DOUTNÍK  

Sborník byl koncipovaný jako systematicky budovaný průvodce po dílech zejména surrealistických autorů, ovšem pouze v orientačních, pracovních překladech (většina Pavel Řezníček). Doutník (uváděno někdy také pod dvojjazyčným názvem Doutník / La cigare) obsahoval prozaické, básnické i kritické texty domácích i zahraničních autorů, kteří se hlásili k surrealismu. Takto omezený autorský okruh byl ještě dále zúžen na osoby, s nimiž se přátelil nebo kterých si vážil pořadatel sborníku. Číslo 1 je uvedeno textem Arthura Cravana Byl jsem doutníkem. Z českých autorů publikovali ve sborníku své texty především Jan Gabriel, Petr Král, Otta Mizera, Pavel Řezníček, Karel Šebek, později též Roman Erben, Viki Shock, Josef Mlejnek, Eva Válková, Jaromír Typlt, Emil Juliš, Jáchym Topol aj. V Řezníčkových překladech byli opakovaně prezentováni autoři francouzského surrealistického okruhu jako André Breton, Joyce Mansourová, Jimmy Gladiator (vl. jm. Bernard Piget), René Char, Benjamin Péret, Ted Joans, Edouard Jaguer, Jacques Baron, Francis Picabia aj. Texty byly soustavně vybírány ze světových surrealistických časopisů a revuí (mj. Melmoht, Le Pilon, Le désir libertaire, Melog, La Bréche, Phrases). Ve sborníku č. 6 vyšly rovněž ukázky z tvorby amerických beatniků (např. Lawrence Ferlinghetti, Gregory Corso). Jednotlivými texty byli zastoupeni Alfred Jarry, Fernando Arrabal, markýz de Sade, ale i Ladislav Klíma (Arden, v č. 3). Ve sborníku vycházely i rozsáhlé teoretické a kritické studie, jejichž společným tématem byla současná podoba surrealismu (Theodor Adorno: Retrospektivní úvahy o surrealismu – č. 9; Denis Hollier: La Prise de la Concorde (esej o Georgesu Bataillovi) – č. 12; Záviš Kalandra: Princip slasti a princip reality v umění – č. 2; Petr Král: Konec imaginárního – č. 14; José Pierre: Dnešní surrealismus – č. 6; Franklin Rosemont: Surrealismus a blues – č. 5). Převážná část č. 12 byla věnována André Bretonovi, č. 18 bylo věnováno Karlu Šebkovi. V čísle 19 byly otištěny některé dopisy Vratislava Effenbergera, adresované Pavlu Řezníčkovi. – K průkopnickým činům patřilo přetištění ukázky z románu Salmana Rushdieho Satanské verše (pod názvem Mahound, č. 16). V č. 16 byla publikována rovněž sbírka Milana Nápravníka Vůle k noci, v č. 18 a 19 publikoval ukázky z románu James Bond madridským slavíkem Ladislav Fanta. – Jen výjimečně se v Doutníku objevily i jiné žánry, např. v č. 19 byl otištěn nekrolog a vzpomínka na Daniela Šikla (uveřejněná ovšem již v časopise Host), v č. 8 reagoval Pavel Řezníček na vydání studie Jindřicha Chalupeckého O dada, surrealismu a českém umění. – Sborník nebyl členěn do specializovaných oddílů, většinou ovšem platilo, že první strany Doutníku byly věnovány textům Pavla Řezníčka, Karla Šebka a Jana Gabriela a po nich byly skládány další, většinou již překladové texty. Jedinou výjimkou byla nepravidelná rubrika Výpisky z četby (citáty ze surrealistických textů a z textů zabývajících se surrealismem, např. André Breton, Ladislav Štoll, Hana Hrzalová).