Slovník české literatury po roce 1945

Vítězslav KOCOUREK

* 3. 8. 1920, Praha

† 30. 12. 1995, Praha

Prozaik, básník, překladatel, literární historik a kritik, autor knih pro děti a mládež

Jeho otec byl důstojník proviantní služby. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1939) studoval Kocourek na Právnické fakultě UK. Studia přerušilo uzavření vysokých škol, poté byl nejprve sportovním redaktorem Národní práce, v roce 1941 úředníkem Českomoravského svazu pro mléko a tuky a od roku 1942 laborantem a sekretářem v inženýrské kanceláři pro technickou chemii. Účastnil se ilegálního odboje, nejprve při Národním souručenství, později ve skupině Předvoj. Po válce byl kulturním redaktorem Rudého práva a souběžně studoval češtinu a filozofii na FF UK (absolvoval roku 1950). V letech 1947–1948 byl vedoucím redaktorem časopisu Lidová kultura, od roku 1948 dramaturgem Čs. státního filmu, od roku 1950 redaktorem a později, počínaje rokem 1956, šéfredaktorem nakladatelství Československý spisovatel; zde řídil edice Ilustrované novely (1956–1958), Humor a satira (1957–1958) a Žatva (překladová řada, 1958). Po vynuceném odchodu z nakladatelství, jenž byl důsledkem personálních změn způsobených kampaní proti vydání Škvoreckého románu Zbabělci, působil Kocourek v letech 1959–1964 jako šéfredaktor divadelního a literárního jednatelství DILIA. V letech 1964–1968 byl vedoucím redaktorem a později zástupcem šéfredaktora Státního nakladatelství dětské knihy (Albatros), kde vedl edici Karavana (1966–1968). Roku 1968 se vrátil do nakladatelství Čs. spisovatel: nejprve zde působil jako šéfredaktor, v letech 1970–1971 jako odpovědný redaktor, nakonec jako propagační úředník. Roku 1972 byl z politických důvodů propuštěn a stal se korektorem tiskárny Mír, kde pracoval až do svého odchodu do penze roku 1980. Zároveň psal lektorské posudky, anonymně nebo pod jmény jiných autorů (např. Doris Grozdanovičové, která podepsala též několik jeho doslovů).

Publikovat začal již v době gymnaziálního studia, a to ve Studentském časopisu a Mladé kultuře, od čtyřicátých let 20. století otiskoval pohádky v literární příloze Lidových novin. Dále přispíval do periodik: Dikobraz, Film a doba, Host do domu, Kulturní politika, Lidová kultura, Literární listy, Literární noviny, Národní práce, Plamen, Reportér, Rudé právo, Zlatý máj aj. V roce 1991 vycházely v Literárních novinách na pokračování Kocourkovy vzpomínky Co bylo, bylo. – Pro mládež napsal rozhlasové hry Zimník Jánosze Kovácse (1954, podle Bély Illése), Syn pluku (1955, podle Valentina Katajeva), Zápas o svobodu (1957, podle románu Harriet Beecher-Stoweové Chaloupka strýčka Toma), Poklad na ostrově (1955; přeprac. 1965, podle R. L. Stevensona) a televizní hru Vzpoura na Bounty (1961, spolupráce na scénáři Josef Strnad). – Užíval četných pseudonymů a šifer (Catter, Jan Šimek, Jiří Bernard, Václav Hlouček, Psohlavec; rek, V. K.), překlady a adaptace klasických a dobrodružných děl světové literatury publikoval v sedmdesátých a osmdesátých letech pod vypůjčenými jmény (Jaroslav Hulák, Miroslav Drápal, Naděžda Slabihoudová).

Kocourkovo dílo charakterizuje značná různost žánrů. Od studentských let uveřejňoval časopisecky lyrické i satirické básně, povídky, pohádky a literární kritiky; jako novinář pak věnoval značnou pozornost také sportu. Krátce po válce spolupracoval na revuích Divadla satiry (největšího ohlasu dosáhl Cirkus plechový) a humor se uplatnil také v jeho další tvorbě. Sbírkou epigramů Ostré drápky navázal na havlíčkovskou tradici a s jemnou jízlivostí zaútočil na konjunkturalismus především v prostředí literárním. Kritický smysl osvědčil Kocourek i ve Sportovních povídkách, ve kterých obrazy negativních důsledků sportovní ctižádosti a jedincova úspěchu přerůstají do psychologických portrétů autorovy generace. Už zde se projevilo jeho porozumění pro děti a mládež, jimž od konce padesátých let především adresoval svou tvorbu. Adaptoval pohádky ze světového literárního odkazu, převyprávěl historický dobrodružný román Vzpoura na lodi Bounty, přeložil a upravil řadu děl dobrodružné literatury (většinou Karla Maye). Dětem adresoval rovněž poutavou encyklopedii Vesmír, Země, člověk – a my děti a Cizí slova (nejen) pro děti (sazba připraveného vydání byla v roce 1971 rozmetána). Z Kocourkových literárněhistorických prací patří k nejdůležitějším studie o Karlu Poláčkovi a o Thomasi Mannovi; přemluvou či doslovem opatřil řadu děl českých i světových autorů, např. Eduarda Basse, Karla Čapka, Karla Poláčka, Františka Němce, Edvarda Valenty, Jaroslava Žáka, Heinricha Bölla, Thomase Manna. Jako literární kritik se věnoval především německé a angloamerické literatuře.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Cirkus plechový (revue, rozmnož., 1946, prem. 1945, s dalšími); Zvláštní vydání (revue, rozmnož., 1946, i prem., s dalšími); Ostré drápky (epigramy, 1955); Za pohádkou kolem světa (pohádky, 1957; uprav. 1995); Se zvířátky kolem světa (pohádky, 1958; uprav. a rozšíř. 1994); Vzpoura na lodi Bounty (R pro ml., 1960); Sportovní povídky (1961; přeprac. slov. s tit. Si skvelý, Ogimura, Bratislava 1969); Poklad na ostrově (D, rozmnož., 1962, i prem., podle R. L. Stevensona, texty písní P. Kopta); Vesmír, Země, člověk – a my děti (encyklopedie pro ml., 1966); Karel Poláček (brožura, 1967, s J. Škvoreckým); Cizí slova (nejen) pro děti (2001, upravili a doplnili Z. Kocourková a Jiří Ježek).
Výbory: Pyšná princezna a zázračná jablka (výbor z pohádek Se zvířátky kolem světa, Za pohádkou kolem světa, 2001); O hrbáčkovi Alenovi (výbor z pohádek Se zvířátky kolem světa, Za pohádkou kolem světa, 2002); Kocour v botách (výbor z pohádek Se zvířátky kolem světa, Za pohádkou kolem světa, 2003).
Scénicky: Ferda – sirky – zeměkoule aneb Všude dobře, doma nejhůř (1947, s dalšími).
Překlady a úpravy: N. Z. Birjukov: Čajka (1952, s J. Hulákem); N. V. Gogol: O literatuře (1953, s dalšími); A. Gajdar: Timur a jeho parta (1955, od 1973 pod jm. N. Slabihoudové); A. Assolant: Hrdinný kapitán Korkorán (1955) + Hrdý Montluc (1978, pod pseud. Jan Šimek); J. F. Cooper: Poslední Mohykán (1957, 2007 upr. Z. Kocourková); K. May: Syn lovce medvědů (1958) + Duch Llana Estacada (1959, pod pseud. Jiří Bernard) + Vinnetou 1–3 (1965) + Černý mustang (1968, pod pseud. Jiří Bernard) + Old Surehand (1971, pod pseud. Václav Hlouček) + Poklad na Stříbrném jezeře (1981, pod jm. J. Huláka, upr. 1991 jako Jiří Bernard); Homérova Odysseia (1982, pod jm. J. Huláka); A. Dumas: Salvator (1986, pod jm. M. Drápala).
Scénicky: C. Goldoni: Poprask na laguně (1961) + Mirandolina (1964); G. Dagan: Vražda jako poznaná nutnost (1991, s D. Grozdanovičovou).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Chvála slova. Sborník mladé práce (1940, eds. J. Šedivý, A. Vrbová, J. Kopecký); Básnický almanach 1956 (1957, ed. F. Hrubín); Průvan stoletím (1956, eds. V. Lacina, J. Vojtěch); Ofsajd a jiné sportovní povídky (b. d., 1959); Thomasovy slzy (1961); Umění vychovávat uměním (1965, eds. V. Stanovský, Z. Heřman); Zlato – stříbro – bronz (1969, ed. J. Hořec); Mámivá noc (1970, ed. M. Suchomel); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním (1992, ed. J. Lopatka); 100 let Karla Poláčka (1992, ed. J. Tydlitát); O Karlu Poláčkovi a o jiných (1995, ed. J. Kolár).
Uspořádal, vydal a redigoval: Země kytice. Antologie vybraných českých povídek 1945–1955 (1955); K. Poláček: Povídky pana Kočkodana (výbor, 1957); Deset novel (výbor ze světové literatury, 1957), Deset novel (výbor ze světové literatury, 1958, s E. Ruxovou); Almanach Klubu čtenářů (1961); Raketa (magazín pro ml., 1966).

LITERATURA

Studie a články: jšr (= J. Šnobr): Vítězslav Kocourek, ZM 1969, č. 7 (včetně bibliografie); J. A. Varga: Úpravy K. Maye, Proglas 1993, č. 2.
Recenze: Ostré drápky: Z. Heřman, HD 1955, č. 12; J. Putík, LitN 1955, č. 47; Z. K. Slabý, NŽ 1956, č. 1 * Země kytice: F. Benhart, HD 1956, č. 1; J. Petrmichl, LitN 1956, č. 15 * Za pohádkou kolem světa: Z. Vavřík, ZM 1958, č. 3; J. Nejedlý, NK 1995, č. 24 * Sportovní povídky: ju (= M. Jungmann), LitN 1961, č. 11; J. Opelík, Kultura 1961, č. 11; M. Uhde, HD 1961, č. 4 * Poklad na ostrově: J. Procházka, LitN 1962, č. 47 * Homérova Odysseia: L. Dvořáková, ZM 1982, č. 8 * Se zvířátky kolem světa: V. Vařejková, Komenský 1994/1995, č. 9/10.
Nekrology: šek (= P. Matoušek), LidN 5. 1. 1996; P. Lhota, ZM 1996, č. 1; J. Poláček, Ladění 1996, č. 1; jun (= M. Jungmann), LitN 1996, č. 2.
Vzpomínky: J. Hiršal in Vínek vzpomínek (1991).
Archiv: LA PNP: Osobní fond, zpracováno ve 2. stupni evidence.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Databáze českého uměleckého překladu
Databáze Obce překladatelů
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994)

Aktualizace hesla: 12. 2. 2021 (av)

Aktualizace bibliografie: 12. 2. 2021 (av)

zpět na hlavní stranu