Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Milena LUKEŠOVÁ

* 16. 6. 1922, Choceň 
† 28. 7. 2008, Litomyšl 
 
Autorka literatury pro děti
 Rodným jménem Kořínková. Narodila se v rodině železničáře. Její bratr Ladislav Brom (1908–69) byl filmovým scenáristou, režisérem a producentem, syn Igor Lukeš (* 1950) je profesorem mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu. – Po maturitě na reálném gymnáziu v Litomyšli (1941) studovala Lukešová němčinu, francouzštinu a angličtinu v Jazykovém ústavu v Praze a roku 1945 začala studovat angličtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1947 studium z rodinných důvodů přerušila a po bratrově emigraci (1948) a následném věznění matky už neukončila. Po roce 1945 pracovala jako překladatelka a externí lektorka řady nakladatelství. 1953–58 dálkově studovala překladatelství na Vysoké škole ruského jazyka a literatury (titul PhDr. získala roku 1967 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prací K problematice slovní hříčky z hlediska překladu). Od roku 1962 působila ve Státním nakladatelství dětské knihy (později Albatros) jako redaktorka literatury pro nejnižšší věkový stupeň (v 70. letech zde byla vedoucí redaktorkou). 1975 musela pro oční chorobu zaměstnání opustit, nadále však s nakladatelstvím spolupracovala jako lektorka a konzultantka. Zájem o literaturu pro děti stál také v pozadí jejích studijních cest: 1967 získala stipendium UNESCO v Mezinárodní knihovně dětské literatury v Mnichově, na počátku 80. let pak navštívila teoretické pracoviště pro otázky dětské literatury na univerzitě v Bostonu (od 1984 zde působila jako externí konzultantka). Od konce 90. let žila u svého syna v USA.
 První odborné práce otiskla na konci 50. let v časopise Československá rusistika, překlady uveřejňovala v časopisech Dikobraz, Dětská kniha a Mateřídouška, od 60. let autorsky přispívala do periodik Obrana lidu, Literární noviny, Rudé právo a dětských časopisů Mateřídouška, Ohníček, Sluníčko; články teoretické povahy publikovala ve Zlatém máji. Od 60. let spolupracovala též s Československou televizí (pořad Klubko aj.) a Československým rozhlasem (Pohádky na dobrou noc aj.). Z ruštiny překládala prózu i poezii pro děti a rovněž práce odborné. – Od založení IBBY (International Board on Books for Young People, 1964) se velmi aktivně podílela na působnosti její české sekce (Společnost přátel knihy pro mládež), pravidelně se zvl. v 80. letech zúčastňovala jejích mezinárodních zasedání a konferencí, byla členem mezinárodního výboru této organizace. Její kniha pro děti Jak je bosé noze v rose byla 1982 zapsána na Čestnou listinu IBBY (již v roce 1978 se tohoto ocenění dostalo Janu Kudláčkovi, autoru výtvarné části společných bilderbuchů Holčička a déšť, Jakub a babí létoBílá zima.) V roce 1993 získala Zlatou stuhu jako ocenění kvality v produkci roku knížka Mileny Lukešové a výtvarnice Jany Sigmundové Jak si uděláme zeměkouli, 2007 byla Mileně Lukešové za celoživotní novátorský přínos literatuře pro děti a mládež udělena Zlatá stuha 2006, cena celostátní soutěže knižní tvorby pro děti a mládež, vyhlašované Českou sekcí IBBY, Obcí spisovatelů a Klubem ilustrátorů dětské knihy.
 Těžištěm díla Mileny Lukešové je tvorba pro nejmenší děti a začínající čtenáře. Jejím základem jsou netradičně pojímaná leporela a obrazové knihy, v nichž slovo a ilustrace jsou rovnocennými složkami a které u dětí plní současně funkci estetickou i poznávací a napomáhají jejich životní orientaci. (Při jejich tvorbě Lukešová spolupracovala s významnými českými výtvarníky: Jan Kudláček, Markéta Prachatická aj.). Základní věci, jevy, pojmy a obecné kategorie lidského světa Lukešová poetickým a přístupným způsobem objasňuje také v obrazových encyklopediích pro nejmenší (Knížky pro Lucinku, Jak si uděláme zeměkouli) i v encyklopediích adresovaných dětem mladšího školního věku (Velká obrázková kniha o zvířatech). – Bohatou metaforikou, využitím sémantické hodnoty slova, rytmu a rýmu se vyznačují její sbírky dětských veršů (Bačkůrky z mechu, Jak je bosé noze v rose, Kde dávají sloni dobrou noc aj.). Autorka v nich tvořivě rozvinula poznatky o možnostech dětské hry s konkrétními významy slov (získané zvláště při překladu objevného díla Korněje Čukovského Od dvou do pěti). Osobitého básnického účinku dosáhla i ve dvou sbírkách poezie určených „nepoetickému věku“ mládeže na hranici dospívání (Big beat a aritmetika, Nahej v trní), v nichž se pokusila své básnické vyjadřování přiblížit vidění světa i jazyku dospívajících.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Pozor, volám všechny hračky (leporelo, 1965); Kdo chce koťátko (leporelo, 1966); Big beat a aritmetika aneb Kostkovaný ideály (BB pro ml., 1967); Paví očko, dobrý den (leporelo, 1968); Bačkůrky z mechu (BB pro děti, 1968); Marek kouká po světě (P, obrazová kniha pro děti, 1971); Katka volá na zvířátka (P, obrazová kniha pro děti, 1971); Oslíčkové (P, obrazová kniha pro děti, 1972); La petite fille et le papillon (franc., P pro děti, 1973, též něm.); Knížka pro Lucinku (encyklopedie pro děti, 1973); Holčička a déšť (P pro děti, 1974); Zlatohlávek (P pro děti, 1975); Jakub a babí léto (P, obrazová kniha pro děti, 1976); Velká obrazová knížka pro malé děti (encyklopedie pro děti, 1976, s B. Říhou); Já jsem přece Kateřina (P pro děti, 1976); Bílá zima (P, obrazová kniha pro děti, 1978); Zimní knížka pro Lucinku (encyklopedie pro děti, 1978); Čí je tohle den (leporelo, 1978); Čáp (P, obrazová kniha pro děti, 1979); Jak je bosé noze v rose (BB pro děti, 1981); Neuleť, ptáčku (P pro děti, 1981); Velká obrázková knížka o zvířatech (encyklopedie pro děti, 1981, s B. Říhou); Kamkánek (P, obrazová kniha pro děti, 1982); Moje zvířata (BB pro děti, 1983); Obr-Dobr, Pejsánek a ztracený dům (P, obrazová kniha pro děti, 1983); Motýl pro tebe (P pro děti, 1983); Kde dávají sloni dobrou noc (BB pro děti, 1984); Nahej v trní (BB pro ml., 1985); Klára a skorodům (BB pro děti, 1986); Jozífek a ryby (P, obrazová kniha pro děti, 1986); Adélka byla nemocná (P 1989); Jak si uděláme zeměkouli (encyklopedie pro děti, 1992); Jak to chodí na světě (encykopedie pro děti, 2002).
Překlady: V. A. Osejevová: Kouzelné slovo (1954); J. M. Tajc: Angelito (1954); N. V. Gernětová: Sestřenka (1956); K. I. Čukovskij: Od dvou do pěti (1959); A. G. Alexin: Volá šesté poschodí (1964); V. G. Sutějev: Mňau (1964); R. L. Baumvolová: Hlasy v trávě (1965).
Výbory: Buď zdráv, vzduchu (příležitostný tisk, BB 1982); Aby oslíci měli kde spát (BB, PP 1986, ed. V. Gebhartová); Zvonkohra (BB, PP 1999, ed. M. Vodičková).
Příspěvky ve sbornících: Kde pohádka nestačí (1964); Neschovávej se sluníčko (1970); Holčičí tajnosti (1968); Pohádky pro všední dny a pro svátky (1973); Aktuální otázky literatury pro mládež a jejího studia (1985); Malovaný svět (Karviná 1988); Spisovatel a současnost (1989); Kostkovaný ideály aneb Breviář pro teenagery (1999, ed. M. Vodičková) aj.

LITERATURA

Studie a články: Z. Heřman, ZM 1980, č. 3; B. Říha: doslov, in M. L., Moje zvířata (1982); V. Gebhartová: Básnická tvorba Mileny Lukešové, in Sborník Pedagogické fakulty UK. Filologické studie. Literatura pro děti a mládež a výchova slovesným uměním, 1988, s. 83.
Recenze: Big beat a aritmetika aneb Kostkovaný ideály: V. Frýbová, Impuls 1968, s. 538 * Bačkůrky z mechu: V. Vařejková, Komenský 1968/69, s. 646; J. Červenka, ZM 1969, příl.s.55; V. Frýbová, ZM 1979, s. 74 * Knížka pro Lucinku: F. H. (=F. Holešovský), ZM 1975, s. 279 * Jakub a babí léto: M. Tmé, ZM 1977, č. 2, příloha * Velká obrázková knížka pro malé děti: B. Stehlíková, ZM 1977, s. 502 * Jak je bosé noze v rose: V. Nezkusil, ZM 1981, s. 218; M. Tmé, Komenský 106, 1981/82, s. 62 * Velká obrázková knížka o zvířatech: M. Tmé, Komenský 106, 1981/82, s. 383 * V. Stejskal: ZM 1982, str. 374 * Nahej v trní: V. Nezkusil, LM 1986, č. 10 * Z. Heřman, Tvorba 1986, č. 14, příloha Kmen * Aby oslíci měli kde spát: Z. Heřman: NK 1986, č. 36 * Klára a skorodům: P. A. Bílek, ZM 1987, s. 434 * Adélka byla nemocná: lb, NK 1991, č. 20 * Jak si uděláme zeměkouli: OK (= O. Kašpar), Labyrint 1993, č. 5 * Jak to chodí na světě: ns (=N. Sieglová), Ladění 2002, č. 4; R. Ditmar, LitN 2003, č. 8.
Rozhovory: K. Hvížďala, ZM 1976, s. 464; H. Nekudová, Vlasta 1982, č. 14.
K životním jubileím: V. Gebhartová, LM 1987, č. 6; Albatros 1987, č. 5; J. Zíková, Ladění 2002, č. 2.
Nekrology: (aho) (= A. Horáčková), MF Dnes 31. 7. 2008, C 7.
Autor hesla: Věra Brožová (1998)
Aktualizace hesla: 15. 8. 2008 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 15. 8. 2008 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu