Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Julius DOLANSKÝ

* 23. 2. 1903, Všetuly (dnes Holešov) 
† 26. 4. 1975, Praha 
 
Literární historik
 Původním jménem Julius Heidenreich, od 1945 se podepisoval též Heidenreich-Dolanský nebo Dolanský-Heidenreich. Jeho manželka Jelena Holečková (1899–1980), koncertní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka (zejména operních libret), byla dcerou spisovatele Josefa Holečka. Dolanský studoval gymnázium ve Strážnici (1914–1915) a v Kroměříži (maturita 1922), poté na FF MU v Brně češtinu, němčinu a slovanské literatury (1922–1927, u Arna Nováka a Jiřího Horáka). PhDr. 1927 prací Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. 1926–1928 učil na reálce v Brně, 1928–1930 byl stipendistou na univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Po návratu působil až do 1945 na reálných gymnáziích v Praze. Souběžně se 1933 habilitoval pro obor srovnávacích dějin slovanských literatur na FF UK, kde působil jako soukromý docent do uzavření vysokých škol (1939). Před válkou byl též členem Slovanského ústavu a redakce Ottova slovníku naučného nové doby (1933–1941), Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a Československo-jihoslovanské ligy (s jejím výborem byl za okupace kratší dobu vězněn na Pankráci). 1945 byl jmenován profesorem pro obor jugoslávských jazyků a literatur na FF UK, kde aktivně působil až do 1971. Zaujímal řadu funkcí společenských (mj. byl 1948 zvolen poslancem Národního shromáždění, v Sokole pracoval až do jeho zrušení 1952), a především vědeckých: byl ředitelem Slovanského ústavu ČSAV (od 1952 do jeho reorganizace 1963), členem Československého komitétu slavistů (od 1956) a Mezinárodního komitétu slavistů (1963–1970 místopředseda), místopředsedou Literárněvědné společnosti při ČSAV, předsedou Kruhu přátel Jaroslava Vrchlického.
 Už od studentských let (1924) referoval v Lidových novinách o novinkách původní a překladové literatury i literatury odborné. Odborné práce publikoval v časopisech a periodikách: Časopis Matice moravské, Slavia (od 1930), Československo–jihoslovanská revue, Český časopis historický, Časopis pro moderní filologii, Slovo a slovesnost, Český časopis filologický, Kritický měsíčník, Směr, Slovanský přehled, Ruský jazyk, Český jazyk, Český jazyk a literatura, Československá rusistika (1953–1955 Sovětská věda literatura), Acta Universitatis Carolinae – Slavica Pragensia a Philosophica et Historica, Slovanské štúdie (Bratislava), Sborník prací FF brněnské univerzity, Česká literatura, Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury aj. Ze zahraničních časopisů mj. v Slavische Rundschau (Vídeň), Slavjane (Moskva), Inostrannaja literatura (Moskva), Acta Litteraria Academiae scientiarum Hungaricae (Budapešť), Pamiętnik literacki (Varšava–Vratislav). Popularizačními a publicistickými články přispíval, zejména v poválečných letech, do Lidové demokracie, PrahyMoskvy, Mladé fronty, Lidové kultury, Tvorby, Sokola, Sokolského vzdělavatele, Rudého práva, Května, Květů, Svobodného slova aj. Přispíval rovněž do řady tematických a jubilejních sborníků našich i zahraničních. Redigoval časopisy Slovanský přehled (1951–1963), Směr (1948), Slavia (1952–1965), Sovětská věda literatura (1953–1955). Řídil knižnice Jihoslovanská knihovna (1935–1936, pod jménem J. Heidenreich), Polská knihovna (1936–1937, pod jménem J. Heidenreich) a Knihovna Slovanského literárního klubu (1946–1948). Napsal řadu doslovů a předmluv k překladům, zvláště z literatury ruské a literatur jihoslovanských, doslovy a předmluvami doprovodil sborníky a výbory, které uspořádal. Užíval pseudonymu J. Dolský a šifer J. D., J. Dol., J. H., jhd, Jhch., J. Hch., J. H. -ch.
 Dolanského rozsáhlé dílo obsahuje přes 1800 bibliografických položek, zabývajících se problematikou literárně bohemistickou, polonistickou, rusistickou, srbochorvatskou, bulharistickou a sorabistickou, i obecnou slavistickou komparatistikou. Jeho součástí je také množství recenzí, publicistických a informativních článků. Vědeckou dráhu Dolanský začal ve 30. letech pracemi věnovanými regionální moravské literatuře (Jan Tomáš Kuzník, zapomenutý básník staré Hané). Avšak už od prvních rozsáhlejších, na pečlivém materiálovém a archivním výzkumu založených monografiích se jeho hlavním vědeckým zájmem staly zejména otázky literárních vztahů česko-slovanských a mezislovanských (Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou, Ruské základy srbského realismu). Přes velké časové rozpětí Dolanského literárněvědné činnosti a jeho poválečný světonázorový posun k marxismu (v 50. letech zřetelný mj. v knize Masaryk a Rusko předrevoluční) zůstávalo trvalou konstantou jeho přístupu k literatuře srovnávací pojetí, soustředěné především na sledování vnějších a vnitřních kontaktů a vlivů. Tematicky se pak zaměřoval převážně na problematiku obrození, romantismu a realismu, přičemž značnou pozornost věnoval nositelům slovanské myšlenky (Josef Dobrovský, Pavel Josef Šafařík, Ján Kollár, František Ladislav Čelakovský aj.). Jeho práce tak vytvářejí souvislou linii od prvních publikací až k souborům studií Mistři ruského realismu u nás či Stopami buditelů (z počátku 60. let) a k sérii tří srovnávacích monografií posledního období, které věnoval výzkumu Rukopisů královédvorského a zelenohorského a jejich pramenům. Autorův zájem o literární teorii, a zejména poetiku (studie O tvaru motivů ve Slovu a slovesnosti 1943) doložila ke konci 40. let kniha Jungmannův odkaz, v níž Dolanský sledoval osudy Slovesnosti Josefa Jungmanna v dalším vývoji české literární teorie a historie.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře (do 1945 pod jm. J. Heidenreich): Jan Tomáš Kuzník, zapomenutý básník staré Hané (studie, 1927); Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou (studie, 1930); Ruské základy srbského realismu (studie, 1933); Životní dílo českého buditele Josefa V. J. Michla, u lidu Drašara (studie, 1935, s K. Stránským); Gavlovičova „Valaská škola“ (studie, 1935); Arne Novák (studie, 1940); Jungmannův odkaz (studie, 1948); Tysiąc lat naszych stosunków z Polską (1950); Alexandr Petöfi, básník maďarského lidu (1950); Ševčenko u nás (1951); F. L. Čelakovský. 1852–1952 (1952); „Kultura“ v Titově Jugoslávii (brožura, 1952, s T. Balkem a P. Ponjavičem); Veliký Říjen a česká literatura (brožura, 1957); O poslání Slovanské knihovny v Praze (brožura, 1958); Masaryk a Rusko předrevoluční (studie, 1959); Sovětské umění v boji za komunismus (referát na celostátní konferenci SČSP, 1960); Mistři ruského realismu u nás (soubor studií, 1960); A. P. Čechov. 1860–1904 (studie, 1960); Alexandr Ivanovič Gercen: literární pásmo k 150. výročí narození ruského filozofa spisovatele a revolucionáře (metodický text, rozmnož. 1962); Stopami buditelů. Studie o pokrokových tradicích našeho obrození (1963); Ruští revoluční demokraté (soubor studií, 1964); Neznámý jihoslovanský pramen Rukopisů královédvorského a zelenohorského (studie, 1968); Ohlas dvou básníků v Rukopisech královédvorském a zelenohorském (studie, 1969); K. J. Erben (studie s ukázkami z díla, 1970); Záhada Ossiana v Rukopisech královédvorském a zelenohorském (studie, 1975).
Ostatní práce: Počátky Sokola a Tyrš (skripta, 1950); 110 let Sokola. 1862–1972. Přehledné dějiny (1973, spolu s dalšími).
Příspěvky ve sbornících a almanaších (do 1945 pod jm. J. Heidenreich): Studie a vzpomínky Arnu Novákovi (1930); Slovanské spisovné jazyky v době přítomné (1937); Karel Hynek Mácha (1937); Sborník prací Emanuelu Lešehradovi (1937); Slovanská vzájemnost 1836–1936 (1938); Verše nad melodií (1940); Morava Arnu Novákovi (1941); Večery básníků Horácka (1941); Hrst studií a vzpomínek (prof. A. Beerovi, 1941); Soubor literárních prací a studií vztahujících se k dílu a osobě Jaroslava Vrchlického (1942); Z doby Boženy Němcové (1945); Kultura na prahu zítřka (1946); Svatopluku Čechovi (1946); Čeština v životě a ve škole (1947); Ročenka Slovanského ústavu (1947); Vítězství sovětské demokracie (1947); Slovanská družba (1948); Účtování a výhledy (1948); Jednotou Slovanstva k míru (1948); Československo-polské přátelství (1949); Bulharsko v životě a práci lidu v minulosti a nyní (1950); Náš Majakovskij (1950); Zdeňku Nejedlému ČSAV (1953); O vzájomných vzťahoch Čechov a Slovákov (Bratislava 1956); Z dejín československo-ukrajinských vzťahov (Bratislava 1957); Velká říjnová socialistická revoluce v dějinách a kultuře Československa (1958); K problémům realismu (skripta, 1958); Puškin. Issledovanija i materialy 2 (Moskva 1958); Adam Mickiewicz (Wrocław–Warszawa 1958); Padesát let Městských divadel pražských (1958); Franku Wollmanovi k 70. narozeninám (1958); Čs. přednášky pro 4. –7. mezinárodní sjezd slavistů (1958, 1963, 1968, 1973); Kniha o Praze (1960); L. N. Tolstoj. 1828–1910 (1960); Co číst ze světových literatur (1961); Tolstovskij sbornik (Tula 1962); Odkaz P. J. Šafaříka (1963); Problemy izučenija Gercena (Moskva 1963); Čechoslovakija i Bălgaria prez vekovete (Sofija 1963); Československo-bulharské vztahy v zrcadle staletí (1963); Slavjanskaja filologija 2 (Sofija 1963); Zbornik u čast Stjepana Ivšića (Zagreb 1963); Ševčenko i mirovaja kuľtura (Moskva 1964); Svitova velyč Ševčenka (Kyjiv 1964); Wissenschaft am Scheidenwege. Kritische Beiträge über Slawistik (Berlin 1964); Chudožestvennyj metod i tvorčeskaja individuaľnost’ pisatelja (Moskva 1964); Sborník ševčenkovský (Bratislava 1965); Problemy sovremennoj filologii (Moskva 1965); Památník šedesáti ročníků maturantů gymnázia Marie Kudeříkové ve Strážnici (1965); Přednášky v 9. a 14. běhu Letní školy slovanských studií (1966, 1971); Ost und West in der Geschichte des Denkes und der kulturellen Beziehungen (Berlin 1966); Rol’ i značenije literatury XVIII veka v istorii russkoj kul’tury (Moskva–Leningrad 1966); Actes du IVe Congres de l’Assotiation Internationale de Littérature Comparée (The Hague–Paris 1966); Oktjabr’skaja revoljucija i slavjanskije literatury (Moskva 1967); Literárne vzťahy Slovákov a južných Slovanov (Bratislava 1968); Zum Projekt einer gesamt-osteuropäischen Literatursynthese unter besonderer Berücksichtigung der deutsch-slawischen Literaturforschung (Berlin 1968); Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (1968); Literatura – Komparatystyka – Folklor (Warszawa 1968); Studien zur Geschichte der russischen Literatur des 18. Jahrhunderts (Berlin 1968); Slawisch-deutsche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur (Berlin 1969); Actes du Ve Congres de l’Association Internationale de Littérature Comparée (Amsterdam 1969); Problemy teorii i istorii literatury (Moskva 1971); Lidová tradice (1971) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval
(do 1945 pod jm. J. Heidenreich): Co číst? (Z literatur slovanských: 1935, 1. část z literatury rus., ukraj. a bělorus., 1937, 2. část z literatury pol., slovin., srbochor. a bulh.; Z literatur germánských: 1935; Z literatur románských: 1937); T. Kuzník: Hanácké písně z časů roboty (1936); K. J. Erben: Nestorův letopis ruský (1940); Strážce tradice. Arnu Novákovi na památku (1940, s J. Horákem a A. Pražákem); Moskva – 800 let města (1947); J. Horák: Z dějin literatur slovanských (1948, s J. Thonem); Knihy do rukou lidu! (1949); Prezident republiky Klement Gottwald Sokolstvu 1947–1949 (1949); Puškin u nás. 1799–1949 (1949, s dalšími); Russkaja literatura (čítanka a učebnice lit. pro 3. třídu gymnázií, 1952, s dalšími); Josef Dobrovský. 1753–1953 (1953, s B. Havránkem); Russkaja literatura (čítanka a učebnice lit. pro 10. postupný ročník všeobecně vzdělávacích a pedagogických škol, 1954, s dalšími); Pražská univerzita Moskevské univerzitě (1955, s dalšími); Co číst z literatur slovanských (1957); P. J. Šafařík. 1795–1861 (1962, s dalšími); Dějiny a národy (o čs.-maďarských vztazích, 1965); Sravniteľnaja tipologija v izučeniju češsko-russkich literaturnych vzaimnootnošenij (1968, s dalšími); J. A. Hanke z Hankenštejna: Doporučení české řeči a literatury (1973; i přel.); K. J. Erben: Pohádky (1976); spisy: Spisy M. J. Saltykova-Ščedrina (1951–1970); Spisy L. N. Tolstého (od 1954, nedokončeno).

LITERATURA

Bibliografie: J. F. Franěk a kol.: Bibliografie prací J. D. (za léta 1923–62, Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury, 1963); red. kol.: Bibliografie prací J. D. 1962–1972, Slavia 1973, s. 208.
Studie a články: K. Krejčí: Vědecké dílo J. D., Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury 1963; týž in sb. Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (1968).
Recenze: Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou: F. Sekanina, Národní politika 14. 9. 1930; A. G., Rozpravy Aventina 12, 1939/40, s. 504 * Ruské základy srbského realismu: Z. H. (= Z. Hájek), ČČH 1933, s. 452 * Jungmannův odkaz: O. Králík, Naše věda 27, 1949/50, s. 81; J. Hrabák, SaS 12, 1950/51, s. 98 * Masaryk a Rusko předrevoluční: J. Brabec, Plamen 1960, č. 8 * Mistři ruského realismu u nás: L. Zadražil, Čs. rusistika 1960, s. 247; V. Forst, Nová mysl 1962, č. 1 * Stopami buditelů: B. Balajka, LitN 1963, č. 31 * K. J. Erben: V. Forst – J. Magnuszewski, Slavia 1972, s. 92;
Záhada Ossiana v Rukopisech královédvorském a zelenohorském: R. Parolek, Čs. Rusistika 1976, s. 139; M. Řepková, ČL 1976, s. 464.
K životním jubileím: K. Krejčí, Čs. rusistika 1973, s. 67; S. Wollmann, ČL 1973, s. 212; K. Krejčí, LD 23. 2.1978; Z. Brezovská, Čs. rusistika 1978, s. 114; J. Skutil, Z kralické tvrze 1993, sv. 19.
Nekrology: K. Krejčí, Věstník ČSAV 1975, s. 270; V. Sato, Čs. rusistika 1975, s. 145; S. Wollman, ČL 1976, s. 95.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, neuspořádáno.
Autor hesla: Jiřina Táborská (1995); Libuše Benešová (1995)
Aktualizace hesla: 6. 6. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu