DIALOG (4)
Ediční koncepce Dialogu se omezila především na reprinty knih, které byly v exilu čtenářsky žádané, ať již vyšly v různých obdobích v Československu (Jaroslav Durych, Jaroslav Seifert, Student Kája Mařík F. Háje, Karafiátovi Broučci; z šedesátých let Besídka zvláštní školy autorské dvojice Šimek+Grossmann, Jedličkova próza Kde život náš je v půli se svou poutí, z osmdesátých let vzpomínky Jana Wericha a romány Bohumila Hrabala), nebo v exilových nakladatelstvích (mj. druhý díl Švandrlíkova populárního románu Černí baroni, vydaný pod pseudonymem Rudolf Kefalín, dále Škutinův životopis tenistky Martiny Navrátilové či populární kniha Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu od téhož autora), či zcela ojediněle v domácím samizdatu (hrabalovská monografie Jaroslava Kladivy). Ve vlastní maloofsetové tiskárně Hora vydal též výbor článků Leszka Nowaka Ani rewolucja, ani ewolucja v polštině. Významným činem bylo vydání reprintu prvních devíti ročníků časopisu Svědectví (1956–1969, č. 1–36). Z některých vzácnějších tiskovin Dialog pořizoval alespoň xeroxové kopie (ročníky časopisu Orientace). Roku 1984 se Václav Hora pokusil své nakladatelské koncepci vtisknout pevnější rámec založením Edice rozebraných knih, v níž však nakonec vyšel jen Škvoreckého povídkový soubor Prima sezóna. Novým vydáním nedostupných titulů exilové literatury se v té době již systematicky věnovalo nakladatelství Rozmluvy.
Periodické nabídkové a informační letáky knihkupectví (zpravidla pod firemním názvem Dialog, popř. Dialog informuje, Informace apod.) doplňují dva pokusy o závažnější periodika: v letech 1977–1981 přinášel DD – Dialog digests přetisky recenzí a novinových článků o českých autorech v německém a anglickém tisku, od roku 1981 pak vycházel informační časopis Zápisník Dialog. Ke zmapování vydavatelské produkce českého exilu významně přispěly zejména obsáhlé katalogy české a slovenské literatury vydané mimo Československo (vyšly v letech 1982 a 1987, s dodatky do roku 1990).
Jako jedno z center exilového kulturního života Dialog organizoval též filmové projekce, diskusní večery (mj. Lída Baarová, Adina Mandlová), přednášky a semináře, plesy apod. Navíc pořádal pravidelné výjezdy za krajany s putovním prodejem českých knih a bohemik (mj. do Mnichova, Norimberku, Kolína n. R., Hamburku, do Basileje a Curychu či do Amsterdamu), jichž se účastnili exiloví písničkáři, popř. herci (Pavel Landovský) a publicisté (Karel Hvížďala). – Amatérský videodokument o knihkupectví Dialog natočil v 80. letech Petr Vrána (uložen je v knihovně Libri prohibiti v Praze).
LITERATURA
Články: vah (= V. Hora): Knihkupectví Dialog ve Frankfurtu, Magazín (Curych) 1982, č. 1; an, Pět let knihkupectví Dialog, Zprávy SVU (New York) 1982, č. 2; A. Lukeš: Nesemletá historie, LitN 2011, č. 51/52.
Rozhovory (vše s Václavem Horou): Dialog o Dialogu, Západ (Ottawa) 1980, č. 4; S V. Horou o knihkupectví Dialog ve Frankfurtu (připravil D. Strož), Obrys (Mnichov) 1985, č. 4; S V. Horou o knihách, lidech a problémech, čili Dialog s Dialogem o Dialogu (připravil J. Loevy), Právo lidu (Wuppertal) 1985, č. 2; Dialog je ve Frankfurtu (připr. N. Klevisová), Tvorba 1990, č. 5; Knížky nevydávají zlatokopové (připr. Z. Beranová), A Report 2. 6. 1990; Eutanázia exilových knihkupectiev (pripr. A. Fulmek), Smena (Bratislava) 15. 10. 1991.