Slovník české literatury po roce 1945

Alena SANTAROVÁ

* 8. 4. 1923, Praha

† 15. 5. 1967, Praha

Prozaička, autorka knih pro děti

Dcera prozaika a dramatika Vladislava Vančury (1891–1942); pod rodným jménem Vančurová publikovala své rané práce. Poprvé byla krátce provdána za filmového režiséra Bořivoje Zemana (1912–1991), druhý manžel, architekt Jindřich Santar (1923–2012), působil ve výstavnictví (mj. autor scénáře pro Čs. pavilon na EXPO 1958). – Obecnou školu Santarová navštěvovala ve Zbraslavi, gymnázium v Praze (maturita 1942); aby unikla totálnímu nasazení, byla po otcově popravě zaměstnána (díky Jindřichu Plachtovi a Jindřichu Honzlovi) jako herečka. V září 1945 získala stipendium ministerstva školství a na pozvání malíře Josefa Šímy odjela do Paříže, kde absolvovala dva semestry Vysoké filmové školy. Po návratu byla zaměstnána v Československém státním filmu; roku 1948 na pozvání Polského státního filmu pobývala spolu s Bořivojem Zemanem v Polsku. Od roku 1949 působila jako redaktorka, nejprve v zahraničním oddělení ministerstva informací, 1950 v Rudém právu a v Květech a 1951–1952 v literární redakci Československého rozhlasu, s nímž externě spolupracovala i v době, kdy se věnovala mateřským povinnostem. V letech 1963–1965 byla redaktorkou nakladatelství Československý spisovatel, v letech 1966–1967 redaktorkou nakladatelství Albatros.

Publikovala příležitostně, především v periodikách, v nichž pracovně působila.

Alena Santarová debutovala reportáží v knize Modrý zápisník, vydané u příležitosti konání 2. světového kongresu obránců míru ve Varšavě, v níž zachytila obnovu poválečného Polska a atmosféru budovatelského optimismu. K dobově frekventovanému tématu pracovního hrdinství přispěla beletrizovanými medailony, přibližujícími životní osudy a pracovní úspěchy předních československých úderníků (Deset z první řady). Od konce padesátých let se věnovala próze pro děti a mládež, v níž mohla uplatnit svou pozorovatelskou pohotovost a schopnost práce s různými stylovými rovinami jazyka. V prázdninovém příběhu Káťa, Katrin, Katynka tvořivě navázala na tehdy opomíjený žánrový typ tzv. dívčí četby. Titulní postava zde prostřednictvím dochovaných deníkových záznamů poznává dospívání své babičky a její dávné úsilí o emancipaci v oblasti vzdělání i v osobním životě: konfrontací s minulostí tak postupně oceňuje zázemí rodiny a nachází cestu ke svým vrstevníkům. Záměr poznávací a umělecký spojila Santarová ve fabulovaném průvodci Prahou Známá neznámá, dětskou představivost rozvinula v pohádce pro mladší děti Slon v domácnosti. Smysl pro konstruování napínavého děje se výrazně uplatnila jak detektivní próze pro děti (Od úterka do soboty) i pro dospělé, kterou oživila detailní znalostí reálií z prostředí uměleckých galerií (Program na neděli).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Modrý zápisník (RpRp 1951, s L. Aškenazym a S. Hermlinem, pod jm. A. Vančurová); Deset z první řady (PP reportážní, 1951, pod jm. A. Vančurová); Káťa, Katrin, Katynka (P pro dívky, 1959); Známá neznámá (beletristický průvodce Prahou pro děti, 1960); Od úterka do soboty (P detekt. pro děti, 1963); Slon v domácnosti (P pro děti, 1965); Program na neděli (P detekt., 1966).
Uspořádala a vydala: V. Vančura: Vědomí souvislostí (1958, s J. Santarem); V. Vančura: Občan Don Quijote a jiné prózy (1961, s R. Havlem); Třiatřicet splněných přání. Magazín pro děvčata 1 (1962, též přisp.).

LITERATURA

Studie a články: L. Valenta: úvod, in Modrý zápisník (1951); Josef Březina in Děti slavných rodičů (1998); J. Poláček, Ladění 2003, č. 2.
Recenze: Káťa, Katrin, Katynka: J. L. (J. Lederer), Plamen 1959, č. 2; Z. Vavřík, LitN 1959, č. 27; LB, NK 1988, č. 6 * Známá neznámá: Z. K. Slabý, ZM 1960, č. 6; Z. Čermáková, Plamen 1960, č. 6; F. Tenčík, HD 1960, č. 11 * Od úterka do soboty: Z. Vavřík, LitN 1963, č. 34 * Program na neděli: V. Novák, LitN 1967, č. 17; vl (Š. Vlašín), Impuls 1967, č. 1 * Slon v domácnosti: A. Hájková, Impuls 1966, č. 5.
Nekrology: V. Vondra: LitN 1967, č. 20; Fr. Dittrich, Plamen 1967, č. 6; I. Štuka, Plamen 1967, č. 6.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Věra Brožová (1998)

Aktualizace hesla: 24. 2. 2017 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 24. 2. 2017 (mlp)

zpět na hlavní stranu