Slovník české literatury po roce 1945
Jan PETRMICHL
* 23. 6. 1921, Klatovy
† 29. 2. 1964, Praha
Literární kritik a historik
Otec byl zámečník.
Petrmichl studoval na gymnáziu v Klatovech (1932–1940). Od 1943 byl zaměstnancem pražské
Univerzitní knihovny, 1945 pak přešel do Národní knihovny a téhož roku začal studovat slovanské literatury na FF UK (PhDr. 1950 prací První světová imperialistická válka a boj o socialistickou republiku v dílech českých prozaiků Čapek–Dolanský). 1948 se stal v Národní knihovně ředitelem. S Miloslavem Novotným se podílel na vytváření jednotné knihovnické soustavy po sovětském vzoru a byl členem řady akčních výborů a komisí. 1954 přešel na funkci ředitele do
Univerzitní knihovny. Od 1958 pracoval jako redaktor Rudého práva. Po sloučení
Ústavu pro českou literaturu ČSAV s Institutem společenských věd ÚV KSČ (Jana Mukařovského tehdy ve vedení nahradil Ladislav Štoll) nastoupil 1962 na místo zástupce ředitele. Zároveň zastával funkci vedoucího redaktora časopisu
Česká literatura. Titul CSc. získal 1963 prací Patnáct let české literatury 1945–1960.
Debutoval v době gymnazijních studií ve Studentském časopise, od 1945 publikoval
články, studie a recenze z oblasti rusistiky, o knihovnictví, ale především o současné české literatuře v Tvorbě,
České literatuře, Knihovně, Květech, Lidových novinách, Literárních novinách, Novém životě, Plameni, Rudém právu (zde recenze a články o současné české literatuře).
Užíval šifer (-l-), (P), -petr-, J. P. a zkratky PETR.
Užíval šifer (-l-), (P), -petr-, J. P. a zkratky PETR.
Petrmichlův literárněkritický a vědecký zájem se soustředil hlavně na soudobou českou literaturu, kterou jako marxisticky orientovaný kritik zásadně interpretoval především z hlediska jejích společenských funkcí. Jeho studie Karel Hynek Mácha, velký básník českého revolučního romantismu byla dobovou kritikou oceňována jak pro zájem o sociální status postav Máchových děl, tak i pro schopnost vyložit spisovatele jako osobnost sice dobově podmíněnou, nicméně pokrokově, bezmála socialisticky smýšlející. Obdobně Petrmichl ve studii Patnáct let české literatury 1945–1960 v souladu s vládnoucím politicko-kulturním konceptem definoval poválečné směřování české prózy a poezie jako proces se všemi, především ideologickými atributy zápasu o „nový, komunistický svět“. Poslední Petrmichlovou prací je monografie Vilém Závada: Básník českého charakteru, zaměřená především k problematice básníkovy obraznosti a jejího zakotvení v ostravském regionu.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Knihovny v Československu (studie, 1945, s Jiřím Riessem, Janem Šnobrem a Mirjam Daňkovou); Co číst ze sovětské literatury (studie, 1947, s K. A. Krejčím); Karel Hynek Mácha, velký básník českého revolučního romantismu (studie, 1953); Patnáct let české literatury 1945–1960 (studie, 1961; rozšíř. 1962); Vilém Závada: Básník českého charakteru (monografie, 1963). Výbor: Literatura mého srdce (kritiky, články a doslovy, 1979, ed. J. Štěpán a V. Rzounek).Účast v týmových prácích: Bibliografický katalog Československé republiky: Týdenní sešitové vydání: Část A: Knihy (1946–1950); Nástin dějin české literatury od počátku národního obrození až do současnosti (1951); Učební text jazyka českého: Část literární: Pro 2. ročník učilišť... (1953, s F. Buriánkem, M. Jungmannem a V. Rzounkem).
Překlady: Ruská literatura (1947, též ed.); M. Gorkij: Dětství (1949, s M. Jungmannem); A. O. Avdějenko: Miluji (1950, s M. Jungmanem; též v souboru Trilogie, 1956); J. G. Nikolajevová: O řediteli STS a agronomce Nastě (1952, s M. Jungmannem a S. Machoninem).
Uspořádal, vydal a redigoval: A. Jirásek: Povídky z hor (1951); J. Hořejší: Života bído, ty nejsi dědičná (1951); Česká poezie: Výbor básní 19. a 20. století (1951, s F. Buriánkem, F. Kautmanem, V. Rzounkem, J. Štefánkem a V. Závadou); Poezie rodné země (1951); Poslední bitva vzplála: Výbor z veršů a písní dělnických básníků (1951); K. H. Mácha: Vzhůru za mnou, mládež věrná! (1954); Stalin je život lidí budoucích: Sborník poezie (1954, s F. Buriánkem, O. Ježkem, V. Stejskalem a V. Závadou); L. Zápotocký: K srdci lidu (1954); K. J. Erben: České prostonárodní pohádky a pověsti (1955); Čítanka pro jedenáctý ročník všeobecně vzdělávacích škol (1955); Nová česká poezie: Výbor z veršů 20. století (1955, s F. Buriánkem, J. Janů, A. M. Píšou a V. Stejskalem); Bičem a rašplí: Satira a humor v dělnickém tisku 1870–1918 (1959); Čítanka pro 11. ročník výzkumných jedenáctiletých středních škol (1959, se S. Cenkem a M. Štěpánkem; další vyd. pod titulem Čítanka pro 3. ročník středních všeobecně vzdělávacích škol: Pokusná učebnice); Kupředu, čase! Čase, vpřed! (1961, s V. Volfovou); Oheň a růže: Spisovatelé k 40. výročí KSČ (1961); Pro a proti. Kritická ročenka ‘61 (1962, s M. Drozdou a M. Schulzem); A. M. Píša: Stopami poezie (1962).
LITERATURA
Recenze: Karel Hynek Mácha...: J. Machač, Literatura ve škole 1953, č. 8 * Patnáct let české literatury...: K. Kostroun, Nová mysl 1961, č. 6; B. Macák, HD 1961, s. 272; J. Opelík, Kultura 1961, č. 20 * Vilém Závada...: Z. Kožmín, Plamen 1964, č. 1; F. Buriánek, LitN 1964, č. 6; M. Vacík, RP 25. 3. 1964 * Literatura mého srdce: L. Soldán, Tvorba 1979, č. 43; F. Buriánek, O knihách a autorech, jaro 1979; M. Pišút, Slovenské pohľady (Bratislava) 1980, č. 1; Š. Vlašín, ČL 1980, s. 306.Polemiky: -gs- (= O. Sus), Sovětská kritika českého svérázu, HD 1963, č. 10; M. Kundera + J. Trefulka in III. sjezd Svazu československých spisovatelů. Protokol. Praha 22.–24. května 1963 (1963).
Nekrology: J. Opavský, RP 1. 3. 1964 + ČL 1964, s. 155; J. Pilař, Kulturní tvorba 1964, č. 10; I. Skála, LitN 1964, č. 10;
Autor hesla: Miroslav Zelinský (1994)
Aktualizace hesla: 15. 7. 2006
(kb)
Aktualizace bibliografie: 15. 7. 2006
(kb)