Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Miloslav BUREŠ

* 6. 11. 1909, Polička 
 
Básník, prozaik, autor literatury pro děti
 Vlastním jménem Jan Bohuslav Bureš. Křestní jméno Miloslav (Míla) přejal po své první lásce, předčasně zemřelé Milušce Šifnerové. – Vyrůstal v dělnické rodině (otec skladník na dráze, matka v tkalcovně). 1922–1930 studoval na gymnáziu v Poličce, potom dva roky na FF UK. 1932–1937 byl redaktorem libereckého Severočeského deníku, 1938–1945 jičínského A–Zetu. Po osvobození až do 1947 působil v rozhlasové stanici Liberec, kterou spoluzakládal, dále postupně jako redaktor nakladatelství Melantrich, Práce a Osvěta (1947–1951), jako úředník na ministerstvu informací (1951–1952), ministerstvu školství (1952–1953) a ministerstvu kultury (1953–1955), později v redakci Svobodného slova, Práce a 1968 v Zítřku. Za přítelem Bohuslavem Martinů cestoval 1957 do Říma, 1959 do Švýcarska. Martinů zhudebnil pro smíšený sbor básně Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek (všechny později souborně v knize Utkáno z pramenů).
 Debutoval 1924 v Kohoutku, poté publikoval verše ve Studentském časopise a přispíval do periodik: Index, ReD, Kultura doby, Listy pro umění a kritiku, Literární noviny, Plamen aj. Redigoval knižnici Soukromé tisky Sdružení vysokoškolských menšinářů v Liberci (1934–1936) a krátce před smrtí melantrišskou edici Poezie. Pseudonymy a šifry: Spartakus (Kohoutek); b, bš, /bš/, eš, -eš, mbš.
 Již v prvních knihách veršů, které stylově vycházely z poetismu, byl Burešovi základní hodnotou a jistotou rodný kraj s jeho chudou přírodou, lidmi a tradicemi. K tomu později přibyl sociální protest (Chudé lásky) a v době národního ohrožení i připomenutí významných osobností Českomoravské vysočiny (Zpěv na JustinaMichla, Krajiny FrantiškaKavána). Spolu se směřováním k výrazové jednoduchosti (s výjimkou angažovaných sbírek z první poloviny 50. let) postupně sílí v Burešově tvorbě předmětná konkrétnost obrazů, založená na důkladné znalosti reálií venkovského života, lidových zvyků a slovesnosti a na smyslu pro odstínění přírodních dějů. Srovnání světa vlastního dětství se světem současným přinášejí metricky jednoduché melodické verše Otvírání studánek a básně, vydané později spolu s Legendou z dýmu bramborové nati a dalšími básněmi souborně pod titulem Utkáno z pramenů. Poslední Burešovi básnické knihy (Pochovávání světla, Slunce zapadá do hlíny, baladický Příběh fotbalového hřiště) charakterizuje vroucnost výrazu, chápání času jako věčné kontinuity země a na ní se střídajících generací, lyrická a reflexivní vyváženost a cit pro zkratku. – Provázanost člověka s rodnými místy prostupuje také Burešovu prózu, vzpomínky (BohuslavMartinů a Vysočina), pohádky a pověsti pro mládež i soubory lidových písní, zvyků a obyčejů.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Katalepton (BB 1929, pod jménem Míla Bureš); Nevěsta (BB, b. d., 1930); Ztracené deště (BB 1931, pod jménem Míla Bureš); Nachový vítr (BB 1934); Chudé lásky (BB 1935); Zpěv nad střechami (BB 1936); Ze starého roku (BB 1936); Chlapec hrající si s hlínou (BB, bibliof., 1936); Zemi krásnou (BB 1937); Listy z pohraničí (BB 1939); List na paměť oslav stého výročí narozenin Františka Zákrejse v Poličce ve dnech 8. a 9. července 1939 (B 1939); Zpěv na Justina Michla (B 1940); Píseň lněných polí (P 1940); Bílé jaro (BB 1943); Krajiny Františka Kavána (BB 1943); Země v oblacích (R 1943; s tit. Šla jsem hledat život, 1948); Květ na přilbici (B 1945); Strýc Ještěd a teta Sněžka (BB pro děti, 1946); O věži svatého Jakuba (1947); Vracející se země (R 1947); Vrbová píšťalka (BB pro děti, 1949); Lidová poezie bojující (E 1951); Všechno mi připomíná píseň (BB 1952); Píseň o maratonském vítězi (B 1952); Marie a my všichni (R 1953); Puškin, básník a bojovník (text pro čten. besedy, rozmnož., 1953); Pověsti a příběhy z Vysočiny (P pro ml., 1955, 1. díl Mé nejkrásnější děti); Otvírání studánek (B 1955); Legenda z dýmu bramborové nati (B 1956); Zpívající lípa (lidové pohádky a pověsti, 1956); Veselé pohádky a jiné příběhy z Vysočiny (1958); Utkáno z pramenů (BB 1959, zde i básně Otvírání studánek a Legenda z dýmu bramborové nati); Potkal jsem jeseň (B, bibliof., 1959); Hory mají srdce v člověku (P 1960); Putování za šátkem, džbánem a holubičkou (PP a lidové zvyky, 1960); Bohuslav Martinů a Vysočina (vzpomínky, 1960); Pochovávání světla (BB 1961); Palečkova dobrodružství (P pro ml., 1964); Špalíček z jasanu (PP 1965); Slunce zapadá do hlíny (BB 1966); Příběh fotbalového hřiště (B 1968); Jedlíci brambor (BB 1969, obsahuje též Příběh fotbalového hřiště).
Souborné vydání: Otvírání studánek (BB 1965, obsahuje skladby Mikeš z hor, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Otvírání studánek).
Scénicky: úprava: M. Cervantes: Mezihry (1942); námět pro balet: Modravá země (1950, hudba J. Mihule).
Překlady: L. de Camőes: Sonety lásky (1933).
Uspořádal a vydal: Jsme s tebou, Koreo – Sborník materiálů pro soubory lidové tvořivosti (1952); Estráda nového života (1952); Vysočina milostná (výbor z poezie, 1960).
Nahrávky: Zpěvy o Vysočině (hudba B. Martinů, 2 LP 1968); Otvírání studánek (hudba B. Martinů, LP 1991), Otvírání studánek + Legenda z dýmu bramborové nati + Mikeš z hor (hudba B. Martinů, CD 1991).
Hudebniny: Otvírání studánek (hudba B. Martinů, 1956); Romance z pampelišek (hudba B. Martinů, 1960), Mikeš z hor (hudba B. Martinů, 1990).

LITERATURA

Studie a články: B. Slavík: Z mladé lyriky moravsko–slezské, LidN 17. 2. 1936; M. Šimečka: Všechno mi připomíná píseň, NŽ 1953, s. 989; V. Černý: doslov in Otvírání studánek (1955); P. Eisner: doslov, in Otvírání studánek (1965); K. Dobiš: doslov in Jedlíci brambor (1969); J. Kapusta: O původu námětu k Otvírání studánek, Opus musicum 1982, č. 2; Š. Vlašín: Básník Vysočiny, Naše pravda 1998, č. 44; J. Suk: Burešův listopadový vítr, NK 1999, č. 45.
Recenze: Otvírání studánek: J. Mourková, Květen 1955/56, s. 222; P. Den, Archa (Mnichov) 1958, č. 3 * Příběh fotbalového hřiště: M. Červenka, Literární listy 1968, č. 17 * Slunce zapadá do hlíny: M. Blahynka, Impuls 1966, s. 850 * Jedlíci brambor: O. Sus, HD 1970, č. 8.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis Radka Štěchová, 2004).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Sylva Bartůšková (1995)
Aktualizace hesla: 22. 3. 2006 (kp)
 
zpět na hlavní stranu