Slovník české literatury po roce 1945

Bedřich GOLOMBEK

* 5. 2. 1901, Hrušov (dnes Ostrava-Hrušov)

† 31. 3. 1961, Brno

Prozaik

Otec, vážný na dole, zemřel, když bylo Golombkovi sedm let. Golombek po studiu na klasickém gymnáziu v Ostravě (mat. 1919) nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kde zprvu pracoval jako reportér (současně čtyři semestry studoval na Právnické fakultě MU), poté jako referent ze soudní síně. Od roku 1930 byl hlavním redaktorem nedělní přílohy Lidových novin, od roku 1933 šéfredaktorem odpoledního vydání, po válce se stal šéfredaktorem pražské redakce, odkud však při tzv. reorganizaci v roce 1948 odešel. Do roku 1956 pracoval v továrně na rentgenové přístroje v Brně, převážně jako odbytový referent.

Debutoval roku 1919 v Lidových novinách, psal také do Nivy, Cesty a po válce do Hosta do domu (od roku 1955) aj. Pro Lidové noviny napsal několik set reportáží, soudniček, kurziv, sloupků, fejetonů, mj. zde s Edvardem Valentou v letech 1929–1930 vydávali na pokračování své adaptace vzpomínek Jana Welzla, včetně knižně nevydaného posledního dílu (Hrdinové severního moře, listopad–prosinec 1930, jména redaktorů neuvedena). Užíval pseudonymů Karel Hrozek, Vladimír Choleva; šifry: bg, B. G., gb., olo-.

Ve dvojici široce koncipovaných románů z počátku čtyřicátých let se Golombek pokusil o skloubení osudu jednotlivců s historií rodného ostravského regionu. Soustředil se na proměnu života dosud starosvětského zemědělského venkova v období průmyslového rozmachu počátkem 20. století (Lidé na povrchu) a v letech poválečné krize (Dům o dvou poschodích). Atraktivní zápletku s tajemstvím a vykupitelským motivem vložil do románu s psychologickou ambicí Vysazená okna, v němž zachytil dění za osvobozeneckých bojů v Brně. Okupační reminiscence se objevily rovněž v drobných epizodických prózách pozdní sbírky Perleťová květina, zaměřené převážně k všednodennosti mezilidských vztahů. – Značná část Golombkovy spisovatelské aktivity bezprostředně vyplynula z jeho povolání novináře: vzpomínkové črty, jež u příležitosti padesátého výročí rekapitulují část historie Lidových novin (Dnes a zítra), reportážní svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne“ (Co nebude v dějepise), publikace Válka v datech i životopisné vyprávění o Rudolfu Těsnohlídkovi. S novinářskou profesí úzce souvisí i jeho podíl na knihách Třicet let na zlatém severu a Po stopách polárních pokladů, v nichž spolu s Edvardem Valentou dal poutavou literární podobu samorostlým vzpomínkám, dobrodružným i humorným příhodám a často i cenným etnografickým postřehům českého polárního cestovatele Jana Welzla. Beletrističtější charakter má kniha Ledové povídky, v níž autoři ponechali Welzlovu vypravování ráz mluvené řeči, komicky působícího „polárně-námořnicko-moravského dialektu“, i další próza Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, popisující Welzlův pobyt ve vlasti a vznik jeho vzpomínek.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Dobrodružství tří Billů (P pro ml., 1926); Černí andělé (PP 1929, výtisk nezjištěn); Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě (P 1932, s E. Valentou); Lidé na povrchu (R 1941); Dům o dvou poschodích (R 1942); Dnes a zítra (FF 1944); Co nebude v dějepise (RpRp, svědectví, memoáry, 1945); Rudolf Těsnohlídek (životopis, 1946); Vysazená okna (R 1947); Perleťová květina (PP 1959); Čtení o veletrhu (RpRp 1961).
Adaptace: J. Welzl: Třicet let na zlatém severu (1930, s E. Valentou) + Po stopách polárních pokladů (1930, s E. Valentou) + Ledové povídky (1934, s E. Valentou).
Ostatní práce: Válka v datech (1945).

LITERATURA

Studie a články: P. Voda: Omyly kolem osobnosti a literárního díla Jana Eskymo Welzla, ČL 1990, č. 2; J. Chvojka: Jan Welzl – Třicet let na zlatém severu, Knihy 98, 1998, č. 36; Z. Kirschner: Lest pravdy a pravda lsti (o knize Dnes a zítra), in sb. Lidové noviny a Karel Poláček (1998); E. Valenta in Třicet let na zlatém severu (1998); V. Menclová: Brněnská líheň, Naše rodina 2002, č. 44; M. Jeřábek: Strážce odkazu Lidových novin, LidN 12. 7. 2013; O. Erhartová: Bedřich Golombek, Kam v Brně 2016, č. 3.
Recenze: J. Welzl: Třicet let na zlatém severu: Ch. (= J. Chalupecký), Samostatnost 1930, č. 37; K. Č. (= K. Čapek), LidN 22. 3. 1931 * Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě: P. E. (= P. Eisner), Prager Presse 15. 4. 1932; vz. (= V. Zelinka), Zvon 32, 1931/1932, č. 37; n. (= M. Novotný), Rozhledy 1932, č. 1; J. Petrus, Česká osvěta 28, 1931/1932, č. 9-10; A. Hliněný, Studenstký časopis 11, 1931/1932, č. 9; vl. (= Š. Vlašín), Tvorba 1972, č. 1 * Ledové povídky: jen, Česká osvěta 31, 1934/1935, č. 1; O. Chaloupka, Impuls 1968, č. 8 * Lidé na povrchu: B. Polan, LidN 29. 6. 1941; vbk. (= V. Běhounek), Národní práce 27. 7. 1941 * Dům o dvou poschodích: K. P. (= K. Polák), Národní práce 21. 5. 1943; J. Č., LidN 13. 7. 1943 * Co nebude v dějepise: E. Valenta, Svobodné noviny 26. 2. 1946; JMG (= J. Grossman), My 46, č. 32 (též in J. G., Mezi literaturou a divadlem I., 2013) * Vysazená okna: G. (= F. Götz), Národní osvobození 8. 1. 1948; Hý (= L. Holý), SvSl 27. 1. 1948; jva (= J. Valja), Svobodné noviny 31. 1. 1948; J. S. (= J. Sedláček), List Sdružení moravských spisovatelů 1948, č. 5/6 * Perleťová květina: M. Jungmann, LitN 1959, č. 49; M. Postler, MF 16. 12. 1959; M. Blahynka, Kultura 1960, č. 1; M. Suchomel, Rovnost 26. 3. 1960 * Čtení o veletrhu: gs (= O. Sus), HD 1961, č. 10; ma, Kultura 1961, č. 36.
K životním jubileím: rmp, LD 5. 2. 1961; pet (= P. Švyhnos), Brněnský večerník 16. 2. 1976; mr (= M. Rusinský), Ostravský kulturní měsíčník 1976, č. 2; B. Marčák, SvSl 17. 2. 1996; B. Marčák, Rovnost 6. 2. 2001; J. Zlomek, Naše pravda 2001, č. 6.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Marie Mravcová (1995)

Aktualizace hesla: 20. 9. 2019 (ap)

Aktualizace bibliografie: 20. 9. 2019 (ap)

zpět na hlavní stranu