Slovník české literatury po roce 1945
Čestmír VEJDĚLEK
* 8. 10. 1925, Praha
† 14. 11. 2011, Kolín nad Rýnem (Německo)
Prozaik
Pocházel z početné rodiny, jeho otec měl dílnu, v níž se pokoušel realizovat původní technické nápady. Vejdělkovým synem je filmový a televizní producent Čestmír Kopecký (*1952). – Za okupace Vejdělek studoval na reálném gymnáziu v Praze, kde také – po roce totálního nasazení v továrně – složil oku 1945 maturitu. Po osvobození byl krátce úředníkem nemocenské pojišťovny, od roku 1946 funkcionářem Svazu české mládeže, respektive později Čs. svazu mládeže, po skončení vojenské služby v roce 1949 jeho kulturním pracovníkem (od okresní úrovně až po Ústřední výbor). Roku 1951 začal pracovat v nakladatelství
Mladá fronta, nejprve jako redaktor, od roku 1959 šéfredaktor, v roce 1963 byl jmenován ředitelem. V letech 1967–1970 byl ředitelem
Státního nakladatelství dětské knihy (v té době přejmenovaného na Albatros). V roce 1968 se podílel na založení Svazu českých nakladatelů a knihkupců, od roku 1971 pracoval v kotelně. Roku 1977 odešel do SRN. V Kolíně nad Rýnem založil s manželkou německé nakladatelství C. D. Vejdelek, zaměřené na literaturu o golfu. V 90. letech zřídil v Praze české nakladatelství Paralela 50.
Krátké prózy publikoval od konce 40. let (debut 1948 pod pseud. Jan Míšek) ve
Směně,
Dikobrazu, Mladé frontě, Rudém právu aj. Po odchodu do exilu uveřejňoval v německých periodikách a médiích fejetony z tamního prostředí, česky publikoval své povídky v
Listech (Řím), které v letech 1988–1992 také redigoval (a po roce 1989 přenesl do Prahy). Fejetony a recenzemi děl českých a slovenských spisovatelů přispíval do vysílání
Rádia Svobodná Evropa, v českém vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk pravidelně informoval o knižních novinkách českých, převážně exilových nakladatelství. Román
Duhu pro můj den byl inscenován v Čs. televizi (1960, režie František Filip, scénář Jiří Jahn), na motivy románu Návrat z ráje napsala Eva Řehořková sci-fi pro loutky s titulem Černý čtverec (rozmnož., 1963). Pod jménem Reného Ditmara vydal Vejdělek detektivní román Každý ve svém sklepě (1974) a pod jménem Alexandra Jandery román pro mládež Jáchym a pět zmizelých (1976).
Vejdělkovy první texty vyrůstají z pocitu generace, která dospívala za okupace a poté se rázně a s nadšením přihlásila k ideálu komunistických společenských přeměn. Román Duhu pro můj den zachytil citové a názorové zrání mladých lidí uprostřed válečného strádání a brutality, v jeho o více než deset let později vydaném pokračování Poselství pak autor usiloval postihnout i nenávist hrdinů vůči okupantům a odhodlání, s nímž po padlých kamarádech přebírají odbojovou práci. K této linii Vejdělkovy tvorby náleží rovněž próza Náledí (z poloviny 60. let), v níž jsou vojáci základní služby konfrontováni s únorovým převratem, s „novou dobou“ a jejími socialistickými ideály, a tak postaveni před nezbytnost zaujmout postoj a zformulovat své dosud vratké názory. – Hlubší pohled do vztahů mezi lidmi podává fantastická linie Vejdělkovy tvorby. Sci-fi román Návrat z ráje – o cestě pozemšťana do jiné galaxie – je úvahou o základech lidského myšlení a konání, schopnosti člověka adaptovat se v přetechnizované době a o nutnosti morální očisty. Próza Do tmy se neohlédni je moderní verzí bájného příběhu o
Orfeovi a Euridice. Fantastický námět putování současného člověka po čtyřrozměrném světě je Vejdělkovu hrdinovi prostředkem, jak nahlížet na své jednání v minulosti a budoucnu, s odstupem ho kriticky hodnotit, a dopátrat se tak pravdy o sobě i o svém životním prostoru. Oba své ústřední zájmy (téma německé okupace a sci-fi) autor vynalézavě spojil v románu pro mládež Jáchym a pět zmizelých. Počátkem 70. let se Vejdělek věnoval i psaní detektivní literatury situované do prostředí golfového klubu (Handicap) či obchodníků s automobily (Každý ve svém sklepě). V emigraci knižně publikoval dva německy psané eseje.
BIBLIOGRAFIE
Próza: Soudruh z okresu (P 1955); Duhu pro můj den (R 1957; rozšíř. o 2. díl s tit. Poselství, 1970); Návrat z ráje (R sci-fi, 1961; přeprac. 1993); Náledí (R 1966); Do tmy se neohlédni (R 1971); Každý ve svém sklepě (P detekt., 1974, pod jm. R. Ditmara); Jáchym a pět zmizelých (P pro ml., 1976, pod jm. A. Jandery); Punkt der absoluten Stille (něm., E, Köln am Rhein 1987); Stumme Zwiesprache mit Rembrandt (něm., E, Köln am Rhein 1989); Handicap (P detekt., 1993).Ostatní práce: O socialistické výchově mladé generace (referát, 1950); O práci ČSM na Strojních a traktorových stanicích (příručka, 1954); O práci ČSM na učilištích Státních pracovních záloh (příručka, 1954).
Příspěvek v almanachu: Rozlet 1955 (1955).
LITERATURA
Studie a články: A. Langer in Průvodce paralelními světy (2006).Recenze: Duhu pro můj den: M. Schulz, LitN 1958, č. 5 * Návrat z ráje: M. Uhde, HD 1962, č. 3; O. Sus, Kultura 1962, č. 6; A. Einhornová, ČL 1968, s. 216; I. Harák, Alternativa Nova 1995, č. 2 * Náledí: M. Brousková, Kulturní tvorba 1966, č. 15; Š. Vlašín, Impuls 1966, č. 7 * Do tmy se neohlédni: H. Hrzalová, RP 23. 4. 1971; Š. Vlašín, Tvorba 1972, č. 5 * Handicap: P. Janáček, LidN 7. 4. 1993; B. Balajka, NK 1993, č. 15; M. Petříček, LitN 1993, č. 25.
Rozhovory: I. Adamovič, Ikarie 1991, č. 9; D. Hajná, NK 1993, č. 44.
Autor hesla: Ladislav Pytloun (1998)
Aktualizace hesla: 17. 11. 2011
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 17. 11. 2011
(mlp)