Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miloslav BUREŠ

* 6. 11. 1909, Polička 
† 12. 11. 1968, Praha 
 
Básník, prozaik a autor literatury pro děti
 Vlastním jménem Jan Bohuslav Bureš. Křestní jméno Miloslav (Míla) přejal po své první lásce, předčasně zemřelé Milušce Šifnerové. – Vyrůstal v dělnické rodině (otec skladník na dráze, matka v tkalcovně). V letech 1922–1930 studoval na gymnáziu v Poličce, po maturitě nastoupil na dvouletou nástavbu pro absolventy gymnázií na pražské pedagogické fakultě (studium nedokončil). V roce 1931 nastoupil do Kadaně jako výpomocný učitel, poté působil na Obecné škole smíšené v Korouhvi. V květnu 1932 si podal žádost k Zemské školní radě v Praze o povolení doplňovací maturity na Státním učitelském ústavu v Soběslavi (maturitu nakonec nedělal). Od října 1932 do května 1933 vykonával vojenskou službu v Žamberku. Po jejím zakončení dočasně přijal místo redaktora v jičínském A-Zetu, odkud odešel do Liberce do redakce Severočeského deníku. V roce 1936 byl přeložen do Aše, v roce 1938 se vrátil do Liberce a po zániku Severočeského deníku (říjen 1938) zde vedl mutaci Českého slova. V letech 1939 až 1945 žil v Jičíně a opět působil jako redaktor místního vydání A-Zetu. Po osvobození až do roku 1947 působil v Československém rozhlase v Liberci (stanici spoluzakládal), poté přesídlil do Prahy, kde pracoval postupně jako redaktor nakladatelství Melantrich, Práce a Osvěta (1947–1951) a též jako úředník na ministerstvu informací (1951–1952), ministerstvu školství (1952–1953) a ministerstvu kultury (1953–1955). V letech 1957 a 1959 cestoval za Bohuslavem Martinů do Říma a do Švýcarska. Od roku 1961 byl redaktorem kulturní rubriky Svobodného slova, působil též v deníku Práce a v roce 1968 v časopisu Zítřek. Zemřel v Praze, ale pohřben je ve svém rodišti.
 Debutoval verši již za studií v Kvintánských listech, vycházejících na gymnáziu v Poličce. Oficiálně debutoval roku 1924 v dětském časopisu Kohoutek; poté publikoval verše ve Studentském časopise a dále přispíval do periodik A-Zet, Lidové noviny, Národní osvobození, Právo lidu, Ranní noviny, Severočeský deník; Index, Kritický měsíčník, Kultura doby, Listy pro umění a kritiku, ReD, Rozhledy, Středisko, U-blok, Literární noviny, po válce do Práce, Svobodného slova, Svobodných novin, Kytice, Mateřídoušky, Nového života, Plamene, Růstu aj. – Za pobytu v Liberci redigoval knižnici Soukromé tisky Edice SVM /Sdružení vysokoškolských menšinářů/ (1934–1936), později spoluredigoval časopis Naše cesta a krátce před smrtí melantrišskou edici Poezie (1968). V roce 1968 byl stal členem Kruhu nezávislých spisovatelů při Svazu československých spisovatelů. – Český rozhlas inscenoval Burešovu hru Hora dobré naděje (1945) a hru Na krok od pramene (1948) o básníku F. Villonovi. – Československá televize uvedla ve dvojím provedení Otvírání studánek (1957, r. A. F. Šulc a 1981, r. Vladimír Sís) a dále inscenaci Pochovávání světla (1961). – Pro liberecké divadlo napsal Bureš námět k baletu Modravá země (1950, dir. F. Ondrůšek). Bohuslav Martinů zhudebnil pro smíšený sbor Burešovy básně Otvírání studánek (prem. 1956, dirig. Z. Zouhar), Legenda z dýmu bramborové nati (prem. 1957, dirig. J. Khün), Romance z pampelišek (prem. 1958, dirig. M. Khünová), Mikeš z hor (1959, dirig. P. Khün), všechny později vyšly souborně v knize Utkáno z pramenů. – V pozůstalosti zůstaly nevydané básnické sbírky Pláč mladých slavíků, Pergamen o jízdě královské a sbírky pro děti Ohořelý špalíček, Písničky na hřeben a Šestero říkání pro mámu. – Pseudonymy a šifry: Spartakus (Kohoutek); Jenda, Míla, J. Bureš (Studentský časopis), Milosl. Bureš, b, bš, /bš/, eš, -eš, mbš.
 Již v prvních knihách veršů, které stylově vycházely z poetismu, byl Burešovi základní hodnotou a jistotou rodný kraj s jeho chudou přírodou, lidmi a tradicemi. K náladové lyrice později přibyly též motivy sociálních protestů, vztažené k severočeskému prostoru (Chudé lásky) a v době národního ohrožení i připomenutí významných osobností Českomoravské vysočiny (Zpěv na Justina Michla, Krajiny Františka Kavána). Spolu se směřováním k výrazové jednoduchosti (s výjimkou angažovaných sbírek z první poloviny padesátých let) postupně sílí v Burešově tvorbě předmětná konkrétnost obrazů, založená na důkladné znalosti reálií venkovského života, lidových zvyků a slovesnosti a na smyslu pro odstínění přírodních dějů. Srovnání světa vlastního dětství se světem současným přinášejí metricky jednoduché melodické verše Otvírání studánek a básně, vydané později spolu s Legendou z dýmu bramborové nati a dalšími básněmi souborně pod titulem Utkáno z pramenů. Poslední Burešovy básnické knihy (Pochovávání světla, Slunce zapadá do hlíny, baladický Příběh fotbalového hřiště) charakterizuje vroucnost výrazu, chápání času jako věčné kontinuity země a na ní se střídajících generací, lyrická a reflexivní vyváženost a cit pro zkratku. – Provázanost člověka s rodnými místy prostupuje také Burešovu prózu (Píseň lněných polí), vzpomínky (Bohuslav Martinů a Vysočina), pohádky a pověsti pro mládež i soubory lidových písní, zvyků a obyčejů. Výjimku představují romány Vracející se země o poválečném osídlení pohraničí a Marie a my všichni o konfliktu osmnáctileté hrdinky, dcery pobělohorských exulantů, s poválečnou realitou.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Katalepton (BB 1929, pod jménem Míla Bureš); Nevěsta. Lyrika (BB, b. d., 1930); Ztracené deště (BB 1931, pod jménem Míla Bureš); Nachový vítr (BB 1934); Chudé lásky (BB 1935); Zpěv nad střechami (BB 1936); Chlapec hrající si s hlínou (BB, bibliof., 1936); Zemi krásnou (BB 1937); Ze starého roku (BB 1937); Listy z pohraničí (BB 1939); Osvobozené Poličce (B, bibliof., 1939); List na paměť oslav stého výročí narozenin Františka Zákrejse v Poličce ve dnech 8. a 9. července 1939 (B 1939); Zpěv na Justina Michla (B 1940); Píseň lněných polí. Obyčejný příběh z Vysočiny (P 1940); Bílé jaro (BB 1943); Krajiny Františka Kavána (BB, bibliof., 1943); Země v oblacích (R 1943; s tit. Šla jsem hledat život, 1948); Květ na přilbici (B 1945); Strýc Ještěd a teta Sněžka (BB pro děti, 1946); O věži svatého Jakuba (1947); Vracející se země (R 1947); Vrbová píšťalka (BB pro děti, 1949); Lidová poezie bojující (E 1951); Všechno mi připomíná píseň. Lyrický cyklus (BB 1952); Píseň o maratónském vítězi. Poema o Emilu Zátopkovi (B 1952); Marie a my všichni. Příběh psaný na okraj deníku (R 1953); Puškin, básník a bojovník. Pokusný metodický text ke čtenářské besedě o výboru z díla A. S. Puškina A milovat mě bude lid (text pro čten. besedy, rozmnož., 1953); Pověsti a příběhy z Vysočiny (P pro ml., 1955, 1. díl Mé nejkrásnější děti); Otvírání studánek (B 1955); Legenda z dýmu bramborové nati (B 1956); Zpívající lípa (lidové pohádky a pověsti, 1956); Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny (1958); Utkáno z pramenů (BB 1959, zde i básně Otvírání studánek a Legenda z dýmu bramborové nati); Potkal jsem jeseň (B, bibliof., 1959); Hory mají srdce v člověku (PP 1960); Putování za šátkem, džbánem a holubičkou (PP 1960); Bohuslav Martinů a Vysočina (vzpomínky, 1960); Pochovávání světla (BB 1961); Palečkova dobrodružství (P pro ml., 1964); Špalíček z jasanu (PP 1965); Slunce zapadá do hlíny (BB 1966); Příběh fotbalového hřiště (B 1968); Jedlíci brambor (BB 1969, obsahuje též Příběh fotbalového hřiště); Princezna Holubice (pohádky, 1977, s dalšími).
Souborné vydání: Otvírání studánek (BB 1965, obsahuje skladby Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek).
Scénicky: úprava: M. de Cervantes: Mezihry (prem. 1942, r. F. Salzer); námět pro balet: Modravá země (prem. 1950, hudba J. Mihule, dir. F. Ondrůšek).
Korespondence: B. Martinů: Dopisy domů (1996, ed. I. Popelka); Milý příteli Bureši. Dopisy Bohuslava Martinů Miloslavu Burešovi (2017, eds. V. Zouhar a G. Coufalová).
Uspořádal, vydal a redigoval: Jsme s tebou, Koreo. Sborník materiálů pro soubory lidové tvořivosti (1952); Estráda nového života 1 a 2 (1952); Vysočina milostná (1960).
Příspěvky ve sbornících a kolektivních publikacích: Almanach pro poezii a život (1930, též redaktor); České kraje (1940); Nový realismus (1940); Matka. Povídky a medailónky (1943); Stopou TGM (1947); Básnický almanach 1954 (1954); Básnický almanach 1955 (1955); Básnický almanach 1957 (1957); Horácko malíře Josefa Jambora (bibliof., 1957); Básnický almanach 1958 (1958); Podzim 1938 (1958); Básnický almanach 1959 (1959); Vysočinou po řece Jihlavě a dál od jejích břehů (1962); A v tento kraj chodívám za krásou (1968); J. V. Schwarz. Výbor z díla 1962–1968 (B v katalogu, 1968); Černé umění očima básníků (1969); Stavba ve výši (1970); Mami, pofoukej (1971); Sborový zpěv (1975); František Emler: U nás na Vysočině (B v katalogu, 1977); František Bukáček (B v katalogu, 1980); Básnická kronika roku 1945 (1980); Česká poezie dvacátého století (1980); Recitujeme (1981); Antonín Smažil: Moje krajiny (B v katalogu, 1983); Zasloužilý umělec Josef Jambor (B v katalogu, 1987); František Bukáček: Kytice a zátiší (B v katalogu, 1998); Tak dobrá je to hra (2004); Antologie české poezie I. (2009); Čítanka Vysočiny (2009).
Překlady: L. de Camőes: Sonety lásky (1933, s J. Tykou); L. Tittelbachová: Čínská pohádka (1952, př. básní s B. Mathesiem).

LITERATURA

Studie a články: J. Valja: Poesie Miloslava Bureše, Studentský časopis 1931/32, č. 2; V. Mucha: Hrdina olympijských her, doslov in Píseň o maratónském vítězi (1952); V. Černý: Smysl návratů a jejich poezie, doslov in Otvírání studánek (1955); P. Eisner: Doslov, in Otvírání studánek (1965); J. Ort: Podáváme si klíč, Texty 1969, č. 3; K. Dobeš: Místo zasvěceného doslovu, in Jedlíci brambor (1969); J. Brukner: Doslov, in Otvírání studánek (1970); T. Hejzlar: Miloslav Bureš a Bohuslav Martinů, Beseda naší vesnice 1975, č. 5; J. Kapusta: O původu námětu k „Otvírání studánek“, Opus musicum 1982, č. 2; J. Žáček: Čtu Otvírání studánek… Tvorba 1985, příl. Kmen č. 20; D. Moldanová: Vzpomínáme Miloslava Bureše, LM 1988, č. 9; J. Gloser: Ohlédnutí za Miloslavem Burešem a jeho tvorbou, Vlastivědný sborník okresu Svitavy 1989, sv. 9; J. Suk: Burešův listopadový vítr, NK 1999, č. 45.
Recenze: Katalepton: Kfk (= B. Kafka), Stan 1930, č. 5/6 (též na sbírku Nevěsta); L. Kraus, Středisko 1930/31, č. 2 (též na sbírku Nevěsta) * Nevěsta: B. V. (= B. Václavek), Tvorba 1930, č. 22; nn, Studentský časopis 1930/31, č. 3 * Ztracené deště: jo-he (= J. Heyduk), Venkov 7. 10. 1931; -ks- (= K. Stránský), Středisko 1931/32, č. 1; -zb- (= Z. Bár), Iskra 1932, č. 2 (též o sbírce Nevěsta) * Nachový vítr: -vka, Studentský časopis 1934/35, č. 5; Nk (= B. Novák), LUK 1935, č. 15; F. K. (= F. Křelina), Venkov 1. 5. 1935; mh, Akord 1936, č. 1, příl. O knihách 1 * Chudé lásky: BV (= B. Václavek), U-blok 1935, č. 2; týž, Index 1936, č. 7; p. (= A. M. Píša), PL 14. 3. 1936; B. T. (= B. Tomíček), Ranní noviny 26. 5. 1936 * Chlapec hrající si s hlínou: J. Strnadel, Čin 1936, č. 24; B. V. (= B. Václavek), Index 1936, č. 10; * Zpěv nad střechami: Nk, LidN 16. 11. 1936; nn, RP 11. 11. 1936; V. Knapp, LitN 1936/37, č. 12 * Zemi krásnou: -po- (F. S. Procházka), Zvon 1936/37, č. 51; J. Strnadel, Čin 1937, č. 17; O. Králík, LUK 1937, č. 12; AMP (= A. M. Píša), PL 25. 8. 1937; V. P. (= V. Pekárek), U-blok 1937, č. 3; Chal. (= J. Chalupecký), Čin 1938, č. 6 * Listy z pohraničí: jšr (= J. Šnobr), Česká osvěta 1938/39, č. 7; AMP (= A. M. Píša), Národní práce 17. 2. 1939; nn, Pochodeň 19. 11. 1988 * Osvobozené Poličce: AMP (= A. M. Píša), Národní práce 5. 1. 1939 * Zpěv na Justina Michla: Rfš, Zvon 1939/40, č. 50; K. P. (= K. Polák), Národní práce 25. 7. 1940; J. Pilař, Venkov 4. 9. 1940; M. Dvořák, Akord 1940/41, č. 3 a 4/5 * Píseň lněných polí: pí (= F. Píšek), LidN 30. 9. 1940; jms (= J. M. Slavík), Archa 1941, č. 3; lnz (= L. N. Zvěřina), Čteme 1941, č. 2; V. T. (= V. Tichý), Dělnická osvěta 1941, č. 1; J. Šup, LidN 6. 1. 1941 * Bílé jaro: J. Červinka, Akord 1942/43, s. 382–383; kp. (= K. Polák), Národní práce 4. 9. 1943 * Země v oblacích: kp. (= K. Polák), Národní práce 5. 10. 1943; J. P. (= J. Pilař), 15. 10. 1943; J. Červinka, Akord 1943/44, č. 3/4; J. Hájek, LidN 14. 2. 1944 * Krajiny Františka Kavána: J. Bartoň, Venkov 19. 12. 1943; fSt (= F. Stuchlý), LD 16. 2. 1954 * Květ na přilbici: List (= F. Listopad), MF 28. 6. 1945; * Strýc Ještěd a teta Sněžka: M. M., RP 6. 8. 1946; vpa (= V. Pazourek), Svobodné noviny 7. 9. 1947 * Vracející se země: -aks- (= A. Novák), ZN 12. 11. 1947 * Vrbová píšťalka: -ral, Štěpnice 1950, č. 6 * Lidová poezie bojující: V. Maršíček, LitN 1952, č. 13; AS (= A. Sivek), Radostná země 1953, č. 1 * Všechno mi připomíná píseň: M. Šimečka, Nový život 1953, č. 8; A. Jelínek, LitN 1953, č. 17 * Píseň o maratónském vítězi: M. Petříček, Obrana lidu 19. 2. 1953 (též o Všechno mi připomíná píseň) * Marie a my všichni: M. Šedo, LitN 1954, č. 8; F. Pilař, NŽ 1954, č. 3 * Otvírání studánek: J. Mourková, Květen 1956, č. 7; F., SvSl 16. 10. 1956; Š. Lucký, Hudební rozhledy 1956, č. 2; F. Hrabal, Hudební rozhledy 1956, č. 20; L. Fučík, Jiskra 1956, č. 104; fSt (= F. Stavinoha), LD 7. 12. 1956; Kov (= K. Koval), SvSl 31. 7. 1955; P. Den, Archa (Mnichov) 1958, č. 3; V. Justl, ZM 1971, č. 5 * Zpívající lípa: BP, ZN 7. 4. 1956; J. K. (= J. Kramařík), Český lid 1957, č. 5; V. Vařejková, Komenský 1969/70, č. 8 * Legenda z dýmu bramborové nati: V. J. (V. Juřina), ČK 1957, č. 2; J. Kukla, Obroda 1969, č. 11 * Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny: M. Petříček, ZM 1959, č. 7/8 * Utkáno z pramenů: J. Binder, LD 12. 4. 1959 * Hory mají srdce v člověku: J. Binder, LD 4. 12. 1960 * Putování za šátkem, džbánem a holubičkou: J. Med, Rovnost 14. 5. 1960; J. Noušová, Vlastivědný sborník Vysočiny 1961, sv. 4 * Bohuslav Martinů a Vysočina: -vi, Estetická výchova 1960, č. 1; Z. Vyhlídal, ČK 1960, č. 5; J. Med, Jiskra 1960, č. 28; J. Herman, Za krásami domova 1960, č. 12; jf (J. Fukač), Rovnost 29. 12. 1960 * Pochovávání světla: nn, VP 22. 1. 1963; E. Jokl, Práce 23. 6. 1963 * Palečkova dobrodružství: P. Lhota, ZM 1965, č. 8/9; J. Červenka, 1965, č. 14 * Špalíček z jasanu: K. Dostál, LitN 1965, č. 50 * Slunce zapadá do hlíny: VV (= V. Vodák, tj. M. Vacík), NK 1966, č. 13; K. Dobeš, ZN 5. 4. 1966; V. Vrabec, RP 26. 4. 1966; K. Horňák, Pochodeň 17. 5. 1966; (gf) (= G. Francl), LD 4. 6. 1966; V. Stuchl, Práce 5. 6. 1966; J. Ort, SvSl 17. 7. 1966; J. Vaníček, Plamen 1966, č. 7; Z. Kožmín, LitN 1966, č. 20; V. Stejskal, KT 1966, č. 37; M. Blahynka, Impuls 1966, č. 11 * Příběh fotbalového hřiště: J. M. (= J. Mareš), NK 1968, č. 8; M. Červenka, LL 1968, č. 17; J. Černý, Kulturní noviny 1968, č. 15; M. Blahynka, KT 1968, č. 32 * Jedlíci brambor: O. Sus, HD 1970, č. 8; fs (= F. Soldan), Tvorba 1970, č. 10 * Milý příteli Bureši: J. Kopecký, Opus musicum 2018, č. 4.
Rozhovory: J. D. (= J. Daněk), LD 1. 8. 1965; E. H. (= E. Havlíčková), Československá televize 1968, č. 16.
K životním jubileím: (s) (= M. Smetana), LD 6. 11. 1959; D. Moldanová, LitN 1959, č. 45; (mpk) (= M. Petříček), Práce 6. 11. 1969; (jk) (= J. Kábrt), Pochodeň 6. 11. 1969; E. J. Havlíček, ZN 11. 11. 1969; K. Dobeš, SvSl 1. 11. 1969; T. Hejzlar, Hlas revoluce 1970, č. 38; ab (= V. Vrabec), SvSl 6. 11. 1974; (th) (= T. Hejzlar), LD 6. 11. 1974; J. Vopařil, Naše rodina 1978, č. 48; J. S. Kalaš, Průboj 14. 11. 1978; TH, Rovnost 9. 11. 1984; (in), Pravda 10. 1. 1984; T. Hejzlar, Hlas revoluce 1984, č. 47; (ltv) (= Lubomír Vaculík), Učitelské noviny 1989, č. 40; L. Vacina, Kmen 1989, č. 44; (vl) (= Š. Vlašín), Naše pravda 1998, č. 44; týž, Naše pravda 1999, č. 44.
Nekrology: nn, Listy 1968, č. 3; I. Mikšovič, Práce 15. 11. 1968; Za básníkem, Zítřek 1968, č. 7; B. Půža, Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 1969, č. 7.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis Radka Štěchová, 2004).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Sylva Bartůšková (1995); Michal Jareš (2018)
Aktualizace hesla: 28. 3. 2018 (jar)
Aktualizace bibliografie: 28. 3. 2018 (jar)
 
zpět na hlavní stranu