Ondrášova smrt a konečně román Jaromíra Šavrdy Kniha kralovrahů. Básnická sbírka F. A. Šípka Strom přes cestu se již potýkala s distribučními problémy a zničen byl téměř celý náklad souboru povídek předsedy SUS Frana Směji Obličejem ke zdi, označeného jako třetí svazek Slezské edice (1971, red. Zdeněk Bár). Další připravované svazky této řady ani dalších zamýšlených edic Prut, Kmínek, Mystery a Hlásek již nevyšly.
Ve spolupráci s ostravským PKO zajišťoval Puls vydávání měsíčníku Ostravský kulturní zpravodaj (do května 1971) a dvouměsíčníku Rychlé šípy (do června 1971), pro ostravské sdružení České tábornické unie vydával měsíčník Tramp (do února 1971) a ilustrovaný zpěvník Trampské písničky (zjištěno 10 čísel do konce roku 1970).
Ediční řady
Puls – edice zájmových nákladů (1968); Knihovnička Rychlých šípů (1970); Slezská edice (1971).
Puls – edice zájmových nákladů (1968); Knihovnička Rychlých šípů (1970); Slezská edice (1971).
Časopisy a informační bulletiny: Tramp (1968–1971); Trampské písničky (1969–1970); Ostravský kulturní zpravodaj (1969–1971); Rychlé šípy (1969–1971).