Miloslav STINGL
Vyrůstal v rodině důlního technika. Obecnou školu absolvoval v rodišti, po nuceném odchodu rodiny z pohraničí (1938) začal v roce 1941 studovat na reálném gymnáziu v Rakovníku; od roku 1945 pak navštěvoval gymnázium v Karlových Varech, kde v roce 1950 maturoval. Během středoškolských studií působil v karlovarském pěvecko-recitačním souboru Rébuz a vlastními verši se podílel na jeho repertoáru; spolupracoval též s literární redakcí západočeského vysílání Československého rozhlasu. Na Právnické fakultě UK v Praze vystudoval v letech 1950–1954 mezinárodní právo (titul JUDr. získal v roce 1967) a poté působil ve funkci osvětového inspektora pro umění Krajského národního výboru v Karlových Varech. Od roku 1956 studoval (zpočátku při zaměstnání) etnografii a folkloristiku na Filozofické fakultě UK. Již během studia se zaměřil na mimoevropskou etnologii; absolvoval roku 1960 prací Náboženské představy jihoamerických Araukanů. V letech 1960–1962 působil jako odborný asistent katedry geografie na Pedagogickém institutu v Karlových Varech, v letech 1962–1972 jako odborný pracovník odboru rozvojových zemí v Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd. Po roce 1972 se již zcela věnoval literární tvorbě a pokračoval v badatelské a popularizační činnosti, spojené s četnými dlouhodobými cestami. V padesátých letech navštívil Kavkaz, od šedesátých let opakovaně pobýval v Americe, Austrálii a Oceánii. Na cestách úhrnem strávil téměř dvacet let a navštívil 151 zemí. Vykonal celkem patnáct cest kolem světa (čtrnáctou v letech 1997–1998, poslední v roce 2008). V letech 1963–1968 byl místopředsedou Československo-latinskoamerické společnosti, stal se členem mezinárodních etnologických společností při UNESCO v Paříži (Societé des Américanistes a Societé des Océanites). Studijně i pracovně pobýval na univerzitách i vědeckých pracovištích v USA (1967 RISM – Research Institute for the Study of Man v New Yorku, 1969 Texaská univerzita Austin, 1971 UCLA – Kalifornská univerzita v Los Angeles, Balboa Museum v San Diegu), na Kubě, v Mexiku a v Německu. Významné jsou jeho výzkumné pobyty mezi národy a kmeny Indiánů, Polynésanů, Eskymáků a Papuánců; indiánský kmen Kikapů z Oklahomy (USA) Stingla za právní rady, poskytnuté při jeho dřívějším výzkumném pobytu, zvolil roku 1971 svým čestným náčelníkem a udělil mu jméno Okima. – Stinglovy popularizační práce dosáhly desítek reedic a patří rovněž k nejpřekládanějším českým titulům svého žánru, vydávaným v desítkách zemí celého světa.
BIBLIOGRAFIE
Próza a literatura faktu: Indiáni bez tomahavků (LF, slovensky s tit. Indiáni bez tomahavkov, Bratislava 1963; česky: 1. přeprac. a doplněné vyd. 1966; 2. přeprac. vyd. 1976; 3. přeprac. vyd. slovensky s tit. Indiáni včera, dnes a zajtra, Bratislava 1982); Meli Antu, tvůj kamarád z Chile (P pro děti, 1964; s tit. Peníze pro šamana zařazeno do rozšíř. vyd. knihy Ukradený totem, 2013); Angatar, tvůj kamarád z Grónska (P pro děti, 1965; s tit. Ztracený Eskymák in Ukradený totem); Nicaragua (LF, Havana 1967, pod pseud. Milton Sánchez); Indiánský běžec (LF 1969); Za poklady mayských měst (LF 1969; přeprac. s tit. Tajemství indiánských pyramid, 1974; aktualizované vydání, 2019); Indiáni na válečné stezce (LF 1969; poté in Války rudého muže; část textu užita in Siouxové bojují dál; 2013 rozšíř. vyd. s nezměněným tit. Indiáni na válečné stezce); Ostrovy lidojedů (LF 1970; 1. přeprac. vyd. 1979, 1. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; 2012 spolu s knihou Neznámou Mikronésií aktualizované a doplněné vyd. s tit. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů, díl 2.); Indiáni, černoši a vousáči (LF pro mládež, 1970); Poklady piráta Morgana (P pro děti, 1971); Ukradený totem (PP pro děti, 1972; povídka Ztracený Eskymák též samostatně s tit. Angatar, tvůj kamarád z Grónska, 1965; v roce 2013 rozšíř. o povídku Peníze pro šamana, samostatně s tit. Meli Antu, tvůj kamarád z Chile, 1964); Poslední ráj (LF cestopis., 1974, 2. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; 2011 aktualizované a doplněné vydání s tit. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů, díl 1.); Neznámou Mikronésií (LF, 1976, 3. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; 2012 spolu s knihou Ostrovy lidojedů aktualizované a doplněné vyd. s tit. Ostrovy krásy, lásky a lidojedů, díl 2.); Siouxové bojují dál (LF pro ml., 1976); Indiánský oheň (LF 1977; poté in Války rudého muže); Jenseits der Berge von Oriente. Auf der Spur der indianischen Ureinwohner Kubas (něm., LF pro mládež, Würzburg 1978; část textu z knihy Indiáni, černoši a vousáči, 1970);
Uctívači hvězd. Po stopách ztracených peruánských říší (LF 1980; rozšíř. s tit. Uctívači hvězd. Tajemství a zázraky ztracených indiánských říší, 1997; 3. vyd. s tit. Indiáni stříbrné luny. Za záhadami zmizelých indiánských říší, 2003); Les Civilisations Indiennes du Mexique (franc., LF Paris 1980, s P. Štěpánkem); Očarovaná Havaj (LF 1981, 4. část tetralogie Lidé, země a kultury Oceánie; přeprac. s tit. Havaj je nejlepší, 2006; aktualizované a upravené vydání knihy z roku 1981 s fotografiemi Jiřího Kolbaby, 2018); In der Karibik (něm., LF, Leipzig 1984); Kunst der Südsee (něm., LF, Leipzig 1985); Synové slunce (LF 1985; s tit. Indiáni zlatého slunce. Život, zázraky a záhady Inků, 2003); Vládcové jižních moří (něm., LF, s tit. Herrscher im Südsee-Paradise, Düsseldorf 1985; česky 1996; rozšíř. s tit. Vládcové ráje, 2005); Války rudého muže (LF 1986, obsahuje Indiáni na válečné stezce, Indiánský oheň; rozšíř. 1996); Smrt v ráji. Tichomoří mezi prvním kolonizátorem a první atomovou bombou (LF etnol., cestopis., 1988); Kunst der Indianer und Eskimos Nordamerikas (něm., LF, Leipzig 1990); Kunst der polynesischen Inselwelt (něm., LF, Leipzig 1990); Černí bohové Ameriky (LF 1992; 2014 aktualizované a rozšíř. vyd. s tit. Vúdú, zombie, karnevaly); Ostrovy mrtvých měst (LF 2002); Sex v pěti dílech světa aneb Cestopis časem a prostorem tělesné lásky (LF 2006); Mayové, jejich civilizace a zánik světa (LF 2010).
Příspěvky ve sbornících a souborných pracích: Kamarádi (PP pro děti, 1969; zde próza Meli Antu, tvůj kamarád z Chile); Divit se je lidské (1998, ed. Jaroslav Čorba).
Ostatní práce: Oceánie. Zeměpisný obrazový soubor s programem (učební pomůcka, 1978); Prag (něm., obrazová publikace, München 1993, fotografie Xiao Hui Wang; též francouzsky, Paris 1993); Böhmen (něm., obrazová publikace, München 1994, fotografie Gerhard P. Müller); Tamtamy času – Nová Guinea (LF geograficko-cestopisná, 2002, s J. Hanzelkou, M. Zikmundem a R. Švaříčkem).
Uspořádal a vydal: Hvězdy a lidé (repertoárový sborník na kosmická témata, 1962, též přisp.).
LITERATURA
Knižně: M. Chroust: Miloslav Stingl. Biografie cestovatelské legendy (2016, obsahuje mj. CD a DVD).
Studie a články: J. Beránek: O skutečnosti v literatuře pro mladé čtenáře, ZM 1974, č. 3; J. Klempera: doslov, in M. S., Synové slunce (1983); Z. Pavlačík: Cestovatel Miloslav Stingl se vrátil ze své již čtrnácté cesty kolem zeměkoule, MFD, 25. 7. 1998, příl. Praha Dnes; I. Barteček: Cestovatelé z českých zemí v Latinské Americe (katalog výstavy, Prostějov 2001); heslo M. S. in Slovník klubu českých a slovenských autorů literatury faktu (2003, ed. J. Halada); P. Kovář: Byl jsem jen exot, Reflex 2009, č. 14; K. Říhová: Tulák s dýmkou míru, Právo 20. 12. 2014, příl. Magazín Právo.
Recenze:
Meli Antu, tvůj kamarád z Chile: N. Černý, Komenský 1964/1965, č. 6; V. Šrámková, ZM 1965, č. 8/9; J. Voráček, ZM 1970, č. 5 * Angatar, tvůj kamarád z Grónska: J. Voráček, RP 12. 7. 1965; V. Šrámková, ZM 1966, č. 10 * Indiáni bez tomahavků: O. Kodetová, NK 1966, č. 34; E. V., NK 1977, č. 12; I. Vaculín, Tvorba 1977, č. 29 * Za poklady mayských měst: vbc (= V. Vrabec), SvSl 3. 4. 1969; V. Nezkusil, ZM 1970, č. 4 * Indiáni na válečné stezce: Z. K. Slabý, ZM 1970, č. 9 * Indiáni, černoši a vousáči: I. Zítková, ZM 1972, č. 2 * Ukradený totem: B. Balajka, Práce 27. 6. 1973; O. Sirovátka, Romboid 1973, č. 5 * Poslední ráj: V. Kolár, LM 1975, č. 5; V. Krupa, Romboid 1975, č. 6; ms (= M. Staňková), NK 1975, č. 8 * Tajemství indiánských pyramid: -rh-, NK 1975, č. 7 * Siouxové bojují dál: O. Chaloupka, ZM 1976, č. 4; jmk, Učitelské noviny 1976, č. 7 * Neznámou Mikronésií:
I. Vaculín,
LM 1977, č. 8 * Indiánský oheň: -jkt (= J. Klempera), NK 1978, č. 5 * Ostrovy lidojedů: I. K. (= I. Kruis), NK 1979, č. 25 * Uctívači hvězd: Sá, NK 1981, č. 3 * Očarovaná Havaj: F. Cinger, RP 23. 8. 1982; ik (= I. Kruis), NK 1982, č. 38 * Synové slunce: K. D., NK 1986, č. 25 * Války rudého muže: E. Pohlová, NK 1986, č. 39 * Smrt v ráji: vs, NK 1989, č. 6 * Indiáni zlatého slunce: J. Jícha, LidN 11. 6. 2003; E. Farfánová Barriosová, MFD 24. 1. 2004, s. B3 * Indiáni stříbrné luny: J. Jícha, LidN 29. 12. 2003 * Havaj je nejlepší: M. Nyklová, Knižní novinky 2006, č. 22 * Vúdú, zombie, karnevaly: O. Bezr, MFD 4. 11. 2014.
Rozhovory: M. Černík, Květy 1972, č. 38; V. Dezortová, Květy 1979, č. 44; V. Dezortová, Tvorba, příl. Kmen 1984, č. 39; J. Klempera, Výběr z nejzajímavějších knih 1985, č. 4; J. Bauer, Magazín Co vás zajímá 1986, č. 5; V. Dezortová, Květy 1986, č. 44; -bam-, Kulturní rozvoj 1987, č. 21; J. Burda, Práce 23. 12. 1993, příl. P´93; J. Klempera, Naše rodina 1994, č. 43; J. V. Rogl, Zemské noviny 21. 8. 1997, příl. Hobby magazín; Z. Pavlačík, Koktejl 1998, č. 2; B. Borovička, Právo 9. 7. 2002, příl. Styl; P. Skočdopole, Týden 2002, č. 39; M. Trávníčková, HN 29. 8. 2003, příl. Víkend; Na plovárně. Z televizních rozhovorů Marka Ebena 2 (2006, ed. J. Janoušek); M. Dvořák, Koktejl 2008, č. 1; M. Dvořák, Koktejl 2010, č. 12; J. Plocek, Kulturní noviny 2012, č. 8; M. Rychlík, LidN 30. 10. 2015, příl. Pátek LN; V. Žmolík, Xantypa 2017, č. 1.
K životním jubileím: M. Mravcová, LM 1980, č. 10;
Z. Pírek, Tvorba 1981, č. 1; S. Bartůšková, LM 1985, č. 10; N. Klevisová, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 51; J. Kandert, Český lid 2000, č. 4; I. Černý, Haló noviny 31. 12. 2010, příl. Obrys–Kmen 2010, č. 50.