Slovník české literatury po roce 1945
Petr PAVLÍK
* 9. 5. 1933, Netolice
† 30. 12. 2012, Prachatice
Prozaik
Vyrostl v učitelské rodině. Studoval na gymnáziu v Prachaticích a od roku 1952 pracoval v rudných dolech, jako dělník v lesním hospodářství, ve stavebnictví a v geologickém průzkumu. Od roku 1959 studoval na Střední pedagogické škole v Českých Budějovicích (mat. 1961). Učil na základních školách ve Volarech, Horní Plané, Českých Žlebech aj. V letech 1964–1969 souběžně dálkově studoval češtinu a pedagogiku na FF UK, studia však nedokončil. Od roku 1972 působil jako pracovník poříčního dozoru na Teplé a Studené Vltavě (národní podnik Povodí Vltavy) a usadil se na samotě ve Stožci na Prachaticku. Zde po roce 1990 založil rodinný penzion; postupně se jeho hlavním zájmem stala ochrana šumavské přírody.
První povídku Pavlík otiskl roku 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V šedesátých letech publikoval noticky a fejetony převážně v regionálním tisku, zejména v Jihočeské pravdě (České Budějovice), spolupracoval s českobudějovickou a posléze i s pražskou redakcí Československého rozhlasu a s Československou televizí, redigoval šumavská periodika Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Od sedmdesátých let uveřejňoval své povídky a glosy mj. v Literárním měsíčníku, Rudém právu, Zemědělských novinách,
Tvorbě
a
Kmeni.
Pavlíkova prozaická prvotina ze šedesátých let je inspirována autorovou zkušeností z rudných dolů a polemizuje – zejména vykreslením psychologie postav – se schematismem tzv. výrobní literatury předchozího desetiletí (Tak schválně, hoď). Novela Šumavský deník, kterou Pavlík vydal po delší odmlce, je mozaikovitou baladickou prózou vyrůstající z autorova vztahu k rodnému kraji. Navázal v ní na klostermannovskou tradici, současně však konkrétní poválečné osudy lidí z lesních samot zasadil do nadčasové lyricko-filozofické životní koncepce. Obdobné střídání časových rovin je také osou malého románu Cesta z hor, obrazu životního rozhodování vesnického učitele, jenž se snaží zachovat si mravní rovnováhu prostřednictvím literárního ztvárnění vlastního protektorátního a poúnorového dětství a dospívání. Kronikářem Šumavy Pavlík zůstal i v dalších prózách. Na pozadí neměnného přírodního světa jistot v nich líčil morální problémy vrstevníků a současníků (mj. meteorologů a lesníků v reportážně pojatém záznamu jediného dne – novele Vichřice) i ekologické problémy ohrožující specifičnost a existenci regionu (milostný a politický příběh kováře z říčního hamru v novele Řeka). Tradiční románovou reminiscenci šumavského světa a jeho rázovitých obyvatel za protektorátu a v prvních poválečných letech představuje román Soukromý letecký den. Tendenční a didaktické vyústění akční prózy Šumavská bílá noc (o pohraničnících pronásledujících v krušné zimě narušitele hranic) dokládá Pavlík tíhnutí k žánru politického románu. Pobyty v sovětském Jakutsku (Sacha) jej inspirovaly k napsání prózy pro mládež (Dar); vylíčil v ní přemístění ušlechtilé sibiřské psí rasy do demoralizovaného, převážně maloměšťáckého českého světa.
BIBLIOGRAFIE
Próza: Tak schválně, hoď (P 1967); Šumavský deník (P 1976); Cesta z hor (R 1979); Vichřice (R 1981); Řeka (P 1982); Soukromý letecký den (R 1985); Šumavská bílá noc (R 1986); Dar (P pro ml., 1988).Příspěvky ve sbornících: Českokrumlovsko 1918–1968 (1968); Prameny. Almanach jihočeských autorů (1973).
Ostatní práce: Českokrumlovsko (text k obrazové publikaci, 1983); Dnem i nocí. Život a služba lidí na hranicích (text k fotografické publikaci, 1989).
LITERATURA
Studie a články: R. Kalčík: doslov, in Šumavský deník (1976); J. Tomeček: doslov, in Vichřice (1981); M. Zahrádka: doslov, in Soukromý letecký den (1989); S. Šefraný: doslov, in Šumavská bílá noc (1989); B. Junková: Některé mluvní jevy v jihočeském románu Petra Pavlíka. Jazykovědné aktuality 1989, č. 3–4; zm (= Z. Mráz): P. P. (medailon), Jihočeská pravda 1. 11. 1990; D. Vlašínová: Kde končí historie a začíná současnost, in sb. Česká historická próza 1945–1985 (1990); V. Just: Šumava umírající, romantická a úřední in sb. Literatura a krajina (1996).Recenze: Tak schválně, hoď: J. Brabec, Orientace 1967, č. 6; O. Sus, HD 1967, č. 12; J. Dvořák, Impuls 1968, č. 2 * Šumavský deník: pk (= P. Kovařík), SvSl 24. 2. 1977; iz (= I. Zítková), ZN 26. 3. 1977; V. Kolár, Tvorba 1977, č. 11; P. Bílek, LM 1977, č. 5 * Cesta z hor: V. Kolár, RP 20. 8. 1979; J. Lukeš, Tvorba 1979, č. 36; O. Rafaj, LM 1980, č. 3 * Vichřice: J. Lukeš, Práce 27. 8. 1981; V. Rzounek, RP 7. 12. 1981; L. Landiš, Tvorba 1982, č. 1, příloha Kmen * Řeka: B. Dokoupil, Brněnský večerník 20. 7. 1982; J. Sekera, Tvorba 1982, č. 42, příloha Kmen; M. Jungmann, Obsah (smz.) 1986, č. 6 (též o románech Cesta z hor a Vichřice) * Soukromý letecký den: O. Rafaj, LM 1986, č. 5; R. Pytlík, Tvorba 1986, č. 13, příl. Kmen * Šumavská bílá noc: J. Slomek, MF 15. 7. 1987; Š. Vlašín, Kulturní práce 1987, č. 10 * Dar: NK (= N. Klevisová), SvSl 20. 4. 1989; O. Chaloupka, ZM 1989, č. 4.
Rozhovory: Z. Frýbová, Tvorba 1984, č. 5, příloha Kmen; B. Frajerová, České slovo 29. 3. 2000.
K životním jubileím: J. Suchl, Tvorba 1983, č. 18, příloha Kmen; P. Bílek, NK 1983, č. 19; H. Hosnedlová, Českobudějovické listy 23. 5. 2003.
Nekrology: J. Bauer, L. Beran, H. Hosnedlová, L. Mühlstein, F. Niedl, P. Veverka, Literární fórum 2013, č. 1; J. Bílek, Obrys-Kmen 2013, č. 14.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998)
Aktualizace hesla: 7. 12. 2018
(ap)
Aktualizace bibliografie: 7. 12. 2018
(ap)