Robert KONEČNÝ
Básník, prozaik a esejista
Otec byl natěrač. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně (1925) studoval
Konečný na FF v Brně filozofii, češtinu a němčinu (PhDr. 1930 prací
Julius Zeyer. Psychologická analýza na základě snů v životě a díle). V letech 1926–1931 pracoval v Psychologickém ústavu jako pomocná vědecká síla a knihovník a zároveň byl v období 1929–1931 suplentem na reálce v Brně, v letech 1931–1934 vyučoval na gymnáziu v Tišnově a poté do roku 1939 znovu v Brně. Paralelně vedl psychologickou poradnu Babákovy Společnosti pro výzkum dítěte (1927–1932) a studentskou poradnu středoškolské sociální péče (1934–1939). V roce 1939 byl zatčen pro odbojovou činnost ve skupině Obrana národa. Vězněn byl až do konce války v Brně a Vratislavi. Rok učil znovu na gymnáziu, ale současně již přednášel na brněnské FF, kde se roku 1946 habilitoval z filozofie prací
Vladimír Hoppe. Od roku 1950 pracoval jako psycholog nejprve v psychiatrické léčebně v Brně-Černovicích, v letech 1958–1968 na psychiatrické klinice fakultní nemocnice (zároveň učil na střední zdravotnické škole). Souběžně od roku 1963 působil v ČSAV, a to postupně v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského, Psychologické laboratoři jako odborný a posléze jako vědecký pracovník (CSc. 1966 prací
Vybrané studie z psychologie). Na FF UJEP v Brně se vrátil v roce 1968 a v témže roce se stal univerzitním profesorem; penzionován byl v roce 1971. V Psychologické laboratoři však pracoval nepřetržitě až do roku 1976.
Debutoval roku 1925 v
Národních listech a
Moravských novinách. Dále publikoval v periodikách
Lidové noviny,
Našim dětem,
Naše doba,
Psychologie (1935 zde studie
Julius Zeyer v zrcadle snů),
Kritický měsíčník,
Index,
Čin (Brno, 1945 zde na pokračování vzpomínky na odbojářskou činnost a věznění
Jeden z vás),
List Sdružení moravských spisovatelů,
Svobodné noviny aj., též v řadě odborných časopisů. V období 1945–1948 vedl literární rubriku brněnského deníku
Čin. Redigoval časopisy
Našim dětem (Tišnov, 1932–1933),
List Sdružení moravských spisovatelů (1946) a knižnice:
Zář (1946–1948) a
Země (1947). Spoluredigoval časopis
Psychologie (1945–1949). Užíval pseudonymů a šifer Jan Radeš, Robert Šandr (podle matčina rodného jména), Scapino; R. K., rtk.
Ať už byla v jednotlivých fázích
Konečného poezie ovlivněna Josefem Horou,
Jaroslavem Seifertem,
Vítězslavem Nezvalem,
Vladimírem Holanem či
Palivcovými překlady Paula Valéryho, uchovávala si jednotný ráz bohatě rýmovaným jambickým veršem, slovní vytříbeností a myšlenkovou precizností s tematickým důrazem na duševní očistu. Platí to už o vyzrálé předválečné prvotině
Spáč pod plamenem, která přírodním dojmům a intimním scénkám vtiskla duchovní smysl naděje a víry. Pozdější prožitek mezní životní situace – nacistického věznění – básníkovi vyostřil motiv duše vysvobozující se z pozemských pout (umně komponovaný cyklus
Písně z cely). Verše, které psal
Konečný těsně před válkou a během ní, shrnuly další dvě lyrické knihy z druhé poloviny čtyřicátých let. Evangelicky pojímaná křesťanská víra a z ní vyrůstající racionální idealismus se v nich konkretizovaly v bojovou odhodlanost a ve výzvy proti malověrnosti (
Má vlast); napohled přírodní lyrika pak většinou přechází v podobenství duchovního dění (
Tůně). Také povídky
Studnice zapečetěná napsal autor navenek jako milostné příběhy, ve dvou z nich však odhalil vykupující působení osobní tragédie, v třetí pak prostřednictvím postavy umírajícího filozofa formuloval své náboženské a filozofické názory. Znovu tak učinil v souboru drobných próz
Chudobky, z nichž jedna část navazovala na postupy jeho básní tak, že jednotlivými scénkami nebo jednoduchým příběhem mířila k mravní pointě, druhá byla pojata jako osobní vyznání, nejpřesvědčivěji působící v úvahách vzpomínkového rázu. V literárních kritikách a studiích chápal
Konečný umění jako jednu z forem zápasu o osvobození lidské duše. Vzpomínky na věznění v brněnských věznicích za druhé světové války
Jeden z vás vyšly knižně až téměř třicet let po autorově smrti.
Beletrie: Spáč pod plamenem (BB 1938); Studnice zapečetěná (PP 1944, pod pseud. Jan Radeš); Písně z cely (BB 1945); Má vlast (BB 1946); Chudobky (PP 1946); Živá slova (EE 1946); Tůně (BB 1949).
Výbor: Spáč pod plamenem (BB, PP, EE 2006, ed. L. Soldán).
Ostatní práce: Demokracie (úvaha, 1947); Tři úvahy o manželství a rodičovství (1961, s P. Dráčem a K. Nedomou); Když dětem nejde učení (1961, s O. Konečnou); Psychologie v lékařství a psychiatrická propedeutika (skripta, 1961, s M. Bouchalem); Psychologie v lékařství (skripta, 1963, s M. Bouchalem a M. Jarešem); Psychologie v lékařství (1966, s M. Bouchalem; rozšíř. 1971); Starosti s dospíváním (1966, s O. Konečnou); Vladimír Hoppe. Příspěvěk k historii a kritice iracionalismu (1970); Jeden z vás (paměti, 2008, ed. L. Soldán).
Překlady: R. Müller-Freienfels: Psychologie přítomnosti (1937);
R. Meili – H. Rohracher: Učebnice experimentální psychologie (1967, s dalšími).
Příspěvky ve sbornících:
První české gymnázium v Brně (1967); Problémy psychického vývoje a osobnosti (1978).
Uspořádal a vydal: V. Hoppe: Předpoklady duchovní filozofie a náboženské víry (1935); Básnický kalendář let 1918–1938. Almanach Kmene (1938);
J. Kudela: Pod kaštany (pozůstalost, 1948).
Studie a články: Z. Mitáček: Robert Konečný. Cesta k chudobkám a tůním, Proglas 1998, č. 9/10, Literární příloha č. 4; D. Jeřábek: Nad literárním odkazem Roberta Konečného, SPFFMU řada literárněvědná V 1998; L. Soldán: Ale i meč má podobu kříže. Esejista Robert Konečný v Akordu 1945–1947, Akord 2002, č. 6; týž: Robert Konečný prozaik a esejista, SPFPFSU Opava 2002; týž: Robert Konečný literární kritik a redaktor, in R. K., Spáč pod plamenem (2006); H. Mrovcová – L. Soldán: Nad autorovými čtyřmi sbírkami, Akord 2006, č. 8; L. Soldán, „Zpřísnělý tím, co jsem prožil“, in R. K., Jeden z vás (2008); P. Kopečný: Robert Konečný v zemském politickém vedení Obrany národa, in R. K., Jeden z vás (2008).
Recenze: Spáč pod plamenem: V. Černý, LidN 16. 9. 1938 * Studnice zapečetěná: J. B. Č. (= J. B. Čapek), Naše doba 1946, s. 41 * Písně z cely: M. Dvořák, Akord 12, 1945/46, s. 282 * Chudobky: A. Hrubý, KM 1946, s. 355 * Má vlast: J. Janů, LidN 10. 9. 1946 * Živá slova: M. D. (= M. Dvořák), Akord 13, 1946/47, s. 317 * Tůně: A. K., Lidová obroda 17. 7. 1949 * Spáč pod plamenem – básně, kritiky, vyznání: M. Fránek, LitN 2006, č. 27 * Jeden z vás: J. Plocek, LitN 2008, č. 24; M. Fránek, Host 2008, č. 10; K. Aksamit, Haló noviny 31. 1. 2009, příl. Obrys – Kmen; J. Novotný, Listy 2009, č. 2; P. Koura, Dějiny a současnost 2009, č. 7. (zde).
Nekrolog: (šs), BV 19. 10. 1981; M. Trávníček, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, 1982, č. 1.
Medailony: D. Jeřábek, Rovnost 23. 4. 1996; M. Svoboda, Universitas 1996, č. 2; K. Plocek, Rovnost 27. 4. 2001, příl. Brněnský deník; J. Švancara, Universitas 2002, č. 1; L. Jurkovič (= L. Soldán), Host 2006, č. 5; L. Soldán, Kam v Brně 2006, č. 4, příl. Kam; L. Soldán, Vlastivědný věstník moravský 2006, č. 2; L. Soldán, Duha 2006, č. 2; J. Sedlák, Kam v Brně 2011, č. 4.
