Slovník české literatury po roce 1945
Jana POHANKOVÁ
* 5. 1. 1944, Praha
Básnířka, autorka rozhlasových her a pohádek
Dívčím jménem Kaftanová. Otec byl zedník. Dcera Michaela (* 1964, provdaná Němcová) je operní zpěvačka. – Po studiu na gymnáziu v Chomutově (maturita 1962) působila
Pohanková jako redaktorka tamních okresních novin Nástup; od roku 1964 byla knihovnicí v Chomutově a ve Vejprtech. V roce 1973 se přestěhovala do Říčan u Prahy (a poté do Prahy) a začala pracovat jako sekretářka a posléze hospodářka Střední knihovnické školy v Praze, na níž souběžně absolvovala nástavbové studium vědecko-technických informací (maturita 1975). V letech 1986–89 byla referentkou oddělení bytového fondu v národním podniku Pražské mlýny a pekárny. Po roce 1989 pracovala jako redaktorka týdeníku ...atd
a měsíčníku Slunovrat. V roce 1991 vedla projekt anglicko-české četby
Picnic (Nakladatelství Libereckých tiskáren). V témže roce se stala tiskovou mluvčí ministra kontroly Igora Němce, poté ministra – vedoucího Úřadu vlády ČR, kde působila jako poradkyně pro práci s médii. Od roku 1996 se ve svobodném povolání věnuje novinářství a literární tvorbě.
Jana Pohanková začala publikovat roku 1960 v severočeském regionálním tisku (Průboj), do začátku 70. let přispívala do periodik Knihovník,
Čtenář, Zemědělské noviny. V 70. a 80. letech otiskovala povídky, fejetony, recenze a reportáže v novinách a časopisech
Literární měsíčník, Tvorba, Zemědělský magazín, Svět práce,
Zlatý máj, Rodina a škola, Večerní Praha,
Zprávy Spolku českých bibliofilů, Stadion, po roce 1989 v časopisech Reportér,
...atd, Slunovrat, S 93 – Státní správa a samospráva, Marketing magazin, Poradce podnikatele aj. V letech 1981–89 spolupracovala s
Československým rozhlasem a s
Jiřinou Axmannovou napsala řadu rozhlasových her: Tvůj den, tvá noc (1981), Slánka z lipového dřeva (Bratislava 1984), Okružní jízda (1985), Jako prach v patách lakedaimonského posla (Košice 1985), Jeho Mount Everest (Bratislava 1985), Bez fraku, bez potlesku (1987), Po ovoci jejich je poznáte (Bratislava 1989). – Užívala šifer jak, jk, poh (články ve Večerní Praze a
Tvorbě).
Jana Pohanková debutovala sbírkou Žena nůše píseň kost, jež zaujala osobitým – pro oficiálně vydávanou poezii 70. a 80. let neobvykle deziluzivním – pohledem na téma lásky a ženského údělu. V sevřených, rytmických útvarech, opakujících úsečné a často dynamicky vypointované verše, se snažila dobrat nejen podstaty a smyslu života ženy (v řadě básní sbírky se nechala volně inspirovat
Halasovým cyklem Staré ženy), ale také podstaty umění a poezie. Sbírka Chůze střemhlav přechází od námětů ryze intimních k širšímu společenskému pohledu: v košatě metaforických verších s prvoplánovým patosem konfrontuje milostné motivy s mementem druhé světové války, s možným nebezpečím dalších konfliktů a s civilizačním ohrožením dnešního světa. V pásmu – „baladě o dávné zemi“ – Ataraktos: Balada o dávné zemi autorka prostřednictvím historicko-mytických reminiscencí, podtržených rozmáchlým volným veršem, vyjadřuje obavu ze selhání člověka tváří v tvář civilizačnímu pragmatismu a evokuje vesmírné přesahy jeho jednání. Zralý debut Jany Pohankové na poli literatury pro děti představuje cyklus krátkých autorských pohádek pro nejmenší čtenáře Červený panáček. 366 pohádek na dobrou noc; titulní postava má charakteristické rysy chování a prožívání předškolního dítěte a autorčino poetické sledování jejích příhod v širší rodině využívá přístupné metaforiky i jednoduchých veršů. Výtvarná podoba knížky (ilustrace Anny Neborové) zde nápaditě napomáhá dotvoření jednolitého estetického celku.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Žena nůše píseň kost (BB 1981); Chůze střemhlav (BB 1986); Ataraktos: Balada o dávné zemi (B 1987); Červený panáček. 366 pohádek na dobrou noc (2002).Příspěvky ve sbornících: Rosný bod (1976); Peřeje (1980).
Ostatní práce: Analýza pracovních činností absolventů středních knihovnických škol a katedry knihovnictví a vědeckých informací (rozmnož., 1979); Průvodce podnikatele světem médií (1997).
LITERATURA
Recenze: Žena nůše píseň kost: M. Langerová, Práce 3. 12. 1981; R. Tognerová, NK 1981, č. 40; jtr (= J. Taufer), Tvorba 1982, č. 2, příloha Kmen; R. Matys, LM 1982, č. 7, příloha Dílna; R. Mojík, Romboid 1982, č. 6 * Chůze střemhlav: P. A. Bílek, Práce 23. 3. 1986; jrf (= J. Rulf), ZN 2. 9. 1986; A. Kopřivová, Rovnost 13. 11. 1986; Z. Vybíral, Tvorba 1986, č. 45, příloha Kmen * Ataraktos: Z. Pavelka, RP 20. 4. 1988; J. Rulf, ZN 4. 8. 1988; -bí-, NK 1988, č. 19; J. Bednářová, Kmen 1988, č. 52 * Červený mužíček: J. Obruč, LitN 2002, č. 45, příl. Nové knihy; P. Mandys, Týden 2002, č. 51/52; J. Provazník, Tvořivá dramatika 2003, č. 3.Rozhovory: J. Gibek, Vlasta 1982, č. 37.
Autor hesla: Věra Brožová (1998, 2009)
Aktualizace hesla: 17. 6. 2009
(vbr)
Aktualizace bibliografie: 17. 6. 2009
(vbr)