Slovník české literatury po roce 1945
Karel DVOŘÁK
* 28. 5. 1913, Olomouc
† 9. 6. 1989, Praha
Literární historik a editor
Otec byl řemeslníkem. Po absolvování reálného gymnázia v Olomouci (1932) studoval do roku 1938 na FF UK slavistiku a germanistiku u Miloše Weingarta, Jana Horáka, Miloslava Hýska a Otokara Fischera, zároveň navštěvoval komparatistický seminář Václava Tilleho. Poté učil na středních školách v Praze a v Olomouci. Ve čtyřicátých letech externě spolupracoval s nakladatelstvím Ladislava Kuncíře. Za války byl totálně nasazen, po válce absolvoval vojenskou prezenční službu. V roce 1949 získal titul PhDr. na základě komentované edice František Ladislav Čelakovský: Slovanské národní písně. Roku 1947 se stal asistentem a v roce 1954 byl jmenován docentem dějin české literatury na
PedF UK v Praze. Po přeměně Pedagogické fakulty na Vysokou školu pedagogickou (1955) působil v letech 1956–1958 jako děkan její Fakulty společenských věd. Poté přešel na katedru etnografie a folkloristiky FF UK, kterou také v letech 1960–1969 vedl. Titul CSc. získal v roce 1962 prací Kapitoly z literárních dějin českého národního obrození. Roku 1968 byl jmenován profesorem. V roce 1978 odešel do důchodu, i nadále však učil a působil v různých univerzitních funkcích. Absolvoval kratší přednáškové pobyty na vysokých školách v Opole, Postupimi, Güstrowě, v Bukurešti a v Sofii. V roce 1960 učil jeden semestr na
Humboldtově univerzitě v Berlíně. Aktivně se účastnil řady domácích i zahraničních konferencí a kongresů, organizačně i vědecky pracoval v domácích i mezinárodních folkloristických společnostech. Byl členem Národopisné společnosti československé (v letech 1962–1967 jejím předsedou) a dlouholetým členem International Society for Folk Narrative Research.
Dvořákovými prvními odbornými příspěvky byla v roce 1934 hesla do Ottova slovníku naučného nové doby. Mladistvé překlady básní, próz a filozofických úvah z němčiny, latiny a dalších jazyků otiskoval ve třicátých letech v katolicky orientovaných časopisech, odborné studie a recenze uveřejňoval později v Listech pro umění a kritiku, Řádu,
Kritickém měsíčníku,
České literatuře, Zlatém máji, Českém lidu, ve Věstníku Národopisné společnosti československé při ČSAV, Studia ethnographica i v zahraničních časopisech (Deutsches Jahrbuch für Volkskunde, Berlín; Hessische Blätter für Volkskunde, Marburg; Fabula, Berlín, aj.).
Dvořák začínal jako editor děl
Karla Václava Raise, bratří Mrštíků, Karla Hynka Máchy, F. X. Šaldy aj. Zejména v početných edicích Františka Ladislava Čelakovského se přitom prolnula jeho orientace na českou literaturu 19. století se zájmem o vztahy mezi literaturou a folklorem, k němuž jej přivedla spolupráce s Felixem Vodičkou (mj. na příručce Základy teorie literatury). Tyto otázky se také staly ústředním tématem jeho další vědecké činnosti. Právě etnografické hledisko se uplatnilo v metodologicky vytříbeném zpracování latinských zápisků německého duchovního Johannese Butzbacha o zážitcích ze studentského putování Čechami koncem 15. století (Humanistická etnografie Čech). Dvořákovy práce o pohádkách a o středověkých exemplech včleňují český materiál do širokých evropských souvislostí; čtenářsky přitažlivý výběr textů zpracoval ve svazku Nejstarší české pohádky. Pedagogický zřetel se výrazně projevil v badatelově podílu na přípravě učebnic a čítanek. Kniha Mezi literaturou a folklorem představuje výbor Dvořákových časopiseckých studií.
BIBLIOGRAFIE
Práce o literatuře: Humanistická etnografie Čech (překlad vzpomínek J. Butzbacha, 1975, + studie); Soupis staročeských exempel (1978); Mezi literaturou a folklorem (soubor studií, 1994, ed. L. Sochorová).Překlady: T. Häcker: Co je člověk? (1940); J. Kirschweng: Lev v jizbě (výbor a překlad, 1940, s L. Gruberem); P. Groggerová: Brána na Grimmingu (1941, s J. Čepem).
Účast v týmových pracích: Dějiny české literatury 2 (1960); Svět literatury 1 (1967).
Příspěvky ve sbornících: K problému klasické pohádky (1954); Studie o jazyce a literatuře národního obrození (1959); Folclorica Pragensia (1969); Lidová tradice: Přátelé k 85. narozeninám akademika Jiřího Horáka (1971).
Uspořádal, vydal a redigoval: K. V. Rais: Poslední léto (1946); J. Bartl: V panské službě (1946); F. L. Čelakovský: Slovanské národní písně (1946) + Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých (1948, 1954) + Mudrosloví národu slovanského ve příslovích (1949; správně 1951) + Básnické spisy (1950) + Přísloví napoví (výbor z Mudrosloví..., pro děti, 1976); A. a V. Mrštíkové: Rok na vsi 1, 2 (1947, in Kritické vydání díla bří Mrštíků, sv. 2); V. Mrštík: Pohádka máje (1947, tamtéž, sv. 1); K. H. Mácha: Básně (1951, s K. Janským) + Próza (1961, in Spisy, sv. 2, s K. Janským a R. Skřečkem) + Literární zápisníky, deníky, dopisy (1972, in Spisy, sv. 3, s K. Janským a R. Skřečkem); F. X. Šalda: Kritické projevy 3 (1950, in Soubor díla F. X. Šaldy, sv. 12) + Kritické projevy 6 (1951, tamtéž, sv. 15) + Kritické projevy 7 (1953, tamtéž, sv. 16); M. Jiránek: Dojmy a potulky (1959, in Literární dílo 1, s J. Kotalíkem) + O českém malířství moderním a jiné práce (1962, in Literární dílo 2, s J. Kotalíkem); Čítanka pro 1. třídu středních škol (1950, s R. Schamsem); Čítanka pro 1. třídu gymnázií (1952, s V. Starým a V. Týmlem); Čítanka pro třetí ročník pedagogických škol pro vzdělání učitelů národních škol (1954; redaktor, autoři: J. Haupt a V. Starý); Pohádky, říkadla a hádanky z Bartošovy Kytice (1953, s J. Červenkou); Čítanka pro střední školy 1 (1950; přeprac. 1976); Čítanka pro šestý postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol (1951, s R. Schamsem); Základy teorie literatury: Učební text pro 1. třídy gymnázií (1952, s. J. Rysovou, J. Tlustou a F. Vodičkou); Čítanka pro devátý ročník základních devítiletých škol (1963, s B. Pavlem a D. Ročkovou); Metodická příručka k čítance pro devátý ročník... (1963, s B. Pavlem a D. Ročkovou); Nejstarší české pohádky (výbor a překladové zpracování, 1976); A. N. Afanasjev: Ruské lidové pohádky (1984, též spoluúčast na překladu); K. J. Erben: Znění zlatého zvonu (výbor, 1986); Jan Jeník z Bratřic: Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé (1989).
LITERATURA
Bibliografie: L. Sochorová: Karel Dvořák (1913–1989): Bibliografická příloha Národopisné revue č. 18 (2004).Studie a články: J. Kolár: doslov, in Mezi literaturou a folklorem (1994, zde i bibliografie Karla Dvořáka).
Recenze: F. L. Čelakovský: Slovanské národní písně: A. Grund, LF 1947, č. 2; P. Eisner, Svobodný zítřek 2. 1. 1947; B. Slavík, LD 23. 5. 1947; K. Horálek, Slovo a slovesnost 1947/1948, č. 4 * Čítanka pro střední školy: A. Robek, Český lid 1976, č. 2 * F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského v příslovích: O. Skalníková, Český lid 1951, č. 5/6; K. Horálek, Slovo a slovesnost 1951/1952, č. 2; jas (= J. Slomek), LidN 27. 4. 2000 * F. L. Čelakovský: Básnické spisy: J. Kopecký, LidN 26. 8. 1951 * F. L. Čelakovský: Ohlas písní ruských + Ohlas písní českých: O. Sirovátka, LD 25. 3. 1954 * Dějiny české literatury 2: D. Jeřábek, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná D, 1961, č. 8 * Karel Hynek Mácha: Literární zápisníky, deníky, dopisy: J. Pánek, Středočeský sborník historický 1973, č. 2; A. Macurová, ZN 5. 5. 1973; B. Balajka, Práce 28. 3. 1973 * Nejstarší české pohádky: R. Lužík, Kurýr Odeonu 1976, jaro; J. Tomeš, Národopisné aktuality 1977, č. 3; O. Sirovátka, Rovnost 25. 5. 1977; B. Šalanda, Český lid 1978, č. 3; B. Beneš, LF 1978, č. 2; J. Kolár, ČL 1978, č. 4; L. Benešová, Slavia 1978, č. 2; mar, Ladění 2002, č. 1; B. Braun, Nový Prostor 2002, č. 87 * Přísloví napoví. Výbor z Mudrosloví národu slovanského ve příslovích: J. Klokočníková, NK 1976, č. 22 * Humanistická etnografie Čech: J. Hrabák, LF 1977, č. 3; R. Jeřábek, ČMM 1977, č. 1/2; J. Pnk. (= J. Pánek), ČČH 1978, č. 3 * Soupis staročeských exempel: P. S. (= P. Spunar), ČČH 1980, č. 6; E. Kamínková, LF 1980, č. 4; A. Vidmanová, Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis 1981, č. 1; B. Šalanda, Český lid 1981, č. 1; O. Sirovátka, Národopisné aktuality 1981, č. 1 * Pohádky a pověsti našeho lidu: jl, Kurýr Odeonu 1984, jaro; B. Beneš, Národopisné aktuality 1987, č. 4; R. Tecl, Husitský Tábor 1991, sv. 10 * Karel Jaromír Erben. Znění zlatého zvonu: L. Vacina, Pochodeň 18. 3. 1987 * Jan Jeník z Bratřic. Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé: P. Janáček, LidN 14. 5. 1990; D. Holý, Národopisná revue 1990, zvl. č. * Mezi literaturou a folklorem: J. Kolár, LitN 1995, č. 6; B. Beneš, Český lid 1996, č. 3
K životním jubileím: J. Hrubeš, Český lid 1973, č. 3; O. Sirovátka, ČL 1988, č. 5; B. Beneš, Národopisné aktuality 1988, č. 3; (os) /= O. Sirovátka/, Slavistická folkloristika 1989, č. 1; jj (= J. Jech), Slavistická folkloristika 1989, č. 2; L. Sochorová, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1990, sv. 1, Studia ethnographica, sv. 6.
Nekrology: L. Benešová, Slavia 1990, č. 3; B. Beneš, Národopisné aktuality 1990, č. 2; L. Sochorová, Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica 1991, sv. 3, Studia ethnographica, sv. 7.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Databáze Obce překladatelů
Autor hesla: Jaroslav Kolár (1995)
Aktualizace hesla: 17. 6. 2019
(eb)
Aktualizace bibliografie: 17. 6. 2019
(eb)