Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Artur ZÁVODSKÝ

* 19. 12. 1912, Martinov (u Ostravy, dnes Ostrava)  
† 2. 5. 1982, Brno  
 
Literární historik a teoretik
 Syn hostinského, vystudoval reálné gymnázium v Hlučíně (1923–1931) a češtinu, filozofii a estetiku na FF UK v Praze (1931–1936; PhDr. 1938 na FF MU v Brně sociologickou prací Dobrý občan moderní obce. Paul Bureau). Během studií pracoval politicky v Kostufře (= Komunistická studentská frakce). Učil na gymnáziích v Brně (1936–1939) a v Hranicích (1939–1950), kde se významně podílel na organizování kulturního života (mj. 1942 na založení Beskydského divadla). Během totálního nasazení v továrně firmy Kunz byl pro sabotáž zatčen a 1944–1945 vězněn v Přerově, Brně (Kounicovy koleje) a v koncentračních táborech ve Flossenbürgu a v Dachau. Po válce byl v Hranicích předsedou kulturní rady a vedoucím redaktorem týdeníku Okresního výboru KSČ Ruch (1946–1948). Roku 1950 se habilitoval prací Fr. L. Čelakovský a jeho umělecké dílo pro obor dějin české literatury na brněnské FF a počal přednášet také na JAMU (1950–1952). Na FF byl od roku 1952 odborným asistentem, od 1953 docentem, od 1960 profesorem; titul CSc. získal v roce 1956 prací Studie o Petru Bezručovi, DrSc. 1963 prací Gabriela Preissová. V letech 1957–1961 zastával funkci proděkana pro vědeckou činnost fakulty. Roku 1963 dosáhl zřízení katedry slovanských literatur, divadelní a filmové vědy, kterou vedl až do reorganizace v roce 1973, poté řídil oddělení divadelní a filmové vědy v rámci katedry věd o umění. Roku 1978 odešel do důchodu. Byl též vedoucím sekce pro studium dramatu v brněnské pobočce Literárněvědné společnosti při ČSAV, zastával funkce v Socialistické akademii aj. Vykonal studijní a přednáškové cesty do NDR, Polska, Maďarska a Rakouska.
 Debutoval v roce 1928 ve Studentském časopise a od roku 1930 psal o literárních novinkách do ostravského levicového měsíčníku Kampaň, který jako septimán spoluzakládal. Po roce 1945 přispíval zvláště do časopisů a novin Kulturní list (Ostrava), Nová Lubina (Valašské Meziříčí), Slezský sborník (Opava), Sovětská literatura, Slovesná věda, Literární noviny, Časopis Matice moravské, Rovnost, Host do domu, Divadlo, Divadelní noviny, Červený květ, Nová svoboda (obojí Ostrava), Před oponou (Brno), Program Státního divadla v Brně, Listy Památníku Petra Bezruče (Opava), Universitas, Prolegomena Scénografické encyklopedie, Scéna, Tvorba, Lidová demokracie (Praha i Brno); ze zahraničních Maske und Kothurn (Vídeň) a Zagadnienia rozdzajóv literáckich (Lodž). V letech 1959–1961 byl vedoucím redaktorem všech řad Sborníku prací FF brněnské univerzity, v letech 1954–1979 výkonným redaktorem jeho literárněvědné řady, která se stala Závodského hlavní odbornou tribunou, a Spisů FF brněnské univerzity. V letech 1970–1973 redigoval periodický sborník Otázky divadla a filmu (3 sv.), jehož vznik inspiroval. Řídil edice Van (Klub revoluční kultury, Ostrava 1946–1949) a Plamen divadla (Státní divadlo v Brně, 1969). Připravil desítky pásem pro Čs. rozhlas. Roku 1981 přispěl do ineditního sborníku Rudolfu Havlovi k sedmdesátinám.
Použil pseudonymů Antonín Závan (Kampaň) a Václav Javor (Červený květ), častěji psal pod šiframi a. z., A. Z., az, od, sk., vo, ý, z.
 Jako literární historik se Závodský soustředil především na literární osobnosti rodného Ostravska (Petr Bezruč, Vojtěch Martínek, Vilém Závada aj.) a Moravy (Gabriela Preissová, bratří Mrštíkové, Jiří Mahen, Jindřich Uher), pozornost však věnoval rovněž dalším čelným postavám české literatury, především Františku Ladislavu Čelakovskému, ale také Josefu Kajetánu Tylovi, Pavlu Josefu Šafaříkovi, Karlu Jaromíru Erbenovi, Janu Nerudovi, F. X. Šaldovi, S. K. Neumannovi, Zdeňku Nejedlému, Vladislavu Vančurovi, Jiřímu Wolkrovi. Závodského monografické práce (Karel Handzel – spisovatel Ostravska, Nad prózou Vojtěcha Martínka, Gabriela Preissová, František Ladislav Čelakovský) se vyznačují shromážděním rozsáhlého materiálu, jeho detailním popisem a rozborem, neseným snahou vyložit dílo zkoumaných autorů z jejich životních okolností a zážitků i z dobové společenské a kulturní situace. Ve středu jeho zájmu bylo vždy dílo Petra Bezruče; ve svých studiích zkoumal věcný podklad i významovou výstavbu jednotlivých básní, básníkovy vztahy k literární tradici domácí a světové (antika, Edgar Allan Poe) i k folkloru. Nejvýrazněji bezručovské bádání ovlivnil objevem třetí inspirátorky básníkovy tvorby Františky Tomkové (Slezský sborník, 1957; kniha V blízkosti básníka). Připravil a knižně (dopisy Petra Bezruče, Vojtěcha Martínka a Viléma Závady) či časopisecky (dopisy Jiřího Wolkra a Karla Teiga, Česká literatura, 1965) publikoval také řadu edic spisovatelských korespondencí.
Jako literární teoretik se Závodský zabýval problematikou role kulturního dědictví v literárním procesu, literárními druhy, významem regionalismu i literárněvědnou terminologií. Často si vybíral témata dotýkající se dramatu a pomezních oblastí mezi literaturou a divadlem. Od 60. let se ostatně těžiště práce Závodského přeneslo do oblasti divadelní teorie, historie a kritiky (sledoval moravská, zvláště brněnská divadla). Ve svých studiích se zabýval problematikou dramaturgie, režie i herectví, scénografií, historií českého divadla (mj. Karlem Hugem Hilarem) a dramatu (např. genezí Maryši bratří Mrštíků a Šaldových Zástupů) a napsal také řadu medailonů hereckých osobností. K výuce teatrologie přispěl několika skripty.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Dobrý občan moderní obce. Život a dílo Paula Bureaua (monografie, 1947); Studie o Petru Bezručovi (1947); Petr Bezruč. Cesta básníkovým životem a dílem (popularizační stať, 1947); Karel Handzel – spisovatel Ostravska (monografie, 1954); Nad prózou Vojtěcha Martínka (studie, 1960); Gabriela Preissová (monografie, 1962); Gabriela Preissová (brožura o autorčině dramatickém díle, 1962); Úvod do divadelní vědy (skripta, 1965, se Z. Srnou; rozšíř. 1972); O divadle a divadelnej vede (skripta, rozmnož., Bratislava, 1965, se Z. Srnou); Literatura o dramatu a divadle (bibliografie, rozmnož., 1965, se Z. Srnou): K formě moderního dramatu (skripta, rozmnož., 1966); Rozbor drámy (skripta, rozmnož., Bratislava 1966); Základní otázky výstavby dramatu (skripta, rozmnož., 1967); Zora básníkova života (studie o inspiraci části díla P. Bezruče, 1967; později v knize V blízkosti básníka); Tři studie o V. Vančurovi (1970, + A. Hájková + J. Galík); Drama a jeho výstavba (skripta, 1971); Drama jako struktura (skripta, 1971); V blízkosti básníka (soubor studií o P. Bezručovi, 1977); František Ladislav Čelakovský (monografie, 1982).
Překlady: Makhali-Phal: Zpěv míru (1945); L. Timofejev – N. Vengrov: Stručný slovník literárněvědných termínů (skripta, 1957, dopl. o český materiál, s R. Hoškem); V. M. Volkenštejn: Otázky teorie dramatu (skripta, 1963, s M. Mikuláškem).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Vzpomínky na Petra Bezruče (1947); Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi (1948); Hornický rok 1949 (1948); Sbornik otvetov na voprosy po literaturovedeniju (Moskva 1958); Československé přednášky pro 4. a 7. mezinárodní sjezd slavistů (1958 a 1973); Rodné zemi (1958); Litteraria 4. P. J. Šafárik (Bratislava 1961); Slavica Pragensia 4 (1962); Slavjanska filologija 2 (Sofia 1963); Bedřich Václavek (1963); Teorie verše 1 (1966); Sborník Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy k 60. narozeninám prof. dr. Josefa Plavce (1966); První české gymnázium v Brně (1967); Antiquitas Graeco-Romana ac tempora nostra (1968); K. H. Hilar (1968); Suvenýr divadelní fakulty JAMU k 85. výročí českého divadla v Brně (1970); Vladislav Vančura mezi dramatem a filmem (1973); Padesát vítězných let (1974); Bedřich Václavek a úkoly marxistické kritiky (VO 1972; 1975); Classica atque mediaevalia Jaroslav Ludvíkovský octogenario oblata (1975); Vědecký odkaz Otakara Zicha (1981); Czeska teatrologia (Opole 1981); Thalia brunensis centenaria (1984).
Účast v týmových pracích: Teória dramatických umení (Bratislava 1979); Postavy brněnského jeviště 1 (1979–1984).
Uspořádal, vydal a redigoval: V. V. Majakovskij: Kladivo, verši prostý... (pásmo, rozmnož., b. d., 1951); P. Bezruč: Kytice z Brněnska (1957, s J. Dvořákem) + Labutinka (1967); G. Preissová: Slovácké obrázky (1957) + Pláně a jiné povídky (1962); Franku Wollmanovi k sedmdesátinám (sb. 1958, též přisp.); Velká pochodeň (sb. k 75. výročí stálého českého divadla v Brně, 1959); Vám poděkování a lásku vám (sb. k 15. výročí osvobození, 1960, též přisp.); A. A. Anikst-M. Smirnov: Doslovy k dramatům W. Shakespeara 1, 2 (skripta, 1964, 1965); J. M. Burian: O americkém dramatu a divadelnictví (skripta, 1966); P. Bezruč – V. Martínek: Vzájemná korespondence (1969); Padesát let gymnázia v Hlučíně (sb., 1971, též přisp.); Cestami světového divadla: výchovně-vzdělávací cyklus přednášek (program a bibliografie, 1978, s. A. Pšikalovou); Vzájemná korespondence Viléma Závady a Vojtěcha Martínka (1981); 80 let PSMU (sb. k jubileu Pěveckého sdružení moravských učitelů, 1983, s B. Štědroněm); Bezručovy pozdní múzy (korespondence, 1987).

LITERATURA

Bibliografie: V. Z. (V. Závodský): Výběrový soupis prací A. Z. za léta 1945–1972, in sb. Na křižovatce umění (1973); Dílčí bibliografie za léta 1973–1975, in Ročenka UJEP 1968–1975 (1976, s. 733).
Knižně: Na křižovatce umění (sb., 1973, ed. Z. Srna a J. Krystýnek).
Studie a články: -ab- (J. Hrabák): Petr Bezruč, Slezský sborník 1947, s. 193; jv (chybně místo jk = J. Krystýnek), in Slavica na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně, 1973, s. 259, v úpravě M. M. (M. Mikuláška) in Slavica na Masarykově univerzitě v Brně, 1993, s. 253; jr: Mezi literaturou a divadlem, Duha 2012, č. 3/4.
Recenze: Studie o Petru Bezručovi: R. Havel, LF 1947, s. 161; B. Čelovský, Slezský sborník 1947, s. 185; O. Králík, SaS 10, 1947/1948, s. 187 * Karel Handzel – spisovatel Ostravska: dš (D. Šajtar), Radostná země 1954, s. 91 * Nad prózou Vojtěcha Martínka: R. Pytlík, HD 1961, s. 90; -or- (O. Rafaj), Červený květ 1960, s. 284 (k tomu polemicky A. Z., Červený květ 1961, s. 90, replika O. Rafaje, tamtéž) * Gabriela Preissová: Z. Pešat, Kulturní tvorba 1963, č. 10; V. Forst, ČL 1963, s. 246; J. Janáčková, HD 1963, s. 258 (k tomu polemicky A. Z., HD 1963, s. 391) * V blízkosti básníka: D. Kšicová, ČL 1981, s. 457 * František Ladislav Čelakovský: R. Šťastný, LM 1983, č. 5; V. Macura, ČL 1984, s. 280.
K životním jubileím: Z. Srna: Nedožitých sedmdesát let A. Z., Sborník prací FF brněnské univerzity, řada D 30, 1983, s. 98 + Trvalý vklad, Brněnský večerník 18. 12. 1993; E. Dufková, Universitas 2002, č. 2; M. Horáková-Hashemi, Universitas 2013, č. 1.
Autor hesla: Pavel Pešta (1998)
Aktualizace hesla: 18. 10. 2014 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 18. 10. 2014 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu