Slovník české literatury po roce 1945
Stanislav RUDOLF
* 16. 2. 1932, Jičín
† 8. 1. 2022, Brandýs nad Labem
Prozaik, scenárista, autor knih pro děti a mládež
Narodil se v rodině dělníka a železničáře. Dětství prožil ve vsi Železnice, kde jeho otec vedl několik let obecní knihovnu. V roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu v Jičíně a současně se vyučil kinooperatérem (1950). Po nepřijetí na FAMU byl krátce zaměstnán ve Výzkumném ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze (1951), poté absolvoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích (1954). Učil na základní škole v Chrašticích na Písecku (1954–1956) a v Lázních Bělohrad (1960). Od roku 1956 dálkově studoval češtinu na Vysoké škole pedagogické v Praze, absolvoval diplomovou prací Historie kalendářů jako knížek lidového čtení (1960). Poté působil jako odborný asistent na
Pedagogické fakultě v Brandýse nad Labem a krátce učil na tamní desetileté škole (1965). V roce 1965 nastoupil jako redaktor Pionýrských novin (roku 1968 přejmenovány na Sedmičku, později Sedmičku pionýrů) a od roku 1970 pracoval jako redaktor časopisu Květy. S touto redakční prací souvisela i řada jeho zahraničních cest (například účast na Mezinárodních filmových festivalech v Cannes, Moskvě, Taškentu a Benátkách). V roce 1977 se stal spisovatelem z povolání, v letech 1982–1983 byl zaměstnán jako dramaturg
Filmového studia Barrandov.
Od roku 1954 publikoval v periodikách Osvětová práce,
Host do domu
(1956), Pochodeň (Hradec Králové), Tvorba,
Kulturní tvorba, Vlasta,
Zlatý máj, Svoboda (Kladno), Pionýrské noviny a Sedmička pionýrů (1983 zde na pokračování povídka Poštolka Siky), Literatura ve škole, Mladá fronta, Květy (1972 zde na pokračování próza pro mládež Ententýny; 1978 román Pyžamo po mrtvém; 1982 román Dny narkózy), Rudé právo, Mladý svět. Od devadesátých let přispíval většinou fejetony a povídkami do Práva, MF Dnes, Instinktu, Polabského týdeníku TOK, Haló novin, Bělohradských listů, Vlasty a do internetových časopisů Webmagazin Rozhledna, Pozitivní noviny, Peprnet a Ženy.Tiscali. – Spolupráci s
Čs. televizí a
Čs. filmem zahájil v sedmdesátých letech. Byl autorem realizovaných scénářů televizních her Renata (1971, r. Věra Jordánová), Ententýny (1971, r.
Věra Jordánová, sc. +
Karel Urbánek, podle stejnojm. knihy), Romance pro dlouhých devět let (1974, r.
Vlasta Janečková), Kam uhnout očima (1977, r.
Libuše Koutná), Přikázaný směr jízdy (1977, r.
Václav Vorlíček), Kolombína (1978, r. Vlasta Janečková), Rovnice o jedné krásné neznámé… (1979, r. Ludvík Ráža), Na semaforu zelená (1982, r. Libuše Koutná); Rovnováha (1983, r. Vojtěch Štursa), Bráška (1983, r. Věra Jordánová), Bohyně krásy (1984, r. František Filip), Malý vodní had (1985, r.
Libuše Koutná), Moje zlaté holky (1985, r. Libuše Koutná), Vozová hradba (1985, r. Milan Růžička), Rizikové pracoviště (1987, r. Josef Platz), Poklesky zralých mužů (1987, r. Zdeněk Kubeček) a televizního seriálu Nebezpečí smyku (1975, 3 díly, r.
Ludvík Ráža). Podle jeho próz (a většinou i scénářů) vznikly celovečerní filmy Metráček (1971, r. Josef Pinkava, sc. +
Jaroslav Petřík a
Josef Pinkava), Údolí krásných žab (1973, r. Jiří Hanibal, sc. + Jiří Hanibal), Kopretiny pro zámeckou paní (1981, r. Josef Pinkava, sc. Jaroslav Petřík +
Josef Pinkava) a Operace mé dcery (1986, r.
Ivo Novák, sc. + Ivo Novák). S režisérem
Jaroslavem Balíkem se podílel také na scénáři filmu Atomová katedrála (1984) podle románu Běh znaveného koně. – Užíval šifry rf.
Již od úspěšné prvotiny (Metráček aneb Nemožně tlustá holka) byl Rudolf především autorem próz (případně filmových a televizních scénářů) pro mládež o každodenním životě dospívajících, zpravidla dívčích hrdinek. Usiloval v nich o rovnováhu mezi zábavnou a výchovnou funkcí i o ztotožnění potenciálních čtenářů s hrdiny. Ať již jsou jeho příběhy situovány do prostředí školy, letního tábora či různých učebních oborů (cukrář – Pusinky, zootechnik – To jsme prosím nebrali), vždy obměňují taková témata, jakými jsou potíže s první láskou a s volbou povolání, kázeňské přestupky, hledání vztahu k novým partnerům rodičů či dívčí péče o nekompletní rodinu ve stylu Robinsonky (Kopretiny pro zámeckou paní, Ententýny aj.). V prózách publikovaných koncem devadesátých let ustupuje psychologická drobnokresba naléhavosti nastolených problémů (například interrupce u šestnáctileté hrdinky v próze Budu na tebe čekat, lásko!). Rudolfovy postavy procházejí pocity nejistoty, zklamání, vzdoru, hněvu, trucovitosti, aby později vyzrávaly, uvědomily si své sebeklamy a překonaly uraženou ješitnost. Cestou k životní rovnováze je jim často zdravá sportovní ctižádost (Metráček, Milionová holka, Časová ztráta), případně smysl pro čest, spravedlnost a toleranci (Malý vodní had). Jejich problémy a konflikty ústí do harmonie, zdůrazňující zejména pozitivní roli rodičů jako opory.
Obdobné vidění a zobrazování světa charakterizuje i prózy pro dospělé, o něž se Rudolf pokoušel od konce sedmdesátých let. Část z nich představují komorní psychologizující příběhy s tématy hledání lásky, zmechanizovaného manželství a nevěry (Pyžamo po mrtvém, Operace mé dcery). Autor však usiloval také o společenskokritický román, v němž pracovní a soukromé sebeuvědomování hrdinů vykresloval na pozadí krotkého popisu „nedostatků“ na jednotlivých pracovištích, ať šlo o továrny nebo vědecké ústavy; čtenáře měla tato díla vést k přijetí aktivní role v socialistické společnosti (Běh znaveného koně, Dny narkózy, Všechny mé lásky). Svět dětí a dospívajících je hlavním tematickým zdrojem Rudolfových glos a fejetonů (Zápisník neúspěšného otce).
Obdobné vidění a zobrazování světa charakterizuje i prózy pro dospělé, o něž se Rudolf pokoušel od konce sedmdesátých let. Část z nich představují komorní psychologizující příběhy s tématy hledání lásky, zmechanizovaného manželství a nevěry (Pyžamo po mrtvém, Operace mé dcery). Autor však usiloval také o společenskokritický román, v němž pracovní a soukromé sebeuvědomování hrdinů vykresloval na pozadí krotkého popisu „nedostatků“ na jednotlivých pracovištích, ať šlo o továrny nebo vědecké ústavy; čtenáře měla tato díla vést k přijetí aktivní role v socialistické společnosti (Běh znaveného koně, Dny narkózy, Všechny mé lásky). Svět dětí a dospívajících je hlavním tematickým zdrojem Rudolfových glos a fejetonů (Zápisník neúspěšného otce).
BIBLIOGRAFIE
Próza: Metráček aneb Nemožně tlustá holka (P pro ml., 1969; poté in Metráček); Nebreč, Lucie (P pro ml., 1972); Něžně háčkovaný čas (P pro ml., 1973); Kopretiny pro zámeckou paní (P pro ml., 1973); Nepřeletí mne ptáci (PP pro ml., 1973, obsahuje: Ententýny, Nepřeletí mne ptáci); Údolí krásných žab (P pro ml., 1974); Modrý déšť (PP pro ml., 1975; próza Jedináček poté in Malý vodní had); Milionová holka (P pro ml., 1976); Metráček aneb Kosti jsou vrženy (1977; poté in Metráček); Barvoslepý (R 1978); Pyžamo po mrtvém (R 1979); V každém okně Julie (P pro ml., 1980); Operace mé dcery (R 1980); Na semaforu zelená (P pro ml., 1980); Formule 1 (R 1981); Myš dobré naděje (P pro ml., 1983); Běh znaveného koně (R 1983); Dny narkózy (R 1983, poté pod názvem Bez narkózy, 1996); Malý vodní had (PP pro ml., 1984); Všechny mé lásky (R 1985); Metráček (1985, oba díly v jednom svazku); Pusinky (P pro ml., 1987); Časová ztráta (P pro ml., 1988); To jsme prosím nebrali (P pro ml., 1988); Petra a Dominik (P pro ml., 1991); Z deníku Pampelišky (PP pro ml., 1991); Blíženci (P pro ml., 1992); Konkurz na anděla (P pro ml., 1992); První polovina nebe (P pro ml., 1993); Zatmění srdce (P pro ml., 1993); Co jsme si říkali k ránu (R 1994); Knížka pro zamilované holky (P pro ml., 1994); Kalendář pro zamilované holky (PP pro ml., 1995; poté pod názvem 365 dnů zamilované holky, 1998); Pozor, kočky! (P pro ml., 1996); Moje paličaté IQ (R 1996); Ráj je daleko (R 1997); Jak jsme poslouchali noc (R 1998); Budu na tebe čekat, lásko! (P pro ml., 1999); Holkám se nedá věřit? (P pro ml., 2000); Reklama na lásku (P pro ml., 2000); Zápisník neúspěšného otce (fejetony, 2000); Někdy přijde i láska (P pro ml., 2001); Miluji tě, vole! (fejetony, 2007); Z Čech až na konec léta (fejetony, 2008).Výbory: Krásky a jejich superlásky aneb To nejlepší ze Stanislava Rudolfa (výbor z PP pro ml., 2002); Postýlka pro dva aneb To nejlepší ze Stanislava Rudolfa (výbor z PP pro ml., 2004).
Učebnice: Český jazyk pro 6. ročník. 1. díl (spolu s E. Beránkovou, H. Hrdličkovou, 1998); Český jazyk pro 6. ročník. 2. díl (spolu s E. Beránkovou, H. Hrdličkovou, 1998); Napsali jsme sloh za vás (spolu s M. Procházkou, L. Pytlounem, V. Tenčlem, 2000).
LITERATURA
Studie a články: V. Nezkusil: Stanislav Rudolf, ZM 1979, č. 7; S. Rudolf – I. Hercíková, Profily autorů Klubu mladých čtenářů (1982, obsahuje bibliografii); Z. Heřman: Odstředivé a dostředivé snahy, ZM 1993, č. 2; K. Sýs (ed.) in Na druhém břehu. Sborník členů Unie českých spisovatelů (2002, obsahuje bibliografii); J. Semelková: První čtenářky románu Metráček si dneska už chodí pro důchod, Naše rodina 2014, č. 43 (k 45. výročí vydání Rudolfovy prvotiny).Recenze: Metráček aneb Nemožně tlustá holka: M. Procházka, Pochodeň 1969, č. 277; V. Nezkusil, ZM 1970, č. 5; V. Hnízdo, Obrys-Kmen 2010, č. 23 (k 8. vydání dvoudílného románu) * Něžně háčkovaný čas: J. Dvořák, ZM 1971, č. 2; vev (= P. Veverka), NK 1974, č. 25 * Nebreč, Lucie: V. N. (= V. Nezkusil), NK 1972, č. 51; J. Sekera, Tvorba 1973, č. 27; (iz) (= I. Zítková), MF 6. 2. 1973;V. Nezkusil, ZM 1974, č. 9 * Kopretiny pro zámeckou paní: V. N. (= V. Nezkusil), ZM 1974, č. 2 * Nepřeletí mne ptáci: J. Voráček, LM 1974, č. 9 * Údolí krásných žab: -ra (= V. Macura), Tvorba 1974, č. 40; J. Kliment, RP 27. 6. 1974; R. Ditmar, NK 1996, č. 41 * Modrý déšť: I. Kruis, NK 1976, č. 12 * Milionová holka: N. Sieglová, LM 1976, č. 9; iz (= I. Zítková), NK 1997, č. 40 * Metráček aneb Kosti jsou vrženy: stg (= J. Stegbauer), Květy 1977, č. 37; taf (= V. Tafelová), NK 1977, č. 34 * Barvoslepý: VěK (= V. Kovářová), NK 1978, č. 50; H. Hrzalová, LM 1979, č. 3; Š. Vlašín, Rovnost 18. 5. 1979; V. Nezkusil, ZM 1980, č. 1 * Pyžamo po mrtvém: I. Kruis, NK 1979, č. 43; sol (= V. Solecký), Tvorba 1979, č. 48; H. Hrzalová, LM 1980, č. 3 * V každém okně Julie: R. Ditmar, ZM 1980, č. 8; Z. Heřman, MF 12. 12. 1980 * Operace mé dcery: H. Hrzalová, LM 1980, č. 10; S. Juga, RP 14. 11. 1980; M. Veselá (= M. Jungmann), Práce 6. 3. 1981 * Na semaforu zelená: R. Ditmar, ZM 1981, č. 10; LUK, Dikobraz 1981, č. 27; ič, NK 1998, č. 33 (k 2. přeprac. vyd.) * Formule 1: J. Hrabák, Rovnost 5. 5. 1982; J. Polák, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 13 * Běh znaveného koně: P. Janoušek, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 25; A. Hájková, LM 1983, č. 8; -jč-, NK 1984, č. 5 * Myš dobré naděje: ab (= A. Benešová), NK 1983, č. 17 * Dny narkózy: P. Janoušek, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 18; A. Hájková, LM 1984, č. 10 * Malý vodní had: (jer), SvSl 19. 4. 1985; J. Šmejkalová, ZM 1985, č. 6 * Všechny mé lásky: J. Hrabák, O knihách a autorech 1985, podzim; Z. Pavelka, RP 24. 4. 1986; V. Píša, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 16 * Pusinky: R. Ditmar, ZM 1987, č. 8; S. Hrbotický, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 38; NK, SvSl 12. 9. 1987 * Časová ztráta: V. Sůva, NK 1988, č. 27 * To jsme prosím nebrali: R. Ditmar, ZM 1989, č. 7; J. Slomek, MF 11. 4. 1989; dit, NK 1993, č. 38 * Konkurz na anděla: (zh) (= Z. Heřman), SvSl 11. 9. 1992 * Petra a Dominik: Z. Heřman, ZM 1992, č. 2; R. Ditmar, NK 1997, č. 41 * Z deníku pampelišky: (zh) (= Z. Heřman), Knihy 92, 1992, č. 7 * Zatmění srdce: R. Ditmar, NK 1993, č. 44; (zh) (= Z. Heřman), SvSl 14. 1. 1994 * Co jsme si říkali k ránu: Z. Heřman, SvSl 10. 8. 1994 * Kalendář pro zamilované holky: Z. Heřman, SvSl 9. 8. 1995 * Budu na tebe čekat, lásko!: R. Ditmar, NK 2000, č. 25 * Miluji tě, vole!: V. Hnízdo, Obrys-Kmen 2007, č. 35.
Rozhovory: K. Hvížďala, ZM 1974, č. 2; F. Cinger, RP 2. 8. 1980; J. Stegbauer, Květy 1982, č. 7; H. Kratzerová, Učitelské noviny 1984, č. 12; P. Frýbort, Tvorba 1986, č. 25; J. Kopecká, Květy 1986, č. 27; R. Tognerová, O knihách a autorech 1986, zima; P. Frýbort – V. Neff, Kmen 1988, č. 9; L. H., Albatros 1988, č. 5; Z. Heřman, SvSl 13. 5. 1993; A. Přidal, LitN 1993, č. 28; M. Černík, in 33 životů (1994); M. Černík, Obrys-Kmen 2001, č. 36; P. Köpplová, Instinkt 2003, č. 16; M. Černík, Obrys-Kmen 2007, č. 30.
K životním jubileím: J. Rumler, NK 1982, č. 7; N. Sieglová, LM 1982, č. 2; J. Nejedlá, LM 1987, č. 2; r, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 6; E. Kubásková, ZM 1996, č. 4; cg (= F. Cinger), Právo 16. 2. 2012.
Vzpomínky: J. Hrách: Přítel, in Stačí zaťukat (na paměť), 2005.
Nekrology: an., Právo 11. 1. 2022; (zmk), Haló noviny 12. 1. 2022; P. Havlová, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 2022, č. 1; K. Kadlecová, Reflex 2022, č. 3.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 24. 8. 2022
(av)
Aktualizace bibliografie: 24. 8. 2022
(av)