Radovan ŠIMÁČEK

 Pocházel z nakladatelského rodu Františka (1834–1885) a Bohuslava (1866–1945) Šimáčka, z matčiny strany byl jeho dědem spisovatel Matěj Anastazia Šimáček (1860–1913), spisovatelkou a překladatelkou byla rovněž sestra Dagmar, provdaná Outratová (1905–1968). – Po maturitě na reálném gymnáziu (1926) v Křemencově ulici v Praze absolvoval Šimáček roční abiturientský kurz na obchodní akademii a dvouletý pobyt na École Libre des Sciences Politiques v Paříži (1927–29). Od 1929 byl úředníkem exportního oddělení brněnské Zbrojovky, 1930–41 redigoval časopis Hospodářský rozhled, 1942–44 a znovu krátce 1945 byl tajemníkem a redaktorem Světového literárního klubu v nakladatelství Máj (1944–45 nasazen do výroby). Poté působil na ministerstvu zahraničního obchodu jako šéfredaktor tiskové služby a redaktor časopisu Zahraniční obchod (1945–51); redaktorem národohospodářských publikací byl i v Průmyslovém vydavatelství (1951–52) a v nakladatelství Orbis (1952–59). 1959–64 pracoval jako korektor ve Středočeských tiskárnách. Od 1964 byl redaktorem ediční řady Čs. vlastivěda vydávané Společností pro šíření politických a vědeckých znalostí. Po změně této instituce v Socialistickou akademii přešel do jejího nakladatelství Horizont. 1971 odešel do výslužby, ale nadále spolupracoval s ministersterstvem zahraničního obchodu při vydávání ekonomických příruček. Aktivně provozoval jezdecký sport, psal o něm (hlavně 1927–30 v časopisu Gentleman; 1930–34 vydával též specializovaný časopis Turf) a podílel se na činnosti jezdeckých organizací (vydávání programových bulletinů).