OKO
Oko vycházelo z tradic a možností Hradce Králové a východních Čech (pokoušelo se navázat na Texty), ale mělo ambice oslovit i čtenáře mimo region. V pestré skladbě jednotlivých čísel se objevovala beletrie, kulturní publicistika a fejetony, rozhovory, glosy a zprávy o místních kulturních událostech (Glosář), a především články a eseje o spisovatelích, výtvarnících, hudebnících a jiných významných osobnostech, které mají nebo měly nějaký vztah k východním Čechám (Miroslav Hanuš, Adolf Hoffmeister, Vladimír Komárek, Karl Kraus, Josef Štefan Kubín, Karel Poláček, Bohuslav Reynek, Evald Schorm, Josef Váchal, Zdeněk Vašíček, Jan Weiss aj.). Velký důraz kladla redakce na výtvarný doprovod; číslo ze zimy 1992/93 bylo tematicky soustředěno k vzájemnému prostupování literatury a výtvarného umění.
Z prozaiků do listu přispěli Jan Dvořák, Miroslav Hanuš, Lubomír Macháček, Vladimír Preclík, Milan Valenta, z básníků Jaroslav Dvorský, Bohuslav Mánek, Jiří Studený, Miloš Vodička; Jaromír F. Typlt zde otiskl článek o samizdatové edici Demolice a její bibliografii, Ladislav Pecháček s Dušanem Kleinem ukázku ze scénáře k filmu Konec básníků v Čechách. Oko dále uveřejnilo ukázky z literární tvorby Zdeny Ančíka, Jaroslava Havlíčka aj. Autory úvah, fejetonů a poznámek byli mj. Jan Dvořák, Aleš Fetters, Milan Jelínek, Jan Kapusta, Nella Mlsová, Josef Rodr. O divadle a hudbě psali Stanislav Bohadlo, František Černý, Jan Dočkal, Jaroslav Hübner, o výtvarném umění Petr Kmošek, Karel Samšiňák.
Časopis zanikl z ekonomických důvodů.