Slovník české literatury po roce 1945
Marie KORNELOVÁ
* 15. 2. 1909, Chrudim
† 27. 11. 1978, Chrudim
Prozaička, překladatelka, autorka literatury pro mládež
Vlastním jménem Marie Hrubešová. Pseudonymem Kornelová, který zvolila podle Viktorina Kornela ze Všehrd, poprvé symbolicky podepsala svůj literární debut vydaný v době druhé světové války. Narodila se a vyrůstala v rodině soudního rady v Chrudimi, kde rovněž absolvovala dívčí lyceum (1922) a poté reálné gymnázium (1927). Studium češtiny a němčiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvovala roku 1934 (titul PhDr. získala roku 1935 prací Máchovy výrazové prostředky k charakteristice osob v románu Cikáni). Ještě před ukončením studia jeden rok učila na dívčím reálném gymnáziu v Praze. V létě 1935 se vrátila do rodné Chrudimi, kde získala místo profesorky češtiny na obchodní akademii. Zároveň doma pečovala o své rodiče. Po jejich brzkém úmrtí zasvětila celý život literární a překladatelské práci a kulturnímu životu města. Od studentských let se věnovala ochotnickému divadlu, zprvu jako herečka, později i jako organizátorka, mj. byla v letech 1945–1948 intendantkou chrudimského divadla. Mezitím v roce 1947 opustila své učitelské místo a odešla do invalidního důchodu. Pochována je na evangelickém hřbitově v Chrudimi.
Od poloviny třicátých let publikovala v periodikách Časopis pro moderní filologii, Studentský časopis nebo Chrudimský kraj. V roce 1946 otiskla Kytice
její povídku Pražské lázně. Později přispívala také do časopisů pro děti a mládež (Mateřídouška, Ohníček aj.). Za překlad a úpravu pohádek bratří Grimmů obdržela v roce 1970 cenu nakladatelství Albatros.
Marie Kornelová se ve čtyřicátých letech představila dvojicí na sebe navazujících historických románů ze začátku 14. století Svatební jízda a Proměny, které pak o dvě desítky let později spojila pod titulem Trůny milostné i kruté. Ač se v nich držela základních historických faktů a do detailů zachytila dobové prostředí a způsob života, v kresbě psychiky postav, a tím i v dějové motivaci, mířila především k nadčasovým citům a pohnutkám. Námětem prvního z obou románů jsou zásnuby a sňatek EliškyPřemyslovny s Janem Lucemburským, ústředním tématem však Eliščina láska k manželovu strýci. Pozornost, kterou tu autorka věnovala osobním zájmům a prožitkům i epizodních postav, ještě více zesílila v románu druhém, v němž sbližování královského páru tvoří jen jednu z dějových linií a motivů. – V dívčím románu Nebe, peklo, ráj s humorem zachycuje duševní svět desetiletých hrdinek; zvláště komičnost jejich dětinského uvažování ovšem ocení spíše dospělý čtenář. –
Kornelová rovněž překládala klasickou prózu z němčiny, ale také z francouzštiny a ojediněle i z jiných jazyků. Překlad pohádky pro dospělé
Gottfrieda Kellera Kocourek Sklíčko publikovala spolu s vlastním pokračováním (Sova Pálenka) podle původního autorova náčrtu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Máchovy výrazové prostředky k charakteristice osob v románu Cikáni (studie, 1936, pod jm. M. Hrubešová); Svatební jízda (R 1941; přeprac. in Trůny milostné i kruté); Proměny (R 1947; přeprac. in Trůny milostné i kruté); Sova Pálenka (P 1947, in Kocourek Sklíčko a Sova Pálenka; pokračování novely G. Kellera, autorkou přeložené v první části knihy); Vendulčiny oříšky (P pro děti, 1955); Nebe, peklo, ráj (P pro ml., 1967); Trůny milostné i kruté (R 1968, obsahuje přepracované verze RR Svatební jízda a Proměny).Překlady: W. M. Thackeray: Růže a prsten (1950); A. France: Historie našich dnů 1, 2 (1951, pod jm. M. Hrubešová) + Červená lilie (1958, in Spisy A. F., sv. 10) + Historie našich dnů 1–4 (1966, obsahuje přepracovaný překlad 1. a 2. dílu a nově překlad 3. a 4. dílu); A. Seghersová: Odměna (1951); L. Turek: Tak jsme žili (1951); G. Keller: Curyšské novely (1953) + Dvě novely (1953, obsahuje: Romeo a Julie na vsi, Šaty dělají člověka) + Epigram (1954, in Spisy G. K., sv. 4) + Romeo a Julie na vsi (1968) + Romeo a Julie na vsi (výbor, 1980, s E. A. Saudkem); J. Sigsgaard: Míťa sám na světě (1954); H. Heine: Obrazy z cest 2. Cesta z Mnichova do Janova, Lázně Lucca, Město Lucca (1954); H. Melville: Izrael Potter (1955) + Bílá velryba (1956, přeprac. překladu S. V. Klímy, verše přebásnil K. Bednář); Ľ. Ondrejov: Zbojnická mladost (1956; přeprac. 1963); E. Mörike: Mozartova cesta do Prahy (1956); M. Rázusová-Martáková: Jankovo léto (1957); R. Moric: Přes jedenašedesát štítů (1957); G. Flaubert: Tři povídky (1957) + Citová výchova (1959); J. Chalupka: Bendegúz, Gyula Kolompos a Pišta Kurtaforint (1959); H. von Gebhardt: Děvčátko kdovíodkud (1959); Ch. De Coster: Pověst o Ulenspieglovi a Lammu Goedzakovi a jejich hrdinských, veselých a slavných příhodách v zemi flanderské a jinde (1962); A. Schwarz-Bart: Poslední Spravedlivý (1962); J. Brězan: Jak šel slon na houby (1963); J. a W. Grimmové: Pohádky o skřítcích (1964) + Pohádky bratří Grimmů (1969, i uprav.) + Červená Karkulka (1971) + Šípková Růženka a jiné pohádky (1973) + Pohádky bratří Grimmů (výbor odlišný od dřívějšího, 1976) + Jeníček a Mařenka, Jak šel synek do světa, aby se naučil bát (1977, i uprav.) + O vlkovi a kozlátkách (1978) + O Palečkovi (1981, pod jm. M. Hrubešová-Kornelová) + Märchen / Německé pohádky (výbor, dvojjazyčné vydání s komentáři, k výuce němčiny, 2003); E. Kloss: Pět malých ježků (1964); I. Feustelová: Bibi (1968); D. N. Mamin-Sibirjak: Medvídek a jiné příběhy (1970, i ed.); sborníky a výbory: 10 novel (1957, 1962); Modrý květ (1967); W. M. Thackeray: Hoggartyovský diamant. Kniha o snobech a jiné prózy (1974; zde Růže a prsten); Světové pohádky (1975, ed. Z. K. Slabý); Srdce světa. Čtení ze světové literatury 18. a 19. století (1976, ed. Stanislav Fiala; zde Thyl Ulenspiegel); První lásky. Literární čítanka pro zamilované (1978, ed. J. Macháčková; zde Romeo a Julie na vsi); Chvála věcí. Úvahy o smyslu věcí v našem životě (1980, ed. D. Šindelář); O třech sestrách. Sedm pohádek z pokladů našich a světových pohádkářů (1995); Nejkrásnější pohádky (2004, ed. Z. Kovaříková); S pohádkou do světa (2016).
Uspořádala a vydala: Památník státního reálného gymnázia v Chrudimi 1863–1948 (pod jm. M. Hrubešová, s dalšími, 1948); Pohádky, říkadla a hádanky z Bartošovy Kytice (1957).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Letokruhy 1982 (Hradec Králové 1982, ed. J. Dvořák; zde povídka z pozůstalosti Vítězství).
Korespondence: Polohy srdce. Z korespondence Jaromíra Johna (1982, eds. M. Krulichová – M. Vinařová).
LITERATURA
Bibliografie: L. Lánský, Chrudimské vlastivědné listy 1994, č. 3.Studie a články: jšr (= J. Šnobr): Marie Kornelová (slovníkové heslo s bibliografií tvorby pro děti), ZM 1969, č. 4, Příloha; F. Tenčík: Nevšední vypravěčka a překladatelka, ZM 1975, č. 2; J. Kučera: Splatíme regionu dluh? in Zpravodaj katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty v Hradci Králové 1990/1991, č. 3; M. Vojtíšková: Bezděz v krásné literatuře (1997); P. Kobetič in Literární místopis Chrudimě (Chrudim 1998); P. Kobetič – T. Pavlík – I. Šulc a kol.: Chrudim. Vlastivědná encyklopedie (2005).
Recenze: Svatební jízda: jp., Česká osvěta 1941/1942, č. 7/8; J. Petrtyl, Panorama 1945/1946, č. 8 * Proměny: B. Milčan, OL 19. 10. 1947; mt, Vyšehrad 1947/1948, č. 6/7; V. Tichý, Kulturní politika 1947/1948, č. 16; O. Jahoda, KM 1948, č. 1/2 * Sova Pálenka: P. Eisner, Kulturní politika 1947/1948, č. 34; gj., Osvobozený Našinec 3. 2. 1948 * Vendulčiny oříšky: F. Benhart, NŽ 1956, č. 5; -mv- (= M. Vodičková), NK 1976, č. 44 * Nebe, peklo, ráj: Z. K. Slabý, KT 1967, č. 48; J. Voráček, Impuls 1968, č. 1 * Trůny milostné i kruté: B. Balajka, Plamen 1968, č. 11; H. Hrzalová, KT 1968, č. 29; -j- (= J. Filip), NK 1968, č. 20; I. Zítková, RP 6. 7. 1968 * Pohádky bratří Grimmů: I. Olenič, SvSl 14. 7. 1970.
K životním jubileím: fk (= F. Knopp), LidN 16. 2. 1999.
Vzpomínky: J. Hrubešová: Vzpomínka na domov Marie Kornelové, in Letokruhy 1982 (Hradec Králové 1982, ed. J. Dvořák); Marie Kornelová. Vzpomínková mozaika k nedožitým pětaosmdesátinám a k patnáctému výročí úmrtí, na pokračování in Chrudimské vlastivědné listy 1993, č. 5; 1994, č. 1–3.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, uspořádáno v 1. stupni evidence.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu
Databáze Obce překladatelů
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994)
Aktualizace hesla: 16. 4. 2021
(av)
Aktualizace bibliografie: 16. 4. 2021
(av)