Alena BERNÁŠKOVÁ

 Provdaná Alexová. Její otec Antonín Bernášek (1883–1966) překládal z francouzštiny, angličtiny, němčiny a italštiny prózu, a především hry pro pražská divadla; napsal rovněž několik původních komedií (zejména pod pseudonymem A. Bernard). – Alena Bernášková maturovala v roce 1939 na anglickém reálném gymnáziu v Praze a téhož roku začala studovat na Lékařské fakultě UK. Po zavření vysokých škol absolvovala jednoroční abiturientský kurs na obchodní akademii (1940). V letech 1941–1942 byla učitelkou v Ústavu moderních řečí, v období 1942–1944 učila na obchodní akademii v Karlíně, v letech 1944–1945 vystupovala poloprofesionálně jako herečka v divadle Akropolis. Poslední rok okupace byla totálně nasazena v chemické továrně v Modřanech. V roce 1945 pracovala na ministerstvu informací v odboru pro kulturní styky s cizinou, o rok později odešla do redakce Svobodných novin, s novinářskou delegací se zúčastnila zájezdů do USA, Kanady, Velké Británie, Francie a zároveň v letech 1945–1947 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy angličtinu a filozofii. Koncem roku 1947 nastoupila do pobočky OSN Výzva Spojených národů na pomoc dětem. V rámci této činnosti navštívila Polsko, Rakousko a Švýcarsko. V letech 1948–1951 pracovala v redakci Lidových novin jako zahraničněpolitická redaktorka (od podzimu 1948 byla půl roku na studijním pobytu v chemické továrně v Záluží u Mostu), v letech 1951–1953 v nakladatelství Československý spisovatel, v období 1953–1955 v redakci časopisu Československý voják, poté přešla do Svazu československých spisovatelů, kde měla na starosti členské oddělení (1955–1960). V roce 1954 byla zvolena poslankyní Národního shromáždění, mandát začala vykonávat v listopadu 1956 po odstoupení Jarmily Glazarové a ve sněmovně působila i v dalším volebním období až do června 1964. Jako členka parlamentních a spisovatelských delegací procestovala značnou část Evropy i Střední a Dálný východ (Indie, Indonésie, Kambodža, Vietnam, Čína). Po sňatku v roce 1964 se natrvalo přestěhovala do Brna, kde v letech 1966–1969 pracovala jako tajemnice pobočky Svazu československých spisovatelů. Poté byla ve svobodném povolání; živila se převážně soukromou výukou cizích jazyků.