Slovník české literatury po roce 1945
Odolen SMÉKAL
* 18. 8. 1928, Olomouc
† 17. 6. 1998, Praha
Lingvista a literární historik, indolog
Syn učitele. Vystudoval reálné gymnázium v Kroměříži (maturita 1948) a hindštinu a španělštinu na FF UK (absolvoval 1952 diplomovou prací Rámánand Ságar: A člověk zemřel. Literární rozbor románu). Po dvouleté prezenční vojenské službě se na FF UK vrátil (1954) a věnoval se zde indologii, zprvu jako asistent, od 1957 jako odborný asistent (PhDr., CSc. 1957 prací Hindská vyprávěcí literatura lidová). 1990 se habilitoval prací Slovesné vazby v hindštině a byl jmenován docentem. Od 1991 byl lektorem češtiny na univerzitě v indickém Dillí. 1992 pak vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a 1993–1996 působil v Novém Dillí jako první velvyslanec České republiky s akreditací pro Indii, Nepál, Srí Lanku, Bangladéš a Maledivy. 1979 byl vyznamenán indickou vládou za zásluhy o rozvoj a propagaci hindštiny, jako velvyslanec obdržel vyznamenání od nepálského krále (1996) a získal čestný doktorát na univerzitě v Hardváru a Kángrí (oba 1996). Po návratu do Prahy se věnoval literární činnosti.
Publikoval v časopise Nový Orient a v Indii hindsky v řadě předních literárních časopisů: Dharmjug, Amar udžálá, Gaganáňčal, Sáptahik Hindustán, Bhášá, Kádambarí, Rádžbhášá (vše Nové Dillí) aj. V indické televizi jednak recitoval v řadě literárních pořadů své verše, jednak pro ni připravil několik pořadů o České republice.
V českém prostředí se
Smékal prezentoval především ligvistickými pracemi věnovanými hindštině a studiemi o literatuře psané hindsky i v některých dalších asijských jazycích. Přispěl do skript Literatury jihovýchodní Asie a hindské problematice jsou věnovany také anglicky publikované literárněvědné studie A Contribution to the Study of the Hindi Village Novel (ve sborníku Acta Universitatis Carolinae, 1965), On the Question in Periodisation of Modern Hindi Literature (in Dissertationes Orientales 4, 1965) a Notes on the Conception of Tradition in Hindi poetry (in Literaturen Asiens und Africas, 1981). Z hindštiny Smékal rovněž překládal. Přiblížit Indii českému čtenáři se snažil i v knize Indické proměny.
Významná část Smékalovy literární činnosti se realizovala přímo v hindštině a byla adresována indickým čtenářům. Z češtiny pro ně přeložil mj. výbor z poezie Jaroslava Seiferta a výbor pohádek Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Především se však věnoval psaní básní přímo v jazyce hindí a s převážně indickou tematikou. Ve všech jeho sbírkách je patrná láska ke všemu, co je indické, a především k jazyku, který si jako básník dobrovolně zvolil. Smékal stojí mimo proudy v moderní hindské poezii, má svůj vlastní jazyk a styl a jako formu nejčastěji volí volný verš. Jeho reflexivní poezie však není pohledem návštěvníka, ale člověka, který Indii zná a vidí její světlé i stinné stránky, zachycuje ji v širokém rozpětí od slavných postav (Pániní, Buddha, Ašóka, Čánakja, Tilak a Gándhí) až po atmosféru dnešních dillíských uliček. Jeho verše jsou chvalozpěvem na indickou tradici, ale i záznamem současného života a jeho rozporů; v pozdější tvorbě se objevuje i inspirace středověkou náboženskou lyrikou a motiv věčné lásky. Indická kritika hodnotí Smékala jako prvního zahraničního hindského básníka, jehož jazyk „opravdu voní indickou zemí“ a který už nepůsobí dojmem cizince.
Významná část Smékalovy literární činnosti se realizovala přímo v hindštině a byla adresována indickým čtenářům. Z češtiny pro ně přeložil mj. výbor z poezie Jaroslava Seiferta a výbor pohádek Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Především se však věnoval psaní básní přímo v jazyce hindí a s převážně indickou tematikou. Ve všech jeho sbírkách je patrná láska ke všemu, co je indické, a především k jazyku, který si jako básník dobrovolně zvolil. Smékal stojí mimo proudy v moderní hindské poezii, má svůj vlastní jazyk a styl a jako formu nejčastěji volí volný verš. Jeho reflexivní poezie však není pohledem návštěvníka, ale člověka, který Indii zná a vidí její světlé i stinné stránky, zachycuje ji v širokém rozpětí od slavných postav (Pániní, Buddha, Ašóka, Čánakja, Tilak a Gándhí) až po atmosféru dnešních dillíských uliček. Jeho verše jsou chvalozpěvem na indickou tradici, ale i záznamem současného života a jeho rozporů; v pozdější tvorbě se objevuje i inspirace středověkou náboženskou lyrikou a motiv věčné lásky. Indická kritika hodnotí Smékala jako prvního zahraničního hindského básníka, jehož jazyk „opravdu voní indickou zemí“ a který už nepůsobí dojmem cizince.
BIBLIOGRAFIE
Poezie (vše v hindštině): Téré dán kié gít va anja kavitáén (= Tebou darované písně a jiné básně, Naí Dillí 1982); Mérí prít téré gít (= Moje láska – tvoje písně, Naí Dillí 1982); Namó namó Bhárat mátá (= Pozdrav Tobě, matko Indie, Naí Dillí 1983); Sváti-búnd (= Posvátná kapka deště, Naí Dillí 1983); Kamal kó lékar čal (= Kráčej s lotosem, Naí Dillí 1983); Téré digdigantar abhirám (= Tvé líbezné obzory, Naí Dillí 1983); Smékal kí pratinidhi kavitáén (= Smékalovy reprezentační básně, Naí Dillí 1983); Avirám (= Bez ustání, Naí Dillí 1986); Madhumilan sétu (= Most medového setkání, Naí Dillí 1988); Hamárá harit ním, šréšth kavitáén (= Náš zelený nímový strom, nejlepší básně, Naí Dillí 1994); Dípakón ké déš mén (= V zemi kahánků, Naí Dillí 1996).Práce o jazyce, literatuře a kultuře: Hindština (skripta, 1956); Hindi Reader 1, 2 (angl., skripta, Praha 1968); Hindí vártalap (skripta, Praha 1968); Hindi Verbal Bases 1, 2 (angl., skripta, Praha 1970, 1971); Hindi Verbal Constructions 1, 2 (angl., skripta, Praha 1971); Hindi Glossary 1, 2 (angl., skripta, Praha 1971); Indické proměny (monografie, 1973); Učme se hindsky (učebnice, 1979); Hindi Conversation (angl., učebnice, Praha 1984); Applied Hindi Grammar 1–3 (angl., skripta, Praha 1986, 1987, 1988); Aplikovaná mluvnice hindštiny 1–3 (skripta, 1986, 1987, 1988); English Hindi Conversation – Hindí-angrézí vártáláp (angl., učebnice, Naí Dillí 1997).
Účast v týmových prácích: Z dějin literatur Asie a Afriky IV. a V. (skripta, 1962, 1964); Literatury jihovýchodní Asie 4, 5 (skripta, 1962, 1964).
Překlady (z hindštiny): Pohádka o písni a jiné indické povídky (1953, spolu s dalšími); Prémčand: román Gódán (1957); Nejkrásnější zahrada (antologie indických lidových vyprávění a pohádek, 1967, s J. Markem); Země se sněžnou čelenkou (výbor z moderní hindské poezie, 1975; přebásnili P. Šrut, A. Vrbová a J. Žáček); Rádžendra Ávasthí: Květy džungle (1987); Nejkrásnější pohádky o strašidlech. Dvě pohádky z Indie (1997); (do hindštiny): Čekoslovakijá kí bárah lók katháén (= Dvanáct lidových vyprávění z Československa, Naí Dillí 1982); Vátsláv Hávél, satjaništhatá (= V. Havel, Oddanost pravdě, Naí Dillí 1993, též ed.); Čánd ká sitárá, čék lók katháén (= Měsíční noc, česká lidová vyprávění, Naí Dillí 1994, též ed.); Kavijón kí prémiká. Jarósláv Sáifart, čék Nobél puraskár vidžétá kavi (= Milenka básníků. J. Seifert, český nositel Nobelovy ceny, Naí Dillí 1994); Čék ganarádžja (= Česká republika, Naí Dillí 1995, též ed.); Vátsláv Hávél, satja kí khódž (= V. Havel, Hledání pravdy, Naí Dillí 1996, též ed.); Práhá (= Praha, Naí Dillí 1996, též ed.).
Příspěvky ve sbornících: Dissertationes Orientales 4 (1965); Studia Orientalia Pragensia (1979); Literaturen Asiens und Africas (Berlin 1981); Vincenc Lesný a česká indologie (1991, též ed.); Divit se je lidské (1998, ed. J. Čorba; výběr z publ. pořadu slovenské tv Markíza).
LITERATURA
Studie a články: Smékalank, tritíj višv hindí sammélan (tematické číslo časopisu Aparánt, Naí Dillí 1983, ed. D. Džít); Z. Turčičová: Jenom pět lidí na světě. Blízká země vzdalená, Z’ 85 (Zápisník) 1985, č. 14; Z. Hrabica: Objevování Indie. Setkání s PhDr. O. S., CSc., Svět v obrazech 1984, č. 37; J. Filipský: O. S., Život srostlý s hindštinou, Nový Orient 1988, č. 7; N. Kaur: Dr. Smekal. More Indian than Indians, Byword (New Delhi), May 1994, č. 5; D. Marková: Indie v hindské poezii českého autora, Nový Orient 1990, č. 9; S. Kostić: Dá. Ó. S., Šántidút (Naí Dillí) 1991, č. 5; N. Pant: Hindí prémí, Svágat (NaíDillí), 1993, č. 5; B. Singh: Ó. S., in Višv hindí ke bhagírath (Naí Dillí 1994); N. Pant: Dr. O. S. – An inveterate Indophile, India Perspectives (New Dilhi) 1995, č. 12; N. Suresh: The Eternal Can Never Exploit, The Weekend Observer (New Delhi) 1995, č. 14; Čék rádždút Smékal vidjá mártand se sammánit, Amar udžálá (Lakhnau) 1996, č. 4; S. Džain: Mahávír, Vidéšón mén hindí bhášá, Rádžbhášá pušpamálá (Naí Dillí) 1997, č. 108.SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRDatabáze českého uměleckého překladu
Kdo byl kdo: Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté
Autor hesla: Svietislav Kosiç (1998)
Aktualizace hesla: 21. 8. 2006
(kb)
Aktualizace bibliografie: 21. 8. 2006
(kb)