Bedřich SLAVÍK
* 18. 5. 1911, Olomouc
† 28. 8. 1979, Praha
Literární historik
Po absolvování gymnázia ve Znojmě (maturita 1929) studoval střídavě na FF v Praze a Brně češtinu a němčinu (PhDr. 1935 prací Hanácké písemnictví). Od 1933 působil jako středoškolský učitel v Praze (na sklonku války byl ze školských služeb na několik měsíců propuštěn), od 1948 byl redaktorem deníku Lidová demokracie. 1953–1957 pracoval jako tiskový tajemník ministerstva místního hospodářství a poté jako pomocný dělník v národním podniku Stavby silnic a železnic. 1960 se stal knihovníkem Státního muzea čs. tělesné výchovy a od 1962 deset let působil jako lektor v divadelní a literární agentuře
Dilia. Po odchodu do důchodu (1972) se cele věnoval literární historii. V druhé polovině 30. let se angažoval v činnosti literární skupiny
Aktivisté.
Od konce 20. let přispíval do periodik: Studentský časopis (od 1927), Středisko,
Akord,
Archa, Lumír, Elán, Rozhledy, Rozpravy Aventina, Tak, Zvon, Lidové noviny,
Literární noviny, Venkov, Živá tvorba, Čteme a Osvěta. Po válce zejména do Lidové demokracie (1948–1975) a
Nových knih
(1969–1971), příležitostně i do Nové Prahy (1969) a Naší rodiny (1973). Redigoval knižnice:
Lidová četba (Novina, 1940–1941, 5 sv.), Z domova a světa (Vyšehrad, 1940–1942, 7 sv., s Aloysem Skoumalem) a Zralé klasy (nakladatelství R. Promberger, Olomouc, 1941–1948, 33 sv.). Užíval pseudonymu Mirko Rudiš a šifer b. s., B. S., bs, s.
Slavík byl velmi výrazně ovlivněn svým univerzitním učitelem
Miloslavem Hýskem, na jehož práci Literární Morava v letech 1849–1885 chtěl vědomě navazovat. Proto se od počátku zaměřil na objevování a literárněhistorické zkoumání písemnictví na Moravě a ve Slezsku, kde se soustředil zejména na regionální literaturu Hané, moravského Valašska, Slovácka a Slezska. Svůj zájem o regionální literaturu se pokoušel zdůvodnit teoreticky (Regionalismus, Lidová literatura) i shromažďováním rozsáhlého biograficko-bibliografického materiálu z dané oblasti (Hanácké písemnictví, Písemnictví na moravském Valašsku). V teoretických úvahách Slavík zkoumal hranice mezi tzv. vysokým uměním a lidovým uměním, v němž viděl přirozenou protiváhu vůči kultuře urbánní i stálý zdroj mravních hodnot. Výsledky svých materiálových výzkumů uložil do celé řady monografických studií a profilů nejrůznějších literárních osobností nejen regionálních (Ondřej Přikryl, Jan Vyhlídal, Karel Hugo Hilar literát, Čeněk Kramoliš, Jiří Wolker a Svatý Kopeček aj.). V těchto Slavíkových pracích, metodologicky zřetelně ovlivněných pozitivismem, má převahu informativní popis a životopisná dokumentace nad hodnotícím výkladem a hlubší charakteristikou osobnosti. Literárněhistorická a interpretační rovina Slavíkových prací je často podřízena hlediskům regionalistickým a kulturněhistorickým a méně už je přihlíženo k vývojově estetickým hodnotám literárního procesu. Také ve své nejrozsáhlejší práci Od Dobnera k Dobrovskému shromáždil značné množství poznatků o počátcích českého národního obrození v 18. století a o působení Dobrovského předchůdců (František Martin Pelcl, František Faustin Procházka, Mikuláš Adaukt Voigt, Karel Rafael Ungar, Karel Jindřich Seibt aj.).
Jako literární kritik komentoval Slavík současnou literaturu v nesčetných recenzích, glosách a vzpomínkových medailonech jednotlivých osobností.
Jako literární kritik komentoval Slavík současnou literaturu v nesčetných recenzích, glosách a vzpomínkových medailonech jednotlivých osobností.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Ondřej Přikryl (monogr. studie, 1932); Jiří Wolker a Svatý Kopeček (studie, 1935); Básnické dílo Emanuela Lešehrada (studie, 1936); Čeněk Kramoliš (monograf. studie, 1936); K. H. Hilar literát (studie, 1936); Regionalismus a literatura (studie, 1937); Písemnictví na Litovelsku (přehled, 1937); K. H. Hilar intimní (studie, 1938); Za rodný kraj. K šedesátinám J. Demla (stať, 1938); Václav Štech a Slaný (studie, 1939); Hanácké písemnictví (monografie, 1940); Jaroslav Maria (studie, Rakovník 1940); Lidová literatura (studie, 1940); Písmáci selského lidu (studie, 1940); Kořeny (stati, 1944); Písemnictví na moravském Valašsku (přehled, 1947); Důvěrný pohled na Viléma Mrštíka (studie, 1971); U Suchardů: Příspěvek k poznání doby, rodu, života a díla Vojty Suchardy (1973); Od Dobnera k Dobrovskému (monografie, 1975).Zjištěné separátní otisky: Vrchlický v kritice let devadesátých (studie, 1932, otisk z Archy); Emanuel Masák jako kritik a literární dějepisec českého písemnictví (studie, 1934, otisk ze Sborníku Družiny literární a umělecké); Vilém Bitnar jako spolupracovník a redaktor Archy (studie, 1934, otisk z Archy); Jan Vyhlídal (monograf. studie, 1935, otisk z Věstníku Matice opavské); Počátky básnické činnosti Jana Opolského (studie, 1935, otisk z Lumíru); Vilém Bitnar spolupracovníkem Našince (studie, 1935, otisk z Archy); Z literatury Velkomeziříčska (přehled, 1938, otisk ze sb. Horácko); F. X. Šalda a písemnictví regionální (studie, b. d., 1938, otisk z Marginálií); Mládí F. S. Procházky (studie, 1939, otisk z Časopisu Vlasteneckého spolku muzejního);
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Sborník Družiny literární a umělecké (1934); Almanach Literárního a uměleckého kruhu Aktivisté (1936); Horácko (1938) aj.
Uspořádal a vydal: O. Buchar: Largo. Básně z pozůstalosti (soukr. tisk, 1936); Z korespondence Jana Vyhlídala (1937, otisk z Archy); Z díla Alše Balcárka (1937); A. Dohnal: Hanácké povídky (1940); A. Novák: Jaro v Čechách 1901 (1940); J. H. A. Gallaš: Romantické povídky (1941); Krásná a milostivá (výbor z literatury na Hané, 1941); Srdce a doba. Listy českých žen (1942, s V. Sísovou); Padesátka Lidových novin (1943, pod šifrou bs); V dobrým sme se zešli. Humor na Moravě (1944); J. F. Karas: Ondra Foltýn (1946); Tomáš Jordán z Klausenburku: Kniha o vodách hojitedlných neb teplicech moravských (1948); O. Bystřina: Hanácká legenda (1948); Starodávné cesty do světa (1964, s J. Koptou); F. Skácelík: Krásná setkání (1970); F. Horečka: Třínožka s vavřínem (1973).
LITERATURA
Recenze: Ondřej Přikryl: A. N. (= A. Novák), LidN 27. 11. 1932; M. (= E. Masák), Archa 1933, sv. 1, s. 70 * Vrchlický v kritice let devadesátých: V. Brtník, Venkov 9. 3. 1933 * J. Wolker a Svatý Kopeček: B. V. (= B. Václavek), Index 1935, s. 58; AMP (= A. M. Píša), PL 20. 11. 1935; V. H. (= Z. Kalista), Lumír 62, 1935/36, s. 239 * Básnické dílo Emanuela Lešehrada: B. V. (= B. Václavek), Index 1936, s. 107 * Čeněk Kramoliš: drb (= V. Brtník), Zvon 37, 1936/1937, s. 138; M. (= E. Masák), Archa 1937, sv. 1, s. 45 * K. H. Hilar literát: J. V. S. (= J. V. Sedlák), Venkov 14. 11. 1936; A. N. (= A. Novák), LidN 23. 5. 1937 * F. X. Šalda a písemnictví regionální: M. (= E. Masák), Archa 1938, sv. 6, s. 289 * Písmáci selského lidu: kp (= K. Polák), Národní práce 5. 6. 1940 * Hanácké písemnictví: K. P. (= K. Polák), Národní práce 3. 11. 1940; J. Hertl, Řád 1941, s. 52 * Písemnictví na moravském Valašsku: O. Králík, ČMM 1950, s. 204; K. P. (= K. Polák), PL 27. 6. 1948 * Od Dobnera k Dobrovskému: V. Vodák, LD 6. 12. 1975; D. Jeřábek, ČL 1976, s. 188; P. Bělina, ČČH 1977, s. 293.K životnímu jubileu: J. Spáčil, Zpravodaj města Kroměříže 1971, č. 6.
Nekrology: V. Nezbeda in sb. Severní Morava, sv. 38 (1979), s. 72; Z. Bár, Štafeta (Prostějov) 1980, č. 2.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence); Muzeum Kroměřížska: Osobní fond (zpracováno, zinventarizováno, archivní pomůcky nejsou).
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRPamátník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Jaroslav Med (1998)
Aktualizace hesla: 7. 8. 2006
(kb)
Aktualizace bibliografie: 7. 8. 2006
(kb)