Slovník české literatury po roce 1945

Jindřich SPÁČIL

† 20. 11. 1978, Kroměříž

Prozaik

Byl synem hajného, později komorníka a správce na zámku v Kvasicích. Po ukončení měšťanské školy v Tlumačově studoval Spáčil od 1913 na učitelském ústavě v Praze; začátkem 1917 byl povolán do rakouské armády a zúčastnil se bojů na italské, ruské a posléze francouzské frontě. Po maturitě (1919) učil na národních školách v Kvasicích (1919–24), Střížovicích, Lednici a Hulíně (1925–28). Od 1928 působil v Kroměříži, nejprve jako odborný učitel dějepisu a češtiny na Odborné škole pro ženská povolání (1937–51 byl jejím ředitelem) a poté až po odchod do důchodu (1959) na místní jedenáctiletce. Po celý život se věnoval práci kulturně osvětové a vlastivědné: přednášel, navrhoval scénické výpravy pro ochotníky, organizoval výstavy starožitností i tábory v přírodě, pracoval v Sokole, v oblasti památkové péče aj. V Kroměříži založil a řídil okresní vlastivědné muzeum (dnešní Muzeum Kroměřížska), byl jednatelem okresního osvětového sboru, Klubu přátel umění a iniciátorem i ředitelem celostátní výstavy Sto let českého národního života (Kroměříž 1948). Od 1936 byl členem výboru Moravského kola spisovatelů.

Přispíval do novin a časopisů Lidové noviny, Národní osvobození, Moravské slovo (zde na pokračování román Návrat Michala Krále, blíže nezjištěno), Pestrý týden, Ruch, Haná (Kroměříž), Iskra (Hrabyně), Kolo, Rovnost, Kroměřížská jiskra (1968 zde Pověsti z Kroměřížska) aj. Posmrtně vycházel v Týdeníku Kroměřížska 1992 román z pozůstalosti Samota Jabloní. 1931–38 redigoval časopis Informace osvětových sborů okresního, městského a lidové školy v Kroměříži. Byl autorem řady bibliofilských a soukromých tisků a novoročenek. Připravil na 150 relací v rozhlase, zvláště brněnském.

Po prozaických evokacích života pravěkých lidí (Kvasice v dávnověku, Raván a Théra, Cesta bojovníků) i doby velkomoravské (Na Hradské cestě) a po próze smyslového okouzlení přírodou, líčící zklamání z konvencemi naplněného a přetechnizovaného světa (Kudlovská dolina), obrátil se Spáčil ve 30. letech k současnosti. Napsal několik románů o lidech hanáckého kraje, kteří – leckdy poznamenáni světovou válkou – těžce hledali své místo v životě domova (Slunce ve tváři, Náš svět zemře s námi!, Mlhy nad domovem, nejzdařilejší Úsvit v nás). Pokusil se v nich zachytit kvas popřevratové doby i let hospodářské krize, protiklady mezi venkovem a městem a také rozpory mezi generací starší, bránící se novotám a hlásající podřízenost člověka rodu a půdě, a mladými, toužícími po svobodném rozvoji lidské osobnosti. Řešení svých osudů nalézají pak jeho hrdinové a hrdinky tu v útěku do průmyslového Zlína, tu naopak v návratu k půdě a venkovskému prostředí. – Za druhé světové války i po ní se Spáčil vrátil k próze s historickou tematikou. Přitahovalo jej obzvláště národní obrození na Moravě, a zejména léta 1848–49, kdy v Kroměříži zasedal ústavodárný říšský sněm (této problematice se věnoval i jako historik). Probuzení národního vědomí na Kroměřížsku v prvních dvou třetinách 19. století zobrazil ve volné trilogii, tvořené románovými kronikami Lásky a rebelie, Ať žije sněm! a Tisíce růží. Tyto historicko-společenské fresky, které dále doplňují autorovy prózy ze 17. a 18. století (Bludné kořeny, Tvrz nejpevnější), poznamenává často didaktická tendence, snaha o zaznamenání i drobných historických faktů a pouhá beletrizace skutečnostních podkladů. Spáčil však dovedl i plasticky oživit významné dějinné události a – vycházeje z názoru, že oporou národa byl především prostý lid a s ním spojení měšťané a inteligence – přiblížit dobové ovzduší. V posledních knihách, určených mladým čtenářům a vyznačujících se silným živlem vzpomínkovým, Spáčil jednak úsměvně zachytil příběhy spjaté s vynálezy okouzlujícími jeho klukovská léta (Velociped, stroj rychlonohý), jednak v paralelních dějích účinně konfrontoval zápasy o svobodu národa a sociální spravedlnost za obou světových válek s boji dávných moravských předků proti podmanění franckou říší, proti tatarským najezdníkům aj. (Prstýnek s rubínovým kamenem, Náušnice z Madagaskaru, Náhrdelník z hostýnského hradiště).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Kvasice v dávnověku (P 1919); Šlehali nás! (P 1924); Raván a Théra (P 1925); Cesta bojovníků (PP 1927); Na Hradské cestě (P pro ml., 1928); Kudlovská dolina (P 1930); Slunce ve tváři (R 1932); Dražba duše (E 1935, in Patero bibliofilské 3); Úsvit v nás (R 1935); Zbojníci z kudlovské doliny (P, soukr. tisk, 1936); Zuzčina studánka (P, novoročenka, 1936); Náš svět zemře s námi! (R 1937); Mlhy nad domovem (R 1939); Stan u liščí díry (P pro ml., 1940); Literatura nejskromnější (E o literatuře kuchyňských zdí, bibliof., 1940); Nevěstin závoj (R 1941); Světla večerní oblohy (PP 1941); Zázračná halena (pohádky, 1944); Ječmínkova halena (P 1944, + próza B. Černého O božím umělci); Bludné kořeny (R 1946); Vivat Congressus! (úryvek z připravovaného románu, bibliofilie, 1946); Ať žije sněm! (R 1947); Tvrz nejpevnější (R 1956); Ječmínkova kytička (pohádky, 1957; pohádka O silném Matějovi samostatně, 1983); Pod cimburskou hradní věží (P 1959); Lásky a rebelie (R 1961); Tisíce růží (R 1966); Velociped, stroj rychlonohý (PP pro ml., 1971); Prstýnek s rubínovým kamenem (P pro ml., 1971); Švabinského nokturno (esej k fotografiím Rudolfa Smahela, 1973); Náušnice z Madagaskaru (R pro ml., 1977); O silném Matějovi (pohádka, 1983); Náhrdelník z hostýnského hradiště (R pro ml., 1984).
Práce odborné a popularizační: Městečko Kvasice (1921); Navštivte Kroměříž (1932); Kroměřížský sněm 1848–1849 (1933); Putovní školy v lidovýchově (1933); Jaro v Podzámecké zahradě kroměřížské (bibliof., 1935); Kroměřížské vánoce 1848 (1936); Od kořenů k větvím. Dvě kapitoly o kroměřížské kulturní tradici (novoročenka, 1936, s O. Fricem); 25 let školy pro ženská povolání v Kroměříži (výroční školní zpráva, vl. n. 1936); Kroměříž, hanácké Athény (průvodce, 1937); Josef Mánes v Kroměříži roku 1849 (soukr. tisk, 1937); Kroměřížská léta Františka Slaměníka, organisátora moravského učitelstva (1947); Veškerá moc ve státě vychází z lidu. Kronika o kroměřížském sněmu 1848–1849 (1948); Kroměřížský slovanský sjezd 1848 (1948); Co dala Kroměříž národu... (1949); Vlastivědné prvky v dějepisném vyučování na Kroměřížsku (1958); Kroměřížská kronika (1963); Kroměříž – 700 let hanáckého města (1963); Kroměříž panoramatická (text k fotografiím R. Ečera, 1971); Z Kroměříže přes středomoravské Chřiby do Uherského Hradiště (1971); Naše městečko Kvasice (text k perokresbám J. Krasického, 1972).
Uspořádal a vydal: Kroměřížská interpelace o volbách do frankfurtského parlamentu (interpelace Fr. Palackého převzatá z překladu stenografického záznamu zpravodaje Havlíčkových Národních novin, 1947); Z řečí Fr. Lad. Riegra na Kroměřížském sněmu 1848-1849 (přepis ze stenografického záznamu převzatý z Havlíčkových Národních novin, 1947)
Příspěvek ve sborníku: Iskra Vojtěchu Martínkovi (1937).

LITERATURA

Bibliografie: V. Stupka: Literární dílo J. S. (1947);
Knižně: L. Páleníček: Jindřich Spáčil (1959, s bibliografií knižních prací) + Jindřich Spáčil (1969, s bibliografií knižních prací); Zdeněk Fišer: Jindřich Spáčil (1985).
Studie a články: B. Slavík: Dílo J. S., Mojmírova říše 1937, s. 49; V. Stupka: doslov, in Ať žije sněm! (1947); K. Palas: Historická próza J. S., Časopis Matice moravské 1969, s. 286; Z. Pírek: Uzavřené dílo Jindřicha Spáčila (medailon), ZM 1979, s. 111-112; (rs): Hanácký prozaik, Rovnost 21. 5. 1993, příloha.
Recenze: Úsvit v nás: A. N. (A. Novák), LidN 11. 3. 1935 * Bludné kořeny: A. Hrubý, KM 1947, s. 192 * Ať žije sněm!: jm (J. Machoň), List Sdružení moravských spisovatelů 2, 1947/48, s. 212 * Tvrz nejpevnější: M. Ivanov, LitN 1956, č. 44 * Lásky a rebelie: D. Jeřábek, Rovnost 13. 1. 1962 * Tisíce růží: J. Pecháček, Impuls 1967, s. 386; Olaf (O. Sus), HD 1967, č. 3 * Velociped, stroj rychlonohý: V. Kovářík, ZM 1971, s. 543 * Náhrdelník z hostýnského hradiště: L. Dvořáková, ZM 1985, s. 373.
Rozhovor: (zp) (Zdeněk Pírek), Ostravský kulturní zpravodaj 1971, březen.
Archiv: Muzeum Kroměřížska: Osobní fond.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Pavel Pešta (1998)

Aktualizace hesla: 30. 9. 2006 (ap)

Aktualizace bibliografie: 30. 9. 2006 (ap)

zpět na hlavní stranu