Slovník české literatury po roce 1945

Zdeněk VOLNÝ

* 21. 1. 1946, Praha

Prozaik, autor vědeckofantastických románů a překladatel

Otec Zdeněk Volný (* 1921) byl ekonom, matka Jana Volná (1922–95) nakladatelská redaktorka; přeložili řadu beletristických knih z ruštiny a němčiny. – Zdeněk Volný po maturitě na SVŠ v Praze (1964) studoval v letech 1964–67 chemii na Přírodovědecké fakultě UK a od roku 1968 Fakultu žurnalistiky UK (obor tisk a rozhlas). Absolvoval 1973 prací Vývoj a úloha agrárního deníku Venkov v letech 1918–1923 a dva měsíce pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu v Praze. V letech 1974–77 byl redaktorem časopisu Tvorba, 1977–87 šéfredaktorem Světové literatury v nakladatelství Odeon, poté ve svobodném povolání. V letech 1992–93 byl ředitelem nakladatelství Bonus Press, v letech 1993–2003 generálním ředitelem nakladatelství Baronet, od té doby opět ve svobodném povolání.

Debutoval roku 1976 v bratislavském časopise Život povídkou Dotek lásky (knižně s tit. Láska), dále přispíval povídkami, studiemi a recenzemi do periodik Dikobraz, Tvorba, Literární měsíčník, Práce, Mladý svět, Mladá fronta, Sedmička pionýrů, Světová literatura (též překlady), Květy aj. Užívá šifry -zv-.

Zdeněk Volný je racionálně založený prozaik obeznámený s formální uvolněností současné světové prózy. V novele Den neposkvrněného srdce jsou epizody z intimního i pracovního života chirurga překryty patetickými úvahami o lidské existenci, které v odkazech oscilují mezi antikou, uměním a moderní vědou. Obdobným – i když umírněnějším – způsobem zvýznamňuje novela Pátá roční doba v různých časových rovinách rozvíjený příběh inženýra svedeného ke spoluúčasti na krádežích. Detektivní žánr si Volný vyzkoušel ve čtenářsky přístupném textu krimi novely Dívka z přehrady, ve které rozvíjí klasickou zápletku vyšetřování smrti utonulé dívky.
Těžištěm Volného umělecké tvorby se však stává sci-fi. Jeho prózy se inspirují problémy ohrožujícími technickou civilizaci, a zvláště povídky (Neděle na prodej, Zlatá past plná času) vyjadřují obavy z vývoje společnosti k zautomatizovanému životu. Rovněž v reprezentativním výboru Volného povídek Svět úžasný jako kapka medu, doplněném o prózy, které autor publikoval pouze v časopisech, převažují motivy umělého, přetechnizovaného světa a jeho vlivu na člověka. Počínaje románem Brána věčnosti tvořil autor práce rozsáhlejší, v nichž se jeho sklon k úvahám uplatnil prostřednictvím dialogů. Teprve trilogie Oko chiméry, Dračí dny a Vesmír je lotosový květ se více soustředila na příběh s dobrodružnými momenty. Zatímco Volného novely usilovaly pojmenovat problematiku mravní volby, v jeho sci-fi románech tvoří dobro a zlo jednoznačné protiklady boje proti drastickému zneužívání moci. – Zdeněk Volný rovněž překládal z angličtiny, především sci-fi, pro časopis Světová literatura také poezii.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Den neposkvrněného srdce (P 1980); Neděle na prodej (PP sci-fi, 1980); Pátá roční doba (P 1982); Zlatá past plná času (PP sci-fi, 1983); Brána k věčnosti (R sci-fi, 1985); Požár u zlatých labutí (R sci-fi, 1987); Oko chiméry (R sci-fi pro ml., 1989, 1. díl trilogie); Dračí dny (R sci-fi pro ml., 1995, 2. díl trilogie); Vesmír je lotosový květ (R sci-fi pro ml., 1996, 3. díl trilogie); Dívka z přehrady (R detekt., 1997, s Janem Cimickým); Svět úžasný jako kapka medu (PP sci-fi, 2003, obs. PP Neděle na prodej a Zlatá past plná času).
Překlady: A. C. Clarke: Zpráva o třetí planetě (1982, též ed.) + Setkání s Rámou (1984) + Druhá vesmírná odysea (1991) + Třetí vesmírná odysea (1991) + Zpěv vzdálené Země (1993); J. Blish: Star Trek (1991, s Janem Pavlíkem); D. Seltzer: Omen (1992); G. De Weese: Enterprise v ohrožení (1992); G. Roddenberry: Hrozba z vesmíru (1993); M. Crichton: Jurský park (1993) + Skandální odhalení (1995) + Ztracený svět (1997); W. Simonson: Jurassic Park (comicsová verze Spielbergova filmu, 4 části, 1993); G. Herman: Jurský park (přepis film. sc. Michaela Crichtona a Davida Koeppa, pro ml., 1993); I. Asimov: Konec věčnosti (1993); Erma Bombecková: Žena: jak (ne)zvládnout život (1995, spolu s Hanou Krubnerovou a Janou Pacnerovou); Star wars. Epizoda I. (1999, s Janou Pacnerovou a Hanou Parkánovou).
Populárně naučné práce: Ztracený svět dinosaurů (1993); Přítel počítač 3 (1996, s Jiřím Marešem a Michaelem Volným); Toulky minulostí světa, díly 1–10 (1999–2008, s dalšími).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Neviditelní zloději (1980); Příběhy s tajemstvím (1981); Lidé ze souhvězdí Lva (1983); Stalo se zítra (1984); Teď už budeme lidé (1985); Úžasná krajina (1986); Přistání na Řípu (1988); Hvězdný prach (1996).
Uspořádal a vydal: Hvězdy v trávě (1984, též přisp.); Hledání budoucího času (1985, s Jaroslavem Veisem); Almanach Světové literatury (1986, s dalšími).

LITERATURA

Studie: O. Neff: Tři eseje o české sci-fi (1985); H. Hrzalová: Živý proud (1986); J. Schneider: K současnému českému vědeckofantastickému románu in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Studia bohemica (1989); J. Czaplinska: Wspólczesna czeska fantastyka naukowa in: Dziedzictwo robota (Szcecin 2001).
Recenze: Den neposkvrněného srdce: J. Lukeš: Tvorba 1980, č. 38 * Neděle na prodej: O. Neff, Tvorba 1980, č. 50 * Pátá roční doba: B. Dokoupil: Rovnost 1. 2. 1983; S. Juga, Tvorba 1983, příl. Kmen, č. 5 * Požár u zlatých labutí: J. Schneider: Tvorba 1987, č. 47, příloha Kmen * Oko chiméry: J. Schneider, Ikarie 1990, č. 4* Vesmír je lotosový květ: V. Ríša, Ikarie 1996, č. 5.
Rozhovory: J. Fatka, Tvorba 1983, příl. Kmen, č. 29; D. Skupová: AZ magazín 1985, č. 3; V. Chadraba, Plzeňský deník 5. 2. 2000.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998)

Aktualizace hesla: 30. 4. 2009 (zm)

Aktualizace bibliografie: 30. 4. 2009 (zm)

zpět na hlavní stranu