ZA ČTENÁŘEM
Časopis byl určen především zaměstnancům knižních prodejen, literárním důvěrníkům, nakladatelským, propagačním a osvětovým pracovníkům. Podle redakčního úvodníku (č. 1/1954) měl „pomáhat pracovníkům s knihou prohlubovat propagaci literatury a práci s knihou podle současných kulturně politických úkolů i politických a hospodářských potřeb prostředí“. Informativní cíle plnily zejména výňatky z vycházejících knih a ukázky ilustrací, propagační a obsahové glosy o nové knižní produkci, rozhovory s prodejci, nakladatelskými a osvětovými pracovníky apod., propagandistickým záměrům sloužily články funkcionářů státních organizací, jež se podílely na šíření knih, různé metodické příspěvky (o aranžování výloh, knižních výstavách, využití knih při oslavách politických výročí), bibliografické soupisy knižních novinek vhodných jako odměna při různých společenských příležitostech apod. Od počátku byl kladen důraz i na satirické „tepání nedostatků v práci s knihou“. Hned od prvního ročníku list uveřejňoval návrhy edičních plánů jednotlivých státních nakladatelství na následující rok. Pokusil se zorganizovat i několik diskusí (o prodeji knih – S pultem nebo bez pultu, o knize na vesnici, o práci literárních důvěrníků). Kniha byla v časopise chápána především jako propagandistický a osvětový prostředek, uměleckých hodnot vydávaných děl a kvality polygrafického a knihařského zpracování si list všímal jen ojediněle.
Kulturněpolitické úvodníky a články o různých formách práce s knihou psali Čestmír Bárta, Vítězslav Dam, Rudolf Fejfuša,
Ladislav Grosman, Zdeněk Hradec, Ladislav Hruška, Marie Chlebounová, Josef Janoušek, Jaroslav Kuna, František Lukáš, Jiří Nováček, Jan Pohořelý, Gustav Skýpala, František Swidzinski, Josef Vinárek, Josef Zika aj., dlouhodobý seriál Kapitoly o práci s knihou otiskoval náměstek ředitele n. p. Kniha Jindřich Isoz. V roč. 1958-62 vycházel cyklus Kurs dějin světových literatur od Jiřího Konůpka, v roč. 1961-62 seriál René Murata Mistři knižní grafiky, v roč. 1962 cykly Portréty slovenských spisovatelů (autor Břetislav Truhlář) a Malá abeceda knižní výroby. Drobnými satirickými útvary přispívali Rostislav Dostál,
Jan Noha,
Jiří R. Pick, K. Směták, a zejména Cyril Šedý.
Z pravidelných rubrik měly delší trvání Kulturněpolitický kalendář, Z nových knih (většinou nepodepsané nebo jen šiframi signované glosy o nových knihách), Náš literární medailon (většinou jen šiframi označené medailonky českých a slovenských spisovatelů), Hudební novinky (anotace nových hudebnin), Přehled nového propagačního materiálu, Zápisník pracovníka s knihou (čtenářské dopisy), Soutěž literárních a odborných znalostí, Jak vyslovovat jména cizích autorů?, Z cizích slov ta, která potřebujeme, Jazykový koutek (přispíval František Váhala).